Ve své práci jsem se pokusila kategorizovat trampské aktivity na
základě jejich prezentace ve virtuálním prostoru. Ukázalo se, že tyto
prezentace jsou vnitřně diferencované především na základě cílů,
s ktery?mi jsou vytvářeny. Trampské komunity, založené na mezilidském
vztahu konkrétních členů, mají tendenci referovat spíše k reálné praxi
trampování ve fyzickém prostoru. Představitelé trampsky?ch elit mají
naopak tendenci ve své virtuální prezentaci referovat k obecnému vědění
o trampingu, které je určené trampům jakožto členům trampského hnutí.
Aktivity trampsky?ch elit mají spíše reprezentativní povahu, jejímž cílem
je konstruovat abstraktní kolektivní identitu a vytvářet tak iluzi o
sounáležitosti mezi všemi trampy. K posilování této představy, pak
trampská elita volí prostředky zaměřené na sumarizaci vědění o
trampingu, které mohou naopak trampsky?mi komunitami vnímány jako
?netrapmské?, tedy v rozporu s aktivitami ?trampské kultury?. Jedná se pak
především o organizovany? a institucionalizovany? charakter archivní a
muzejní činnosti, zakládání občansky?ch sdružení, vytváření expozic a
festivalů, které reprezentují široce pojaté a delokalizované trampské
hnutí.
Vy?klad ?trampské kultury? má vedle deklarované deskriptivní funkce, i
skrytou funkci identitární. Tu je možné sledovat skrze konkrétní
mechanismy, které posilují pocit sounáležitosti, vytváří iluzi kontinuity o
oddělenosti od ostatních. V reprezentativních aktivitách trampsky?ch elit,
které slouží pro vytváření a udržování abstraktní kolektivní identity, hrají
vy?znamnou roli především nástroje, které posilují pocit sounáležitosti na
základě sdílení deklarovany?ch trampsky?ch hodnot jako je svoboda,
příroda, přátelství. Na vzájemném rozporu mezi způsobem zacházení s
těmito hodnotami a způsobem jiny?m, jsou pak definovány hranice,
vymezující trampské hnutí od ostatních.
Anotace v angličtině
In my work I try to categorize tramp activities based on their
presentation in the virtual space. It turned out that these presentations are
internally differentiated primarily on the basis of the objectives with which
they are created. Tramp communities, based on an interpersonal
relationship of particular members, tend to report more to a real
experience of hiking in the physical space. On the contrary,
representatives of tramp elites have a tendency to report to the general
knowledge of tramping in their virtual presentation. The general
knowledge is designated to tramps as members of a tramp movement.
Activities of tramp elites have rather representative character, they aim to
construct an abstract collective identity, thus create an illusion of solidarity
between all the tramps. To strengthen this idea, the tramp elite chooses
tools aimed at summarization of the knowledge of tramping. Such tools
may be on the other hand perceived by tramp communities as ?nontramp?,
hence inconsistent with the activities of the ?tramp culture?. They
refer mainly to an organized and institutionalized nature of the archival
and museum activity, to an establishment of civil associations, and to the
creation of exhibitions and festivals, which represent a broad and
delocalized tramp movement. Interpretation of the "tramp culture" has
besides the declared descriptive function also a latent identitary function.
It is possible to be followed through specific mechanisms, which reinforce
the sense of belonging and create an illusion of continuity of separateness
from others. In representative activities of tramp elites, which are used to
create and maintain an abstract collective identity, play an important role
especially tools that enhance a sense of belonging through the sharing of
declared tramp values as freedom, nature and friendship. Based on the
mutual contradiction between the way these values are handled and all
the other approaches boundaries are defined, which delimitate the tramp
movement from other movements.
tramping, identity, construction, collectivity, movement, revitalization, community
Rozsah průvodní práce
85
Jazyk
CZ
Anotace
Ve své práci jsem se pokusila kategorizovat trampské aktivity na
základě jejich prezentace ve virtuálním prostoru. Ukázalo se, že tyto
prezentace jsou vnitřně diferencované především na základě cílů,
s ktery?mi jsou vytvářeny. Trampské komunity, založené na mezilidském
vztahu konkrétních členů, mají tendenci referovat spíše k reálné praxi
trampování ve fyzickém prostoru. Představitelé trampsky?ch elit mají
naopak tendenci ve své virtuální prezentaci referovat k obecnému vědění
o trampingu, které je určené trampům jakožto členům trampského hnutí.
Aktivity trampsky?ch elit mají spíše reprezentativní povahu, jejímž cílem
je konstruovat abstraktní kolektivní identitu a vytvářet tak iluzi o
sounáležitosti mezi všemi trampy. K posilování této představy, pak
trampská elita volí prostředky zaměřené na sumarizaci vědění o
trampingu, které mohou naopak trampsky?mi komunitami vnímány jako
?netrapmské?, tedy v rozporu s aktivitami ?trampské kultury?. Jedná se pak
především o organizovany? a institucionalizovany? charakter archivní a
muzejní činnosti, zakládání občansky?ch sdružení, vytváření expozic a
festivalů, které reprezentují široce pojaté a delokalizované trampské
hnutí.
