Cílem práce je zodpovědět výzkumnou otázku: "Jak klasifikace duševního onemocnění ovlivňuje spolupráci se sociálními službami, respektive jak se klasifikační systémy duševních nemocí (a jejich používání) proměňují v kontextu reformy psychiatrické péče?" Práce se zabývá pohledem na člověka s duševním onemocněním a spoluprací člověka s duševním onemocněním se dvěma rozdílnými sociálními službami a přístupem těchto sociálních služeb k těmto osobám. Zároveň se zabývá sledováním toho, jaké dopady má reforma psychiatrické péče na používání klasifikací, stigmatizace či případné proměny k přístupu k lidem s duševním onemocněním. V rámci teoretických východisek je vymezen jazyk, stigmatizace, etiketizace, organizační kultura, historický diskurz a samotná sociální práce. Práce dále obsahuje metodologickou část a praktickou část. Výzkum byl proveden ve dvou sociálních službách prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky. Získané informace byly zpracovány prostřednictvím klasického a in vivo kodování. V interpretaci dat a v závěru práce jsou představeny zjištěné poznatky z provedeného výzkumu.
Anotace v angličtině
The aim of the thesis is to answer the research question: "How does the classification of mental illness affect cooperation with social services, or rather how are mental illness classification systems (and their use) transformed in the context of psychiatric care reform?" The thesis deals with the view of a person with a mental illness and the cooperation of a person with a mental illness with two different social services and the approach of these social services to these persons. At the same time, it deals with monitoring the effects of the reform of psychiatric care on the use of classifications, stigmatization or possible changes in the approach to people with mental illness. Language, stigmatization, labeling, organizational culture, historical discourse and social work itself are defined within the framework of the theoretical starting points. The work also contains a methodological part and a practical part. The research was conducted in two social services through semi-structured interviews with social workers. The information obtained was processed through classical and in vivo coding. In the interpretation of the data and in the conclusion of the work, the findings from the research are presented.
Klíčová slova
duševní onemocnění, klasifikace, diagnostický jazyk, sociální služby, reforma psychiatrické péče, organizační kultura, stigmatizace, sociální práce
Klíčová slova v angličtině
mental illness, social work, classification, diagnostic language, psychiatric care reform, organizational culture, stigmatization, social services
Rozsah průvodní práce
47 s. (13 323 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem práce je zodpovědět výzkumnou otázku: "Jak klasifikace duševního onemocnění ovlivňuje spolupráci se sociálními službami, respektive jak se klasifikační systémy duševních nemocí (a jejich používání) proměňují v kontextu reformy psychiatrické péče?" Práce se zabývá pohledem na člověka s duševním onemocněním a spoluprací člověka s duševním onemocněním se dvěma rozdílnými sociálními službami a přístupem těchto sociálních služeb k těmto osobám. Zároveň se zabývá sledováním toho, jaké dopady má reforma psychiatrické péče na používání klasifikací, stigmatizace či případné proměny k přístupu k lidem s duševním onemocněním. V rámci teoretických východisek je vymezen jazyk, stigmatizace, etiketizace, organizační kultura, historický diskurz a samotná sociální práce. Práce dále obsahuje metodologickou část a praktickou část. Výzkum byl proveden ve dvou sociálních službách prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky. Získané informace byly zpracovány prostřednictvím klasického a in vivo kodování. V interpretaci dat a v závěru práce jsou představeny zjištěné poznatky z provedeného výzkumu.
Anotace v angličtině
The aim of the thesis is to answer the research question: "How does the classification of mental illness affect cooperation with social services, or rather how are mental illness classification systems (and their use) transformed in the context of psychiatric care reform?" The thesis deals with the view of a person with a mental illness and the cooperation of a person with a mental illness with two different social services and the approach of these social services to these persons. At the same time, it deals with monitoring the effects of the reform of psychiatric care on the use of classifications, stigmatization or possible changes in the approach to people with mental illness. Language, stigmatization, labeling, organizational culture, historical discourse and social work itself are defined within the framework of the theoretical starting points. The work also contains a methodological part and a practical part. The research was conducted in two social services through semi-structured interviews with social workers. The information obtained was processed through classical and in vivo coding. In the interpretation of the data and in the conclusion of the work, the findings from the research are presented.
Klíčová slova
duševní onemocnění, klasifikace, diagnostický jazyk, sociální služby, reforma psychiatrické péče, organizační kultura, stigmatizace, sociální práce
Klíčová slova v angličtině
mental illness, social work, classification, diagnostic language, psychiatric care reform, organizational culture, stigmatization, social services
Zásady pro vypracování
Bakalářská práce se bude zaměřovat na osoby s duševním onemocněním a jejich spolupráci se sociálními službami a dopady reformy psychiatrické péče na aktérské vnímání diagnózy duševního onemocnění. Hlavním cílem výzkumu bude zjistit, jak klasifikace duševního onemocnění ovlivňuje spolupráci se sociálními službami respektive, jak se klasifikační systémy duševním nemocí (a jejich používání) proměňují v kontextu reformy psychiatrické péče. Výzkum bude realizován kvalitativním způsobem polostrukturovanými rozhovory ve dvou sociálních službách, jedné určené pro osoby s duševním onemocněním a druhé, která pro osoby s duševním onemocněním primárně určená není. Rozhovory budou zpracovány a interpretovány na základě standardního a in vivo kódování.
Zásady pro vypracování
Bakalářská práce se bude zaměřovat na osoby s duševním onemocněním a jejich spolupráci se sociálními službami a dopady reformy psychiatrické péče na aktérské vnímání diagnózy duševního onemocnění. Hlavním cílem výzkumu bude zjistit, jak klasifikace duševního onemocnění ovlivňuje spolupráci se sociálními službami respektive, jak se klasifikační systémy duševním nemocí (a jejich používání) proměňují v kontextu reformy psychiatrické péče. Výzkum bude realizován kvalitativním způsobem polostrukturovanými rozhovory ve dvou sociálních službách, jedné určené pro osoby s duševním onemocněním a druhé, která pro osoby s duševním onemocněním primárně určená není. Rozhovory budou zpracovány a interpretovány na základě standardního a in vivo kódování.
Seznam doporučené literatury
DUŠEK, Karel a Alena VEČEŘOVÁ-PROCHÁZKOVÁ. Diagnostika a terapie duševních poruch. 2., přepracované vydání. Praha: Grada Publishing, 2015. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-4826-9.
MAHROVÁ, Gabriela a Martina VENGLÁŘOVÁ. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. Praha: Grada, 2008. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2138-5.
MATOUŠEK, Oldřich, KŘIŠŤAN, Alois, ed. Encyklopedie sociální práce. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0366-7.
VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 5. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0225-7.
Seznam doporučené literatury
DUŠEK, Karel a Alena VEČEŘOVÁ-PROCHÁZKOVÁ. Diagnostika a terapie duševních poruch. 2., přepracované vydání. Praha: Grada Publishing, 2015. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-4826-9.
MAHROVÁ, Gabriela a Martina VENGLÁŘOVÁ. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. Praha: Grada, 2008. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2138-5.
MATOUŠEK, Oldřich, KŘIŠŤAN, Alois, ed. Encyklopedie sociální práce. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0366-7.