Československo-polský spor o Těšínsko jako jeden z prvků dezintegrace střední Evropy po 1. světové válce. Tématem této diplomové práce je analýza československo-polského sporu o Těšínsko v kontextu s charakterem, významem i historickým vývojem oblasti a jeho důsledky jak pro region Těšínska, tak také na československo-polské vztahy a následně jejich vlivu na koncept dezintegrace střední Evropy po první světové válce.
Těšínsko, které je v současnosti rozloženo na území Česka a Polska, bylo díky své poloze vždy přirozenou spojnicí na cestě mezi Českým a Polským státem, ale i do tehdejších Uher a historicky od středověku součástí zemí Koruny české. Tato strategická poloha území později posílená rostoucím hospodářským významem, těžbou uhlí, růstem průmyslu, znamenala nárůst významu oblasti pro oba nově vznikající státy Československa a Polska po první světové válce.Díky převážně polskému obyvatelstvu v regionu a historické příslušnosti oblasti k Čechám, vzniká nárok obou států a spor o toto území při obnově jejich samostatnosti.
Spor o Těšínské knížectví vyústil v krátký a poměrně intenzivní vojenský konflikt mez Československem a Polskem, který byl zastaven až zásahem západních mocností. Následné období příprav plebiscitu, který se nakonec nekonal bylo plné obviňování, agitace, nenávisti a vzájemného násilí, které velmi poškodilo československo-polské vztahy. Těšínsko bylo nakonec rozděleno arbitrážně, když poškozená se cítí více polská strana. Polsko rozhodnutí nikdy v zásadě nepřijalo, hlavně díky poměrně velké části polského obyvatelstva, které se ocitlo rozdělením na území Československa.
Právě konfliktem poškozené vzájemné vztahy obou států po první světové válce, znamenají nemožnost překonání rozdílných zahraničně-politických zájmů v období mezi válkami. A to přesto, že se oba státy nacházejí v podobném ohrožení a čelí tlaku revizionizmu svých sousedů. Naopak spor o Těšínsko se ještě několikrát přiostřuje před a po druhé světové válce.
Annotation in English
The aim of this thesis is the analysis of the Polish?Czechoslovak dispute over the Teschen region in the context of the landscape pattern, significance and historical development of the area and the consequences for the Teschen region as well as for the Polish?Czechoslovak relations and eventually their impact on the concept of the disintegration of Central Europe after WWI.
The Teschen region, whose territory is located in the Czech Republic and Poland, has always been a natural joining point on the way between the Czech and Polish state as well as a join to Hungary and historically was a part of the Czech Crown (Kingdom). The strategic location of the region, strengthened later by the economic growth, coal mining and industrial growth, meant an increased significance of the region for both newly formed states; Czechoslovakia and Poland after WWI. Owing to the predominant polish population in the region and historical Czech citizenship, both states claim the land and the dispute over this territory arises during the resumption of its autonomy. The dispute over the Duchy of Teschen lead in a short and quite intensive military conflict between Czechoslovakia and Poland, which was stopped by the intervention of western powers. The following era of preparation for a plebiscite, which eventually did not take place, was full of accusations, agitation, hatred and mutual violence, which damaged Polish?Czechoslovak relations. The Teschen region was eventually divided in an arbitration proceeding, where the party feeling more damaged is Poland. Poland has never actually accepted the resolution, particularly because the major part of the population found themselves in Czechoslovakia after the division.
It is the post WWI mutual relations between the two states damaged by the conflict which entail the impossibility of overcoming the dissimilar foreign policy interests during the era between the wars. This happened despite of both states being exposed to the same danger and facing revisionist pressure from its neighboring countries. On the contrary, the conflict over the Teschen region has sharpened before and after WWII.
Keywords
Těšínsko,Československo-polský spor, dezintegrace střední Evropy, vojenský konflikt mezi Československem a Polskem, plebiscit, arbitráž, československo-polské vztahy, polská menšina
Keywords in English
Teschen region, Polish-Czechoslovak dispute, disintegration of Central Europe, Polish-Czechoslovak war, plebiscite, arbitration, Polish-Czechoslovak relations, polish minority
Length of the covering note
85
Language
CZ
Annotation
Československo-polský spor o Těšínsko jako jeden z prvků dezintegrace střední Evropy po 1. světové válce. Tématem této diplomové práce je analýza československo-polského sporu o Těšínsko v kontextu s charakterem, významem i historickým vývojem oblasti a jeho důsledky jak pro region Těšínska, tak také na československo-polské vztahy a následně jejich vlivu na koncept dezintegrace střední Evropy po první světové válce.