Vy?klad ?trampské kultury? má vedle deklarované deskriptivní funkce, i
skrytou funkci identitární. Tu je možné sledovat skrze konkrétní
mechanismy, které posilují pocit sounáležitosti, vytváří iluzi kontinuity o
oddělenosti od ostatních. V reprezentativních aktivitách trampsky?ch elit,
které slouží pro vytváření a udržování abstraktní kolektivní identity, hrají
vy?znamnou roli především nástroje, které posilují pocit sounáležitosti na
základě sdílení deklarovany?ch trampsky?ch hodnot jako je svoboda,
příroda, přátelství. Na vzájemném rozporu mezi způsobem zacházení s
těmito hodnotami a způsobem jiny?m, jsou pak definovány hranice,
vymezující trampské hnutí od ostatních.
Anotace v angličtině
In my work I try to categorize tramp activities based on their
presentation in the virtual space. It turned out that these presentations are
internally differentiated primarily on the basis of the objectives with which
they are created. Tramp communities, based on an interpersonal
relationship of particular members, tend to report more to a real
experience of hiking in the physical space. On the contrary,
representatives of tramp elites have a tendency to report to the general
knowledge of tramping in their virtual presentation. The general
knowledge is designated to tramps as members of a tramp movement.
Activities of tramp elites have rather representative character, they aim to
construct an abstract collective identity, thus create an illusion of solidarity
between all the tramps. To strengthen this idea, the tramp elite chooses
tools aimed at summarization of the knowledge of tramping. Such tools
may be on the other hand perceived by tramp communities as ?nontramp?,
hence inconsistent with the activities of the ?tramp culture?. They
refer mainly to an organized and institutionalized nature of the archival
and museum activity, to an establishment of civil associations, and to the
creation of exhibitions and festivals, which represent a broad and
delocalized tramp movement. Interpretation of the "tramp culture" has
besides the declared descriptive function also a latent identitary function.
It is possible to be followed through specific mechanisms, which reinforce
the sense of belonging and create an illusion of continuity of separateness
from others. In representative activities of tramp elites, which are used to
create and maintain an abstract collective identity, play an important role
especially tools that enhance a sense of belonging through the sharing of
declared tramp values as freedom, nature and friendship. Based on the
mutual contradiction between the way these values are handled and all
the other approaches boundaries are defined, which delimitate the tramp
movement from other movements.
tramping, identity, construction, collectivity, movement, revitalization, community
Zásady pro vypracování
viz "Rozhodnutí děkana FF č. 1/2010 ze dne 9. února 2010 o požadavcích na bakalářské a diplomové práce a o konání státních závěrečných zkoušek" Cílem práce bude prozkoumat povahu identitární tvorby, produkované v hyperreálném prostoru trampskými elitami. Přičemž, cílem nebude vztah mezi realitou a mediální reprezentací, ani povaha reality samotné, ale to, jakým způsobem je sociální identita trampa konstruována v hyperreálném prostoru, co je jako současná trampská realita reprezentováno a skrze jaké prostředky je dosahováno představy o její reálnosti. Pohybovat se na poli dynamického pojetí sociální identity, vycházet z analytického modelu trampa, jakožto člověka, který sám sebe vnímá jako trampa pouze situačně, v určitém sociálním kontextu. Ono trampství, pak považuji pouze za analytický model, nikoli za objektivně existující esenci. Vycházet z předpokladu, že v trampingu dochází k určité revitalizaci. Mezi trampy pak existují ti, kteří se aktivně podílejí na tvorbě reprezentací jako jsou - muzea, literatura, výstavy, koncerty, časopisy, rádia atp. Tato produkce pak má v kontaktu s příjemcem konzumentem jednak funkci deskriptivní (uchování a prezentace - historické skutečnosti) a jednak funkci identitární. Na základě zjištění vyplývajících z předvýzkumu, budou základním rámcem pro další uvažování, dva od sebe oddělené soubory představ ty, které jsou uskutečňovány na internetu, a ty v lese - kultura vysoká a nízká. Vzniká tak prostor, ve kterém dochází ke zprostředkovanému kontaktu mezi producenty a příjemci identitárních reprezentací, které ovšem sami o sobě nemusí reagovat na žitou, trampskou realitu, ale na její zdání reprezentace. V tomto případě pracovat v pojmech Jeana Baudrillarda, který takový prostor nazývá hyperrealitou. Metody: Obsahová analýza mediálního diskurzu kombinovaná s kvalitativní hermeneutickou analýzou, kde pracovním schématem budou analytické kategorie: konituita, skupinování, oddělenost, analytické kategorie: četnost výskytu odkazů k žité realitě a odkazů k reprezentacím.
