Bakalářská práce se věnuje postojům evropských mocností k upadající Osmanské říši v období ve 20. a 30. let 19. století, především jejich stanovisku k řeckému povstání (1821-1832) proti osmanské nadvládě. Hlavním tématem je zahraniční politika velmocí a jejich reakce na řecké povstání jak vůči vzbouřeným Řekům, tak vůči Osmanské říši. Dále se pak zaměřuje na stěžejní mezníky v diplomatických jednáních, vliv nejdůležitějších osobností velmocenské politiky tohoto období a zájmy velmocí v řecké válce za nezávislost a vzniku samostatného Řecka. Cílem práce je analýza těchto rozdílných postojů mocností k boji Řeků za nezávislost a jejich angažovanost v tomto konfliktu. Základem práce je zejména literatura v anglickém a českém jazyce.
Anotace v angličtině
This bachelor work deals with the attitude of European powers to the declining Ottoman Empire in the period of 20s and 30s in 19th century, mostly to their attitude to Greek insurrection (1821-1832) against the Ottoman dominion. The main issue is foreign policy of powers and their reaction to Greek insurrection towards rebel Greek people and also towards the Ottoman Empire. It is focused on crucial turning points in diplomatic negotiations, influence of the most important personalities of power politics of this period and interests of powers in Greek War for independence and origin of independent Greece. Analysis of different attitudes of powers to the fight for Greek independence and their involvement in this conflict is the main aim of this bachelor work. This work is mostly based on literature in English and Czech language.
Klíčová slova
Východní otázka, Osmanská říše, řecká válka za nezávislost (1821-1832), 19. století, rusko-osmanská válka (1828-1829), evropské velmoci, Úžiny, Londýnský protokol, Londýnská konvence, Petrohradský protokol, Alexander I., Mahmud II., Mikuláš I., Metternich, Kapodistria, Ypsilanti, Navarino, Muhammad Ali, Ibrahím paša, Společnost přátel, Otto I. Bavorský, Leopold Sasko-Koburský, Canning, Nesselrode, Castlereagh, Vysoká porta, Valašsko, Moldavsko, řecké povstání, řecký stát, filhelenismus
Klíčová slova v angličtině
Eastern Question, Ottoman Empire, Greek War for Independence (1821-1832), 19th century, Russian-Ottoman War (1828-1829), European powers, Straits, London protocol, London convention, Petrohrad protocol, Alexander I., Mahmud II., Nicholas I., Metternich, Kapodistria, Ypsilanti, Navarino, Muhammad Ali, Ibrahim Pasha, Philiki Hetairia, Otto I. of Bavaria, Leopold of Saxe-Coburg, Canning, Nesselrode, Castlereagh, Porte, Wallachia, Moldavia, Greek insurrection, Greek State, philhellenism
Rozsah průvodní práce
44 s. (67 298 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská práce se věnuje postojům evropských mocností k upadající Osmanské říši v období ve 20. a 30. let 19. století, především jejich stanovisku k řeckému povstání (1821-1832) proti osmanské nadvládě. Hlavním tématem je zahraniční politika velmocí a jejich reakce na řecké povstání jak vůči vzbouřeným Řekům, tak vůči Osmanské říši. Dále se pak zaměřuje na stěžejní mezníky v diplomatických jednáních, vliv nejdůležitějších osobností velmocenské politiky tohoto období a zájmy velmocí v řecké válce za nezávislost a vzniku samostatného Řecka. Cílem práce je analýza těchto rozdílných postojů mocností k boji Řeků za nezávislost a jejich angažovanost v tomto konfliktu. Základem práce je zejména literatura v anglickém a českém jazyce.
Anotace v angličtině
This bachelor work deals with the attitude of European powers to the declining Ottoman Empire in the period of 20s and 30s in 19th century, mostly to their attitude to Greek insurrection (1821-1832) against the Ottoman dominion. The main issue is foreign policy of powers and their reaction to Greek insurrection towards rebel Greek people and also towards the Ottoman Empire. It is focused on crucial turning points in diplomatic negotiations, influence of the most important personalities of power politics of this period and interests of powers in Greek War for independence and origin of independent Greece. Analysis of different attitudes of powers to the fight for Greek independence and their involvement in this conflict is the main aim of this bachelor work. This work is mostly based on literature in English and Czech language.
