V životě poddaných měl vždy rozhodující slovo pán - vrchnost. Jen skutečně v málo oblastech byl poddaný relativně svobodný.
Trestní právo dávalo při trestání důraz na to, ke které vrstvě obyvatelstva obviněný patřil. Poddaný byl při svém trestněprávním konání daleko přísněji trestán než svobodný - šlechtic či měšťan. Záleželo také na tom, vůči komu se poddaný dopustil trestného jednání. Pokud to bylo vůči šlechtici - byl poddaný trestán daleko přísněji než pokud by se téhož jednání dopustil vůči sobě rovnému.
Postavení poddaných bylo určováno centrálně - předpisy přijímanými zemskými sněmy a po Bílé hoře vyhlašovány v převážné většině panovníky - patenty. Lze však říci, že stát zasahoval do života poddaných významněji prakticky jen v oblasti omezování stěhování poddaných, ve stanovení přípustné výše jejich zadlužování nebo v otázce robotních povinností.
Postavení poddaných bylo dále určováno samotnou vrchností pomocí řádů pro jednotlivá panství. Mezi jednotlivými panstvími tak mohly být jak v civilněprávním ohledu, tak trestněprávním určité rozdíly. Tak tomu bylo např. v případě odúmrti, kdy zejména pro 16. a 17. století je nutné konstatovat, že v případě odúmrtního práva se mnohde vytvořila praxe zcela různá, a že nejednou na tomtéž panství platilo několik odúmrtních systémů.
Velký význam měly také pozemkové knihy. Vedle osvětlení jednotlivých typů poměrů poddaných k půdě v mnohém objasňují instituce majetkového a rodinného práva. Jejich význam spočívá i v tom, že na základě nich lze podat široký obraz právního života poddaných a právní praxe. Na rozdíl od instrukcí se právě ve zvykovém právu, jímž se knihy řídily, uplatňovaly v aplikaci bezprostřední zájmy poddanského rodinného, dědického i věcného práva do určité míry bez zásahů vrchnosti.
Anotace v angličtině
The aim of this work is to offer an analysis of the position of serfs (lower class citizens) in the law of the 16th - 18th centuries. The work focuses on the civil law and criminal law aspects of the lives of serfs.
When looking closely at this topic and studying the sources and literature we can clearly see the difference in the legal position of free citizens, who were subjects to the king only, and serfs. It was the gentry who had the decisive say in the lives of serfs. In only very few areas were serfs relatively free.
The penalties defined by the criminal law depended on the social group the accused belonged to. Serfs were in criminal trials punished much more severely than free men - aristocrats and burghers. Another important factor was the status of the victim of the criminal conduct. If aristocrat, the serf was punished much more severely than if the same act was committed against a lower class citizen.
Klíčová slova
poddaný, civilněprávní a trestněprávní stránku života, šlechtic, měšťan, pozemkové knihy, vrchnost, nemovitost, odúmrť, zabírací, titul, vrchnostenská jurisdikce, smilstvo, cizoložství
Klíčová slova v angličtině
Serf,criminal law,civil law,gentry, aristocrats, real estate,death, title,townsman, land register, appelate court, adultery,fornication
Rozsah průvodní práce
130 stran
Jazyk
-
Anotace
V životě poddaných měl vždy rozhodující slovo pán - vrchnost. Jen skutečně v málo oblastech byl poddaný relativně svobodný.
Trestní právo dávalo při trestání důraz na to, ke které vrstvě obyvatelstva obviněný patřil. Poddaný byl při svém trestněprávním konání daleko přísněji trestán než svobodný - šlechtic či měšťan. Záleželo také na tom, vůči komu se poddaný dopustil trestného jednání. Pokud to bylo vůči šlechtici - byl poddaný trestán daleko přísněji než pokud by se téhož jednání dopustil vůči sobě rovnému.
