Předmětem této studie je nalezení použitelné metodiky aplikovatelné v prostředí geografických informačních systémů (GIS) k zhodnocení georeliéfu pro cestovní ruch. Při řešení této problematiky je vycházeno z autorů, kteří se hodnocením georeliéfu již zabývali.
Hodnocení georeliéfu bylo založeno na morfometrických charakteristikách (sklon svahu, hypsometrické poměry a morfometrický typ krajiny), dostupnosti, dohlednosti a na typech základních forem georeliéfu v daných lokalitách. Pro zjištění míry atraktivity bylo nutné stanovit bodové stupnice atraktivity jednotlivých charakteristik. Zde bylo především vycházeno z dotazníkového šetření.
Základem pro hodnocení georeliéfu byl v této práci digitální model reliéfu (DMR). Navržená metoda hodnocení georeliéfu pro cestovní ruch byla posléze testována v Debrnické hornatině (Šumava) a výsledky byly verifikovány pomocí literatury týkající se této lokality (turistické průvodce/příručky, populárně naučná literatura a odborná literatura).
Výsledná metodika, určující atraktivitu georeliéfu pro cestovní ruch, by měla přispět studentům jako prostředek ulehčující charakteristiku atraktivity georeliéfu pro cestovní ruch (zkoumaného místa).
Anotace v angličtině
The objective of this study is to develop a methodology within the field of Geographic Information Systems (GIS) which will be used for evaluation of georelief from tourism point of view.. The thesis is based on the works, which already dealt with surface relief.
The analysis is based on morphometric (slope, hypsometry and morphometric type of landscape), accessibility, visibility and types of basic forms of the georeliefs. To assess the level of attractiveness, a point scale was designed for characteristic. Information was mainly obtained from specific questionnaires. The basis for evaluation was digital elevation model (DEM).
The methodology was consequently tested on the Debrnicka Hornatina Highland in the Šumava Mts.. The results were verified by appropriate literature sources (tourist guides, literature and nonfiction literature).
The project could be considered as a useful tool for students, who create evaluation of surface relief with regard to tourism in a given location/area.
Předmětem této studie je nalezení použitelné metodiky aplikovatelné v prostředí geografických informačních systémů (GIS) k zhodnocení georeliéfu pro cestovní ruch. Při řešení této problematiky je vycházeno z autorů, kteří se hodnocením georeliéfu již zabývali.
Hodnocení georeliéfu bylo založeno na morfometrických charakteristikách (sklon svahu, hypsometrické poměry a morfometrický typ krajiny), dostupnosti, dohlednosti a na typech základních forem georeliéfu v daných lokalitách. Pro zjištění míry atraktivity bylo nutné stanovit bodové stupnice atraktivity jednotlivých charakteristik. Zde bylo především vycházeno z dotazníkového šetření.
Základem pro hodnocení georeliéfu byl v této práci digitální model reliéfu (DMR). Navržená metoda hodnocení georeliéfu pro cestovní ruch byla posléze testována v Debrnické hornatině (Šumava) a výsledky byly verifikovány pomocí literatury týkající se této lokality (turistické průvodce/příručky, populárně naučná literatura a odborná literatura).
Výsledná metodika, určující atraktivitu georeliéfu pro cestovní ruch, by měla přispět studentům jako prostředek ulehčující charakteristiku atraktivity georeliéfu pro cestovní ruch (zkoumaného místa).
Anotace v angličtině
The objective of this study is to develop a methodology within the field of Geographic Information Systems (GIS) which will be used for evaluation of georelief from tourism point of view.. The thesis is based on the works, which already dealt with surface relief.
The analysis is based on morphometric (slope, hypsometry and morphometric type of landscape), accessibility, visibility and types of basic forms of the georeliefs. To assess the level of attractiveness, a point scale was designed for characteristic. Information was mainly obtained from specific questionnaires. The basis for evaluation was digital elevation model (DEM).
The methodology was consequently tested on the Debrnicka Hornatina Highland in the Šumava Mts.. The results were verified by appropriate literature sources (tourist guides, literature and nonfiction literature).
The project could be considered as a useful tool for students, who create evaluation of surface relief with regard to tourism in a given location/area.
Rozbor literatury a dalších odpovídajících pramenů.
Stanovení metodického postupu práce.
Terénní a kabinetní výzkum.
Sumarizace a vyhodnocení výsledků.
Zpracování práce a tvorba map (výstupů v GIS).
Zásady pro vypracování
Stanovení cílů práce.
Vymezení zájmového území.
Rozbor literatury a dalších odpovídajících pramenů.
Stanovení metodického postupu práce.
Terénní a kabinetní výzkum.
Sumarizace a vyhodnocení výsledků.
Zpracování práce a tvorba map (výstupů v GIS).
Seznam doporučené literatury
BURROUGH, P., A. & MCDONNELL, R. A. 2000. Principles of Geographical Information Systems. Oxford: Oxford University Press. 333 pp. 3. publ.
DEMEK, J. 1987. Obecná geomorfologie. Praha: Academia. 476 s.
DEMEK, J. eds. 1972. Manual of detailed geomorphological mapping. Praha: Academia. 344 pp.
SUMMERFIELD, M. A. 1991. Global Geomorphology. Edinburgh: Pearson Education Limited. 537 pp.
ČECH, V. 2006. Typizácia georeliéfu Vlašskej kotliny a východnej časti pohoria Galmus pre cestovný ruch. In edit. Smolová, I.: Geomorfologické výzkumy v roce 2006. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. s. 26-31.
Seznam doporučené literatury
BURROUGH, P., A. & MCDONNELL, R. A. 2000. Principles of Geographical Information Systems. Oxford: Oxford University Press. 333 pp. 3. publ.
DEMEK, J. 1987. Obecná geomorfologie. Praha: Academia. 476 s.
DEMEK, J. eds. 1972. Manual of detailed geomorphological mapping. Praha: Academia. 344 pp.
SUMMERFIELD, M. A. 1991. Global Geomorphology. Edinburgh: Pearson Education Limited. 537 pp.
ČECH, V. 2006. Typizácia georeliéfu Vlašskej kotliny a východnej časti pohoria Galmus pre cestovný ruch. In edit. Smolová, I.: Geomorfologické výzkumy v roce 2006. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. s. 26-31.