Tato práce se zabývá otázkou, zda se lidé v době socialismu stali horníky na základě dřívější ideologie ikonicky vyzdvihující dělníky jako vzor společnosti nebo je k volbě motivovaly nadprůměrné zisky a další sociální výhody, které z tohoto povolání vyplývaly. Výzkum byl zaměřen na horníky trvale žijící ve městě Karviná, kteří v dolech pracovali před rokem 1989. Vedle primární otázky se výzkum zajímal i o to, jak horníci vnímají současnou krajinu v okolí uzavřených dolů. Na základě výsledků této práce lze vyvodit, že lidé sice byli nemalou měrou motivováni právě penězi a sociálním zabezpečením svých rodin, avšak neméně důležité pro ně byly i sociální vazby, které pomáhaly utvářet jejich názory. Z těchto vazeb se prohlubovala přátelství na celý život. Většina informátorů shodně uvedla, že ideologie vyzdvihující status horníka neměla vůbec žádný vliv. Dokonce se ve svých výpovědích shodují, že jim připadala tato část ideologie stejně jako mnoha jiným lidem absurdní.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis investigates the main motives of men from the Karviná region to become miners. It is based on research conducted among men who worked as miners before 1989 and answers the question whether these men's motives were purely pragmatic or whether the communist regime and its ideology played a role in their decision-making. This phenomenon is observed both from the perspective of classical anthropology and contemporary anthropological approaches. The results of the research clearly show that the above-standard income, social ties as well as other factors were crucial for these men to such extent that they overlooked the health risks and dangers of this work. Conversely, the ideology of a miner as a role model did not play any role at all.
Klíčová slova
ideologie, komunismus, sociální status
Klíčová slova v angličtině
Miner, ideology, rationality, social ties, communism, social status
Rozsah průvodní práce
30
Jazyk
CZ
Anotace
Tato práce se zabývá otázkou, zda se lidé v době socialismu stali horníky na základě dřívější ideologie ikonicky vyzdvihující dělníky jako vzor společnosti nebo je k volbě motivovaly nadprůměrné zisky a další sociální výhody, které z tohoto povolání vyplývaly. Výzkum byl zaměřen na horníky trvale žijící ve městě Karviná, kteří v dolech pracovali před rokem 1989. Vedle primární otázky se výzkum zajímal i o to, jak horníci vnímají současnou krajinu v okolí uzavřených dolů. Na základě výsledků této práce lze vyvodit, že lidé sice byli nemalou měrou motivováni právě penězi a sociálním zabezpečením svých rodin, avšak neméně důležité pro ně byly i sociální vazby, které pomáhaly utvářet jejich názory. Z těchto vazeb se prohlubovala přátelství na celý život. Většina informátorů shodně uvedla, že ideologie vyzdvihující status horníka neměla vůbec žádný vliv. Dokonce se ve svých výpovědích shodují, že jim připadala tato část ideologie stejně jako mnoha jiným lidem absurdní.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis investigates the main motives of men from the Karviná region to become miners. It is based on research conducted among men who worked as miners before 1989 and answers the question whether these men's motives were purely pragmatic or whether the communist regime and its ideology played a role in their decision-making. This phenomenon is observed both from the perspective of classical anthropology and contemporary anthropological approaches. The results of the research clearly show that the above-standard income, social ties as well as other factors were crucial for these men to such extent that they overlooked the health risks and dangers of this work. Conversely, the ideology of a miner as a role model did not play any role at all.
Klíčová slova
ideologie, komunismus, sociální status
Klíčová slova v angličtině
Miner, ideology, rationality, social ties, communism, social status
Zásady pro vypracování
viz "Vyhláška děkana FF č. 2D/2016 ze dne 8. června 2016 o požadavcích na bakalářské a diplomové práce a o konání státních závěrečných zkoušek v bakalářských a navazujících magisterských studijních programech" Cílem práce bude komparace reflexí zkušeností osob zprostředí těžkého průmyslu. Pod vlivem komunistické reorganizace české části hornoslezské pánve se od druhé poloviny 20. století formuje velmi specifický region. Těžební průmysl, chlouba komunistického Československa, zapříčinil významné demografické změny a hornictvo pozvedl na prestižní úroveň. Soudobá situace je však provázena nezaměstnaností a ekonomickým úpadkem. Bakalářská práce bude orientována na výpovědi touto problematikou zasažených osob. Zejména na jejich vlastní interpretace dané situace a vyrovnávání se s přicházejícími změnami. Stěžejním tématem budou reflexe zkušeností osob z prostředí těžby v hlubinných dolech, jejich vztah k městu a krajině.
