Ani po Stalinově a Gotwaldově smrti éra vykonstruovaných komunistických procesů neskončila. Přesto docházelo k postupnému uvolňování krutého režimu. Národní tým se pomalu začal vzpamatovávat z útlumu. Po pěti letech tedy roku 1955 byli propuštěni poslední hokejisté, kteří stanuli před soudem.
V noci z 20. na 21. srpna 1968 vstoupila do Československa vojska Varšavské smlouvy. Vstup armád do Československa proti vůli našich ústavních orgánů vyvolal vlnu reakcí po celém světě. Pro tento účel byli v Moskvě v různých fázích zadržováni Dubček, Černík a další čeští politici. Za předem nejasných podmínek se s nimi dohodli na podepsání "moskevského protokolu", který nakonec intervenci ospravedlnil. Podepsali jej všichni českoslovenští představitelé s výjimkou Františka Kriegela, člena ÚV KSČ a poslance Federálního shromáždění. V důsledku toho byl koncem srpna odvolán z funkce
Nespokojenost se sovětskými okupačními vojsky na území Československa se projevila při společném hokejovém utkání. Mistrovství světa znamenalo pro Československo morální odplatu za srpen 1968. Hráči Československa se netajili politickým významem zápasů proti SSSR, a proto chtěli dát najevo svůj odpor k jednání východního bloku. Na pražském letišti se všichni hráči dohodli, že ať už zápas s rudou sbornou dopadne jakkoliv, československý tým si po utkání se sovětskými hráči nepodá ruku. Dvě vítězství vyvolala lavinu oslav po celém Československu. V prvním zápase proti Sovětskému svazu československý tým vyhrál 0:2 díky výborné taktice. O branky se postarali obránce týmu Dukly Jihlava Jan Suchý a útočník týmu Komety Brno Josef Černý. Emoce po prvním zápase postupně opadly před druhým zápasem, který se odehrál týden po prvním, kde Československo vyhrálo 2:0. Část československého mužstva však nadále vymýšlela způsoby, jak dát najevo svůj odpor vůči SSSR. Před druhým zápasem se v kabině zrodil nápad, že si zalepí rudou hvězdu na prsou. Český lev ve znaku po staletí byl pouze s královskou zlatou korunou. Vítězstvím 4:3 posílili naděje na titul. Před posledním zápasem, který čekal Československý tým se Švédy. Spolu vedli tabulku s náskokem bodů před Sovětským svazem. Československu stačila se Švédy pouhá remíza, aby dovezli do Československa titul mistra světa. Je to unikátní sbírka vítězství a zrovna v situaci, kdy to národ nejvíce potřeboval. Přibližně třicet minut po skončení druhého vítězného utkání mezi Československem a SSSR se oslavovalo na Václavském náměstí, kde se sešlo 150 000 lidí. Nejenom v Praze se konaly oslavy, slavilo se také v Olomouci, nebo v Ústí nad Labem. Na obou místech došlo k demonstracím a k napadení velitelství Sovětské armády, které bylo v obou městech. Před výkladní skříň pobočky sovětských aerolinií Aeroflot na Václavském náměstí nechala StB přivézt hromadu dlažební kostek a skupinu provokatérů. Lidé, kteří byli plný euforie se nechali unést a krátce před půlnocí je začali házet do skleněné výlohy. Ke sklonu 60. let se Gustáv Husák stal jedním z hlavních politiků, kteří přispěli k tzv. obrodnému procesu. V dubnu 1968, se Husák stal místopředsedou vlády. Husák tehdy poněkud paradoxně tvrdil, že se Československo zbavuje komunismu a marxismu, které byly podkopány tvrdou stalinskou politikou předchozího desetiletí. Zpočátku se zdálo, že Husák podporuje Dubčeka, a to i v den invaze vojsk Varšavské smlouvy, a přestože se objevily náznaky, že brání přechodu k demokracii, trval na tom, že země vedená Dubčekem je silnou zemí a nic nemůže bránit tomu, aby se Československo stalo demokratickým státem. Během prvních dnů okupace stál Husák za Dubčekem. Brzy si uvědomil, že pokud zůstane na Dubčekově straně a postaví se Sovětům, bude vyloučen z politiky a nikdy se nedostane k moci. V dubnu 1969 došlo k zásadním změnám. Moskva byla schopna dosáhnout svých politických cílů, které byly původně nedosažitelné vojenskou intervencí. Husák se stal prvním tajemníkem ÚV KSČ. V tomto období, označovaném jako normalizace, byl tento politik vyzdvihován.
