Informace o kvalifikační práci Rodinný fideikomis šlechty v českých zemích na příkladu svěřenského nástupnictví na bývalých schlikovských panstvích Kopidlno a Staré Hrady
- Všechny požadované údaje o této VŠKP jsou vyplněny.
Hlavní téma
Rodinný fideikomis šlechty v českých zemích na příkladu svěřenského nástupnictví na bývalých schlikovských panstvích Kopidlno a Staré Hrady
Hlavní téma v angličtině
The Family Trusts (Fideicommissum) of the Czech Aristocracy. The Case of the Fideicommissum over the Family Schlik Property in Kopidlno and Staré Hrady
Název dle studenta
Rodinný fideikomis šlechty v českých zemích na příkladu svěřenského nástupnictví na bývalých schlikovských panstvích Kopidlno a Staré Hrady
Název dle studenta v angličtině
The Trust of the Aristocracy in the Czech Lands. The Case of the trust over the Estates of the Counts Schlik in Kopidlno and Staré Hrady
Šlechtický rod hrabat Schliků, původem ze západních Čech, začal budovat po 30. leté válce svoji budoucí doménu ve východních Čechách. Nové panství se rozkládalo v okolí Jičína. Centrem panství byly města a statky Kopidlno, Staré Hrady a Vokšice. V roce 1672 v souladu s tehdy běžnými trendy zavedl František Arnošt Schlik na ochranu svého majetku rodinného fideikomisu. Právní institut, který přišel s dynastií Habsburků ze Španělska brzo v Čechách zdomácněl. Jeho podstata spočívala ve vybudování svěřenství pro určitý majetek s nadefinovaným okruhem nástupců. Součástí testamentu byla řada podmínek, které musel držitel fideikomisu plnit (posloupnost v mužské linii, zákaz mesaliance, katolická víra apod.).
František Arnošt Schlik ustanovil původně fideikomis pro veškeré statky, ale po jeho smrti půl panství (Vokšice, Bartošov, Jičíněves) z fideikomisu vydělili. Až do zrušení fideikomisu v roce 1924 vedle sebe existovaly dvě panství Kopidlno - Staré Hrady a Vokšice - Jičíněves.
V roce 1906 zemřel poslední držitel fideikomisu Ervin Schlik bez potomků. Jeho bratr František žil v nerovnorodém manželství. O nástupnictví se přihlásili vzdálení příbuzní Ungnadové z Weissenwolfu, kteří v soudním procesu nástupnictví ve fideikomisu v roce 1912 získaly.
Rod Weissenwolffů vymřel v mužské linii v roce 1917. František Schlik a jeho syn Jindřich Schlik se pokusili opět do nástupnictví přihlásit. V průběhu řízení skončila monarchie a vznikla demokratická republika. V novém řízení začala platit nová pravidla a k vyloučení z nástupnictví ve fideikomisu se již nepřihlíželo. Přesto se Schlikům opakovaně nepodařilo bývalé majetky získat zpět. Práce se soustředí na rozhodovací praxi soudů v období rakousko-uherské monarchie a v období československé republiky.
Anotace v angličtině
The aristocratic family of the Counts of Schlik originates from Western Bohemia. After 1648, Heinrich Schlik began to build its family new future domain in Eastern Bohemia. The new estates were located around the town of Jičín. The center of the manor were the towns and estates of Kopidlno, Staré Hrady and Vokšice. In 1672, in accordance with the common trends, Franz Ernst Schlik introduced a trust to protect his immovable property. The legal institute of a trust came to the Czech Lands with the Habsburg dynasty from Spain (mayorazdos, mayoradgos) and it soon became popular by the Bohemian and Moravian noble families. The main principles of the trust consisted of the creation of the fideicommissum familiae perpetuum for a certain property with a defined circle of the successors. The trust was often founded by a testament and contained a number of conditions for the legitimate holders of the trust (hereditary succession in the male line, the prohibition of the unequal marriages, Catholic faith etc.).
Franz Ernst Schlik originally established a trust for all his estates, but after his death half the estates (Vokšice, Bartošov, Jičíněves) were separated from the trust to the free property of the Counts of Schlik. Until the abolition of the trusts in the Czech legal culture in 1924, there were two manors: Kopidlno - Staré Hrady as a trust and Vokšice - Jičíněves as a free property.
In 1906, Erwein Schlik, the last holder of the Kopidlno - Staré Hrady trust, died without descendants. His brother Franz lived in an unequal marriage from the view of Austro-Hungarian Courts. The family of the Ungnads of Weissenwolf, a distant relatives, applied for succession in agreement with the testament of 1672. In 1912, they obtained succession in the trust in a trial.
