Cílem práce je analyzovat vztah mezi vzděláním a ekonomickým růstem s důrazem na
strukturu vzdělání, která často zůstává opomíjena. Ačkoli pozitivní vliv vzdělání na
ekonomiku a ekonomický růst je často považován za samozřejmost a podpořen teorií, na
empirické úrovni často překvapivě selhává. Jak dokazují výzkumné práce Holmese (2013) a
Holmesa a Mayhewa (2016), odhady ekonomického růstu vyvolaného vysokoškolským
vzděláním mohou být citlivé na výzkumná data zahrnutá do analýzy. Navíc autoři naznačili,
že se systematicky objevuje měřicí chyba. V současnosti, přestože existuje více vysoce
kvalitních dat, může stále způsobovat obtíže při provádění analýz mezi zeměmi, protože
"neukazují žádný vliv vysokoškolského vzdělání na růst" (Holmes, 2013, s. 34). Tato práce
přispívá k současnému stavu poznatků zejména zaměřením na STEM (science, technology,
engineering, maths) vzdělání a také zohledněním genderových rozdílů. Pomocí standardních
ekonometrických metod spolu s modelováním strukturálních rovnic (SEM) a Bayesian Model
Averaging (BMA) byl prozkoumán vztah mezi vysokoškolským vzděláním, ekonomickým
růstem a rozdíly ve mzdách mezi pohlavími. Předběžné výsledky ukazují, že podíl populace s
terciárním vzděláním nemá významný vliv na ekonomický růst. Nicméně, pokud se zaměříme
pouze na STEM vzdělání, efekt se stal statisticky významným a pozitivním. Poměrně
překvapivě se zdá, že ženy s terciárním vzděláním mají nižší vliv na ekonomický růst ve
srovnání s mužskými absolventy. To však není způsobeno samotným pohlavím, ale opět
skutečností, že je nízký podíl žen ve STEM oborech. Pro podporu míry růstu je důležité nejen
přitahovat mladé lidi, zejména ženy, ke STEM vzdělání, ale také zlepšovat podmínky na trhu
práce a odstraňovat možné sociální, legislativní a genderové omezení. Skutečnost, že se
zvyšuje poměr osob s vysokoškolským vzděláním, sám o sobě nezaručuje budoucí
ekonomický růst.
Anotace v angličtině
The purpose of the thesis is to analyse the relation between education and economic growth
with focus on the education structure that is often overlooked. Although the positive effect of
education on economy and economic growth is often taken for granted and backed by theory,
it is surprisingly often failing on empirical grounds. As demonstrated in the research work of
Holmes (2013) and Holmes and Mayhew (2016), the estimations of economic growth effect
of higher education might be sensitive to research data included in the analysis. In addition, it
was claimed that measurement error appeared persistently. At the moment, despite the fact
that there is more high-quality data, it may still cause difficulties while executing
cross-country analyses, as they "fail to show any effect of higher education on growth"
(Holmes, 2013, p. 34). This thesis contributes to the current state of the art especially by
focusing on the STEM (science, technology, engineering, maths) education, and also by
taking gender differences into account. Using standard econometric methods along with
Structural Equation Modelling (SEM) and the Bayesian Model Averaging (BMA), we
explored the relationship between higher education, economic growth and gender pay gap.
Initial results showed that education as a share of population with a tertiary degree seemed to
have no significant effect on economic growth. However, when the research became focused
on education structure, STEM majors in tertiary education and gender differences, the effect
has become statistically significant and positive. Quite surprisingly, women with a tertiary
degree appear to have a lower effect on economic growth in comparison to male graduates.
This is not, however, caused by the gender itself but again by the fact that there is a low share
of women in STEM. What seems to be crucial for fostering the growth rate is not only to
attract young people, mainly women, towards the STEM education, but also improve the
conditions on the labour market eliminating possible social, legislative, and gender
constraints. The fact that the ratio of people holding a higher education degree is increasing
does not guarantee any future economic growth per se.
Klíčová slova
vysokoškolské vzdělávání, ekonomický rozvoj, ekonomický růst, metody
BMA, ekonomika vzdělávání.