Postavení poddaných bylo určováno centrálně - předpisy přijímanými zemskými sněmy a po Bílé hoře vyhlašovány v převážné většině panovníky - patenty. Lze však říci, že stát zasahoval do života poddaných významněji prakticky jen v oblasti omezování stěhování poddaných, ve stanovení přípustné výše jejich zadlužování nebo v otázce robotních povinností.
Postavení poddaných bylo dále určováno samotnou vrchností pomocí řádů pro jednotlivá panství. Mezi jednotlivými panstvími tak mohly být jak v civilněprávním ohledu, tak trestněprávním určité rozdíly. Tak tomu bylo např. v případě odúmrti, kdy zejména pro 16. a 17. století je nutné konstatovat, že v případě odúmrtního práva se mnohde vytvořila praxe zcela různá, a že nejednou na tomtéž panství platilo několik odúmrtních systémů.
Velký význam měly také pozemkové knihy. Vedle osvětlení jednotlivých typů poměrů poddaných k půdě v mnohém objasňují instituce majetkového a rodinného práva. Jejich význam spočívá i v tom, že na základě nich lze podat široký obraz právního života poddaných a právní praxe. Na rozdíl od instrukcí se právě ve zvykovém právu, jímž se knihy řídily, uplatňovaly v aplikaci bezprostřední zájmy poddanského rodinného, dědického i věcného práva do určité míry bez zásahů vrchnosti.
Anotace v angličtině
The aim of this work is to offer an analysis of the position of serfs (lower class citizens) in the law of the 16th - 18th centuries. The work focuses on the civil law and criminal law aspects of the lives of serfs.
When looking closely at this topic and studying the sources and literature we can clearly see the difference in the legal position of free citizens, who were subjects to the king only, and serfs. It was the gentry who had the decisive say in the lives of serfs. In only very few areas were serfs relatively free.
The penalties defined by the criminal law depended on the social group the accused belonged to. Serfs were in criminal trials punished much more severely than free men - aristocrats and burghers. Another important factor was the status of the victim of the criminal conduct. If aristocrat, the serf was punished much more severely than if the same act was committed against a lower class citizen.
Klíčová slova
poddaný, civilněprávní a trestněprávní stránku života, šlechtic, měšťan, pozemkové knihy, vrchnost, nemovitost, odúmrť, zabírací, titul, vrchnostenská jurisdikce, smilstvo, cizoložství
Klíčová slova v angličtině
Serf,criminal law,civil law,gentry, aristocrats, real estate,death, title,townsman, land register, appelate court, adultery,fornication