In 1917, the Weissenwolff family male line died out. In 1918 the Czechoslovak Republic and the parliamentary democracy were established. Franz Schlik and his son Heinrich Schlik tried to obtain the succession in the trust back, because they believed in the change of the rules in the democratic state. Under the new circumstances, the unequal marriage was no longer taken into consideration as a reason for the exclusion from succession. Nevertheless, the Counts of Schlik repeatedly failed to recover the former family property due to the reluctance of the courts to open the case in the merits. The work focuses on the development of the Kopidlno - Staré Hrady trust and the changes in the judicial decision-making practices in the period of the Austro-Hungarian monarchy and the Czechoslovak Republic respectively.
Klíčová slova
šlechta, Schlikové, Ungnadové z Weissenwolffu, fideikomis, Kopidlno, Staré Hrady
Klíčová slova v angličtině
aristocracy, Count of Schlik, Count of Ungnad from Weissenwolff, trust, Kopidlno, Staré Hrady
Rozsah průvodní práce
98
Jazyk
CZ
Anotace
Šlechtický rod hrabat Schliků, původem ze západních Čech, začal budovat po 30. leté válce svoji budoucí doménu ve východních Čechách. Nové panství se rozkládalo v okolí Jičína. Centrem panství byly města a statky Kopidlno, Staré Hrady a Vokšice. V roce 1672 v souladu s tehdy běžnými trendy zavedl František Arnošt Schlik na ochranu svého majetku rodinného fideikomisu. Právní institut, který přišel s dynastií Habsburků ze Španělska brzo v Čechách zdomácněl. Jeho podstata spočívala ve vybudování svěřenství pro určitý majetek s nadefinovaným okruhem nástupců. Součástí testamentu byla řada podmínek, které musel držitel fideikomisu plnit (posloupnost v mužské linii, zákaz mesaliance, katolická víra apod.).
František Arnošt Schlik ustanovil původně fideikomis pro veškeré statky, ale po jeho smrti půl panství (Vokšice, Bartošov, Jičíněves) z fideikomisu vydělili. Až do zrušení fideikomisu v roce 1924 vedle sebe existovaly dvě panství Kopidlno - Staré Hrady a Vokšice - Jičíněves.
V roce 1906 zemřel poslední držitel fideikomisu Ervin Schlik bez potomků. Jeho bratr František žil v nerovnorodém manželství. O nástupnictví se přihlásili vzdálení příbuzní Ungnadové z Weissenwolfu, kteří v soudním procesu nástupnictví ve fideikomisu v roce 1912 získaly.
Rod Weissenwolffů vymřel v mužské linii v roce 1917. František Schlik a jeho syn Jindřich Schlik se pokusili opět do nástupnictví přihlásit. V průběhu řízení skončila monarchie a vznikla demokratická republika. V novém řízení začala platit nová pravidla a k vyloučení z nástupnictví ve fideikomisu se již nepřihlíželo. Přesto se Schlikům opakovaně nepodařilo bývalé majetky získat zpět. Práce se soustředí na rozhodovací praxi soudů v období rakousko-uherské monarchie a v období československé republiky.
Anotace v angličtině
The aristocratic family of the Counts of Schlik originates from Western Bohemia. After 1648, Heinrich Schlik began to build its family new future domain in Eastern Bohemia. The new estates were located around the town of Jičín. The center of the manor were the towns and estates of Kopidlno, Staré Hrady and Vokšice. In 1672, in accordance with the common trends, Franz Ernst Schlik introduced a trust to protect his immovable property. The legal institute of a trust came to the Czech Lands with the Habsburg dynasty from Spain (mayorazdos, mayoradgos) and it soon became popular by the Bohemian and Moravian noble families. The main principles of the trust consisted of the creation of the fideicommissum familiae perpetuum for a certain property with a defined circle of the successors. The trust was often founded by a testament and contained a number of conditions for the legitimate holders of the trust (hereditary succession in the male line, the prohibition of the unequal marriages, Catholic faith etc.).
Franz Ernst Schlik originally established a trust for all his estates, but after his death half the estates (Vokšice, Bartošov, Jičíněves) were separated from the trust to the free property of the Counts of Schlik. Until the abolition of the trusts in the Czech legal culture in 1924, there were two manors: Kopidlno - Staré Hrady as a trust and Vokšice - Jičíněves as a free property.
In 1906, Erwein Schlik, the last holder of the Kopidlno - Staré Hrady trust, died without descendants. His brother Franz lived in an unequal marriage from the view of Austro-Hungarian Courts. The family of the Ungnads of Weissenwolf, a distant relatives, applied for succession in agreement with the testament of 1672. In 1912, they obtained succession in the trust in a trial.
