Práce bude zaměřena na celkový vývoj a konstrukci dělostřelecké otočné a výsuvné věže F3V/2Y RO - pancéřového a pohyblivého bojového stanoviště pro dvě 10 cm houfnice vzor 38. V textu budou analyzovány technické parametry a specifikace tohoto stanoviště. Opomenuto nebude ani zhodnocení politických a vojenských okolností, které předcházely a následovně provázely výrobu pohyblivých věží.
Při zpracování tématu bude autor vycházet především z údajů získaných z archivních materiálu, rovněž bude použit široký soubor odborné literatury.
Jedná se o nejdůležitější ofenzivní prvek československého předválečného opevnění, který měl být zároveň palebným prostředkem s největší palebnou silou, bohužel tento prvek nebyl v září roku 1938 ani na jedné z našich předválečných dělostřeleckých tvrzí osazen. Zůstal pouze ve výrobním závodě.
Výrobcem byla Škoda Plzeň, jedná se pohyblivé pancéřové stanoviště pro dvě pevnostní houfnice vzor 38 ráže 10cm. Skládala se z pohyblivé a pevné části.
Pohyblivá výsuvně-otočná část vážila 120 tun a obsahovala vlastní dvojici pevnostních houfnic vzor 38. Dalším prvkem bylo protizávaží o hmotnosti 120 tun, celková hmotnost všech prvků činila 420 tun. Výzbroj tvořila dvojice 10 cm houfnic vzor 38, jejichž hlavně byly uloženy ve společné kolébce. Houfnice mohly vést palbu určenými druhy střeliva na různé cíle do vzdálenosti 11 950 metrů s využitím nejsilnější náplně číslo 6 a to v odměru 360° stupňů s elevací +38° stupňů a depresí -10°stupňů až -7°, či jen -5°.Přímá palba se vedla s maximální elevací na +10°, nepřímá palba na maximální vzdálenost 11 950 metrů se vedla při maximální elevaci +38° a náplni č. 6.
V září roku 1938 byly připraveny pouze první dvě zkušební věže ve vysokém stupni rozpracovanosti a nabíhala výroba čtveřice dalších. V průběhu druhé světové války byla jedna z věží odvezena na zkoušky do Německa. Z Německa se již nevrátila a druhá z věží přečkala válku v ženijním skladu v Pardubicích. Po válce se uvažovalo o osazení druhé dochované věže v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Kynžvart. V první polovině 60. let skončila tato věž v hutích, odprodána Národnímu podniku Kovošrot. Do současnosti se po těchto pancéřových bojových stanovištích nedochovaly žádné pozůstatky, kromě samotných železobetonových objektů v různém stupni dokončení.
Anotace v angličtině
The development and construction of artillery turret for twin guns calibre 10 cm
The first part of the work describes political circumstances and conception of the Czechoslovak fortification system. The main part of this work is the development and construction of artillery turret for twin guns. The first military specifications of the turret comes from 1934. The conditions were defined during in 1935. The development of 8 cm and 10 cm guns was finished and they were tested. A successful test was a necessary to start detailed design work on the turret. The Skoda factory and the Ministry of Defence negotiated about the final design of the turret in 1937. The production started in 1938 and finished in 1940. The turrets were tested in the montage pits of Skoda factory, and later one of them was transported to Germany for further tests. The later produced turret survived the Second World War. After the war the army considered to locate it in the military training camp Kynzvart, but finally the turret was delivered to the Kovosrot company and scrapped. The only preserved objects are five completed construction of artillery fortresses in the northern border of the Republic. It was the most important element of fortification, providing circle artillery fire to repel an enemy attack. Strength of fortress artillery was in September 1938 substituted by the mountain artillery. The turret had a mass of 443 tons, consisted of fixed and withdrawable parts. It was armed with twin guns of 10 cm caliber with maximum firing cadence of 40 shots per minute and a maximum range of 12 km. Only two turrets were constructed and completed and two others were removed in the initial production phase. Author used a large number of technical literature and archival material of the Skoda factory and the Central military archives in Prague.
Klíčová slova
Dělostřelecká věž, otočná a výsuvná, pevnostní dělostřelectvo, dělostřelecká tvrz,
Klíčová slova v angličtině
development and construction, artillery turret, twin guns,
Rozsah průvodní práce
51 s. (91 800 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
Práce bude zaměřena na celkový vývoj a konstrukci dělostřelecké otočné a výsuvné věže F3V/2Y RO - pancéřového a pohyblivého bojového stanoviště pro dvě 10 cm houfnice vzor 38. V textu budou analyzovány technické parametry a specifikace tohoto stanoviště. Opomenuto nebude ani zhodnocení politických a vojenských okolností, které předcházely a následovně provázely výrobu pohyblivých věží.