Předběžné výsledky student předloží do konce listopadu 2018. Do konce února 2019 student předloží kompletní verzi bakalářské práce zahrnující použitou literaturu, přílohy a další náležitosti. Formát a rozsah bakalářské práce by měl reflektovat obecné požadavky specifikované v oficiálních dokumentech ZČU. Bakalářská práce se může zaměřit na téma, které již bylo v jiné bakalářské, magisterské nebo dizertační práci zpracováno. Není ale možné, aby se jednalo o kopii. Očekává se vlastní invence studenta, který prokáže schopnost samostatně pracovat.
Obecné výzkumné otázky:
1) Jak industrializace a řízená urbanizace zasáhla do životů osob zainteresovaných v těžebním průmyslu? Jak jsou tyto faktory obecně vnímány a jaké jsou jejich dopady?
2) Jakým způsobem lidé pociťují dynamiku měnící se krajiny v regionu?
Metodologie:
Analytická část práce bude realizována formou kvalitativního výzkumu ve městech Karviná, Havířov a Ostrava. Ve městech s těžařskou minulostí budou osloveny osoby v minulosti či současnosti pracující v těžebním průmyslu. K dotazování budou použity polostrukturované rozhovory s důrazem na metody pozorování.
Zásady pro vypracování
viz "Vyhláška děkana FF č. 2D/2016 ze dne 8. června 2016 o požadavcích na bakalářské a diplomové práce a o konání státních závěrečných zkoušek v bakalářských a navazujících magisterských studijních programech" Cílem práce bude komparace reflexí zkušeností osob zprostředí těžkého průmyslu. Pod vlivem komunistické reorganizace české části hornoslezské pánve se od druhé poloviny 20. století formuje velmi specifický region. Těžební průmysl, chlouba komunistického Československa, zapříčinil významné demografické změny a hornictvo pozvedl na prestižní úroveň. Soudobá situace je však provázena nezaměstnaností a ekonomickým úpadkem. Bakalářská práce bude orientována na výpovědi touto problematikou zasažených osob. Zejména na jejich vlastní interpretace dané situace a vyrovnávání se s přicházejícími změnami. Stěžejním tématem budou reflexe zkušeností osob z prostředí těžby v hlubinných dolech, jejich vztah k městu a krajině.
Předběžné výsledky student předloží do konce listopadu 2018. Do konce února 2019 student předloží kompletní verzi bakalářské práce zahrnující použitou literaturu, přílohy a další náležitosti. Formát a rozsah bakalářské práce by měl reflektovat obecné požadavky specifikované v oficiálních dokumentech ZČU. Bakalářská práce se může zaměřit na téma, které již bylo v jiné bakalářské, magisterské nebo dizertační práci zpracováno. Není ale možné, aby se jednalo o kopii. Očekává se vlastní invence studenta, který prokáže schopnost samostatně pracovat.
Obecné výzkumné otázky:
1) Jak industrializace a řízená urbanizace zasáhla do životů osob zainteresovaných v těžebním průmyslu? Jak jsou tyto faktory obecně vnímány a jaké jsou jejich dopady?
2) Jakým způsobem lidé pociťují dynamiku měnící se krajiny v regionu?
Metodologie:
Analytická část práce bude realizována formou kvalitativního výzkumu ve městech Karviná, Havířov a Ostrava. Ve městech s těžařskou minulostí budou osloveny osoby v minulosti či současnosti pracující v těžebním průmyslu. K dotazování budou použity polostrukturované rozhovory s důrazem na metody pozorování.
Seznam doporučené literatury
KIDECKEL, David A. East European communities: the struggle for balance in turbulent times. Boulder, Colo.: Westview Press, 1995. ISBN 0813388341.
MÁCHA, Přemysl a VINCENC KOPEČEK (EDITORS). Beyond Globalisation: Exploring the Limits of Globalisation in the Regional Context: (conference proceedings) : [Ostrava, 16-17th September 2009]. Ostrava: University of Ostrava, 2010. ISBN 8073687178.
ŠTERNBERKA, Kašpar Maria. Nástin dějin českého hornictví. V Ostravě: Montanex, 2003. ISBN 80-7225-093-0.
HÁJEK, Martin. Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-161-9.
Seznam doporučené literatury
KIDECKEL, David A. East European communities: the struggle for balance in turbulent times. Boulder, Colo.: Westview Press, 1995. ISBN 0813388341.
MÁCHA, Přemysl a VINCENC KOPEČEK (EDITORS). Beyond Globalisation: Exploring the Limits of Globalisation in the Regional Context: (conference proceedings) : [Ostrava, 16-17th September 2009]. Ostrava: University of Ostrava, 2010. ISBN 8073687178.
ŠTERNBERKA, Kašpar Maria. Nástin dějin českého hornictví. V Ostravě: Montanex, 2003. ISBN 80-7225-093-0.
HÁJEK, Martin. Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-161-9.