Tato diplomová práce zkoumá možnosti identifikace silně poškozených mohylových náspů pomocí nedestruktivních metod archeologického průzkumu. Za zkoumaný kontext bylo vybráno zaniklé mohylové pohřebiště Zelené, na kterém se postupně aplikovaly dostupné archeologické prospekční metody s cílem zachytit pozůstatky narušených mohyl. Zjištěné výsledky byly porovnávány s již dříve zkoumanou obdobnou lokalitou Sedlec-Hůrka. Dále došlo k shrnutí účinnosti jednotlivých metod.
Anotace v angličtině
This thesis examines the possibilities of identifying heavily damaged burial mounds using non-destructive methods of archaeological exploration. For the examined context, the extinct tumulus graveyard of Zelené was chosen, where available archaeological prospective methods were gradually applied in order to capture the remains of disturbed mounds. The results were compared with the previously investigated similar locality Sedlec-Hůrka. Furthermore, the effectiveness of individual methods was summarized.
Tato diplomová práce zkoumá možnosti identifikace silně poškozených mohylových náspů pomocí nedestruktivních metod archeologického průzkumu. Za zkoumaný kontext bylo vybráno zaniklé mohylové pohřebiště Zelené, na kterém se postupně aplikovaly dostupné archeologické prospekční metody s cílem zachytit pozůstatky narušených mohyl. Zjištěné výsledky byly porovnávány s již dříve zkoumanou obdobnou lokalitou Sedlec-Hůrka. Dále došlo k shrnutí účinnosti jednotlivých metod.
Anotace v angličtině
This thesis examines the possibilities of identifying heavily damaged burial mounds using non-destructive methods of archaeological exploration. For the examined context, the extinct tumulus graveyard of Zelené was chosen, where available archaeological prospective methods were gradually applied in order to capture the remains of disturbed mounds. The results were compared with the previously investigated similar locality Sedlec-Hůrka. Furthermore, the effectiveness of individual methods was summarized.
Práce zkoumá možnosti identifikace silně poškozených mohylových náspů pomocí nedestruktivních metod archeologického průzkumu. Ve vybraných transektech krajiny, kde se s jistotou nacházelo mohylové pohřebiště, jehož hrobové náspy byly později zásadním způsobem poškozeny či odstraněny (například zemědělskou činností nebo i předchozím archeologickým výzkumem), budou aplikovány vhodné archeologické prospekční metody s cílem zachytit zbývající pozůstatky mohyl. Bude testován předpoklad, že přítomnost materiálu pocházejícího ze silně mechanicky narušených mohylových náspů bude i nedále v prostoru mohylového pohřebiště přítomen a může být proto identifikován na základě jeho fyzikálně-chemických charakteristik, které se liší od přirozeného složení typické lokální půdy. Archeologické prospekční metody se obecně snaží o identifikaci anomálií tohoto typu, jejich citlivost pro řešení dané úlohy se ovšem bude pochopitelně lišit v závislosti na množství spolupůsobících faktorů. Student porovná výsledky metod, které mu budou technicky dostupné a posoudí jejich relativní úspěšnost. Z takto zaměřeného výzkumu mají vyplynout poznatky o efektivitě archeologické prospekce pro identifikaci narušených mohylových náspů a o hlavních limitujících faktorech použitých metod.
Zásady pro vypracování
Práce zkoumá možnosti identifikace silně poškozených mohylových náspů pomocí nedestruktivních metod archeologického průzkumu. Ve vybraných transektech krajiny, kde se s jistotou nacházelo mohylové pohřebiště, jehož hrobové náspy byly později zásadním způsobem poškozeny či odstraněny (například zemědělskou činností nebo i předchozím archeologickým výzkumem), budou aplikovány vhodné archeologické prospekční metody s cílem zachytit zbývající pozůstatky mohyl. Bude testován předpoklad, že přítomnost materiálu pocházejícího ze silně mechanicky narušených mohylových náspů bude i nedále v prostoru mohylového pohřebiště přítomen a může být proto identifikován na základě jeho fyzikálně-chemických charakteristik, které se liší od přirozeného složení typické lokální půdy. Archeologické prospekční metody se obecně snaží o identifikaci anomálií tohoto typu, jejich citlivost pro řešení dané úlohy se ovšem bude pochopitelně lišit v závislosti na množství spolupůsobících faktorů. Student porovná výsledky metod, které mu budou technicky dostupné a posoudí jejich relativní úspěšnost. Z takto zaměřeného výzkumu mají vyplynout poznatky o efektivitě archeologické prospekce pro identifikaci narušených mohylových náspů a o hlavních limitujících faktorech použitých metod.
Seznam doporučené literatury
Čujanová-Jílková, Eva, and G. Hofman. 1992. Úvahy o stavbě mohyl v době bronzové. Sborník Západočeského muzea v Plzni - Historie 8:28-33.
Doneus, Michael, Christian Briese, Martin Fera, and Martin Janner. 2008.
Archaeological prospection of forested areas using full-waveform airborne laser scanning. Journal of Archaeological Science 35 (4):882-893.
Gojda, Martin. 2004. Ancient Landscape, Settlement Dynamics and Non-Destructive Archaeology. Czech research project 1997-2002. Prague: Academia.
