Tato práce se zabývá mýtem o rakouské oběti, který se zapsal do paměti širší společnosti po druhé světové válce. První část práce je chronologicky uspořádána od rozpadu monarchie, přes vytvoření státu, který nikdo nechtěl, až po samotný anšlus - to znamená, když do Rakouska dorazila vojska Wehrmachtu. Druhá část práce se zabývá spojeneckými plány na uspořádání Rakouska po válce, včetně první zmínky o rakouské oběti a následném osvobození Rakouska Rudou armádou, přes spojeneckou okupaci až po první poválečné volby. Třetí část práce se zabývá samotným mýtem o oběti, který byl široce propagován poválečnou politickou elitou a snažil se přesvědčit nejen společnost, ale i Spojence, že byli pouze oběťmi Hitlerova řádění, nikoliv spolupachateli války.
Anotace v angličtině
This work deals with the myth of the Austrian sacrifice, which entered the memory of the general society after the Second World War. The first part of the work is chronologically arranged from the collapse of the monarchy, through the creation of a state that nobody wanted, to the Anschluss itself - that is, when the troops of the Wehrmacht arrived in Austria. The second part of the work deals with the Allied plans for the arrangement of Austria after the war, including the first mention of the Austrian sacrifice and the subsequent liberation of Austria by the Red Army, through the Allied occupation to the first post-war elections. The third part of the work deals with the myth of the sacrifice itself, which was widely promoted by the post-war political elite and tried not only to convince society but also the Allies that they were only victims of Hitler's spree, not accomplices in the war.
Klíčová slova
anšlus, druhá světová válka, Spojenci, okupace, mýtus oběti, denacifikace, Rakouská státní smlouva
Klíčová slova v angličtině
Anschluss, World War II., Allies, occupation, The Myth of the Victim, Denazification, Austrian State Treaty
Rozsah průvodní práce
51 s. (95 715 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
Tato práce se zabývá mýtem o rakouské oběti, který se zapsal do paměti širší společnosti po druhé světové válce. První část práce je chronologicky uspořádána od rozpadu monarchie, přes vytvoření státu, který nikdo nechtěl, až po samotný anšlus - to znamená, když do Rakouska dorazila vojska Wehrmachtu. Druhá část práce se zabývá spojeneckými plány na uspořádání Rakouska po válce, včetně první zmínky o rakouské oběti a následném osvobození Rakouska Rudou armádou, přes spojeneckou okupaci až po první poválečné volby. Třetí část práce se zabývá samotným mýtem o oběti, který byl široce propagován poválečnou politickou elitou a snažil se přesvědčit nejen společnost, ale i Spojence, že byli pouze oběťmi Hitlerova řádění, nikoliv spolupachateli války.
Anotace v angličtině
This work deals with the myth of the Austrian sacrifice, which entered the memory of the general society after the Second World War. The first part of the work is chronologically arranged from the collapse of the monarchy, through the creation of a state that nobody wanted, to the Anschluss itself - that is, when the troops of the Wehrmacht arrived in Austria. The second part of the work deals with the Allied plans for the arrangement of Austria after the war, including the first mention of the Austrian sacrifice and the subsequent liberation of Austria by the Red Army, through the Allied occupation to the first post-war elections. The third part of the work deals with the myth of the sacrifice itself, which was widely promoted by the post-war political elite and tried not only to convince society but also the Allies that they were only victims of Hitler's spree, not accomplices in the war.
Klíčová slova
anšlus, druhá světová válka, Spojenci, okupace, mýtus oběti, denacifikace, Rakouská státní smlouva
Klíčová slova v angličtině
Anschluss, World War II., Allies, occupation, The Myth of the Victim, Denazification, Austrian State Treaty
Zásady pro vypracování
Diplomová práce se zabývá pohledem na rakouský národ a na proces vytváření své vlastní identity, které nebyl dán podle mého názoru ani prostor ke zformování. V práci se objevuje chronologický nástin událostí od pádu monarchie až po velmocenskou okupaci země, která vyústila podpisem Rakouské státní smlouvy, která definitivně ukončila okupaci a zbavila zemi pomyslné ‘nálepky’ kolaborantů. Položenou výzkumnou otázkou bude tedy to, zda-li chápat Rakušany jako první oběť zájmu nacistického Německa či jako spolupachatele druhé světové války, což je předmětem výzkumu dodnes.
Rakousko bylo ve válce zcela jednoznačně zainteresováno – i přesto, že se Rakušané snažili po ukončení války přesvědčit spojenecké mocnosti o mýtu první oběti nacismu, avšak kolaborací velké části obyvatelstva i politických elit s nacisty se Rakušané postavili po bok Německa ve svém zapojení do války.
Již ve 20. letech je možné nalézt jisté proudy, které požadovaly připojení k Německu a rovněž lze zmapovat i existenci politických stran, které zbrojily proti tehdy nastavenému politickému režimu a bojkotu stranického režimu vlivem německých intrik, což vedlo až k samotnému anšlusu v březnu roku 1938.