Zásady pro vypracování
Úvod
1. Právní postavení poddaných a poddanské právo
2. Práva poddaných
2.1. Právo poddaných k nemovitosti
2.1.1. Typy poddanské nemovitosti
2.1.2. Obecně k nezakoupené a zakoupené nemovitosti
2.1.3. Nemovitost nezakoupená
2.1.4. Nemovitost zakoupená
2.2. Manželské právo majetkové
2.3. Dědické právo
2.3.1. Intestátní posloupnost
2.3.2. Testamentární posloupnost
2.4. Práva dětí
2.5. Práva sirotků
2.5.1. Právní postavení sirotků
2.5.2. Péče o sirotky
3. Omezení práv poddaných k nemovitosti
3.1. Odúmrť
3.2. Odnětí nemovitosti
4. Povinnosti poddaných
4.1. Platy
4.2. Naturální dávky
4.3. Roboty
4.4. Přímusy
4.5. Trestání poddaných za neplnění jejich povinností a jiná jejich provinění
4.6. Robotní patenty a zrušení roboty
4.6.1. Robotní patent Leopolda I.
4.6.2. Robotní patent císaře Karla VI. z roku 1717
4.6.3. Robotní patent císaře Karla VI. z roku 1738
4.6.4. Robotní patent Marie Terezie z roku 1775
4.6.5. Zrušení roboty
5. Soudnictví nad poddanými
5.1. Soudy vesnické
5.2. Soudy vrchnostenské
5.3. Soudy zemské
Závěr
Seznam literatury a pramenů
Resumé
Zásady pro vypracování
Úvod
1. Právní postavení poddaných a poddanské právo
2. Práva poddaných
2.1. Právo poddaných k nemovitosti
2.1.1. Typy poddanské nemovitosti
2.1.2. Obecně k nezakoupené a zakoupené nemovitosti
2.1.3. Nemovitost nezakoupená
2.1.4. Nemovitost zakoupená
2.2. Manželské právo majetkové
2.3. Dědické právo
2.3.1. Intestátní posloupnost
2.3.2. Testamentární posloupnost
2.4. Práva dětí
2.5. Práva sirotků
2.5.1. Právní postavení sirotků
2.5.2. Péče o sirotky
3. Omezení práv poddaných k nemovitosti
3.1. Odúmrť
3.2. Odnětí nemovitosti
4. Povinnosti poddaných
4.1. Platy
4.2. Naturální dávky
4.3. Roboty
4.4. Přímusy
4.5. Trestání poddaných za neplnění jejich povinností a jiná jejich provinění
4.6. Robotní patenty a zrušení roboty
4.6.1. Robotní patent Leopolda I.
4.6.2. Robotní patent císaře Karla VI. z roku 1717
4.6.3. Robotní patent císaře Karla VI. z roku 1738
4.6.4. Robotní patent Marie Terezie z roku 1775
4.6.5. Zrušení roboty
5. Soudnictví nad poddanými
5.1. Soudy vesnické
5.2. Soudy vrchnostenské
5.3. Soudy zemské
Závěr
Seznam literatury a pramenů
Resumé
Seznam doporučené literatury
Seznam použité literatury a pramenů (v rozsahu maximálně 1 strany)
ADAMOVÁ, K., KNOLL, V, VALEŠ, V. et al. Polozapomenuté právní instituty. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014.
ADAMOVÁ, K. Tak zvaná věčná (železná) zvířata a jejich funkce v hospodářském zajištění církevních institucí se zaměřením na české země (14. - 19. století). Acta Universitatis Carolinae, Iuridica 1-2, 1972.
ADAMOVÁ, K., SOUKUP, L. Prameny k dějinám práv v českých zemích. 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010.
ADAMOVÁ a kol., Dějiny českého soudnictví od počátků české státnosti do roku 1938. Praha 2005.
ČECHURA, J. Rolnictvo v Čechách v pozdním středověku (Perspektivy dalšího studia). Český časopis historický. 1990, roč. 88, č. 4.
ČERNÝ, V. Dělení pastvin v zemích českých v l. 1768 až 1848. Časopis pro dějiny venkova 11. 1924.
ČERNÝ, V. Hospodářské instrukce (Přehled zemědělských dějin v době patrimojního velkostatku v 15. - 19. století. Praha 1930.
DVORSKÝ, F. Vlastivěda moravská, Náměšťský okres. Brno 1908.
GRAUS, F. Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské. Díl I. Praha 1953.
GRAUS, F. Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské. Díl II. Praha 1957.
GRÜNBERG, K. Die Bauernbefreiung und die Auflösung des gutsherrlichbäuerlichen Verhältnisses in Böhmen, Mähren und Schlezien. Band I. Leipzig 1893.
GRÜNBERG, K. Die Bauernbefreiung und die Auflösung des gutsherrlichbäuerlichen Verhältnisses in Böhmen, Mähren und Schlezien. Band II. Leipzig 1894.
HAAS, A. Právní oblasti českých měst. Časopis společnosti přátel starožitností. 1952, roč. 60.
HAAS, A. Omezení odúmrti a vdovská třetina v českém právu městském. Právněhistorické studie 17. 1973.
HAAS, A. "Ženský nábytek" v magdeburské oblasti českého městského práva. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. IX C 7. 1960.
HANEL, J. O vlivu práva německého v Čechách a na Moravě. Praha: Jednota právnická, 1874.
HANZAL, J. Vývoj a význam poddanské odúmrti v předbělohorských Čechách. Sborník archivních prací. Praha 1960, 10/1.