Klíčová slova
Východní otázka, Osmanská říše, řecká válka za nezávislost (1821-1832), 19. století, rusko-osmanská válka (1828-1829), evropské velmoci, Úžiny, Londýnský protokol, Londýnská konvence, Petrohradský protokol, Alexander I., Mahmud II., Mikuláš I., Metternich, Kapodistria, Ypsilanti, Navarino, Muhammad Ali, Ibrahím paša, Společnost přátel, Otto I. Bavorský, Leopold Sasko-Koburský, Canning, Nesselrode, Castlereagh, Vysoká porta, Valašsko, Moldavsko, řecké povstání, řecký stát, filhelenismus
Klíčová slova v angličtině
Eastern Question, Ottoman Empire, Greek War for Independence (1821-1832), 19th century, Russian-Ottoman War (1828-1829), European powers, Straits, London protocol, London convention, Petrohrad protocol, Alexander I., Mahmud II., Nicholas I., Metternich, Kapodistria, Ypsilanti, Navarino, Muhammad Ali, Ibrahim Pasha, Philiki Hetairia, Otto I. of Bavaria, Leopold of Saxe-Coburg, Canning, Nesselrode, Castlereagh, Porte, Wallachia, Moldavia, Greek insurrection, Greek State, philhellenism
Zásady pro vypracování
V bakalářské práci se budu věnovat postoji evropských mocností k upadající Osmanské říši ve 20. a 30. letech 19. století, především jejich stanovisku k řeckému povstání (1821-1832) proti osmanské nadvládě. Cílem práce bude analýza rozdílných postojů evropských mocností k boji Řeků za nezávislost a jejich angažovanost v tomto konfliktu. Téma bude zpracováno na základě metody analýzy a kompilace. Základem práce bude zejména literatura v anglickém a českém jazyce.
Zásady pro vypracování
V bakalářské práci se budu věnovat postoji evropských mocností k upadající Osmanské říši ve 20. a 30. letech 19. století, především jejich stanovisku k řeckému povstání (1821-1832) proti osmanské nadvládě. Cílem práce bude analýza rozdílných postojů evropských mocností k boji Řeků za nezávislost a jejich angažovanost v tomto konfliktu. Téma bude zpracováno na základě metody analýzy a kompilace. Základem práce bude zejména literatura v anglickém a českém jazyce.
Seznam doporučené literatury
Anderson, M. S. (1966): The Eastern Question 1774-1923:A Study in International Relations, New York.
Bitis, A. (2006): Russia and the Eastern Question: Army, Government and Society 1815-1833, New York, Oxford.
Crawley, C.V. (1930): The Question of Greek Independence: A Study of British Policy in the Near East, 1821-1833, Cambridge.
Hradecný, Pavel (1998): Dějiny Řecka, Praha.
Kreiser, Klaus; Neumann Christoph K. (2010): Dějiny Turecka, Praha.
Palmer, Alan (1996): Úpadek a pád Osmanské říše, Praha.
Šedivý, Miroslav (2011): Krvavá odyssea: Řecký boj za nezávislost 1821-1832, Praha.
Woodhouse, Christopher Montague (1965): The Battle of Navarino, London.
Seznam doporučené literatury
Anderson, M. S. (1966): The Eastern Question 1774-1923:A Study in International Relations, New York.
Bitis, A. (2006): Russia and the Eastern Question: Army, Government and Society 1815-1833, New York, Oxford.
Crawley, C.V. (1930): The Question of Greek Independence: A Study of British Policy in the Near East, 1821-1833, Cambridge.
Hradecný, Pavel (1998): Dějiny Řecka, Praha.
Kreiser, Klaus; Neumann Christoph K. (2010): Dějiny Turecka, Praha.
Palmer, Alan (1996): Úpadek a pád Osmanské říše, Praha.
Šedivý, Miroslav (2011): Krvavá odyssea: Řecký boj za nezávislost 1821-1832, Praha.
Woodhouse, Christopher Montague (1965): The Battle of Navarino, London.