Gojda, Martin, and Jan John. 2013. Archeologie a letecké laserové skenování krajiny. Plzeň: Katedra archeologie, Západočeská univerzita v Plzni.
Hejcman, Michal, Kateřina Součková, Petr Krištuf, and Jaroslav Peška. 2013. What questions can be answered by chemical analysis of recent and paleosols from the Bell Beaker barrow (25002200 BC), Central Moravia, Czech Republic? Quaternary International 316:179-189.
Hesse, R. 2010: LiDAR-derived Local Relief Models a new tool for archaeological prospection. Archaeological Prospection 17/2, 67-72.
Holliday, V. T. Gartner, G. W. 2007. Methods of soil P analysis in archaeology. Journal of Archaeological Science 34 (2):301-333.
Königsmark, V. 2012: Rentgenová fluorescenční analýza a její využití v archeologii. Nepublikovaná bakalářská práce FF ZČU Plzeň.
Krištuf, Petr, and Ladislav Rytíř. 2009. Radiokarbonová data z mohylového pohřebiště "Na hrůbatech", k.ú. Dobešice (okr. Písek). Archeologické výzkumy v jižních Čechách 22:49-60.
Křivánek, Roman. 2004. Geofyzikální metody. In Nedestruktivní archeologie: teorie, metody a cíle - Non-destructive archaeology: theory, methods and goals, ed. Martin Kuna, 117-183. Praha: Academia.
Rulíšková, E. 2011: Geochemické analýzy půd v archeologii. Fosfátová analýza materiálu z lokality "Vrchoslavice Vitčice". Nepublikovaná bakalářská práce PřF UP Olomouc.
Šmejda, Ladislav. 2006. Archaeology of burial mounds. Plzeň: Dryada.
Šmejda, L. 2007: Letecká prospekce a dokumentace památek v západních Čechách pomocí šikmého snímkování. In: P. Krištuf-L. Šmejda-P. Vařeka (eds.), Opomíjená archeologie 2005-2006. Plzeň: Západočeská univerzita, Katedra archeologie, s. 266-267.
Wilson, Clare A., Donald A. Davidson, and Malcolm S. Cresser. 2008. Multi-element soil analysis: an assessment of its potential as an aid to archaeological interpretation. Journal of Archaeological Science 35 (2):412-424.
Seznam doporučené literatury
Čujanová-Jílková, Eva, and G. Hofman. 1992. Úvahy o stavbě mohyl v době bronzové. Sborník Západočeského muzea v Plzni - Historie 8:28-33.
Doneus, Michael, Christian Briese, Martin Fera, and Martin Janner. 2008.
Archaeological prospection of forested areas using full-waveform airborne laser scanning. Journal of Archaeological Science 35 (4):882-893.
Gojda, Martin. 2004. Ancient Landscape, Settlement Dynamics and Non-Destructive Archaeology. Czech research project 1997-2002. Prague: Academia.
Gojda, Martin, and Jan John. 2013. Archeologie a letecké laserové skenování krajiny. Plzeň: Katedra archeologie, Západočeská univerzita v Plzni.
Hejcman, Michal, Kateřina Součková, Petr Krištuf, and Jaroslav Peška. 2013. What questions can be answered by chemical analysis of recent and paleosols from the Bell Beaker barrow (25002200 BC), Central Moravia, Czech Republic? Quaternary International 316:179-189.
Hesse, R. 2010: LiDAR-derived Local Relief Models a new tool for archaeological prospection. Archaeological Prospection 17/2, 67-72.
Holliday, V. T. Gartner, G. W. 2007. Methods of soil P analysis in archaeology. Journal of Archaeological Science 34 (2):301-333.
Königsmark, V. 2012: Rentgenová fluorescenční analýza a její využití v archeologii. Nepublikovaná bakalářská práce FF ZČU Plzeň.
Krištuf, Petr, and Ladislav Rytíř. 2009. Radiokarbonová data z mohylového pohřebiště "Na hrůbatech", k.ú. Dobešice (okr. Písek). Archeologické výzkumy v jižních Čechách 22:49-60.
Křivánek, Roman. 2004. Geofyzikální metody. In Nedestruktivní archeologie: teorie, metody a cíle - Non-destructive archaeology: theory, methods and goals, ed. Martin Kuna, 117-183. Praha: Academia.
Rulíšková, E. 2011: Geochemické analýzy půd v archeologii. Fosfátová analýza materiálu z lokality "Vrchoslavice Vitčice". Nepublikovaná bakalářská práce PřF UP Olomouc.
Šmejda, Ladislav. 2006. Archaeology of burial mounds. Plzeň: Dryada.
Šmejda, L. 2007: Letecká prospekce a dokumentace památek v západních Čechách pomocí šikmého snímkování. In: P. Krištuf-L. Šmejda-P. Vařeka (eds.), Opomíjená archeologie 2005-2006. Plzeň: Západočeská univerzita, Katedra archeologie, s. 266-267.
Wilson, Clare A., Donald A. Davidson, and Malcolm S. Cresser. 2008. Multi-element soil analysis: an assessment of its potential as an aid to archaeological interpretation. Journal of Archaeological Science 35 (2):412-424.