HEUSLER, A. Institutionen des deutschen Privatrechts. Band II. Leipzig 1886.
JOSEK, O. Kalouskův přehledný výklad o dějinách selského stavu v Čechách a jeho edice pramenů k těmto dějinám. Agrární archiv 3. 1916.
KADLEC, K. O poddanství a robotě v zemích českých. Brno: Nákladem Moravské revue, 1899.
KAPRAS, J. Právní dějiny zemí koruny České, 2 a 3. Praha 1913-1920.
KAPRAS, J. K dějinám českého zástavního práva. Praha 1903.
KLABOUCH, J. Manželství a rodina v minulosti. Praha 1962.
KORKISCH, G. Der Bauernaufstand auf der Mährisch Trübau-Türnauer Herrschaft 1706-1713. Ein Beitrag zur Geschichte des nordmährischen Bauernthums. Bohemia 11. 1970.
KROFTA, K. Dějiny selského stavu. 2. vydání. Praha 1949.
KROPILÁK, M., PURŠ, J., Přehled dějin Československa. Sv. I., Díl 2. Praha 1980.
KŘIVKA, J. Litomyšlský velkostatek za Perštejnů. Rozpravy ČSAV. 1959, roč. 69, sv. 7.
MACHÁČEK, F. Vrchnosti a poddaní (Studie k novějším dějinám poddanství v plzeňském kraji). Časopis společnosti přátel starožitností 61. 1953.
MAINUŠ, F. Plátenictví na Moravě a ve Slezsku v 17. a 18. století. Ostrava 1959.
MALÝ, K. a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. 4. vydání. Praha Leges, 2010.
MATĚJEK, F. Feudální velkostatek a poddaný na Moravě. Praha 1959.
MATĚJEK, F. Poddaný a vrchnostenská půda na Moravě před Bílou Horou. Slezský sborník. Opava1962, roč. 60.
MATĚJEK, F. Význam sirotčích knih pro poznání života poddaných v předbělohorském období. In: Fukal, Rudolf - Kopecký, Milan (eds.). Sborník Rodné zemi. Brno 1958.
MAUR, E. Poddanská otázka v předbělohorských Čechách. Folia historica bohemica 11. Praha 1887.
MÍKA, A. Poddaný lid v Čechách v první polovině 16. století. Praha 1960.
MILLER, J., Stručný nástin moravského předbělohorského soudnictví. Olomouc 1997.
NOVÁK, V. Raabův systém a provádění jeho na některých velkostatcích. Časopis pro dějiny venkova 8. 1921.
PEKAŘ, J. Kniha o Kosti. Praha 1998.
PEKAŘ, J. České katastry 1654-1789. 2. vydání. Praha 1932.
Seznam doporučené literatury
Seznam použité literatury a pramenů (v rozsahu maximálně 1 strany)
ADAMOVÁ, K., KNOLL, V, VALEŠ, V. et al. Polozapomenuté právní instituty. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014.
ADAMOVÁ, K. Tak zvaná věčná (železná) zvířata a jejich funkce v hospodářském zajištění církevních institucí se zaměřením na české země (14. - 19. století). Acta Universitatis Carolinae, Iuridica 1-2, 1972.
ADAMOVÁ, K., SOUKUP, L. Prameny k dějinám práv v českých zemích. 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010.
ADAMOVÁ a kol., Dějiny českého soudnictví od počátků české státnosti do roku 1938. Praha 2005.
ČECHURA, J. Rolnictvo v Čechách v pozdním středověku (Perspektivy dalšího studia). Český časopis historický. 1990, roč. 88, č. 4.
ČERNÝ, V. Dělení pastvin v zemích českých v l. 1768 až 1848. Časopis pro dějiny venkova 11. 1924.
ČERNÝ, V. Hospodářské instrukce (Přehled zemědělských dějin v době patrimojního velkostatku v 15. - 19. století. Praha 1930.