Anotace v angličtině
Even after the death of Stalin and Gotwald, the era of fabricated communist processes did not end. Nevertheless, the strict regime was gradually loosened. The national team slowly began to recover from the slump. After five years, in 1955, the last hockey players who stood trial were released.On the night of August 20-21, 1968, Warsaw Pact troops entered Czechoslovakia. The entry of armies into Czechoslovakia against the will of our constitutional bodies caused a wave of reactions around the world. For this purpose, Dubček, Černík and other Czech politicians were detained in Moscow at various stages. Under previously unclear conditions, they agreed with them to sign the "Moscow Protocol", which ultimately justified the intervention. It was signed by all Czechoslovak representatives with the exception of František Kriegel, a member of the Central Committee of the Communist Party of the Czech Republic and a member of the Federal Assembly. As a result, he was removed from office in late August.Dissatisfaction with the Soviet occupation troops on the territory of Czechoslovakia manifested itself during a joint hockey game. The World Cup was a moral retribution for Czechoslovakia for August 1968. The players of Czechoslovakia did not hide the political significance of the matches against the USSR, and therefore wanted to show their opposition to the actions of the Eastern Bloc. At the Prague airport, all the players agreed that no matter how the match with the red team turns out, the Czechoslovak team will not shake hands after the match with the Soviet players. The two victories sparked an avalanche of celebrations throughout Czechoslovakia. In the first match against the Soviet Union, the Czechoslovak team won 0:2 thanks to excellent tactics. Before the second game, the idea was born in the cabin that he would stick a red star on his chest. For centuries, the Czech lion in the coat of arms was only with a royal golden crown. With a 4:3 victory, they strengthened their hopes for the title. Czechoslovakia only needed a draw against Sweden to bring home the title of world champion to Czechoslovakia. Approximately thirty minutes after the end of the second winning match between Czechoslovakia and the USSR, there was a celebration in Wenceslas Square, where 150,000 people gathered. Celebrations were held not only in Prague, but also in Olomouc and Ústí nad Labem. There were demonstrations in both places and an attack on the headquarters of the Soviet Army, which was in both cities. In front of the window display of the branch of the Soviet airline Aeroflot on Wenceslas Square, the StB had a pile of cobblestones and a group of provocateurs brought. People who were full of euphoria got carried away and started throwing them into the glass window shortly before midnight.Towards the end of the 1960s, Gustáv Husák became one of the main politicians who contributed to the so-called revival process. In April 1968, Husák became deputy prime minister. At the time, Husák somewhat paradoxically claimed that Czechoslovakia was getting rid of communism and Marxism, which had been undermined by the harsh Stalinist policies of the previous decade. Moscow was able to achieve its political goals that were initially unattainable through military intervention. Husák became the first secretary of the CPSU Central Committee. In this period, referred to as normalization, this policy was highlighted.
Klíčová slova
Antonín Novotný, Pražské jaro, Alexandr Dubček, Invaze, Varšavská smlouva, KSČ, mistrovství světa, 1968, 1969, Stockholm, Jozef Golonka, ČSSR, SSSR, Československo, Sovětský svaz, Aeroflot, oslavy, sport, lední hokej, šampionát, Gustáv Husák, Praha
Klíčová slova v angličtině
Antonín Novotný, Prague Spring, Alexandr Dubček, Invasion, Warsaw Pact, KSČ, World Cup, 1968, 1969, Stockholm, Jozef Golonka, Czechoslovakia, USSR, Czechoslovakia, Soviet Union, Aeroflot, celebrations, sports, ice hockey, championship, Gustáv Husák , Prague
Rozsah průvodní práce
80 s. (150 691)
Jazyk
CZ
Anotace
Ani po Stalinově a Gotwaldově smrti éra vykonstruovaných komunistických procesů neskončila. Přesto docházelo k postupnému uvolňování krutého režimu. Národní tým se pomalu začal vzpamatovávat z útlumu. Po pěti letech tedy roku 1955 byli propuštěni poslední hokejisté, kteří stanuli před soudem.
