Přítomnost židovské menšiny byla, jak jsem se snažila touto prací prokázat, po několik staletí přirozenou součástí města Březnice a dotvářela jeho atmosféru. I přesto, že Židé byli nuceni po určitou dobu žít v separaci od ostatního obyvatelstva, vykonávali svá povolání a žili svým tradičním způsobem života. Změny ve společnosti v 19. století jim přinesly emancipaci a s ní nové možnosti rozvoje. Na základě zákona z roku 1890 došlo k ustanovení a ohraničení obvodů ŽNO, které se staly hlavními pilíři a organizátory života židovské společnosti. Jejich vážnost byla podpořena také tím, že členství v nich bylo povinné. ŽNO v Březnici vznikla v roce 1896 a v témže roce byly přijaty její stanovy.
Emancipace a postupná asimilace ale nevnesly do života židovské společnosti pouze pozitiva. Zejména v malých náboženských obcích, k nimž se řadila také březnická, začalo docházet vlivem stěhování do větších měst k úbytku židovského obyvatelstva, což se bezprostředně odrazilo v mnoha aspektech života zbývajících členů. Především v období meziválečném a období těsně před válkou museli představitelé náboženské obce v Březnici řešit vážné existenční problémy, které byly důsledkem několika faktorů. Jednak vyšly směrnice, které nařizovaly omezení náboženského vyučování, jednak nebyl dostatek česky mluvících rabínů s příslušnou kvalifikací a ani dostatek finančních prostředků na odpovídající ohodnocení kvalifikovaných funkcionářů. Postupně tak dochází k úpadku víry, tradic i k úpadku náboženských obcí jako takových, neboť nebyly schopny plně vykonávat své očekávané funkce.
Annotation in English
The presence of the Jewish minority was, as I tried to show this work, for several centuries a natural part of the city Březnice and formed its atmosphere. Despite the fact that Jews were forced to live for a certain period of separation from the rest of the population engaged in their profession and live their traditional way of life. Changes in society in the 19th century, they brought the emancipation and its new development opportunities. Based on the Act of 1890 has provisions for a border district of Jewish religious community which became the main pillars and the organizers of the Jewish society. Their seriousness was also supported by the fact that membership in them was obligatory. Jewish religious community in Březnice founded in 1896 in the same year adopted its statutes.
Gradual emancipation and assimilation but did introduce into the life of the Jewish community only positives. Especially in small religious communities, started to occur due to move to larger cities to the loss of Jewish population, which is immediately reflected in many aspects of life remaining members. Especially during the interwar period and just before the war had representatives of religious communities in Březnice tackle serious existential problems which resulted from several factors. First came the directive that mandated restrictions on religious instruction, not enough both Czech-speaking rabbis with appropriate qualifications and not enough funding for adequate remuneration of qualified officials. Gradually leads to decline of faith traditions as well as decline of religious communities as such, they were not able to fully perform its expected functions.
Keywords
Židé, historie Židů, Židovská náboženská obec, Březnice, židovské památky, synagoga.
Přítomnost židovské menšiny byla, jak jsem se snažila touto prací prokázat, po několik staletí přirozenou součástí města Březnice a dotvářela jeho atmosféru. I přesto, že Židé byli nuceni po určitou dobu žít v separaci od ostatního obyvatelstva, vykonávali svá povolání a žili svým tradičním způsobem života. Změny ve společnosti v 19. století jim přinesly emancipaci a s ní nové možnosti rozvoje. Na základě zákona z roku 1890 došlo k ustanovení a ohraničení obvodů ŽNO, které se staly hlavními pilíři a organizátory života židovské společnosti. Jejich vážnost byla podpořena také tím, že členství v nich bylo povinné. ŽNO v Březnici vznikla v roce 1896 a v témže roce byly přijaty její stanovy.
Emancipace a postupná asimilace ale nevnesly do života židovské společnosti pouze pozitiva. Zejména v malých náboženských obcích, k nimž se řadila také březnická, začalo docházet vlivem stěhování do větších měst k úbytku židovského obyvatelstva, což se bezprostředně odrazilo v mnoha aspektech života zbývajících členů. Především v období meziválečném a období těsně před válkou museli představitelé náboženské obce v Březnici řešit vážné existenční problémy, které byly důsledkem několika faktorů. Jednak vyšly směrnice, které nařizovaly omezení náboženského vyučování, jednak nebyl dostatek česky mluvících rabínů s příslušnou kvalifikací a ani dostatek finančních prostředků na odpovídající ohodnocení kvalifikovaných funkcionářů. Postupně tak dochází k úpadku víry, tradic i k úpadku náboženských obcí jako takových, neboť nebyly schopny plně vykonávat své očekávané funkce.
Annotation in English
The presence of the Jewish minority was, as I tried to show this work, for several centuries a natural part of the city Březnice and formed its atmosphere. Despite the fact that Jews were forced to live for a certain period of separation from the rest of the population engaged in their profession and live their traditional way of life. Changes in society in the 19th century, they brought the emancipation and its new development opportunities. Based on the Act of 1890 has provisions for a border district of Jewish religious community which became the main pillars and the organizers of the Jewish society. Their seriousness was also supported by the fact that membership in them was obligatory. Jewish religious community in Březnice founded in 1896 in the same year adopted its statutes.
Gradual emancipation and assimilation but did introduce into the life of the Jewish community only positives. Especially in small religious communities, started to occur due to move to larger cities to the loss of Jewish population, which is immediately reflected in many aspects of life remaining members. Especially during the interwar period and just before the war had representatives of religious communities in Březnice tackle serious existential problems which resulted from several factors. First came the directive that mandated restrictions on religious instruction, not enough both Czech-speaking rabbis with appropriate qualifications and not enough funding for adequate remuneration of qualified officials. Gradually leads to decline of faith traditions as well as decline of religious communities as such, they were not able to fully perform its expected functions.
