Pohřbívání je významný problém v celosvětovém měřítku. Každá lidská společnost řeší tento problém svým způsobem v závislosti na konkrétním kulturním a historickém kontextu. V úvodu práce bude podán základní přehled hlavních způsobů pohřbívání z antropologické perspektivy. U každého z možných způsobů dochází k interakci s životním prostředím a poměrně časté je riziko negativních ekologických dopadů. Například kremace znečišťuje vzduch, inhumace kontaminuje půdu a vodu. V praktické části této práce budou primárně sledovány chemické stopy, které po sobě zanechávají v půdě různé typy pohřbívání (jako exkarnace, inhumace a kremace). Prvková analýza půdních vzorků bude provedena metodou rentgenofluorescenční analýzy. Bude provedeno srovnání vzorků podle použité metody pohřbu a jeho stáří. V závěru práce budou výsledky analýz posouzeny z hlediska jejich významu pro antropologii, archeologii a současné pohřebnictví.
Anotace v angličtině
Burial is a significant issue on a global scale. Every human society addresses this issue in its own way, depending on its specific cultural and historical context. The introduction of this work will provide a basic overview of the main burial methods from an anthropological perspective. Each of the possible methods interacts with the environment, and there is a relatively common risk of negative ecological impacts. For example, cremation pollutes the air, while inhumation contaminates the soil and water. The practical part of this work will primarily monitor the chemical traces left in the soil by different types of burial (such as excarnation, inhumation, and cremation). Elemental analysis of soil samples will be conducted using the X-ray fluorescence analysis method. A comparison of samples will be made according to the burial method used and its age. In the conclusion of the work, the results of the analyses will be assessed in terms of their significance for anthropology, archaeology, and contemporary burial practices.
Klíčová slova
Lidské pohřbívání, ekologický dopad, kremace, inhumace, rentgenofluorescence, analýza půdy
Klíčová slova v angličtině
Human burial, ecological impact, cremation, inhumation, X-Ray fluorescence, soil analysis
Rozsah průvodní práce
28 s.
Jazyk
AN
Anotace
Pohřbívání je významný problém v celosvětovém měřítku. Každá lidská společnost řeší tento problém svým způsobem v závislosti na konkrétním kulturním a historickém kontextu. V úvodu práce bude podán základní přehled hlavních způsobů pohřbívání z antropologické perspektivy. U každého z možných způsobů dochází k interakci s životním prostředím a poměrně časté je riziko negativních ekologických dopadů. Například kremace znečišťuje vzduch, inhumace kontaminuje půdu a vodu. V praktické části této práce budou primárně sledovány chemické stopy, které po sobě zanechávají v půdě různé typy pohřbívání (jako exkarnace, inhumace a kremace). Prvková analýza půdních vzorků bude provedena metodou rentgenofluorescenční analýzy. Bude provedeno srovnání vzorků podle použité metody pohřbu a jeho stáří. V závěru práce budou výsledky analýz posouzeny z hlediska jejich významu pro antropologii, archeologii a současné pohřebnictví.
Anotace v angličtině
Burial is a significant issue on a global scale. Every human society addresses this issue in its own way, depending on its specific cultural and historical context. The introduction of this work will provide a basic overview of the main burial methods from an anthropological perspective. Each of the possible methods interacts with the environment, and there is a relatively common risk of negative ecological impacts. For example, cremation pollutes the air, while inhumation contaminates the soil and water. The practical part of this work will primarily monitor the chemical traces left in the soil by different types of burial (such as excarnation, inhumation, and cremation). Elemental analysis of soil samples will be conducted using the X-ray fluorescence analysis method. A comparison of samples will be made according to the burial method used and its age. In the conclusion of the work, the results of the analyses will be assessed in terms of their significance for anthropology, archaeology, and contemporary burial practices.
Klíčová slova
Lidské pohřbívání, ekologický dopad, kremace, inhumace, rentgenofluorescence, analýza půdy
Klíčová slova v angličtině
Human burial, ecological impact, cremation, inhumation, X-Ray fluorescence, soil analysis
Zásady pro vypracování
Pohřbívání je významný problém v celosvětovém měřítku. Každá lidská společnost řeší tento problém svým způsobem v závislosti na konkrétním kulturním a historickém kontextu. V úvodu práce bude podán základní přehled hlavních způsobů pohřbívání z antropologické perspektivy. U každého z možných způsobů dochází k interakci s životním prostředím a poměrně časté je riziko negativních ekologických dopadů. Například kremace znečišťuje vzduch, inhumace kontaminuje půdu a vodu. V praktické části této práce budou primárně sledovány chemické stopy, které po sobě zanechávají v půdě různé typy pohřbívání (jako exkarnace, inhumace a kremace). Prvková analýza půdních vzorků bude provedena metodou rentgenofluorescenční analýzy. Bude provedeno srovnání vzorků podle použité metody pohřbu a jeho stáří. V závěru práce budou výsledky analýz posouzeny z hlediska jejich významu pro antropologii, archeologii a současné pohřebnictví.
Zásady pro vypracování
Pohřbívání je významný problém v celosvětovém měřítku. Každá lidská společnost řeší tento problém svým způsobem v závislosti na konkrétním kulturním a historickém kontextu. V úvodu práce bude podán základní přehled hlavních způsobů pohřbívání z antropologické perspektivy. U každého z možných způsobů dochází k interakci s životním prostředím a poměrně časté je riziko negativních ekologických dopadů. Například kremace znečišťuje vzduch, inhumace kontaminuje půdu a vodu. V praktické části této práce budou primárně sledovány chemické stopy, které po sobě zanechávají v půdě různé typy pohřbívání (jako exkarnace, inhumace a kremace). Prvková analýza půdních vzorků bude provedena metodou rentgenofluorescenční analýzy. Bude provedeno srovnání vzorků podle použité metody pohřbu a jeho stáří. V závěru práce budou výsledky analýz posouzeny z hlediska jejich významu pro antropologii, archeologii a současné pohřebnictví.