V noci z 20. na 21. srpna 1968 vstoupila do Československa vojska Varšavské smlouvy. Vstup armád do Československa proti vůli našich ústavních orgánů vyvolal vlnu reakcí po celém světě. Pro tento účel byli v Moskvě v různých fázích zadržováni Dubček, Černík a další čeští politici. Za předem nejasných podmínek se s nimi dohodli na podepsání "moskevského protokolu", který nakonec intervenci ospravedlnil. Podepsali jej všichni českoslovenští představitelé s výjimkou Františka Kriegela, člena ÚV KSČ a poslance Federálního shromáždění. V důsledku toho byl koncem srpna odvolán z funkce
Nespokojenost se sovětskými okupačními vojsky na území Československa se projevila při společném hokejovém utkání. Mistrovství světa znamenalo pro Československo morální odplatu za srpen 1968. Hráči Československa se netajili politickým významem zápasů proti SSSR, a proto chtěli dát najevo svůj odpor k jednání východního bloku. Na pražském letišti se všichni hráči dohodli, že ať už zápas s rudou sbornou dopadne jakkoliv, československý tým si po utkání se sovětskými hráči nepodá ruku. Dvě vítězství vyvolala lavinu oslav po celém Československu. V prvním zápase proti Sovětskému svazu československý tým vyhrál 0:2 díky výborné taktice. O branky se postarali obránce týmu Dukly Jihlava Jan Suchý a útočník týmu Komety Brno Josef Černý. Emoce po prvním zápase postupně opadly před druhým zápasem, který se odehrál týden po prvním, kde Československo vyhrálo 2:0. Část československého mužstva však nadále vymýšlela způsoby, jak dát najevo svůj odpor vůči SSSR. Před druhým zápasem se v kabině zrodil nápad, že si zalepí rudou hvězdu na prsou. Český lev ve znaku po staletí byl pouze s královskou zlatou korunou. Vítězstvím 4:3 posílili naděje na titul. Před posledním zápasem, který čekal Československý tým se Švédy. Spolu vedli tabulku s náskokem bodů před Sovětským svazem. Československu stačila se Švédy pouhá remíza, aby dovezli do Československa titul mistra světa. Je to unikátní sbírka vítězství a zrovna v situaci, kdy to národ nejvíce potřeboval. Přibližně třicet minut po skončení druhého vítězného utkání mezi Československem a SSSR se oslavovalo na Václavském náměstí, kde se sešlo 150 000 lidí. Nejenom v Praze se konaly oslavy, slavilo se také v Olomouci, nebo v Ústí nad Labem. Na obou místech došlo k demonstracím a k napadení velitelství Sovětské armády, které bylo v obou městech. Před výkladní skříň pobočky sovětských aerolinií Aeroflot na Václavském náměstí nechala StB přivézt hromadu dlažební kostek a skupinu provokatérů. Lidé, kteří byli plný euforie se nechali unést a krátce před půlnocí je začali házet do skleněné výlohy. Ke sklonu 60. let se Gustáv Husák stal jedním z hlavních politiků, kteří přispěli k tzv. obrodnému procesu. V dubnu 1968, se Husák stal místopředsedou vlády. Husák tehdy poněkud paradoxně tvrdil, že se Československo zbavuje komunismu a marxismu, které byly podkopány tvrdou stalinskou politikou předchozího desetiletí. Zpočátku se zdálo, že Husák podporuje Dubčeka, a to i v den invaze vojsk Varšavské smlouvy, a přestože se objevily náznaky, že brání přechodu k demokracii, trval na tom, že země vedená Dubčekem je silnou zemí a nic nemůže bránit tomu, aby se Československo stalo demokratickým státem. Během prvních dnů okupace stál Husák za Dubčekem. Brzy si uvědomil, že pokud zůstane na Dubčekově straně a postaví se Sovětům, bude vyloučen z politiky a nikdy se nedostane k moci. V dubnu 1969 došlo k zásadním změnám. Moskva byla schopna dosáhnout svých politických cílů, které byly původně nedosažitelné vojenskou intervencí. Husák se stal prvním tajemníkem ÚV KSČ. V tomto období, označovaném jako normalizace, byl tento politik vyzdvihován.
