|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. Vztahová rovina komunikace a její dopady na chování/učení; odžívání emocí během komunikace se žáky a jeho dopady na studenta a na žáky; vědomá práce s vnitřním jazykem; základní vztahové agrese. 2. Rozpoznávání otevřené, skrytě (manipulativní) a otevřeně agresivní a pasivní komunikace. Sdílení situačních kontextů vhodných pro používání otevřené a otevřeně agresivní komunikace. 3. Objektivní jazyk jako způsob oddělování kritiky chování od kritiky žáka. Způsoby budování vzájemného porozumění mezi učitelem a žákem otevřenou komunikací zaměřenou na chování a jeho dopady. 4. Zvládání výmluv a reagování na nezodpovědné chování žáků. Zřetelné vymezení hranic odpovědnosti učitele (vytváření konkrétních podmínek pro učení) a žáků. 5. Vedení a řízení žáků jako základní způsoby reagování učitele na konkrétní chování ve třídě. Konkrétní dovednosti použitelné při vedení žáků k odpovědnosti a samostatnosti (kontrolované odžívání emocí, objektivní jazyk, otevřené otázky orientované na tady a teď nebo do budoucna, zveřejňování potřeb). 6. Primární sociální potřeby žáků (status, jistota, autonomie, důvěra, férovost) a možnosti jejich saturace při komunikaci učitele se žáky. Kladná nepodmíněná pozornost jako kauzální způsob řešení kázeňských problémů některých dětí.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
- Kontaktní výuka
- 26 hodin za semestr
- Projekt individuální [40]
- 30 hodin za semestr
|
| Předpoklady |
|---|
| Odborné znalosti |
|---|
| Znalost obsahu pojmů: komunikace, interakce, odpovědnost, samostatnost, agrese, chování |
| Znalost situačních kontextů práce učitele ve třídě |
| Odborné dovednosti |
|---|
| Porozumění rozdílu mezi příčinou a následkem |
| Popisovat svoje emoce |
| Vnímat a jednoduše popisovat situační kontexty chování žáků ve škole |
| Obecné způsobilosti |
|---|
| bc. studium: je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran, |
| Výsledky učení |
|---|
| Odborné znalosti |
|---|
| Student zná způsoby odžívání emocí a jejich dopady na žáky a na sebe |
| Student zná vztahové agrese, kterých se dopouští v komunikaci |
| Student ví, co je to manipulace v komunikaci a jak se projevuje |
| Student zná principy objektivního jazyka a umí je popsat |
| Student zná princip výmluv žáků a umí ho popsat |
| Student zná rozdíl mezi motivací a stimulací a umí jasně popsat, za co je ve škole odpovědný a za co jsou odpovědní žáci |
| Student zná situační kontexty vhodné pro vedení a řízení žáků |
| Student umí popsat principy jednotlivých dovedností patřících do vedení žáků k odpovědnosti za učení a chování |
| Student zná primární sociální potřeby žáků (status, jistota, autonomie, důvěra, férovost) a umí popsat, jak s nimi může vědomě pracovat při komunikaci se žáky. |
| Student zná čtyři druhy pozornosti, které může směřovat ke svým žákům a umí popsat, jak může žákům dávat najevo kladnou nepodmíněnou pozornost. |
| Odborné dovednosti |
|---|
| Student umí rozpoznat jednotlivé způsoby odžívání emocí ve své komunikaci se žáky a popsat jejich dopady v konkrétní situaci |
| Student umí rozpoznat vztahové agrese v komunikaci (hodnocení, interpretaci, mentorování, ironii, dvojnou vazbu, výhrůžku, manipulaci, atd.) |
| Student umí použít objektivní jazyk popisující pouze chování žáka |
| Student umí reagovat vedením na výmluvy žáků |
| Student umí v adekvátních kontextech otevřeně řídit žáky (rozkazy, popisy následků, výběry z možností) |
| Student umí vědomě saturovat primární sociální potřeby žáků během komunikace s nimi |
| Student umí vědomě žákům poskytovat kladnou nepodmíněnou pozornost |
| Obecné způsobilosti |
|---|
| bc. studium: srozumitelně shrnou názory ostatních členů týmu, |
| Vyučovací metody |
|---|
| Odborné znalosti |
|---|
| Přednáška s aktivizací studentů, |
| Diskuse, |
| Samostatná práce studentů, |
| Odborné dovednosti |
|---|
| Inscenační metody, hraní rolí, |
| Samostatná práce studentů, |
| Cvičení (praktické činnosti), |
| Simulace situací z praxe |
| Obecné způsobilosti |
|---|
| Diskuse, |
| Hodnotící metody |
|---|
| Odborné znalosti |
|---|
| Vzájemné hodnocení studentů, |
| Průběžné hodnocení, |
| Odborné dovednosti |
|---|
| Průběžné hodnocení, |
| Vzájemné hodnocení studentů, |
| Obecné způsobilosti |
|---|
| Formativní hodnocení, |
|
Doporučená literatura
|
-
BERGER, Andrea. Self-regulation (brain, cognition, and development. Washington. 2011.
-
Cangelosi, James S. Strategie řízení třídy : Jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. Vyd. 5. Praha : Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-650-6.
-
Čapek, Robert. Odměny a tresty ve školní praxi : kázeňské strategie, zásady odměňování a trestání, hodnocení a klasifikace, podpora a motivace žáků. 2., přepracované vydání. 2014. ISBN 978-80-247-4639-5.
-
Goleman, D. Emoční inteligence.. Praha: Metafora, 2011. ISBN 978-80-7359-334-6.
-
GROSS, James. at all. Handbook of Emotion Regulation. New York. 2014.
-
Holeček, Václav. Psychologie v učitelské praxi. Vyd. 1. Praha : Grada, 2014. ISBN 978-80-247-3704-1.
-
ROSENBERG, Marshall B. Nenásilná komunikace. 2016. ISBN 978-80-262-1079-5.
-
Schulz von Thun, Friedemann. Jak spolu komunikujeme? : překonávání nesnází při dorozumívání. Vyd. 1. Praha : Grada, 2005. ISBN 80-247-0832-9.
-
Úlehla, Ivan. Umění pomáhat. Vyd. 3., V SociologickĂŠm nakl. 2. Praha : Sociologické nakladatelství, 2005. ISBN 80-86429-36-9.
-
Vágnerová, Marie. Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Vyd. 1. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1074-4.
|