Dětské charakteristiky obličeje se podílejí na utváření vztahu mezi matkou a dítětem v rané ontogenezi. Tzv. baby schéma je zřejmě obecněji fungujícím mechanismem, tedy nejen u člověka , ale i u zvířat. To by nasvědčovalo vrozenému percepčnímu schématu. Navíc se pak juvenilní rysy promítají do atraktivity ženského obličeje a do přisuzování osobnostních charakteristik (např. důvěryhodnosti).
Vrozený základ preference dětského schématu však není jednoznačný; nelze vyloučit osobní zkušenost matek. Pokud by převažovala vrozenost, nemělo by být odlišné hodnocení žen bez dětí a matek. Naopak pokud má větší význam osobně prožitá zkušenost s utvářením citového vztahu k dítěti, měly by matky hodnotit dětské obličeje pozitivněji než ženy, která zatím děti neměly.
Cílem práce bude ověřit, zda a v jaké míře má na vztah matky k dítěti na základě rysů obličeje vrozené percepční schéma nebo předchozí zkušenost.
Anotace v angličtině
The main goal of presented Diploma Thesis was to explore the effects of infant stimuli (faces) on adult behavioral response and also to determine whether women (mothers and childless women) and men (fathers and childless men) differ in their responsiveness to the infant faces in three main aspects: cuteness, atractiveness and care motivation.
The first, theoretical part, concerns description of the main ethological approaches and also describes researches about the infant face perception. Descriptions of human face as well as attributes of infant face - that affects adult´s perception - are also included in this part.
The research explores differencies in perception of infant faces between mothers and childless women as well as fathers and childless men is the main part of the thesis. Whether the responsiveness to the baby scheme is innate or acquired during the own experience, is the main question.
Dětské charakteristiky obličeje se podílejí na utváření vztahu mezi matkou a dítětem v rané ontogenezi. Tzv. baby schéma je zřejmě obecněji fungujícím mechanismem, tedy nejen u člověka , ale i u zvířat. To by nasvědčovalo vrozenému percepčnímu schématu. Navíc se pak juvenilní rysy promítají do atraktivity ženského obličeje a do přisuzování osobnostních charakteristik (např. důvěryhodnosti).
Vrozený základ preference dětského schématu však není jednoznačný; nelze vyloučit osobní zkušenost matek. Pokud by převažovala vrozenost, nemělo by být odlišné hodnocení žen bez dětí a matek. Naopak pokud má větší význam osobně prožitá zkušenost s utvářením citového vztahu k dítěti, měly by matky hodnotit dětské obličeje pozitivněji než ženy, která zatím děti neměly.
Cílem práce bude ověřit, zda a v jaké míře má na vztah matky k dítěti na základě rysů obličeje vrozené percepční schéma nebo předchozí zkušenost.
Anotace v angličtině
The main goal of presented Diploma Thesis was to explore the effects of infant stimuli (faces) on adult behavioral response and also to determine whether women (mothers and childless women) and men (fathers and childless men) differ in their responsiveness to the infant faces in three main aspects: cuteness, atractiveness and care motivation.
The first, theoretical part, concerns description of the main ethological approaches and also describes researches about the infant face perception. Descriptions of human face as well as attributes of infant face - that affects adult´s perception - are also included in this part.
The research explores differencies in perception of infant faces between mothers and childless women as well as fathers and childless men is the main part of the thesis. Whether the responsiveness to the baby scheme is innate or acquired during the own experience, is the main question.
viz "Rozhodnutí děkana FF č. 1/2010 ze dne 9. února 2010 o požadavcích na bakalářské a diplomové práce a o konání státních závěrečných zkoušek"
Dětské charakteristiky obličeje se podílejí na utváření vztahu mezi matkou a dítětem v rané ontogenezi. Tzv. baby schéma je zřejmě obecněji fungujícím mechanismem, tedy nejen u člověka , ale i u zvířat. To by nasvědčovalo vrozenému percepčnímu schématu. Navíc se pak juvenilní rysy promítají do atraktivity ženského obličeje a do přisuzování osobnostních charakteristik (např. důvěryhodnosti). Vrozený základ preference dětského schématu však není jednoznačný; nelze vyloučit osobní zkušenost matek. Pokud by převažovala vrozenost, nemělo by být odlišné hodnocení žen bez dětí a matek. Naopak pokud má větší význam osobně prožitá zkušenost s utvářením citového vztahu k dítěti, měly by matky hodnotit dětské obličeje pozitivněji než ženy, která zatím děti neměly. Cílem práce bude ověřit, zda a v jaké míře má na vztah matky k dítěti na základě rysů obličeje vliv vrozené percepční schéma nebo předchozí zkušenost.