Seznam doporučené literatury
Asare, M.O., Šmejda, L., Horák, J. et al. 2020. Human burials can affect soil elemental composition for millennia - analysis of necrosols from the Corded Ware Culture graveyard in the Czech Republic. Archaeol Anthropol Sci 12, 255.
BIO Intelligence Service 2012, Study on the potential for reducing mercury pollution from dental amalgam and batteries, Final report prepared from the European Commission - DG ENV.
Calais PJ. 2017. Gaussian plume atmospheric modelling and radiation exposure calculations following the cremation of a deceased thyroid cancer patient treated with iodine-131. J Radiol Prot. Mar 20;37(1):247-265.
Dent, B.B., Forbes, S.L. & Stuart, B.H. 2004. Review of human decomposition processes in soil. Env Geol 45, 576-585.
Fiedler, S., Graw, M. 2003. Decomposition of buried corpses, with special reference to the formation of adipocere. Naturwissenschaften 90, 291-300 .
Fiedler, S., J. Breuer, C.M. Pusch, S. Holley, J. Wahl, J. Ingwersen, M. Graw. 2012. Graveyards - Special landfills. Science of The Total Environment 419, 90-97.
Jonuks, Tonno; Konsa, Marge . 2007. The Revival of Prehistoric Burial Practices: three archaeological experiences. Folklore: Electronic Journal of Folklore, 37, 91-110.
Laqueur, Thomas W. 2015. The Work of the Dead. : Princeton, NJ: Princeton University Press. 736 pages.
Mari M, Domingo JL. 2010. Toxic emissions from crematories: a review. Environ Int. Jan;36(1):131-137.
Mochov, S. 2020. Istoriya smerti: kak my boremsya i prinimayem. : Moscow: Individuum, 232 p.
Takeda, N., Takaoka, M., Fujiwara, T., Takeyama, H., & Eguchi, S. (2000). PCDDs, DFs emissions from crematories in Japan. Chemosphere, 40(6), 575-586.
Turek, J., Majer, A., 1999. Příklad aplikace fosfátové půdní analýzy na pohřebním nálezu v Tišicích (okr. Mělník). Archeologie ve středních Čechách 3, 205-212.
Xue Y, Nie L, Zhou Z, Tian H, Yan J, Wu X, Cheng L. 2017. Historical and future emission of hazardous air pollutants (HAPs) from gas-fired combustion in Beijing, China. Environ Sci Pollut Res Int. Jul;24(20):16946-16957.
Żychowski J, Bryndal T. 2015. Impact of cemeteries on groundwater contamination by bacteria and viruses - a review. J Water Health. Jun;13(2):285-301.
Seznam doporučené literatury
Asare, M.O., Šmejda, L., Horák, J. et al. 2020. Human burials can affect soil elemental composition for millennia - analysis of necrosols from the Corded Ware Culture graveyard in the Czech Republic. Archaeol Anthropol Sci 12, 255.
BIO Intelligence Service 2012, Study on the potential for reducing mercury pollution from dental amalgam and batteries, Final report prepared from the European Commission - DG ENV.
Calais PJ. 2017. Gaussian plume atmospheric modelling and radiation exposure calculations following the cremation of a deceased thyroid cancer patient treated with iodine-131. J Radiol Prot. Mar 20;37(1):247-265.
Dent, B.B., Forbes, S.L. & Stuart, B.H. 2004. Review of human decomposition processes in soil. Env Geol 45, 576-585.
Fiedler, S., Graw, M. 2003. Decomposition of buried corpses, with special reference to the formation of adipocere. Naturwissenschaften 90, 291-300 .
Fiedler, S., J. Breuer, C.M. Pusch, S. Holley, J. Wahl, J. Ingwersen, M. Graw. 2012. Graveyards - Special landfills. Science of The Total Environment 419, 90-97.
Jonuks, Tonno; Konsa, Marge . 2007. The Revival of Prehistoric Burial Practices: three archaeological experiences. Folklore: Electronic Journal of Folklore, 37, 91-110.
Laqueur, Thomas W. 2015. The Work of the Dead. : Princeton, NJ: Princeton University Press. 736 pages.
Mari M, Domingo JL. 2010. Toxic emissions from crematories: a review. Environ Int. Jan;36(1):131-137.
Mochov, S. 2020. Istoriya smerti: kak my boremsya i prinimayem. : Moscow: Individuum, 232 p.
Takeda, N., Takaoka, M., Fujiwara, T., Takeyama, H., & Eguchi, S. (2000). PCDDs, DFs emissions from crematories in Japan. Chemosphere, 40(6), 575-586.
Turek, J., Majer, A., 1999. Příklad aplikace fosfátové půdní analýzy na pohřebním nálezu v Tišicích (okr. Mělník). Archeologie ve středních Čechách 3, 205-212.
Xue Y, Nie L, Zhou Z, Tian H, Yan J, Wu X, Cheng L. 2017. Historical and future emission of hazardous air pollutants (HAPs) from gas-fired combustion in Beijing, China. Environ Sci Pollut Res Int. Jul;24(20):16946-16957.
Żychowski J, Bryndal T. 2015. Impact of cemeteries on groundwater contamination by bacteria and viruses - a review. J Water Health. Jun;13(2):285-301.