Anotace v angličtině
Even after the death of Stalin and Gotwald, the era of fabricated communist processes did not end. Nevertheless, the strict regime was gradually loosened. The national team slowly began to recover from the slump. After five years, in 1955, the last hockey players who stood trial were released.On the night of August 20-21, 1968, Warsaw Pact troops entered Czechoslovakia. The entry of armies into Czechoslovakia against the will of our constitutional bodies caused a wave of reactions around the world. For this purpose, Dubček, Černík and other Czech politicians were detained in Moscow at various stages. Under previously unclear conditions, they agreed with them to sign the "Moscow Protocol", which ultimately justified the intervention. It was signed by all Czechoslovak representatives with the exception of František Kriegel, a member of the Central Committee of the Communist Party of the Czech Republic and a member of the Federal Assembly. As a result, he was removed from office in late August.Dissatisfaction with the Soviet occupation troops on the territory of Czechoslovakia manifested itself during a joint hockey game. The World Cup was a moral retribution for Czechoslovakia for August 1968. The players of Czechoslovakia did not hide the political significance of the matches against the USSR, and therefore wanted to show their opposition to the actions of the Eastern Bloc. At the Prague airport, all the players agreed that no matter how the match with the red team turns out, the Czechoslovak team will not shake hands after the match with the Soviet players. The two victories sparked an avalanche of celebrations throughout Czechoslovakia. In the first match against the Soviet Union, the Czechoslovak team won 0:2 thanks to excellent tactics. Before the second game, the idea was born in the cabin that he would stick a red star on his chest. For centuries, the Czech lion in the coat of arms was only with a royal golden crown. With a 4:3 victory, they strengthened their hopes for the title. Czechoslovakia only needed a draw against Sweden to bring home the title of world champion to Czechoslovakia. Approximately thirty minutes after the end of the second winning match between Czechoslovakia and the USSR, there was a celebration in Wenceslas Square, where 150,000 people gathered. Celebrations were held not only in Prague, but also in Olomouc and Ústí nad Labem. There were demonstrations in both places and an attack on the headquarters of the Soviet Army, which was in both cities. In front of the window display of the branch of the Soviet airline Aeroflot on Wenceslas Square, the StB had a pile of cobblestones and a group of provocateurs brought. People who were full of euphoria got carried away and started throwing them into the glass window shortly before midnight.Towards the end of the 1960s, Gustáv Husák became one of the main politicians who contributed to the so-called revival process. In April 1968, Husák became deputy prime minister. At the time, Husák somewhat paradoxically claimed that Czechoslovakia was getting rid of communism and Marxism, which had been undermined by the harsh Stalinist policies of the previous decade. Moscow was able to achieve its political goals that were initially unattainable through military intervention. Husák became the first secretary of the CPSU Central Committee. In this period, referred to as normalization, this policy was highlighted.
