Diplomová práce byla zaměřena na téma vzdělanostních nerovností v České republice. Cílem bylo zjistit, jakým způsobem ovlivňuje institucionální zázemí škol motivaci vyučujících na českých základních a praktických školách. Za tímto účelem byla použita kvalitativní metodologie, jejíž součástí byl sběr dat pomocí hloubkových rozhovorů pomocí návodu. Empirická práce rovněž zahrnovala předvýzkum, jehož cílem bylo usnadnění vstupu do zkoumaného prostředí. Výsledkem práce je zjištění, že institucionální zázemí silně ovlivňuje motivaci vyučujících. Nejsilněji působily dva faktory, které se vzájemně ovlivňovaly: vybavenost či možnosti pracovního prostředí a vztahy s vyučovanými žáky a žákynemi.
Annotation in English
The diploma thesis was focused on the issue of educational inequalities of Czech Republic. The aim of the thesis was find out, how the institutional background of schools influences the motivation of teachers of Czech basic and special schools. The qualitative methodology was used. It included semi-structured interviews. The empirical phase included preliminary research, which caused the entry into the studied environment easier. The finding of my thesis is that the institutional background influences the motivation of teachers strongly. Two main factors were found: the equipment or possibilities of working place and relationships between teachers and pupils. These factors were strongly interacting.
Keywords
základní školy, praktické školy, selektivita vzdělávacího systému, diferenciace vzdělávacího systému, vyučující, motivace vyučujících, vliv institucionálního ukotvení
Keywords in English
basic schools, special schools, selectivity of the educational system, differentiation of the educational system, teachers, the motivation of teachers, the impact of the institutionl background
Length of the covering note
98 s. (140 931 znaků vč.mezer)
Language
CZ
Annotation
Diplomová práce byla zaměřena na téma vzdělanostních nerovností v České republice. Cílem bylo zjistit, jakým způsobem ovlivňuje institucionální zázemí škol motivaci vyučujících na českých základních a praktických školách. Za tímto účelem byla použita kvalitativní metodologie, jejíž součástí byl sběr dat pomocí hloubkových rozhovorů pomocí návodu. Empirická práce rovněž zahrnovala předvýzkum, jehož cílem bylo usnadnění vstupu do zkoumaného prostředí. Výsledkem práce je zjištění, že institucionální zázemí silně ovlivňuje motivaci vyučujících. Nejsilněji působily dva faktory, které se vzájemně ovlivňovaly: vybavenost či možnosti pracovního prostředí a vztahy s vyučovanými žáky a žákynemi.
Annotation in English
The diploma thesis was focused on the issue of educational inequalities of Czech Republic. The aim of the thesis was find out, how the institutional background of schools influences the motivation of teachers of Czech basic and special schools. The qualitative methodology was used. It included semi-structured interviews. The empirical phase included preliminary research, which caused the entry into the studied environment easier. The finding of my thesis is that the institutional background influences the motivation of teachers strongly. Two main factors were found: the equipment or possibilities of working place and relationships between teachers and pupils. These factors were strongly interacting.
Keywords
základní školy, praktické školy, selektivita vzdělávacího systému, diferenciace vzdělávacího systému, vyučující, motivace vyučujících, vliv institucionálního ukotvení
Keywords in English
basic schools, special schools, selectivity of the educational system, differentiation of the educational system, teachers, the motivation of teachers, the impact of the institutionl background
Research Plan
Diplomová práce se bude zabývat nerovnostmi ve vzdělání v České republice. Pozornost bude upřena na učitele a učitelky praktických škol, jakožto na zprostředkovatele formálního i neformálního vzdělání - na jejich motivaci k práci, na definici vykonávaného povolání, přisuzovaný význam či spatřovaný cíl a jejich poselství. Cílem diplomové práce je zjistit, zda se jedinci v těchto aspektech liší od vyučujících v běžných základních školách a skrze konkrétní narativa rekonstruovat potenciální vliv daných charakteristik na kvalitu předávání kurikula. Empirická část práce se bude skládat ze dvou fází. První fázi budou tvořit hloubkové rozhovory s pracovníky/pracovnicemi neziskových organizací, kteří/které se problematikou praktických škol zabývají v praxi. Na základě těchto rozhovorů bude výzkumnici usnadněn vstup do prostředí a bude díky získaným informacím upřesněna předem navržená struktura rozhovorů použitých v druhé fázi. Ta bude tvořena hloubkovými rozhovory s patnácti učícími z praktických škol a s patnácti učícími z běžných základních škol. Rozhovory budou se souhlasem respondentů/respondentek nahrány, přepsány, důkladně analyzovány a kategorie učících budou mezi sebou vzájemně porovnány.
Harmonogram práce:
15.6. 2012 ukončení předvýzkumu a lepší specifikace struktury rozhovorů (do tohoto data také budou osloveni respondenti);
25.9. 2012 dokončen sběr i okódování rozhovorů (odevzdání okódovaných výstupů z Atlasu.ti.)