In 1917, the Weissenwolff family male line died out. In 1918 the Czechoslovak Republic and the parliamentary democracy were established. Franz Schlik and his son Heinrich Schlik tried to obtain the succession in the trust back, because they believed in the change of the rules in the democratic state. Under the new circumstances, the unequal marriage was no longer taken into consideration as a reason for the exclusion from succession. Nevertheless, the Counts of Schlik repeatedly failed to recover the former family property due to the reluctance of the courts to open the case in the merits. The work focuses on the development of the Kopidlno - Staré Hrady trust and the changes in the judicial decision-making practices in the period of the Austro-Hungarian monarchy and the Czechoslovak Republic respectively.
Klíčová slova
šlechta, Schlikové, Ungnadové z Weissenwolffu, fideikomis, Kopidlno, Staré Hrady
Klíčová slova v angličtině
aristocracy, Count of Schlik, Count of Ungnad from Weissenwolff, trust, Kopidlno, Staré Hrady
Zásady pro vypracování
Vybraným tématem mé diplomové práce je problematika právního institutu rodinného fideikomisu a jeho bezprostřední dopad na majetkové poměry hraběcího rodu Schliků. Výzvou pro výběr tématu je hlubší nezpracovanost šlechtického svěřenského nástupnictví v české právní historii. Dalším důvodem pro zpracování je velmi pozoruhodný časový úsek, který fideikomis nad bývalými panstvími Kopidlno a Staré Hrady zabírá. Fideikomis byl zřízen v 17. století a přímé dopady jeho ustavení spočívající ve ztrátě více než poloviny rodových statků v roce 1912 se pokoušela rodina Schliků zvrátit ještě v uplynulé dekádě 21. století. Vybrané téma tak dokládá kontinuitu práva napříč staletími a vybízí tak ke srovnávací studii vývoje vnímání jednoho právního institutu právní teorií i soudní praxí v průběhu více než 300 let.
Práce bude rozdělena na dvě části. V první řadě bude pozornost zevrubně věnována obecnému rozboru institutu svěřenství ustanovovaných nad statky šlechty, jak byl téměř masově přijímán od 17. století k zajištění nedělitelnosti a nezcizitelnosti majetku šlechtických rodů v českých zemích. V rámci úvodu bude pojednán původ tohoto tradičního institutu odkazu v římském právu a zejména jeho podoba, v jaké vstoupil do novověkého práva v 17. století. Následující část pojedná vývoj fideikomisu v rámci práva Habsburské monarchie, Rakouska-Uherska a Československé republiky až do jeho zrušení v roce 1924 s nutnými přesahy do mezinárodního práva.
Druhá část práce bude případovou studií, která se zaměří na právněhistorický rozbor konkrétního případu, kterým je schlikovský rodový fideikomis Kopidlno a Staré Hrady. Výzkum se detailně zaměří na zřízení institutu v roce 1672 a jeho aplikaci uvnitř schlikovského rodu až do zrušení institutu v prvních letech Československé republiky. Předmětem rozboru budou konkrétní soudní spory vyplývající z fideikomisu. Hlavní záběr bude věnován části sporu, ve kterém v rámci dědického řízení přišli Schlikové uplatněním práva vyplývajícího z fideikomisu v roce 1912 o podstatnou část majetku. Nutné přesahy však problematiku budou sledovat i v následujících řízeních až do současnosti. Pozornost zde bude soustředěna zejména na právní argumentaci během jednotlivých soudních řízení, která vždy odrážela aktuální pozitivněprávní úpravu dědického práva.
Zásady pro vypracování
Vybraným tématem mé diplomové práce je problematika právního institutu rodinného fideikomisu a jeho bezprostřední dopad na majetkové poměry hraběcího rodu Schliků. Výzvou pro výběr tématu je hlubší nezpracovanost šlechtického svěřenského nástupnictví v české právní historii. Dalším důvodem pro zpracování je velmi pozoruhodný časový úsek, který fideikomis nad bývalými panstvími Kopidlno a Staré Hrady zabírá. Fideikomis byl zřízen v 17. století a přímé dopady jeho ustavení spočívající ve ztrátě více než poloviny rodových statků v roce 1912 se pokoušela rodina Schliků zvrátit ještě v uplynulé dekádě 21. století. Vybrané téma tak dokládá kontinuitu práva napříč staletími a vybízí tak ke srovnávací studii vývoje vnímání jednoho právního institutu právní teorií i soudní praxí v průběhu více než 300 let.