Těšínsko, které je v současnosti rozloženo na území Česka a Polska, bylo díky své poloze vždy přirozenou spojnicí na cestě mezi Českým a Polským státem, ale i do tehdejších Uher a historicky od středověku součástí zemí Koruny české. Tato strategická poloha území později posílená rostoucím hospodářským významem, těžbou uhlí, růstem průmyslu, znamenala nárůst významu oblasti pro oba nově vznikající státy Československa a Polska po první světové válce.Díky převážně polskému obyvatelstvu v regionu a historické příslušnosti oblasti k Čechám, vzniká nárok obou států a spor o toto území při obnově jejich samostatnosti.
Spor o Těšínské knížectví vyústil v krátký a poměrně intenzivní vojenský konflikt mez Československem a Polskem, který byl zastaven až zásahem západních mocností. Následné období příprav plebiscitu, který se nakonec nekonal bylo plné obviňování, agitace, nenávisti a vzájemného násilí, které velmi poškodilo československo-polské vztahy. Těšínsko bylo nakonec rozděleno arbitrážně, když poškozená se cítí více polská strana. Polsko rozhodnutí nikdy v zásadě nepřijalo, hlavně díky poměrně velké části polského obyvatelstva, které se ocitlo rozdělením na území Československa.
Právě konfliktem poškozené vzájemné vztahy obou států po první světové válce, znamenají nemožnost překonání rozdílných zahraničně-politických zájmů v období mezi válkami. A to přesto, že se oba státy nacházejí v podobném ohrožení a čelí tlaku revizionizmu svých sousedů. Naopak spor o Těšínsko se ještě několikrát přiostřuje před a po druhé světové válce.
Annotation in English
The aim of this thesis is the analysis of the Polish?Czechoslovak dispute over the Teschen region in the context of the landscape pattern, significance and historical development of the area and the consequences for the Teschen region as well as for the Polish?Czechoslovak relations and eventually their impact on the concept of the disintegration of Central Europe after WWI.
The Teschen region, whose territory is located in the Czech Republic and Poland, has always been a natural joining point on the way between the Czech and Polish state as well as a join to Hungary and historically was a part of the Czech Crown (Kingdom). The strategic location of the region, strengthened later by the economic growth, coal mining and industrial growth, meant an increased significance of the region for both newly formed states; Czechoslovakia and Poland after WWI. Owing to the predominant polish population in the region and historical Czech citizenship, both states claim the land and the dispute over this territory arises during the resumption of its autonomy. The dispute over the Duchy of Teschen lead in a short and quite intensive military conflict between Czechoslovakia and Poland, which was stopped by the intervention of western powers. The following era of preparation for a plebiscite, which eventually did not take place, was full of accusations, agitation, hatred and mutual violence, which damaged Polish?Czechoslovak relations. The Teschen region was eventually divided in an arbitration proceeding, where the party feeling more damaged is Poland. Poland has never actually accepted the resolution, particularly because the major part of the population found themselves in Czechoslovakia after the division.
It is the post WWI mutual relations between the two states damaged by the conflict which entail the impossibility of overcoming the dissimilar foreign policy interests during the era between the wars. This happened despite of both states being exposed to the same danger and facing revisionist pressure from its neighboring countries. On the contrary, the conflict over the Teschen region has sharpened before and after WWII.
Keywords
Těšínsko,Československo-polský spor, dezintegrace střední Evropy, vojenský konflikt mezi Československem a Polskem, plebiscit, arbitráž, československo-polské vztahy, polská menšina
Keywords in English
Teschen region, Polish-Czechoslovak dispute, disintegration of Central Europe, Polish-Czechoslovak war, plebiscite, arbitration, Polish-Czechoslovak relations, polish minority
Research Plan
V práci nejdříve dojde k popisu geografie, demografie a historie regionu i historicko-politických souvislostí vzniku sporu, který následně vyústil v poměrně krátký, ale intenzivní vojenský konflikt krátce po vzniku Československa a Polska v roce 1919. Tento konflikt a následná mezinárodní arbitráž, které jednoznačně vyzněly v Československý prospěch, však mezi válkami velmi negativně poznamenaly vzájemné vztahy obou zemí.
