V mé práci jsem se zaměřila na to, jak byla ovlivněna či změněna porodnost žen v době neolitické demografické tranzice a jaké faktory zapříčinily zvýšenou porodnost v době neolitu.
Pomocí rešerše literatury jsem zjistila, že faktorů, které ovlivňovaly plodnost a porodnost žen v době zemědělství, je několik: změny v metabolické zátěži žen, vliv hormonů v době laktace, usedlý způsob života, zvýšení porodnosti a oproti tomu došlo ke snížení úmrtnosti v reprodukčním věku. Ale narostla úmrtnost dětí v mladším věku 3 5 let.
Na základě zjištěných údajů je možné tvrdit, že přijetí zemědělství v době neolitu mělo tři možné teorie: akulturační, migrační a substrátovou. Ve střední Evropě pravděpodobné dle modelových výzkumů se zemědělství šířilo díky teorii akulturační. Docházelo
k tomu, že lovci a sběrači postupně přijímali zemědělství a jeho technologie a kulturu. Tato změna ovlivnila metabolickou zátěž žen a tím i jejich plodnost.
Anotace v angličtině
In my thesis I focused on how birth rates of women were affected or changed during the neolithic demographic transition and what factors caused an icreased birth rate during the neolithic period.
I have found a literature research that there are several factors which affected fertility and birth rate at the time of farmig: ganges in the metabolic burden of women, hormonal effects during lactation, settled way of life, increased of birth rates on the other hand there was reduction in mortality in reproductive age. But there has been increase in mortality among children aged three to five years old.
Based on detected data can be claimed that the admission of agriculture during the neolithic period had three possible theories: aculturative, migration and substrate. In the Central Europe agriculture was spread through the theory of aculturative according to model research. It has come to fakt that hunters and picters have gradually adopting agriculture and his technology and culture. This change affected the metabolic burden of women and their fertility.
Klíčová slova
Porodnost, laktace, metabolismus, neolit, zemědělství
V mé práci jsem se zaměřila na to, jak byla ovlivněna či změněna porodnost žen v době neolitické demografické tranzice a jaké faktory zapříčinily zvýšenou porodnost v době neolitu.
Pomocí rešerše literatury jsem zjistila, že faktorů, které ovlivňovaly plodnost a porodnost žen v době zemědělství, je několik: změny v metabolické zátěži žen, vliv hormonů v době laktace, usedlý způsob života, zvýšení porodnosti a oproti tomu došlo ke snížení úmrtnosti v reprodukčním věku. Ale narostla úmrtnost dětí v mladším věku 3 5 let.
Na základě zjištěných údajů je možné tvrdit, že přijetí zemědělství v době neolitu mělo tři možné teorie: akulturační, migrační a substrátovou. Ve střední Evropě pravděpodobné dle modelových výzkumů se zemědělství šířilo díky teorii akulturační. Docházelo
k tomu, že lovci a sběrači postupně přijímali zemědělství a jeho technologie a kulturu. Tato změna ovlivnila metabolickou zátěž žen a tím i jejich plodnost.
Anotace v angličtině
In my thesis I focused on how birth rates of women were affected or changed during the neolithic demographic transition and what factors caused an icreased birth rate during the neolithic period.
I have found a literature research that there are several factors which affected fertility and birth rate at the time of farmig: ganges in the metabolic burden of women, hormonal effects during lactation, settled way of life, increased of birth rates on the other hand there was reduction in mortality in reproductive age. But there has been increase in mortality among children aged three to five years old.
Based on detected data can be claimed that the admission of agriculture during the neolithic period had three possible theories: aculturative, migration and substrate. In the Central Europe agriculture was spread through the theory of aculturative according to model research. It has come to fakt that hunters and picters have gradually adopting agriculture and his technology and culture. This change affected the metabolic burden of women and their fertility.
Klíčová slova
Porodnost, laktace, metabolismus, neolit, zemědělství
viz "Vyhláška děkana FF č. 2D/2016 ze dne 8. června 2016 o požadavcích na bakalářské a diplomové práce a o konání státních závěrečných zkoušek v bakalářských a navazujících magisterských studijních programech"
Prostudování doporučené literatury, příprava obsahu práce do 30. 9. 2017. Formát práce podle požadavků FF ZČU. Příprava textu první verze bakalářské práce do 28. 2. 2018. Literatura podle dohodnutého formátu (AJPA 2017). Příprava citované literatury v odpovídajícím databázovém software (např. Mendeley, EndNote). Konzultace minimálně jedenkrát měsíčně.