Práce bude rozdělena na dvě části. V první řadě bude pozornost zevrubně věnována obecnému rozboru institutu svěřenství ustanovovaných nad statky šlechty, jak byl téměř masově přijímán od 17. století k zajištění nedělitelnosti a nezcizitelnosti majetku šlechtických rodů v českých zemích. V rámci úvodu bude pojednán původ tohoto tradičního institutu odkazu v římském právu a zejména jeho podoba, v jaké vstoupil do novověkého práva v 17. století. Následující část pojedná vývoj fideikomisu v rámci práva Habsburské monarchie, Rakouska-Uherska a Československé republiky až do jeho zrušení v roce 1924 s nutnými přesahy do mezinárodního práva.
Druhá část práce bude případovou studií, která se zaměří na právněhistorický rozbor konkrétního případu, kterým je schlikovský rodový fideikomis Kopidlno a Staré Hrady. Výzkum se detailně zaměří na zřízení institutu v roce 1672 a jeho aplikaci uvnitř schlikovského rodu až do zrušení institutu v prvních letech Československé republiky. Předmětem rozboru budou konkrétní soudní spory vyplývající z fideikomisu. Hlavní záběr bude věnován části sporu, ve kterém v rámci dědického řízení přišli Schlikové uplatněním práva vyplývajícího z fideikomisu v roce 1912 o podstatnou část majetku. Nutné přesahy však problematiku budou sledovat i v následujících řízeních až do současnosti. Pozornost zde bude soustředěna zejména na právní argumentaci během jednotlivých soudních řízení, která vždy odrážela aktuální pozitivněprávní úpravu dědického práva.
Seznam doporučené literatury
SOA Zámrsk, fond Ústřední správa šlikovských velkostatků Jičíněves
SOA Zámrsk, fond Rodinný archiv Šliků, Jičíněves
Národní archiv, fond Fideikomisní spisy
URFUS, V. Rodinný fideikomis v Čechách. In: Sborník historický. Praha: Historický ústav ČSAV, 1962, sv. 9, s. 193–238.
GEORGIEV, J. České fideikomisy v posledních letech své existence. (Poznámky k aspektům archivním a právním). In: Paginae historiae. Sborník Státního ústředního archivu v Praze, sv. 9, 2001, s. 71-97
ŠOLLE, V. Fideikomisy a jejich současná archivní problematika. Archivní časopis. Roč. 21, č. 2, s. 103–115
HOŘEJŠ, M. – NOVOTNÝ, M. Hospodářské aktivity rodu Schliků na sklonku 19. století a v první polovině 20. století. In: Šlechtické rody a jejich sídla v Českém ráji. Sborník referátů z vědecké konference konané ve dnech 24.-25. dubna 2009 v Turnově. Semily: Státní oblastní archiv v Litoměřicích – Státní okresní archiv Semily pro Pekařovu společnost Českého ráje v Turnově, 2009, s. 347–378
MAŤA, P. Svět české aristokracie (1500–1700). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004.
BEDNAŘÍKOVÁ, B. Svěřenské fondy. Institut pro uchování a převody rodinného majetku. 2. aktualizované vydání. Wolters Kluwer, 2014.
Seznam doporučené literatury
SOA Zámrsk, fond Ústřední správa šlikovských velkostatků Jičíněves
SOA Zámrsk, fond Rodinný archiv Šliků, Jičíněves
Národní archiv, fond Fideikomisní spisy
URFUS, V. Rodinný fideikomis v Čechách. In: Sborník historický. Praha: Historický ústav ČSAV, 1962, sv. 9, s. 193–238.
GEORGIEV, J. České fideikomisy v posledních letech své existence. (Poznámky k aspektům archivním a právním). In: Paginae historiae. Sborník Státního ústředního archivu v Praze, sv. 9, 2001, s. 71-97
ŠOLLE, V. Fideikomisy a jejich současná archivní problematika. Archivní časopis. Roč. 21, č. 2, s. 103–115
HOŘEJŠ, M. – NOVOTNÝ, M. Hospodářské aktivity rodu Schliků na sklonku 19. století a v první polovině 20. století. In: Šlechtické rody a jejich sídla v Českém ráji. Sborník referátů z vědecké konference konané ve dnech 24.-25. dubna 2009 v Turnově. Semily: Státní oblastní archiv v Litoměřicích – Státní okresní archiv Semily pro Pekařovu společnost Českého ráje v Turnově, 2009, s. 347–378
MAŤA, P. Svět české aristokracie (1500–1700). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004.
BEDNAŘÍKOVÁ, B. Svěřenské fondy. Institut pro uchování a převody rodinného majetku. 2. aktualizované vydání. Wolters Kluwer, 2014.