Harmonogram:
Srpen 2011 - studium odborné literatury
Září 2011 - příprava metodiky (morfování obličejů)
Říjen 2011 až prosinec 2011 - sběr dat (dotazování matek a bezdětných žen)
Leden 2012 - zpracování dat, sepsání teoretické části
Únor 2012 až březen 2012 - ostatní části diplomové práce (metodika, výsledky, diskuze, závěr)
Duben 2012 - dokončení práce (kontrola, přílohy)
Zásady pro vypracování
viz "Rozhodnutí děkana FF č. 1/2010 ze dne 9. února 2010 o požadavcích na bakalářské a diplomové práce a o konání státních závěrečných zkoušek"
Dětské charakteristiky obličeje se podílejí na utváření vztahu mezi matkou a dítětem v rané ontogenezi. Tzv. baby schéma je zřejmě obecněji fungujícím mechanismem, tedy nejen u člověka , ale i u zvířat. To by nasvědčovalo vrozenému percepčnímu schématu. Navíc se pak juvenilní rysy promítají do atraktivity ženského obličeje a do přisuzování osobnostních charakteristik (např. důvěryhodnosti). Vrozený základ preference dětského schématu však není jednoznačný; nelze vyloučit osobní zkušenost matek. Pokud by převažovala vrozenost, nemělo by být odlišné hodnocení žen bez dětí a matek. Naopak pokud má větší význam osobně prožitá zkušenost s utvářením citového vztahu k dítěti, měly by matky hodnotit dětské obličeje pozitivněji než ženy, která zatím děti neměly. Cílem práce bude ověřit, zda a v jaké míře má na vztah matky k dítěti na základě rysů obličeje vliv vrozené percepční schéma nebo předchozí zkušenost.
Harmonogram:
Srpen 2011 - studium odborné literatury
Září 2011 - příprava metodiky (morfování obličejů)
Říjen 2011 až prosinec 2011 - sběr dat (dotazování matek a bezdětných žen)
Leden 2012 - zpracování dat, sepsání teoretické části
Únor 2012 až březen 2012 - ostatní části diplomové práce (metodika, výsledky, diskuze, závěr)
Duben 2012 - dokončení práce (kontrola, přílohy)
Seznam doporučené literatury
Blažek, V., Trnka R. (eds). (2009). Lidský obličej: Vnímání tváře z pohledu kognitivních, behaviorálních a sociálních věd. Karolinum. Praha.
Blažek, V. (2009). Percepce obličeje v raném období. E-psychologie [online]. 3(2), 40-48 [cit. 4.5.2011]. Dostupný z WWW: http://e-psycholog.eu/pdf/blazek.pdf. ISSN 1802-8853.
Eibl-Eibesfeldt, I. (1989). Human Ethology. Aldine de Gruyter: New York.
Farroni, T. Menon, E., Rigato, S. Johnson, M.H. (2007). The perception of facial expressions in newborns. Europ. J. Develop. Psych., 4, 2-13.
Seznam doporučené literatury
Blažek, V., Trnka R. (eds). (2009). Lidský obličej: Vnímání tváře z pohledu kognitivních, behaviorálních a sociálních věd. Karolinum. Praha.
Blažek, V. (2009). Percepce obličeje v raném období. E-psychologie [online]. 3(2), 40-48 [cit. 4.5.2011]. Dostupný z WWW: http://e-psycholog.eu/pdf/blazek.pdf. ISSN 1802-8853.
Eibl-Eibesfeldt, I. (1989). Human Ethology. Aldine de Gruyter: New York.
Farroni, T. Menon, E., Rigato, S. Johnson, M.H. (2007). The perception of facial expressions in newborns. Europ. J. Develop. Psych., 4, 2-13.