Keywords
Židé, historie Židů, Židovská náboženská obec, Březnice, židovské památky, synagoga.
Primárním cílem práce bude nástin historie židovského ghetta v Březnici a poukaz na jeho proměny v čase. Dalším cílem bude zmapování životního osudu březnického rodáka židovského původu Julia Lederera.
V první části diplomové práce studentka přikročí k obecnému nástinu dějin židovských obcí v Čechách, které pro ucelenost doplní o typy ghett, jenž se vyskytovaly na českém území. Poté se práce zaměří na samotné březnické ghetto, přičemž se soustředí především na architekturu a historii významných (synagoga, Popperův palác) i řadových budov ghetta. V druhé části diplomové práce se výzkum bude koncentrovat na osobnost Julia Lederera, a to především z perspektivy jeho životních osudů v rámci holocaustu. Prioritou v této části bude zmapovat jeho život před deportací do Terezína a během jeho pobytu tam.
K vypracování práce bude využito jak dostupných archivních materiálů, tak i relevantní odborné literatury. Výsledky práce budou průběžně konzultovány s vedoucím DP.
Zpracování práce se bude řídit rozhodnutím děkana č.1/06.
Research Plan
Primárním cílem práce bude nástin historie židovského ghetta v Březnici a poukaz na jeho proměny v čase. Dalším cílem bude zmapování životního osudu březnického rodáka židovského původu Julia Lederera.
V první části diplomové práce studentka přikročí k obecnému nástinu dějin židovských obcí v Čechách, které pro ucelenost doplní o typy ghett, jenž se vyskytovaly na českém území. Poté se práce zaměří na samotné březnické ghetto, přičemž se soustředí především na architekturu a historii významných (synagoga, Popperův palác) i řadových budov ghetta. V druhé části diplomové práce se výzkum bude koncentrovat na osobnost Julia Lederera, a to především z perspektivy jeho životních osudů v rámci holocaustu. Prioritou v této části bude zmapovat jeho život před deportací do Terezína a během jeho pobytu tam.
K vypracování práce bude využito jak dostupných archivních materiálů, tak i relevantní odborné literatury. Výsledky práce budou průběžně konzultovány s vedoucím DP.
Zpracování práce se bude řídit rozhodnutím děkana č.1/06.
Recommended resources
EHL, P.; PAŘÍK, A.; FIDLER, J.: Staré židovské hřbitovy Čech a Moravy. Praha: Paseka, 1991.
FIEDLER, J.: Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992.
GOLD, H.: Židé a židovské obce v Čechách v minulosti a v přítomnosti. Brno: Židovské nakladatelství, 1934.
HOFMAN, A.: Ze židovského ghetta. Praha: Volvox Globator, 1996.
JOHNSON, P.: Dějiny židovského národa. Praha: Rozmluvy, 1995.
KEMPER,R. a kol.: Theresienstädter: Studien und Dokumente. Prag: Academia, 1998.
Kol. autorů: Terezínské studie a dokumenty: Praha: Nadace Terezínská iniciativa, 1996-2003.
KOPEČEK, J.: Březnice: zámek, město a okolí. Praha: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody středočeského kraje, 1986.
NEWMAN, J.: Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992.
PĚKNÝ, T.: Historie Židů v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 2001.
ROZKOŠNÁ, B.; JAKUBEC, P.: Židovské památky Čech: Historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: Era, 2004.
SADEK, V. a kol.: Židé - dějiny a kultura. Praha: Židovské muzeum v Praze, 1997.
SLONIM, D.: K historii Židů v jihočeské Blatné a okolí. Blatná: Městské muzeum, 2003.
STOCKÝ, J.: Březnické vzpomínky. Bozeň: 1938.
VELEBNÝ, M.: Stručný průvodce historie židovského osídlení města Březnice. Periskop Příbram: 2005.
Recommended resources
EHL, P.; PAŘÍK, A.; FIDLER, J.: Staré židovské hřbitovy Čech a Moravy. Praha: Paseka, 1991.
FIEDLER, J.: Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992.
GOLD, H.: Židé a židovské obce v Čechách v minulosti a v přítomnosti. Brno: Židovské nakladatelství, 1934.
HOFMAN, A.: Ze židovského ghetta. Praha: Volvox Globator, 1996.
JOHNSON, P.: Dějiny židovského národa. Praha: Rozmluvy, 1995.
KEMPER,R. a kol.: Theresienstädter: Studien und Dokumente. Prag: Academia, 1998.
Kol. autorů: Terezínské studie a dokumenty: Praha: Nadace Terezínská iniciativa, 1996-2003.
KOPEČEK, J.: Březnice: zámek, město a okolí. Praha: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody středočeského kraje, 1986.
NEWMAN, J.: Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992.
PĚKNÝ, T.: Historie Židů v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 2001.
ROZKOŠNÁ, B.; JAKUBEC, P.: Židovské památky Čech: Historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: Era, 2004.
SADEK, V. a kol.: Židé - dějiny a kultura. Praha: Židovské muzeum v Praze, 1997.
SLONIM, D.: K historii Židů v jihočeské Blatné a okolí. Blatná: Městské muzeum, 2003.
STOCKÝ, J.: Březnické vzpomínky. Bozeň: 1938.
VELEBNÝ, M.: Stručný průvodce historie židovského osídlení města Březnice. Periskop Příbram: 2005.