Cílem práce je analyzovat vztah mezi vzděláním a ekonomickým růstem s důrazem na
strukturu vzdělání, která často zůstává opomíjena. Ačkoli pozitivní vliv vzdělání na
ekonomiku a ekonomický růst je často považován za samozřejmost a podpořen teorií, na
empirické úrovni často překvapivě selhává. Jak dokazují výzkumné práce Holmese (2013) a
Holmesa a Mayhewa (2016), odhady ekonomického růstu vyvolaného vysokoškolským
vzděláním mohou být citlivé na výzkumná data zahrnutá do analýzy. Navíc autoři naznačili,
že se systematicky objevuje měřicí chyba. V současnosti, přestože existuje více vysoce
kvalitních dat, může stále způsobovat obtíže při provádění analýz mezi zeměmi, protože
"neukazují žádný vliv vysokoškolského vzdělání na růst" (Holmes, 2013, s. 34). Tato práce
přispívá k současnému stavu poznatků zejména zaměřením na STEM (science, technology,
engineering, maths) vzdělání a také zohledněním genderových rozdílů. Pomocí standardních
ekonometrických metod spolu s modelováním strukturálních rovnic (SEM) a Bayesian Model
Averaging (BMA) byl prozkoumán vztah mezi vysokoškolským vzděláním, ekonomickým
růstem a rozdíly ve mzdách mezi pohlavími. Předběžné výsledky ukazují, že podíl populace s
terciárním vzděláním nemá významný vliv na ekonomický růst. Nicméně, pokud se zaměříme
pouze na STEM vzdělání, efekt se stal statisticky významným a pozitivním. Poměrně
překvapivě se zdá, že ženy s terciárním vzděláním mají nižší vliv na ekonomický růst ve
srovnání s mužskými absolventy. To však není způsobeno samotným pohlavím, ale opět
skutečností, že je nízký podíl žen ve STEM oborech. Pro podporu míry růstu je důležité nejen
přitahovat mladé lidi, zejména ženy, ke STEM vzdělání, ale také zlepšovat podmínky na trhu
práce a odstraňovat možné sociální, legislativní a genderové omezení. Skutečnost, že se
zvyšuje poměr osob s vysokoškolským vzděláním, sám o sobě nezaručuje budoucí
ekonomický růst.
Anotace v angličtině
The purpose of the thesis is to analyse the relation between education and economic growth
with focus on the education structure that is often overlooked. Although the positive effect of
education on economy and economic growth is often taken for granted and backed by theory,
it is surprisingly often failing on empirical grounds. As demonstrated in the research work of
Holmes (2013) and Holmes and Mayhew (2016), the estimations of economic growth effect
of higher education might be sensitive to research data included in the analysis. In addition, it
was claimed that measurement error appeared persistently. At the moment, despite the fact
that there is more high-quality data, it may still cause difficulties while executing
cross-country analyses, as they "fail to show any effect of higher education on growth"
(Holmes, 2013, p. 34). This thesis contributes to the current state of the art especially by
focusing on the STEM (science, technology, engineering, maths) education, and also by
taking gender differences into account. Using standard econometric methods along with
Structural Equation Modelling (SEM) and the Bayesian Model Averaging (BMA), we
explored the relationship between higher education, economic growth and gender pay gap.
Initial results showed that education as a share of population with a tertiary degree seemed to
have no significant effect on economic growth. However, when the research became focused
on education structure, STEM majors in tertiary education and gender differences, the effect
has become statistically significant and positive. Quite surprisingly, women with a tertiary
degree appear to have a lower effect on economic growth in comparison to male graduates.
This is not, however, caused by the gender itself but again by the fact that there is a low share
of women in STEM. What seems to be crucial for fostering the growth rate is not only to
attract young people, mainly women, towards the STEM education, but also improve the
conditions on the labour market eliminating possible social, legislative, and gender
constraints. The fact that the ratio of people holding a higher education degree is increasing
does not guarantee any future economic growth per se.
Klíčová slova
vysokoškolské vzdělávání, ekonomický rozvoj, ekonomický růst, metody
BMA, ekonomika vzdělávání.