Pojem genocida, který vznikl ve 40. letech 20. století, znamená úmyslné vyvražďování národní, etnické, rasové nebo náboženské skupiny obyvatelstva. Právě ve 20. století si tyto zločiny získaly mezinárodní pozornost, díky níž začaly být budovány nástroje, které mají vést k zabránění a trestání zločinů genocidy.
Tento text analyzuje proměny diskuse o zločinech genocidy v období od arménské genocidy po současnost a zkoumá nástroje určené k jejímu zabránění a trestání. Po arménské genocidě a holocaustu se mezinárodní debata zaměřovala na definici genocidy a na zanesení tohoto pojmu do mezinárodního práva. To se povedlo v roce 1948, kdy byla Valným shromážděním přijata Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia. Zároveň se prohlubovala diskuse o vzniku mezinárodního soudu, který měl tyto zločiny trestat. V období studené války však došlo v tomto procesu ke stagnaci. Na počátku 90. let proběhly genocidy v bývalé Jugoslávii a ve Rwandě, což vedlo ke vzniku Mezinárodních trestních tribunálů a následně ke vzniku Mezinárodního trestního soudu. Tyto události také prohloubily debatu o prevenci genocidy a v roce 2005 vnikla norma Responsibility to Protect. R2P je důležitým preventivním nástrojem, který zavazuje státy chránit své obyvatelstvo. Přestože mechanismus vytvořený mezinárodním společenstvím nebyl v praxi zcela aplikován, má potenciál být v budoucnu efektivní.
Anotace v angličtině
The term genocide which has been invented in 40th of 20th century means intentional slaughter of national, ethnic, racial or religious group of population. Finally in 20th century these crimes have drawn international attention. Thanks to this because it has built tools which should avoid and punish genocide crimes.
This text analyzes discussion changes about genocide crimes in the terms from Armenian genocide up to today. It also examines tools intended for their avoiding and punishing. After the Armenian genocide and holocaust the international debate focused on definition of genocide and its post into the international law. It successfully happened in year 1948 where the ?Convention on the Prevention and Punishment of the Crime of Genocide? was ratified by the General Assembly. Together it has also deepened a discussion about origin of the international court which should have penalized these crimes. During the Cold War the process was stagnating. At the beginning of 90th there were genocides in former Yugoslavia and Rwanda which refers to origin of International criminal tribunals and afterwards to origin of International criminal court. These events have also deepened debate about prevention of genocide and in 2005 the norm Responsibility to Protect was created. R2P is an important preventive tool which obliges states to protect their population. Despite the fact that mechanism which has been created by international alliance was not applied into praxis has the potential to be effective in the future.
Klíčová slova
genocida, úmluva o genocidě, mezinárodní trestní tribunály, mezinárodní trestní soud, R2P, Rwanda, Jugoslávie, Kambodža, holocaust
Klíčová slova v angličtině
genocide, genocide convention, international criminal tribunals, international criminal court, R2P, Rwanda, Yugoslavia, Cambodia, holocaust
Rozsah průvodní práce
49 s. (84 000 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Pojem genocida, který vznikl ve 40. letech 20. století, znamená úmyslné vyvražďování národní, etnické, rasové nebo náboženské skupiny obyvatelstva. Právě ve 20. století si tyto zločiny získaly mezinárodní pozornost, díky níž začaly být budovány nástroje, které mají vést k zabránění a trestání zločinů genocidy.
Tento text analyzuje proměny diskuse o zločinech genocidy v období od arménské genocidy po současnost a zkoumá nástroje určené k jejímu zabránění a trestání. Po arménské genocidě a holocaustu se mezinárodní debata zaměřovala na definici genocidy a na zanesení tohoto pojmu do mezinárodního práva. To se povedlo v roce 1948, kdy byla Valným shromážděním přijata Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia. Zároveň se prohlubovala diskuse o vzniku mezinárodního soudu, který měl tyto zločiny trestat. V období studené války však došlo v tomto procesu ke stagnaci. Na počátku 90. let proběhly genocidy v bývalé Jugoslávii a ve Rwandě, což vedlo ke vzniku Mezinárodních trestních tribunálů a následně ke vzniku Mezinárodního trestního soudu. Tyto události také prohloubily debatu o prevenci genocidy a v roce 2005 vnikla norma Responsibility to Protect. R2P je důležitým preventivním nástrojem, který zavazuje státy chránit své obyvatelstvo. Přestože mechanismus vytvořený mezinárodním společenstvím nebyl v praxi zcela aplikován, má potenciál být v budoucnu efektivní.