Klíčová slova
Antonín Novotný, Pražské jaro, Alexandr Dubček, Invaze, Varšavská smlouva, KSČ, mistrovství světa, 1968, 1969, Stockholm, Jozef Golonka, ČSSR, SSSR, Československo, Sovětský svaz, Aeroflot, oslavy, sport, lední hokej, šampionát, Gustáv Husák, Praha
Klíčová slova v angličtině
Antonín Novotný, Prague Spring, Alexandr Dubček, Invasion, Warsaw Pact, KSČ, World Cup, 1968, 1969, Stockholm, Jozef Golonka, Czechoslovakia, USSR, Czechoslovakia, Soviet Union, Aeroflot, celebrations, sports, ice hockey, championship, Gustáv Husák , Prague
Zásady pro vypracování
Cílem diplomové práce bude propojení sportovních událostí, tedy výhrou Československé reprezentace nad Sovětským svazem ve dvou svých vzájemných zápasech. V domácí svéře bude práce zaměřena, jak světový šampionát ovlivnil i domací politické dění ve své době v Československu. Co výhra znamenala pro samotné hráče, kteří se postavili vůči systému Sovětského svazu. Následované bojovností československého lidu za svůj národ.
Zásady pro vypracování
Cílem diplomové práce bude propojení sportovních událostí, tedy výhrou Československé reprezentace nad Sovětským svazem ve dvou svých vzájemných zápasech. V domácí svéře bude práce zaměřena, jak světový šampionát ovlivnil i domací politické dění ve své době v Československu. Co výhra znamenala pro samotné hráče, kteří se postavili vůči systému Sovětského svazu. Následované bojovností československého lidu za svůj národ.
Seznam doporučené literatury
BLAŽEK, Petr. Opozice a odpor proti komunistickému režimu v Československu 1968-1989. Praha: Dokořán, 2005. COAKLEY, Jay. Sport in Society: Issues and Controversies. McGraw-Hill Ryerson, 2003. FROLÍK, Josef. Špión vypovídá. 5. vyd. Praha : Orbis, 1990. GOLONKA, Jozef, VARSIK, Milan.Volali ma žiletka. 1. vyd. Bratislava: Šport, slovenské tělovýchovné vydavatelstvo, 1990. HAVLÍČEK, Dušan. Jaro na krku: Zážitky ze zákulisí sekretariátu ÚV KSČ od června do prosince 1968. Vyd. 1. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1998. JENŠÍK, Miroslav. Kronika českého hokeje: 1894-2000. Praha: Olympia, 2001. KAPLAN, Karel. Kořeny československé reformy 1968. Brno: Doplněk, 2002. KONČELÍK, Jakub. Proměny řízení a kontroly médií v roce 1968. In KONČELÍK, Jakub, KOPPLOVÁ, Barbara, PRÁZOVÁ, Irena. Konsolidace vládnutí a podnikání v České republice a v Evropské unii. 1. vyd. Praha : Matfyzpress, 2002. LUKŠŮ, David, PALÁN, Aleš. Skutečny příběh hokejové legendy. Vladimír Zábrodský. Praha: Česká televize, 2009. MACKŮ, Jiří. Kauza Zábrodský. Hokejový génius, ale jinak lotr. Praha: Jindřich Procházka – TYPO JP, 2005. MACKŮ, Jiří. Obětovaní šampioni. Mistři světa určeni k likvidaci. Praha: Jindřich Procházka – TYPO JP, 2004. MACKŮ, Jiří. Zapřené generace. Vyškrtnuti z historie, vymazání z paměti. Praha: Jindřich Procházka – TYPO JP, 2004. MADRY, Jindřich. Sovětská okupace Československa, normalizace v letech 1969- 70 a role ozbrojených sil. 1. vyd. Praha, 1994. MOC, Jiří. Jan Gusta Havel: Hokejový vivaldi. 