Následně bude sledován vývoj sporu i regionu Těšínska, včetně složení obyvatelstva a vývoje polské menšiny v Československu, až opětovné přiostření konfliktu před druhou světovou válkou, včetně krátkého exkurzu do následného vývoje. To vše v kontextu s konceptem dezintegrace střední Evropy, která byla mezi válkami charakterizována vznikem malých středoevropských národních států, s mnoha národnostními, politickými i hospodářskými antagonizmy.
Research Plan
V práci nejdříve dojde k popisu geografie, demografie a historie regionu i historicko-politických souvislostí vzniku sporu, který následně vyústil v poměrně krátký, ale intenzivní vojenský konflikt krátce po vzniku Československa a Polska v roce 1919. Tento konflikt a následná mezinárodní arbitráž, které jednoznačně vyzněly v Československý prospěch, však mezi válkami velmi negativně poznamenaly vzájemné vztahy obou zemí.
Následně bude sledován vývoj sporu i regionu Těšínska, včetně složení obyvatelstva a vývoje polské menšiny v Československu, až opětovné přiostření konfliktu před druhou světovou válkou, včetně krátkého exkurzu do následného vývoje. To vše v kontextu s konceptem dezintegrace střední Evropy, která byla mezi válkami charakterizována vznikem malých středoevropských národních států, s mnoha národnostními, politickými i hospodářskými antagonizmy.
Recommended resources
Bílek, Jiří (2011): Kyselá těšínská jablíčka. Praha: Epocha
Gawrecki Dan (1999): Politické a národnostní poměry v Těšínském Slezsku 1918-1938. Český Těšín : Muzeum Těšínska.
Janowicz Tomasz (1936/2009), Studium historyczno-polityczne. Wojna o Śląsk Cieszyńsk. Kraków / Komorów: ANTYK
Křen Jan (2005): Dvě století střední Evropy. Praha: Argo
Nowak Krzysztof (2008): Pierwsza Niepodległość. Polacy na Śląsku Cieszyńskim v 1918 roku. Cieszyn : Biuro Promocji i Informacji, Urząd Miejski.
Pilarski Sebastian (2008): Zarys stosunóv polsko-czechosłowackich 1918-1933. Toruń : MADO
Szymeczek Józef (2008): Polacy na Zaolziu. Cieszyn: Muzeum Śląska Cieszyńskiego
Valenta Jaroslav (1961): Česko-polské vztahy v letech 1918-1920 a Těšínské Slezsko. Ostrava: b.n.
Zahradnik Stanisław, Ryczkowski Marek (1992): Korzenie Zaolza. Warszawa : Polska Agencja Informacyjna
Recommended resources
Bílek, Jiří (2011): Kyselá těšínská jablíčka. Praha: Epocha
Gawrecki Dan (1999): Politické a národnostní poměry v Těšínském Slezsku 1918-1938. Český Těšín : Muzeum Těšínska.
Janowicz Tomasz (1936/2009), Studium historyczno-polityczne. Wojna o Śląsk Cieszyńsk. Kraków / Komorów: ANTYK
Křen Jan (2005): Dvě století střední Evropy. Praha: Argo
Nowak Krzysztof (2008): Pierwsza Niepodległość. Polacy na Śląsku Cieszyńskim v 1918 roku. Cieszyn : Biuro Promocji i Informacji, Urząd Miejski.
Pilarski Sebastian (2008): Zarys stosunóv polsko-czechosłowackich 1918-1933. Toruń : MADO
Szymeczek Józef (2008): Polacy na Zaolziu. Cieszyn: Muzeum Śląska Cieszyńskiego
Valenta Jaroslav (1961): Česko-polské vztahy v letech 1918-1920 a Těšínské Slezsko. Ostrava: b.n.
Zahradnik Stanisław, Ryczkowski Marek (1992): Korzenie Zaolza. Warszawa : Polska Agencja Informacyjna
