Diplomová práce se zabývá mezinárodním vztahem Spojených států americký a Sovětského svazu na počátku studené války. V práci jsou obsaženy závěry konferencí druhé světové války, při kterých již vznikaly první názorové neshody. Po válce se tyto neshody začaly prohlubovat. Sovětský svaz vytvořil nárazníkové pásmo, které bylo tvořeno státy střední a východní Evropy. Spojené státy se tohoto rozmachu zalekly a začaly uplatňovat politiku zadržování komunismu, která byla poprvé uplatněna v Řecku a Turecku a později rozšířena na celou západní Evropu. Největší spor byl o Německo, které bylo rozděleno na čtyři, a později na dvě zóny. Po měnové reformě v západní zóně se odehrála největší krize tohoto období v Evropě, a tou byla Berlínská krize. Podobně se situace vyvíjela i na Dalném východě. Spojené státy získaly vliv v Japonsku a komunisté ovládli Čínu. Země, která zůstala rozdělená, byla Korea. Severokorejští komunisté se pokusili Koreu sjednotit a tím rozpoutali první otevřený konflikt studené války, kterým byla Korejská válka.
Anotace v angličtině
The thesis deals with the international relationship of the United States of America and the Soviet Union at the beginning of the Cold War. The thesis contains the conclusions of the Second World War conferences, during which the first disagreements of opinion arose. After the war, these disagreements began to deepen. The Soviet Union created a buffer zone consisting of Central and Eastern European states. The United States was afraid of this boom and began to implement a communist detention policy that was first applied in Greece and Turkey and later extended to the whole of Western Europe. The biggest dispute was about Germany, which was divided into four, and later on two zones. After the monetary reform in the western zone, the biggest crisis of this period took place in Europe, the Berlin crisis. Similarly, the situation continued in the Far East. The United States gained influence in Japan and the Communists dominated China. The country that remained divided was Korea. The North Korean Communists attempted to unite Korea, thus unleashing the first Cold War open conflict, the Korean War.
Klíčová slova
Mezinárodní vztahy, Studená válka, Spojené státy americké, Sovětský svaz
Klíčová slova v angličtině
International Relations, Cold War, United States of America, Soviet Union
Rozsah průvodní práce
77 s. (108 391 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce se zabývá mezinárodním vztahem Spojených států americký a Sovětského svazu na počátku studené války. V práci jsou obsaženy závěry konferencí druhé světové války, při kterých již vznikaly první názorové neshody. Po válce se tyto neshody začaly prohlubovat. Sovětský svaz vytvořil nárazníkové pásmo, které bylo tvořeno státy střední a východní Evropy. Spojené státy se tohoto rozmachu zalekly a začaly uplatňovat politiku zadržování komunismu, která byla poprvé uplatněna v Řecku a Turecku a později rozšířena na celou západní Evropu. Největší spor byl o Německo, které bylo rozděleno na čtyři, a později na dvě zóny. Po měnové reformě v západní zóně se odehrála největší krize tohoto období v Evropě, a tou byla Berlínská krize. Podobně se situace vyvíjela i na Dalném východě. Spojené státy získaly vliv v Japonsku a komunisté ovládli Čínu. Země, která zůstala rozdělená, byla Korea. Severokorejští komunisté se pokusili Koreu sjednotit a tím rozpoutali první otevřený konflikt studené války, kterým byla Korejská válka.
Anotace v angličtině
The thesis deals with the international relationship of the United States of America and the Soviet Union at the beginning of the Cold War. The thesis contains the conclusions of the Second World War conferences, during which the first disagreements of opinion arose. After the war, these disagreements began to deepen. The Soviet Union created a buffer zone consisting of Central and Eastern European states. The United States was afraid of this boom and began to implement a communist detention policy that was first applied in Greece and Turkey and later extended to the whole of Western Europe. The biggest dispute was about Germany, which was divided into four, and later on two zones. After the monetary reform in the western zone, the biggest crisis of this period took place in Europe, the Berlin crisis. Similarly, the situation continued in the Far East. The United States gained influence in Japan and the Communists dominated China. The country that remained divided was Korea. The North Korean Communists attempted to unite Korea, thus unleashing the first Cold War open conflict, the Korean War.