DVORSKÝ, F. Vlastivěda moravská, Náměšťský okres. Brno 1908.
GRAUS, F. Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské. Díl I. Praha 1953.
GRAUS, F. Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské. Díl II. Praha 1957.
GRÜNBERG, K. Die Bauernbefreiung und die Auflösung des gutsherrlichbäuerlichen Verhältnisses in Böhmen, Mähren und Schlezien. Band I. Leipzig 1893.
GRÜNBERG, K. Die Bauernbefreiung und die Auflösung des gutsherrlichbäuerlichen Verhältnisses in Böhmen, Mähren und Schlezien. Band II. Leipzig 1894.
HAAS, A. Právní oblasti českých měst. Časopis společnosti přátel starožitností. 1952, roč. 60.
HAAS, A. Omezení odúmrti a vdovská třetina v českém právu městském. Právněhistorické studie 17. 1973.
HAAS, A. "Ženský nábytek" v magdeburské oblasti českého městského práva. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. IX C 7. 1960.
HANEL, J. O vlivu práva německého v Čechách a na Moravě. Praha: Jednota právnická, 1874.
HANZAL, J. Vývoj a význam poddanské odúmrti v předbělohorských Čechách. Sborník archivních prací. Praha 1960, 10/1.
HEUSLER, A. Institutionen des deutschen Privatrechts. Band II. Leipzig 1886.
JOSEK, O. Kalouskův přehledný výklad o dějinách selského stavu v Čechách a jeho edice pramenů k těmto dějinám. Agrární archiv 3. 1916.
KADLEC, K. O poddanství a robotě v zemích českých. Brno: Nákladem Moravské revue, 1899.
KAPRAS, J. Právní dějiny zemí koruny České, 2 a 3. Praha 1913-1920.
KAPRAS, J. K dějinám českého zástavního práva. Praha 1903.
KLABOUCH, J. Manželství a rodina v minulosti. Praha 1962.
KORKISCH, G. Der Bauernaufstand auf der Mährisch Trübau-Türnauer Herrschaft 1706-1713. Ein Beitrag zur Geschichte des nordmährischen Bauernthums. Bohemia 11. 1970.
KROFTA, K. Dějiny selského stavu. 2. vydání. Praha 1949.
KROPILÁK, M., PURŠ, J., Přehled dějin Československa. Sv. I., Díl 2. Praha 1980.
KŘIVKA, J. Litomyšlský velkostatek za Perštejnů. Rozpravy ČSAV. 1959, roč. 69, sv. 7.
MACHÁČEK, F. Vrchnosti a poddaní (Studie k novějším dějinám poddanství v plzeňském kraji). Časopis společnosti přátel starožitností 61. 1953.
MAINUŠ, F. Plátenictví na Moravě a ve Slezsku v 17. a 18. století. Ostrava 1959.
MALÝ, K. a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. 4. vydání. Praha Leges, 2010.
MATĚJEK, F. Feudální velkostatek a poddaný na Moravě. Praha 1959.
MATĚJEK, F. Poddaný a vrchnostenská půda na Moravě před Bílou Horou. Slezský sborník. Opava1962, roč. 60.
MATĚJEK, F. Význam sirotčích knih pro poznání života poddaných v předbělohorském období. In: Fukal, Rudolf - Kopecký, Milan (eds.). Sborník Rodné zemi. Brno 1958.
MAUR, E. Poddanská otázka v předbělohorských Čechách. Folia historica bohemica 11. Praha 1887.
MÍKA, A. Poddaný lid v Čechách v první polovině 16. století. Praha 1960.
MILLER, J., Stručný nástin moravského předbělohorského soudnictví. Olomouc 1997.
NOVÁK, V. Raabův systém a provádění jeho na některých velkostatcích. Časopis pro dějiny venkova 8. 1921.
PEKAŘ, J. Kniha o Kosti. Praha 1998.
PEKAŘ, J. České katastry 1654-1789. 2. vydání. Praha 1932.