Cílem práce je popsat změny plodnosti během neolitického demografického přechodu v Evropě a vysvětlit jejich příčiny. Kromě antropologického a archeologického pozadí tranzice bude pozornost věnována především biologické stránce změn. Teoretické znalosti budou doplňovány empirickými daty z recentních etnografických výzkumů. Plodnost u lidských populací reaguje na konečný počet tzv. přímých determinantů, z nichž nejdůležitější úlohu měla v neolitu pravděpodobně délka poporodní amenorei. Její trvání je obyčejně vysvětlováno délkou a intenzitou kojení, ale obecnějším modelem je teorie relativní metabolické zátěže matky během kojení, tj. rozdíl mezi jejím energetickým příjmem a výdejem.
Zásady pro vypracování
viz "Vyhláška děkana FF č. 2D/2016 ze dne 8. června 2016 o požadavcích na bakalářské a diplomové práce a o konání státních závěrečných zkoušek v bakalářských a navazujících magisterských studijních programech"
Prostudování doporučené literatury, příprava obsahu práce do 30. 9. 2017. Formát práce podle požadavků FF ZČU. Příprava textu první verze bakalářské práce do 28. 2. 2018. Literatura podle dohodnutého formátu (AJPA 2017). Příprava citované literatury v odpovídajícím databázovém software (např. Mendeley, EndNote). Konzultace minimálně jedenkrát měsíčně.
Cílem práce je popsat změny plodnosti během neolitického demografického přechodu v Evropě a vysvětlit jejich příčiny. Kromě antropologického a archeologického pozadí tranzice bude pozornost věnována především biologické stránce změn. Teoretické znalosti budou doplňovány empirickými daty z recentních etnografických výzkumů. Plodnost u lidských populací reaguje na konečný počet tzv. přímých determinantů, z nichž nejdůležitější úlohu měla v neolitu pravděpodobně délka poporodní amenorei. Její trvání je obyčejně vysvětlováno délkou a intenzitou kojení, ale obecnějším modelem je teorie relativní metabolické zátěže matky během kojení, tj. rozdíl mezi jejím energetickým příjmem a výdejem.
Seznam doporučené literatury
Bentley GR, Paine RR, Boldsen JL. 2001. Fertility changes with the prehistoric transition to agriculture. In: Ellison PT, editor. Reproductive ecology and human evolution. New York: Aldine de Gruyter. p 203 - 231.
Bocquet-Appel J-P, Bar-Yosef O, editors. 2008. The Neolithic demographic transition and its consequences. New York: Springer.
Bongaarts J. 1978. A framework for analyzing the proximate determinants of fertility. Popul Dev Rev 4:105 - 132.
Galeta P, Brůžek J. 2015. Neolitický demografický přechod ve střední Evropě: empirické doklady a demografické modelování. Historická demografie 39:1-34.
Valeggia C, Ellison PT. 2001. Lactation, energetics, and postpartum fecundity. In: Ellison PT, editor. Reproductive ecology and human evolution. New York: Aldine de Gruyter. p 85 - 105.
Seznam doporučené literatury
Bentley GR, Paine RR, Boldsen JL. 2001. Fertility changes with the prehistoric transition to agriculture. In: Ellison PT, editor. Reproductive ecology and human evolution. New York: Aldine de Gruyter. p 203 - 231.
Bocquet-Appel J-P, Bar-Yosef O, editors. 2008. The Neolithic demographic transition and its consequences. New York: Springer.
Bongaarts J. 1978. A framework for analyzing the proximate determinants of fertility. Popul Dev Rev 4:105 - 132.
Galeta P, Brůžek J. 2015. Neolitický demografický přechod ve střední Evropě: empirické doklady a demografické modelování. Historická demografie 39:1-34.
Valeggia C, Ellison PT. 2001. Lactation, energetics, and postpartum fecundity. In: Ellison PT, editor. Reproductive ecology and human evolution. New York: Aldine de Gruyter. p 85 - 105.