Anexe Rakouska nacistickým Německem v roce 1938 byla výsledkem tehdy komplikovaných faktorů jak na domácí, ale i na mezinárodní půdě, které přivedly Evropu do války. Menší část obyvatelstva šokoval zánik jejich země a pokoušeli se režimu vzepřít, ale jen v omezené míře. Avšak vliv německé přítomnosti neměl jen negativní ideologický charakter, ale zároveň došlo k modernizaci ekonomiky a společnost si prošla racionalizací. Co s Rakouskem po válce bylo v plánech nejen západních Spojenců, ale i Sovětů, což vyústilo ve spojeneckou okupaci. Plány na spojeneckou okupaci byly představeny již v roce 1943 ve formě Moskevské deklarace, jejíž podstatou byla polemika nad tím, jak se budou velmoci po válce k Rakousku chovat. Spojenecká okupace byla ukončena až podpisem státní smlouvy o rakouské neutralitě ve vojenské oblasti, čímž byl dle mého názoru zahájen proces vytváření rakouské identity, která je známá dnes.
Zásady pro vypracování
Diplomová práce se zabývá pohledem na rakouský národ a na proces vytváření své vlastní identity, které nebyl dán podle mého názoru ani prostor ke zformování. V práci se objevuje chronologický nástin událostí od pádu monarchie až po velmocenskou okupaci země, která vyústila podpisem Rakouské státní smlouvy, která definitivně ukončila okupaci a zbavila zemi pomyslné ‘nálepky’ kolaborantů. Položenou výzkumnou otázkou bude tedy to, zda-li chápat Rakušany jako první oběť zájmu nacistického Německa či jako spolupachatele druhé světové války, což je předmětem výzkumu dodnes.
Rakousko bylo ve válce zcela jednoznačně zainteresováno – i přesto, že se Rakušané snažili po ukončení války přesvědčit spojenecké mocnosti o mýtu první oběti nacismu, avšak kolaborací velké části obyvatelstva i politických elit s nacisty se Rakušané postavili po bok Německa ve svém zapojení do války.
Již ve 20. letech je možné nalézt jisté proudy, které požadovaly připojení k Německu a rovněž lze zmapovat i existenci politických stran, které zbrojily proti tehdy nastavenému politickému režimu a bojkotu stranického režimu vlivem německých intrik, což vedlo až k samotnému anšlusu v březnu roku 1938.
Anexe Rakouska nacistickým Německem v roce 1938 byla výsledkem tehdy komplikovaných faktorů jak na domácí, ale i na mezinárodní půdě, které přivedly Evropu do války. Menší část obyvatelstva šokoval zánik jejich země a pokoušeli se režimu vzepřít, ale jen v omezené míře. Avšak vliv německé přítomnosti neměl jen negativní ideologický charakter, ale zároveň došlo k modernizaci ekonomiky a společnost si prošla racionalizací. Co s Rakouskem po válce bylo v plánech nejen západních Spojenců, ale i Sovětů, což vyústilo ve spojeneckou okupaci. Plány na spojeneckou okupaci byly představeny již v roce 1943 ve formě Moskevské deklarace, jejíž podstatou byla polemika nad tím, jak se budou velmoci po válce k Rakousku chovat. Spojenecká okupace byla ukončena až podpisem státní smlouvy o rakouské neutralitě ve vojenské oblasti, čímž byl dle mého názoru zahájen proces vytváření rakouské identity, která je známá dnes.
Seznam doporučené literatury
BAUER, Kurt, Die dunklen Jahre. Politik und Alltag im nationalsozialistischen Österreich 1938 bis 1945, Frankfurt am Main 2017.
BISCHOF, Günter, Rakousko v první studené válce 1945–1955. I slabí mají sílu, Praha 2017.
BISCHOF, Günter, Victims? Perpetrators? "Punching Bags" of European Historical Memory? The Austrians and Their World War II Legacies. In: German Studies Review 27, 2004, 1, s. 17–32.
NIEDERACHER, Sonja, The Myth of Austria as Nazi Victim, the Emigrants and the Discipline of Exile Studies. In: Austrian Studies, 11, 2003, 'Hitler's First Victim'? Memory and Representation in Post-War Austria (2003), s. 14–32.
PELINKA, Anton, WEINZIERL, Erika, Das große Tabu. Österreichs Umgang mit seiner Vergangenheit, Wien 1997.
RAUCHENSTEINER, Manfried, Stalinplatz 4. Österreich unter allierter Besatzung, Wien 2005.
STEININGER, Wolf, Austria, Germany, and the Cold War: from the Anschluss to the State Treaty 1938–1955, New York 2008.
VOCELKA, Karl, Geschichte Österreichs. Kultur – Gesellschaft – Politik. München 2002.
Seznam doporučené literatury
BAUER, Kurt, Die dunklen Jahre. Politik und Alltag im nationalsozialistischen Österreich 1938 bis 1945, Frankfurt am Main 2017.
BISCHOF, Günter, Rakousko v první studené válce 1945–1955. I slabí mají sílu, Praha 2017.
BISCHOF, Günter, Victims? Perpetrators? "Punching Bags" of European Historical Memory? The Austrians and Their World War II Legacies. In: German Studies Review 27, 2004, 1, s. 17–32.
NIEDERACHER, Sonja, The Myth of Austria as Nazi Victim, the Emigrants and the Discipline of Exile Studies. In: Austrian Studies, 11, 2003, 'Hitler's First Victim'? Memory and Representation in Post-War Austria (2003), s. 14–32.
PELINKA, Anton, WEINZIERL, Erika, Das große Tabu. Österreichs Umgang mit seiner Vergangenheit, Wien 1997.
RAUCHENSTEINER, Manfried, Stalinplatz 4. Österreich unter allierter Besatzung, Wien 2005.
STEININGER, Wolf, Austria, Germany, and the Cold War: from the Anschluss to the State Treaty 1938–1955, New York 2008.
VOCELKA, Karl, Geschichte Österreichs. Kultur – Gesellschaft – Politik. München 2002.