Bakalářská práce se zabývá problematikou sociálních změn a jejich dopady na akademické prostředí filozofické fakulty v Plzni. Studie zkoumá koncept anomie a individuální adaptace v univerzitním kontextu s důrazem na vyučování. Pandemie covid-19 a rostoucí význam umělé inteligence jsou považovány za klíčové faktory ovlivňující tuto problematiku. Autor se zaměřuje na adaptaci vyučujících v prostředí, kde se prolínají profesní, sociální a kulturní dynamiky. Výzkum zahrnuje použití kvalitativního přístupu, konkrétně metodu polostrukturovaných rozhovorů s akademickými pracovníky. Cílem je získat hlubší porozumění projevům nových trendů, zejména umělé inteligence, a jejich interakcím s vyučujícími v akademickém prostředí.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis deals with the issue of social changes and their impact
on the academic environment of the Faculty of Philosophy in Pilsen. The study
explores the concept of anomie and individual adaptation in a university context
with an emphasis on teaching. The covid-19 pandemic and the growing
importance of artificial intelligence are seen as key factors influencing this issue.
The author focuses on the adaptation of teachers in an environment where
professional, social and cultural dynamics are intertwined. The research involves
the use of a qualitative approach, namely the method of semi-structured
interviews with academic employees. The main goal is to gain a deeper
understanding of the manifestations of new trends, especially artificial
intelligence, and their interactions with teachers in an academic environment.
Klíčová slova
anomie, covid-19, umělá inteligence, akademický pracovník
Bakalářská práce se zabývá problematikou sociálních změn a jejich dopady na akademické prostředí filozofické fakulty v Plzni. Studie zkoumá koncept anomie a individuální adaptace v univerzitním kontextu s důrazem na vyučování. Pandemie covid-19 a rostoucí význam umělé inteligence jsou považovány za klíčové faktory ovlivňující tuto problematiku. Autor se zaměřuje na adaptaci vyučujících v prostředí, kde se prolínají profesní, sociální a kulturní dynamiky. Výzkum zahrnuje použití kvalitativního přístupu, konkrétně metodu polostrukturovaných rozhovorů s akademickými pracovníky. Cílem je získat hlubší porozumění projevům nových trendů, zejména umělé inteligence, a jejich interakcím s vyučujícími v akademickém prostředí.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis deals with the issue of social changes and their impact
on the academic environment of the Faculty of Philosophy in Pilsen. The study
explores the concept of anomie and individual adaptation in a university context
with an emphasis on teaching. The covid-19 pandemic and the growing
importance of artificial intelligence are seen as key factors influencing this issue.
The author focuses on the adaptation of teachers in an environment where
professional, social and cultural dynamics are intertwined. The research involves
the use of a qualitative approach, namely the method of semi-structured
interviews with academic employees. The main goal is to gain a deeper
understanding of the manifestations of new trends, especially artificial
intelligence, and their interactions with teachers in an academic environment.
Klíčová slova
anomie, covid-19, umělá inteligence, akademický pracovník
Bakalářská práce se zaměřuje na individuální adaptace vyučujících na situaci, kdy do procesu vzdělávání vstupuje umělá inteligence. Hlavní výzkumnou otázkou je, jak vyučující přistupují k umělé inteligenci během jejího rozmachu v kontextu současné společnosti. Předpokladem je, že současnou situaci v souvislosti s rozmachem umělé inteligence lze chápat jako anomii v Mertonově pojetí a interpretovat jednání aktérů z hlediska jeho "typů adaptace". K naplnění výzkumných cílů bude využit kvalitativní přístup, resp. metoda polostrukturovaných rozhovorů s následným kódováním.
Zásady pro vypracování
Bakalářská práce se zaměřuje na individuální adaptace vyučujících na situaci, kdy do procesu vzdělávání vstupuje umělá inteligence. Hlavní výzkumnou otázkou je, jak vyučující přistupují k umělé inteligenci během jejího rozmachu v kontextu současné společnosti. Předpokladem je, že současnou situaci v souvislosti s rozmachem umělé inteligence lze chápat jako anomii v Mertonově pojetí a interpretovat jednání aktérů z hlediska jeho "typů adaptace". K naplnění výzkumných cílů bude využit kvalitativní přístup, resp. metoda polostrukturovaných rozhovorů s následným kódováním.
Seznam doporučené literatury
DURKHEIM, É. 2004. Společenská dělba práce. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK).
MERTON, Robert King. Studie ze sociologické teorie. 2. vyd. Přeložil Jana OGROCKÁ. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-86429-70-0.
NILSSON, N.J. (2014). Understanding Machine Learning: From Theory to Algorithms. Cambridge University Press.
ORRU, M. 1983. "The ethics of anomie: Jean Marie Guyau and Émile Durkheim" in The British Journal of Sociology. Vol. 34, No. 4
Seznam doporučené literatury
DURKHEIM, É. 2004. Společenská dělba práce. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK).
MERTON, Robert King. Studie ze sociologické teorie. 2. vyd. Přeložil Jana OGROCKÁ. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007. Most (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-86429-70-0.
NILSSON, N.J. (2014). Understanding Machine Learning: From Theory to Algorithms. Cambridge University Press.
ORRU, M. 1983. "The ethics of anomie: Jean Marie Guyau and Émile Durkheim" in The British Journal of Sociology. Vol. 34, No. 4