Při zpracování tématu bude autor vycházet především z údajů získaných z archivních materiálu, rovněž bude použit široký soubor odborné literatury.
Jedná se o nejdůležitější ofenzivní prvek československého předválečného opevnění, který měl být zároveň palebným prostředkem s největší palebnou silou, bohužel tento prvek nebyl v září roku 1938 ani na jedné z našich předválečných dělostřeleckých tvrzí osazen. Zůstal pouze ve výrobním závodě.
Výrobcem byla Škoda Plzeň, jedná se pohyblivé pancéřové stanoviště pro dvě pevnostní houfnice vzor 38 ráže 10cm. Skládala se z pohyblivé a pevné části.
Pohyblivá výsuvně-otočná část vážila 120 tun a obsahovala vlastní dvojici pevnostních houfnic vzor 38. Dalším prvkem bylo protizávaží o hmotnosti 120 tun, celková hmotnost všech prvků činila 420 tun. Výzbroj tvořila dvojice 10 cm houfnic vzor 38, jejichž hlavně byly uloženy ve společné kolébce. Houfnice mohly vést palbu určenými druhy střeliva na různé cíle do vzdálenosti 11 950 metrů s využitím nejsilnější náplně číslo 6 a to v odměru 360° stupňů s elevací +38° stupňů a depresí -10°stupňů až -7°, či jen -5°.Přímá palba se vedla s maximální elevací na +10°, nepřímá palba na maximální vzdálenost 11 950 metrů se vedla při maximální elevaci +38° a náplni č. 6.
V září roku 1938 byly připraveny pouze první dvě zkušební věže ve vysokém stupni rozpracovanosti a nabíhala výroba čtveřice dalších. V průběhu druhé světové války byla jedna z věží odvezena na zkoušky do Německa. Z Německa se již nevrátila a druhá z věží přečkala válku v ženijním skladu v Pardubicích. Po válce se uvažovalo o osazení druhé dochované věže v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Kynžvart. V první polovině 60. let skončila tato věž v hutích, odprodána Národnímu podniku Kovošrot. Do současnosti se po těchto pancéřových bojových stanovištích nedochovaly žádné pozůstatky, kromě samotných železobetonových objektů v různém stupni dokončení.
Anotace v angličtině
The development and construction of artillery turret for twin guns calibre 10 cm
The first part of the work describes political circumstances and conception of the Czechoslovak fortification system. The main part of this work is the development and construction of artillery turret for twin guns. The first military specifications of the turret comes from 1934. The conditions were defined during in 1935. The development of 8 cm and 10 cm guns was finished and they were tested. A successful test was a necessary to start detailed design work on the turret. The Skoda factory and the Ministry of Defence negotiated about the final design of the turret in 1937. The production started in 1938 and finished in 1940. The turrets were tested in the montage pits of Skoda factory, and later one of them was transported to Germany for further tests. The later produced turret survived the Second World War. After the war the army considered to locate it in the military training camp Kynzvart, but finally the turret was delivered to the Kovosrot company and scrapped. The only preserved objects are five completed construction of artillery fortresses in the northern border of the Republic. It was the most important element of fortification, providing circle artillery fire to repel an enemy attack. Strength of fortress artillery was in September 1938 substituted by the mountain artillery. The turret had a mass of 443 tons, consisted of fixed and withdrawable parts. It was armed with twin guns of 10 cm caliber with maximum firing cadence of 40 shots per minute and a maximum range of 12 km. Only two turrets were constructed and completed and two others were removed in the initial production phase. Author used a large number of technical literature and archival material of the Skoda factory and the Central military archives in Prague.
Klíčová slova
Dělostřelecká věž, otočná a výsuvná, pevnostní dělostřelectvo, dělostřelecká tvrz,
Klíčová slova v angličtině
development and construction, artillery turret, twin guns,
Zásady pro vypracování
Práce bude zaměřena na celkový vývoj a konstrukci dělostřelecké otočné a výsuvná věže F3V/2Y RO - pancéřového pohyblivého bojového stanoviště pro dvě 10cm houfnice vzor 38. V textu budou analyzovány technické parametry a specifikace tohoto stanoviště. Opomenuto nebude ani zhodnocení politických a vojenských okolností, které předcházely a následovně provázely výrobu pohyblivých věží. Při zpracování tématu bude autor vycházet především z údajů získaných z archivních materiálů, rovněž bude použit široký soubor odborné literatury.