2001. MÜHLSTEIN, Ludvík. Hvězdy z rybníků. Třeboň: Caprio, 1991. PERNES, Jiří. Krize komunistického režimu v Československu v 50. letech 20. století. Brno: CDK, 2008. PITNER, Jaroslav.Hokejový generál vzpomíná. Jihlava: Madagaskar, 1997. SÁBL, Václav, SIGMUND, Stanislav, GUT, Karel. Kniha o Československém hokeji. Praha:Olympia, 1969 Sborník. Na západ je cesta dlouhá. Curych: KONFRONTATION AG/AS, 1980. SKILLING, Gordon, H. Československo můj druhy domov: paměti Kanaďana. Praha: Prostor, 2001. SOLŽENICYN, A. I. Jeden den Ivana Děnisoviče. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Politické literatury, 1963. STRÁNSKÝ, Jiří. ONDOUŠEK, Kamil. Historie československého a českého hokeje 1908–1999. Praha: Vyšehrad. 1999. ŠKUTINA, Vladimír, BAKALÁŘ, Robert. Ztracena léta. Příběh hokejového zločinu. Pardubice: Helios, 1990. TUREK, Petr. Kniha o jihočeském hokeji. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1990. YURIL, L. H. E
Seznam doporučené literatury
BLAŽEK, Petr. Opozice a odpor proti komunistickému režimu v Československu 1968-1989. Praha: Dokořán, 2005. COAKLEY, Jay. Sport in Society: Issues and Controversies. McGraw-Hill Ryerson, 2003. FROLÍK, Josef. Špión vypovídá. 5. vyd. Praha : Orbis, 1990. GOLONKA, Jozef, VARSIK, Milan.Volali ma žiletka. 1. vyd. Bratislava: Šport, slovenské tělovýchovné vydavatelstvo, 1990. HAVLÍČEK, Dušan. Jaro na krku: Zážitky ze zákulisí sekretariátu ÚV KSČ od června do prosince 1968. Vyd. 1. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1998. JENŠÍK, Miroslav. Kronika českého hokeje: 1894-2000. Praha: Olympia, 2001. KAPLAN, Karel. Kořeny československé reformy 1968. Brno: Doplněk, 2002. KONČELÍK, Jakub. Proměny řízení a kontroly médií v roce 1968. In KONČELÍK, Jakub, KOPPLOVÁ, Barbara, PRÁZOVÁ, Irena. Konsolidace vládnutí a podnikání v České republice a v Evropské unii. 1. vyd. Praha : Matfyzpress, 2002. LUKŠŮ, David, PALÁN, Aleš. Skutečny příběh hokejové legendy. Vladimír Zábrodský. Praha: Česká televize, 2009. MACKŮ, Jiří. Kauza Zábrodský. Hokejový génius, ale jinak lotr. Praha: Jindřich Procházka – TYPO JP, 2005. MACKŮ, Jiří. Obětovaní šampioni. Mistři světa určeni k likvidaci. Praha: Jindřich Procházka – TYPO JP, 2004. MACKŮ, Jiří. Zapřené generace. Vyškrtnuti z historie, vymazání z paměti. Praha: Jindřich Procházka – TYPO JP, 2004. MADRY, Jindřich. Sovětská okupace Československa, normalizace v letech 1969- 70 a role ozbrojených sil. 1. vyd. Praha, 1994. MOC, Jiří. Jan Gusta Havel: Hokejový vivaldi. 2001. MÜHLSTEIN, Ludvík. Hvězdy z rybníků. Třeboň: Caprio, 1991. PERNES, Jiří. Krize komunistického režimu v Československu v 50. letech 20. století. Brno: CDK, 2008. PITNER, Jaroslav.Hokejový generál vzpomíná. Jihlava: Madagaskar, 1997. SÁBL, Václav, SIGMUND, Stanislav, GUT, Karel. Kniha o Československém hokeji. Praha:Olympia, 1969 Sborník. Na západ je cesta dlouhá. Curych: KONFRONTATION AG/AS, 1980. SKILLING, Gordon, H. Československo můj druhy domov: paměti Kanaďana. Praha: Prostor, 2001. SOLŽENICYN, A. I. Jeden den Ivana Děnisoviče. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Politické literatury, 1963. STRÁNSKÝ, Jiří. ONDOUŠEK, Kamil. Historie československého a českého hokeje 1908–1999. Praha: Vyšehrad. 1999. ŠKUTINA, Vladimír, BAKALÁŘ, Robert. Ztracena léta. Příběh hokejového zločinu. Pardubice: Helios, 1990. TUREK, Petr. Kniha o jihočeském hokeji. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1990. YURIL, L. H. E