30.9.2012 odevzdání rešerší základní literatury + struktura celé práce společně s návrhy literatury k jednotlivým částem;
15.2. 2013 odevzdání první verze DP;
31.3. 2013 odevzdání finální verze DP;
Research Plan
Diplomová práce se bude zabývat nerovnostmi ve vzdělání v České republice. Pozornost bude upřena na učitele a učitelky praktických škol, jakožto na zprostředkovatele formálního i neformálního vzdělání - na jejich motivaci k práci, na definici vykonávaného povolání, přisuzovaný význam či spatřovaný cíl a jejich poselství. Cílem diplomové práce je zjistit, zda se jedinci v těchto aspektech liší od vyučujících v běžných základních školách a skrze konkrétní narativa rekonstruovat potenciální vliv daných charakteristik na kvalitu předávání kurikula. Empirická část práce se bude skládat ze dvou fází. První fázi budou tvořit hloubkové rozhovory s pracovníky/pracovnicemi neziskových organizací, kteří/které se problematikou praktických škol zabývají v praxi. Na základě těchto rozhovorů bude výzkumnici usnadněn vstup do prostředí a bude díky získaným informacím upřesněna předem navržená struktura rozhovorů použitých v druhé fázi. Ta bude tvořena hloubkovými rozhovory s patnácti učícími z praktických škol a s patnácti učícími z běžných základních škol. Rozhovory budou se souhlasem respondentů/respondentek nahrány, přepsány, důkladně analyzovány a kategorie učících budou mezi sebou vzájemně porovnány.
Harmonogram práce:
15.6. 2012 ukončení předvýzkumu a lepší specifikace struktury rozhovorů (do tohoto data také budou osloveni respondenti);
25.9. 2012 dokončen sběr i okódování rozhovorů (odevzdání okódovaných výstupů z Atlasu.ti.)
30.9.2012 odevzdání rešerší základní literatury + struktura celé práce společně s návrhy literatury k jednotlivým částem;
15.2. 2013 odevzdání první verze DP;
31.3. 2013 odevzdání finální verze DP;
Recommended resources
Baker, D. 2004. Inequality Across Societies: families, schools and persisting stratification. Amsterdam: Elsevier.
Bittnerová, D. 2009. Vzdělávací potřeby sociokulturně znevýhodněných: Případ SIM ? Středisek integrace menšin. Praha: Ermat.
Čepičková, I. (eds.). 2008. Vzdělávání v sociokulturním kontextu. Ústí nad Labem: PF UJEP.
Duncan, Otis Dudley, David L. Featherman, a Beverly Duncan. 1972. Socioeconomic Background and Achievement. New York: Seminar. Ch. 5, ?Intervening Variables, I: Intelligence" (pp. 69-105).
Duncan, Greg J., W. J. Yeung, and J. Brooks-Gunn 1998. ?How Much Does Childhood Poverty Affect the Life Chances of Children?? American Sociological Review 63: 406-423
Gorard, S., Smith, E. (eds.). 2010. Equity in Education: An International Comparison of Pupil Perspectives. Palgrave Macmillan.
Greger, D., Černý, K. 2007. ?Společnost vědění a kurikulum budoucnosti.? In Orbis scholae. Pp. 21?39, Vol.1., No.1.
Hauser, Robert M., a William H. Sewell. 1985. ?Birth Order and Educational Attainment in Full Sibships.? American Educational Research Journal 22:1-23.
Hůle, D. 2012. Vzdělávací kariéry sociálně znevýhodněných.
Kaleja, M. 2011. Romové a škola versus rodiče a žáci. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě PF.
Katrňák, T. 2004. Odsouzeni k manuální práci: Vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině. Praha: Slon.
Recommended resources
Baker, D. 2004. Inequality Across Societies: families, schools and persisting stratification. Amsterdam: Elsevier.
Bittnerová, D. 2009. Vzdělávací potřeby sociokulturně znevýhodněných: Případ SIM ? Středisek integrace menšin. Praha: Ermat.
Čepičková, I. (eds.). 2008. Vzdělávání v sociokulturním kontextu. Ústí nad Labem: PF UJEP.
Duncan, Otis Dudley, David L. Featherman, a Beverly Duncan. 1972. Socioeconomic Background and Achievement. New York: Seminar. Ch. 5, ?Intervening Variables, I: Intelligence" (pp. 69-105).
Duncan, Greg J., W. J. Yeung, and J. Brooks-Gunn 1998. ?How Much Does Childhood Poverty Affect the Life Chances of Children?? American Sociological Review 63: 406-423
Gorard, S., Smith, E. (eds.). 2010. Equity in Education: An International Comparison of Pupil Perspectives. Palgrave Macmillan.
Greger, D., Černý, K. 2007. ?Společnost vědění a kurikulum budoucnosti.? In Orbis scholae. Pp. 21?39, Vol.1., No.1.
Hauser, Robert M., a William H. Sewell. 1985. ?Birth Order and Educational Attainment in Full Sibships.? American Educational Research Journal 22:1-23.
Hůle, D. 2012. Vzdělávací kariéry sociálně znevýhodněných.
Kaleja, M. 2011. Romové a škola versus rodiče a žáci. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě PF.
Katrňák, T. 2004. Odsouzeni k manuální práci: Vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině. Praha: Slon.