Zásady pro vypracování
Práce bude zaměřena na celkový vývoj a konstrukci dělostřelecké otočné a výsuvná věže F3V/2Y RO - pancéřového pohyblivého bojového stanoviště pro dvě 10cm houfnice vzor 38. V textu budou analyzovány technické parametry a specifikace tohoto stanoviště. Opomenuto nebude ani zhodnocení politických a vojenských okolností, které předcházely a následovně provázely výrobu pohyblivých věží. Při zpracování tématu bude autor vycházet především z údajů získaných z archivních materiálů, rovněž bude použit široký soubor odborné literatury.
Seznam doporučené literatury
KOMANEC, Zdeněk; PRÁŠIL, Michal. Tvrze československého opevnění 1935-1938: 1. díl. 1. Brno: Společnost přátel československého opevnění Brno, 1998. 108 s. ISBN -, -.
KOMANEC, Zdeněk; PRÁŠIL, Michal. Tvrze československého opevnění 1935-1938: 2. díl. 1. Brno: Společnost přátel československého opevnění Brno, 1999. 158 s. ISBN -, -.
KOMANEC, Zdeněk; PRÁŠIL, Michal. Tvrze československého opevnění 1935-1938: 3. díl. 1. Brno: Společnost přátel československého opevnění Brno, 2001. 128 s. ISBN 80-86463-04-4.
ALLCORN, William. Maginotova linie 1928-45. 1. Praha: Grada, 2007. 64 s. ISBN 978-80-247-1887-3.
KUPKA, Vladimír. Pevnosti a opevnění: v Čechách na Moravě a ve Slezsku. 1. Praha: Libri, 2001. 528 s. ISBN 80-7277-047-0.
RÁBOŇ, Martin; GREGAR, Oldřich; KACHLÍK, Bohuslav. Val na obranu republiky: Československé opevnění z let 1935-1938 na Králicku. 1. Brno: Spolek přátel československého opevnění Brno, 2005. 528 s. ISBN 80-86463-21-4.
ARON, Lubomír. Československé opevnění 1935-1938. 2. Dvůr Králové nad Labem: FORTprint, 1998. 196 s. ISBN 80-86011-05-4.
STEHLÍK, Eduard. Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935-38. 4. Dvůr Králové nad Labem: FORTprint, 1996. 72 s. ISBN 80-900299-3-0.
STEHLÍK, Eduard. Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935-1938. 1. Dvůr Králové nad Labem : FORTprint, 2001. 304 s. ISBN 80-86011-13-5.
KREJZLAR, Miroslav; ČERMÁK, Ladislav; HOLZKNECHT, Pavel. Opevnění na Trutnovsku. 1. Dvůr Králové nad Labem: FORTprint, 2008. 400 s. ISBN 978-80-86011-37-0.
Seznam doporučené literatury
KOMANEC, Zdeněk; PRÁŠIL, Michal. Tvrze československého opevnění 1935-1938: 1. díl. 1. Brno: Společnost přátel československého opevnění Brno, 1998. 108 s. ISBN -, -.
KOMANEC, Zdeněk; PRÁŠIL, Michal. Tvrze československého opevnění 1935-1938: 2. díl. 1. Brno: Společnost přátel československého opevnění Brno, 1999. 158 s. ISBN -, -.
KOMANEC, Zdeněk; PRÁŠIL, Michal. Tvrze československého opevnění 1935-1938: 3. díl. 1. Brno: Společnost přátel československého opevnění Brno, 2001. 128 s. ISBN 80-86463-04-4.
ALLCORN, William. Maginotova linie 1928-45. 1. Praha: Grada, 2007. 64 s. ISBN 978-80-247-1887-3.
KUPKA, Vladimír. Pevnosti a opevnění: v Čechách na Moravě a ve Slezsku. 1. Praha: Libri, 2001. 528 s. ISBN 80-7277-047-0.
RÁBOŇ, Martin; GREGAR, Oldřich; KACHLÍK, Bohuslav. Val na obranu republiky: Československé opevnění z let 1935-1938 na Králicku. 1. Brno: Spolek přátel československého opevnění Brno, 2005. 528 s. ISBN 80-86463-21-4.
ARON, Lubomír. Československé opevnění 1935-1938. 2. Dvůr Králové nad Labem: FORTprint, 1998. 196 s. ISBN 80-86011-05-4.
STEHLÍK, Eduard. Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935-38. 4. Dvůr Králové nad Labem: FORTprint, 1996. 72 s. ISBN 80-900299-3-0.
STEHLÍK, Eduard. Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935-1938. 1. Dvůr Králové nad Labem : FORTprint, 2001. 304 s. ISBN 80-86011-13-5.
KREJZLAR, Miroslav; ČERMÁK, Ladislav; HOLZKNECHT, Pavel. Opevnění na Trutnovsku. 1. Dvůr Králové nad Labem: FORTprint, 2008. 400 s. ISBN 978-80-86011-37-0.