Klíčová slova
Mezinárodní vztahy, Studená válka, Spojené státy americké, Sovětský svaz
Klíčová slova v angličtině
International Relations, Cold War, United States of America, Soviet Union
Zásady pro vypracování
Autor se ve své diplomové práci bude zabývat počátkem studené války , konkrétně od konce druhé světové války do zlomového roku 1953. V úvodní části práce se auto bude zabývat událostmi krátce před koncem druhé světové války, které přispěly k prvnímu zhoršení vztahů. Hlavní část práce pak bude věnována nejdůležitějším událostem, které dále ovlivňovaly vztahy, mez oběma velmocemi. V práci bude řešena diplomatická situace mezi oběma zeměmi. Nedílnou součástí práce bude první válečný konflikt, který se odehrál během studené války - Korejská válka. Autor pro tvorbu využije vydané prameny, jako například dobovou korespondenci a další dokumenty. Rovněž využije literaturu, týkající se zvoleného tématu.
Zásady pro vypracování
Autor se ve své diplomové práci bude zabývat počátkem studené války , konkrétně od konce druhé světové války do zlomového roku 1953. V úvodní části práce se auto bude zabývat událostmi krátce před koncem druhé světové války, které přispěly k prvnímu zhoršení vztahů. Hlavní část práce pak bude věnována nejdůležitějším událostem, které dále ovlivňovaly vztahy, mez oběma velmocemi. V práci bude řešena diplomatická situace mezi oběma zeměmi. Nedílnou součástí práce bude první válečný konflikt, který se odehrál během studené války - Korejská válka. Autor pro tvorbu využije vydané prameny, jako například dobovou korespondenci a další dokumenty. Rovněž využije literaturu, týkající se zvoleného tématu.
Seznam doporučené literatury
BRADLEY, John Francis Nejez, Válka a mír po roce 1945. Dějiny vztahů mezi Sovětským svazem a Západem, Praha 1994.
Catchpole, Brian, Korejská válka 1950-53, Praha 2003.
DVORCHAK, Robert J., Korejská válka 1950-1953. Dějiny konfliktu očima korespondentů Associated Press, Brno 1996.
GAREAU, Frederick H., Morgenthau's Plan for Industrial Disarmament in Germany. In: The Western Political Quarterly 14, 1961, 2, s. 517-534.
CHVOSTOV, Vladimir Michajlovič, Dějiny zahraniční politiky SSSR II., 1945-1976, Praha 1981.
JONES, Howard (ed.), Safeguarding the Republic. Essays and Documents in American Foreign Relations 1890-1991, New York 1992.
KENNAN, George, Frost, Russia and the West under Lenin and Stalin, New York 1962.
KISSINGER, Henry, Umění diplomacie, Praha 1999.
KRÁTKÝ, Karel, Marshallův plán. Příspěvek ke vzniku studené války, Plzeň 2010.
KREJČÍ, Oskar, Zahraniční politika USA. Ideje, doktríny strategie, Praha 2009.
MOULIS, Vladislav, SLÁDEK, Zdeněk, VORÁČEK, Emil, Sondy k dějinám SSSR 1917-1991. Studie a články, Praha 1993.
NÁLEVKA, Vladimír, Kapitoly z dějin studené války I., Praha 1997.
NIKOLAJEVIČ, Jakovlev Aleksandr, Od Trumana k Reaganovi. Doktríny a reality jaderného věku, Praha 1987.
SUCHÝ, Petr, Strategie zadržování v americké zahraniční politice. Vznik a vývoj koncepce 1945-1953, Brno 2005.