Harmonogram:
1/2011-2/2011 Teoretická část, studium literatury, sběr dat, sémantická analýza, obsahová analýza - kritéria - četnost, zpracování výstupů
2/2011 -3/2011 Pilotní studie
3/2011 Revize
4/2011 Finální verze
Zásady pro vypracování
viz "Rozhodnutí děkana FF č. 1/2010 ze dne 9. února 2010 o požadavcích na bakalářské a diplomové práce a o konání státních závěrečných zkoušek" Cílem práce bude prozkoumat povahu identitární tvorby, produkované v hyperreálném prostoru trampskými elitami. Přičemž, cílem nebude vztah mezi realitou a mediální reprezentací, ani povaha reality samotné, ale to, jakým způsobem je sociální identita trampa konstruována v hyperreálném prostoru, co je jako současná trampská realita reprezentováno a skrze jaké prostředky je dosahováno představy o její reálnosti. Pohybovat se na poli dynamického pojetí sociální identity, vycházet z analytického modelu trampa, jakožto člověka, který sám sebe vnímá jako trampa pouze situačně, v určitém sociálním kontextu. Ono trampství, pak považuji pouze za analytický model, nikoli za objektivně existující esenci. Vycházet z předpokladu, že v trampingu dochází k určité revitalizaci. Mezi trampy pak existují ti, kteří se aktivně podílejí na tvorbě reprezentací jako jsou - muzea, literatura, výstavy, koncerty, časopisy, rádia atp. Tato produkce pak má v kontaktu s příjemcem konzumentem jednak funkci deskriptivní (uchování a prezentace - historické skutečnosti) a jednak funkci identitární. Na základě zjištění vyplývajících z předvýzkumu, budou základním rámcem pro další uvažování, dva od sebe oddělené soubory představ ty, které jsou uskutečňovány na internetu, a ty v lese - kultura vysoká a nízká. Vzniká tak prostor, ve kterém dochází ke zprostředkovanému kontaktu mezi producenty a příjemci identitárních reprezentací, které ovšem sami o sobě nemusí reagovat na žitou, trampskou realitu, ale na její zdání reprezentace. V tomto případě pracovat v pojmech Jeana Baudrillarda, který takový prostor nazývá hyperrealitou. Metody: Obsahová analýza mediálního diskurzu kombinovaná s kvalitativní hermeneutickou analýzou, kde pracovním schématem budou analytické kategorie: konituita, skupinování, oddělenost, analytické kategorie: četnost výskytu odkazů k žité realitě a odkazů k reprezentacím.
Harmonogram:
1/2011-2/2011 Teoretická část, studium literatury, sběr dat, sémantická analýza, obsahová analýza - kritéria - četnost, zpracování výstupů
2/2011 -3/2011 Pilotní studie
3/2011 Revize
4/2011 Finální verze
Seznam doporučené literatury
Anderson, B.: Imagined Communities: An Inquiry into the Origins and Spread of Nationalism. London, Verso 1991
Barber, Karin: The Anthropology of texts, Persons and
Publics. Cambridge. Cambridge University Press 2007.
Baudrillard, Jean: Simulacra and simulation. Michigan. The University of Michigan Press 1994.
Brubaker, R.: Ethnicity without groups. Harvard Univ. Press 2006
Burton, G. - Jirák, J.: Úvod do studia médií. Brno. Barrister & Principal 2003
Cohen, A.P.: The Symbolic Construction of Community. London. Routledge 1985.
Gamson et al.: Media image sond the social construction of reality. Annual Review of Sociology Vol. 18, (1992), pp. 373-393.
Gellner, E.: Nations and Nationalism. Oxford, Blackwell 1983.
Hine Christine: Virtual ethnography. London. Sage 2000.
Hobsbawm, E. J.: The invention of tradition.Cambridge. Cambridge University Press 2003.
Jenkins, R.: Social Identity. London. Routledge 1996.
Ramonet, I.: Tyranie médií. Praha. Mladá fronta 2003.
Thompson, J.B.: Média a Modernita, Sociální teorie médií. Praha. Karolinum 2004.
Toto zadání ruší zadání původní ze dne 25.8.2009
Seznam doporučené literatury
Anderson, B.: Imagined Communities: An Inquiry into the Origins and Spread of Nationalism. London, Verso 1991
Barber, Karin: The Anthropology of texts, Persons and
Publics. Cambridge. Cambridge University Press 2007.
Baudrillard, Jean: Simulacra and simulation. Michigan. The University of Michigan Press 1994.
Brubaker, R.: Ethnicity without groups. Harvard Univ. Press 2006
Burton, G. - Jirák, J.: Úvod do studia médií. Brno. Barrister & Principal 2003
Cohen, A.P.: The Symbolic Construction of Community. London. Routledge 1985.
Gamson et al.: Media image sond the social construction of reality. Annual Review of Sociology Vol. 18, (1992), pp. 373-393.
Gellner, E.: Nations and Nationalism. Oxford, Blackwell 1983.
Hine Christine: Virtual ethnography. London. Sage 2000.
Hobsbawm, E. J.: The invention of tradition.Cambridge. Cambridge University Press 2003.
Jenkins, R.: Social Identity. London. Routledge 1996.
Ramonet, I.: Tyranie médií. Praha. Mladá fronta 2003.
Thompson, J.B.: Média a Modernita, Sociální teorie médií. Praha. Karolinum 2004.