Anotace v angličtině
The term genocide which has been invented in 40th of 20th century means intentional slaughter of national, ethnic, racial or religious group of population. Finally in 20th century these crimes have drawn international attention. Thanks to this because it has built tools which should avoid and punish genocide crimes.
This text analyzes discussion changes about genocide crimes in the terms from Armenian genocide up to today. It also examines tools intended for their avoiding and punishing. After the Armenian genocide and holocaust the international debate focused on definition of genocide and its post into the international law. It successfully happened in year 1948 where the ?Convention on the Prevention and Punishment of the Crime of Genocide? was ratified by the General Assembly. Together it has also deepened a discussion about origin of the international court which should have penalized these crimes. During the Cold War the process was stagnating. At the beginning of 90th there were genocides in former Yugoslavia and Rwanda which refers to origin of International criminal tribunals and afterwards to origin of International criminal court. These events have also deepened debate about prevention of genocide and in 2005 the norm Responsibility to Protect was created. R2P is an important preventive tool which obliges states to protect their population. Despite the fact that mechanism which has been created by international alliance was not applied into praxis has the potential to be effective in the future.
Klíčová slova
genocida, úmluva o genocidě, mezinárodní trestní tribunály, mezinárodní trestní soud, R2P, Rwanda, Jugoslávie, Kambodža, holocaust
Klíčová slova v angličtině
genocide, genocide convention, international criminal tribunals, international criminal court, R2P, Rwanda, Yugoslavia, Cambodia, holocaust
Zásady pro vypracování
Zpracování materiálu a vypracování bakalářské práce podle projektu schváleného Oborovou radou studia
Zásady pro vypracování
Zpracování materiálu a vypracování bakalářské práce podle projektu schváleného Oborovou radou studia
Seznam doporučené literatury
Bílková Veronika; Jelínek D; Ondřej Jan; Šturma Pavel a kolektiv: 2010. Mezinárodní humanitární právo. C. H. Beck: Praha.
Genocide Watch. Dostupné na: http://www.genocidewatch.org/
Helsing, Jeffrey ; Mertus, Julie: 2006. Human Rights and conflict. United states institute of peace: Washington DC.
Hensel, Howart: 2007. The Law of Armed Conflict. Ashgate: Hampshire.
Herman, Johana; Martin-Ortega, Olga; Shiram, Chandra Lekha: 2009. War, Conflict and Human Rights. Routledge: New York.
Miall, Hugh; Ramsbotham, Oliver; Woodhouse, Tom: 2011. Contemporary coflict resolution. Polity press: Cambridge.
OSN, Responsibility to Protect. Dostupné na: http://www.un.org/en/preventgenocide/adviser/responsibility.shtml.
OSN, Úmluva o zabránění a trestání zločinů genocidia, 1948. Dostupné na: http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/umluva-genocida.pdf.
Pejic, Jelena; Schmitt, Michael: 2007. International law and armed conflict. Martinus Nijhoff Publishers: Leiden.
Šturma, Pavel: 2002. Mezinárodní trestní soud a stíhání zločinů podle mezinárodního práva. Karolinum: Praha.
Seznam doporučené literatury
Bílková Veronika; Jelínek D; Ondřej Jan; Šturma Pavel a kolektiv: 2010. Mezinárodní humanitární právo. C. H. Beck: Praha.
Genocide Watch. Dostupné na: http://www.genocidewatch.org/
Helsing, Jeffrey ; Mertus, Julie: 2006. Human Rights and conflict. United states institute of peace: Washington DC.
Hensel, Howart: 2007. The Law of Armed Conflict. Ashgate: Hampshire.
Herman, Johana; Martin-Ortega, Olga; Shiram, Chandra Lekha: 2009. War, Conflict and Human Rights. Routledge: New York.
Miall, Hugh; Ramsbotham, Oliver; Woodhouse, Tom: 2011. Contemporary coflict resolution. Polity press: Cambridge.
OSN, Responsibility to Protect. Dostupné na: http://www.un.org/en/preventgenocide/adviser/responsibility.shtml.
OSN, Úmluva o zabránění a trestání zločinů genocidia, 1948. Dostupné na: http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/umluva-genocida.pdf.
Pejic, Jelena; Schmitt, Michael: 2007. International law and armed conflict. Martinus Nijhoff Publishers: Leiden.
Šturma, Pavel: 2002. Mezinárodní trestní soud a stíhání zločinů podle mezinárodního práva. Karolinum: Praha.