ŠEDOVÁ, Věra, Mezinárodní vztahy a zahraniční politika SSSR po druhé světové válce 1945-1970, Praha 1985.
TAJOVSKÝ, Ladislav, Spojené státy na cestě k Marshallovu plánu, České Budějovice 2013.
TUCKER, Robert C., The Long Telegram. An Act of Political Leadership. In: The Priceton University Library Chronicle 66, 2005, 2, s. 295-298.
ULLMAN, Richard H., The Fiftieth Anniversary of the Long Telegram. A Conversation with George Kennan. In: The Priceton University Library Chronicle 66, 2005, 2, s. 329-370.
WEISSMAN, Alexander D., Pivotal Politics. The Marshall Plan. A Turning Point in Foreign Aid and the Struggle for Democracy. In: The History Teacher 47, 2013, 1, s. 111-129.
Jak byla připravena válka v Koreji. Dokumenty z archivu Li Syn-manovy vlády, Praha 1951.
Oč jde v Berlíně: [projevy a dokumenty k otázce Berlína], Praha 1948.
Seznam doporučené literatury
BRADLEY, John Francis Nejez, Válka a mír po roce 1945. Dějiny vztahů mezi Sovětským svazem a Západem, Praha 1994.
Catchpole, Brian, Korejská válka 1950-53, Praha 2003.
DVORCHAK, Robert J., Korejská válka 1950-1953. Dějiny konfliktu očima korespondentů Associated Press, Brno 1996.
GAREAU, Frederick H., Morgenthau's Plan for Industrial Disarmament in Germany. In: The Western Political Quarterly 14, 1961, 2, s. 517-534.
CHVOSTOV, Vladimir Michajlovič, Dějiny zahraniční politiky SSSR II., 1945-1976, Praha 1981.
JONES, Howard (ed.), Safeguarding the Republic. Essays and Documents in American Foreign Relations 1890-1991, New York 1992.
KENNAN, George, Frost, Russia and the West under Lenin and Stalin, New York 1962.
KISSINGER, Henry, Umění diplomacie, Praha 1999.
KRÁTKÝ, Karel, Marshallův plán. Příspěvek ke vzniku studené války, Plzeň 2010.
KREJČÍ, Oskar, Zahraniční politika USA. Ideje, doktríny strategie, Praha 2009.
MOULIS, Vladislav, SLÁDEK, Zdeněk, VORÁČEK, Emil, Sondy k dějinám SSSR 1917-1991. Studie a články, Praha 1993.
NÁLEVKA, Vladimír, Kapitoly z dějin studené války I., Praha 1997.
NIKOLAJEVIČ, Jakovlev Aleksandr, Od Trumana k Reaganovi. Doktríny a reality jaderného věku, Praha 1987.
SUCHÝ, Petr, Strategie zadržování v americké zahraniční politice. Vznik a vývoj koncepce 1945-1953, Brno 2005.
ŠEDOVÁ, Věra, Mezinárodní vztahy a zahraniční politika SSSR po druhé světové válce 1945-1970, Praha 1985.
TAJOVSKÝ, Ladislav, Spojené státy na cestě k Marshallovu plánu, České Budějovice 2013.
TUCKER, Robert C., The Long Telegram. An Act of Political Leadership. In: The Priceton University Library Chronicle 66, 2005, 2, s. 295-298.
ULLMAN, Richard H., The Fiftieth Anniversary of the Long Telegram. A Conversation with George Kennan. In: The Priceton University Library Chronicle 66, 2005, 2, s. 329-370.
WEISSMAN, Alexander D., Pivotal Politics. The Marshall Plan. A Turning Point in Foreign Aid and the Struggle for Democracy. In: The History Teacher 47, 2013, 1, s. 111-129.
Jak byla připravena válka v Koreji. Dokumenty z archivu Li Syn-manovy vlády, Praha 1951.
Oč jde v Berlíně: [projevy a dokumenty k otázce Berlína], Praha 1948.