Caudillismus je typickým prvkem latinskoamerické politiky, sahajícím až do koloniálního období, kdy byly v Latinské Americe přítomny evropské mocnosti, zejména Španělsko. Caudillismus vznikl díky souboru specifických politických, ekonomických, sociálních a kulturních okolností, které dodnes ovlivňují povahu politiky v regionu. První caudillové vzešli z bojů o nezávislost, které v Latinské Americe probíhaly během počátku 19. století. Caudillové byli politickými, národními a veřejnými vůdci se specifickými osobnostními kvalitami a disponující téměř neomezenými pravomocemi. Jejich vláda často zahrnovala autoritativní prvky, které však byly latinskoamerickou společností přijímány jako běžný a nutný postup. Caudillo si zároveň udržoval kontrolu jak nad politickou sférou země, tak i nad sférou ekonomickou. Rozvíjení klientelistických sítí se stalo běžným jevem a caudillo neustále rozšiřoval svou sít závislých osob. Kontrolu nad každodenním životem země byl caudillo schopen udržovat prostřednictvím byrokracie a armády, které se staly nejvýznamnějšími institucemi. Koncept caudillismus může být aplikován také na některé latinskoamerické prezidenty z 20. století, protože lze najít schodné charakteristiky s jejich předchůdci z 19. století. Takovou osobností byl také Hugo Chávez, který byl prezidentem Venezuely v letech 1999-2013. Chávezova vláda obsahovala prvky schodné s caudilly z 19. století. Podařilo se mu vytvořit kult osobnosti, jehož příznivce lze najít napříč venezuelskou společností a nazývají se chávisté. jeho odkaz je dodnes přežívá ve venezuelské společnosti.
Anotace v angličtině
Caudillismo is a typical element of Latin American policy whose origins are related to the presence of several European colonial powers, especially Spain, on the continent. Persistent European influence enabled the emergence of a specific political, economic, social and cultural background which is widely reflected in the local political sphere. The first caudillos arose as political leaders from independence wars at the beginning of 19th century. From the contemporary perspective, caudillos are political, national and public leaders of distinctive personal qualities disposing of an undisputed authority in the country. Their specific forms of governance often encompass authoritarian elements which are, however, regarded as necessary and desired measures by Latin American societies. Caudillos generally boast an outstanding position in both political and economic area. Their potential to establish a large network of personalities being strongly dependent on their favour resulted in spreading clientelistic relations across local societies. Furthermore, caudillos gained control over the everyday life of inhabitants taking advantage of their powerful links with the army and bureaucracy which are responsible for the elimination of disruptive elements in the society. Nowadays, the concept of caudillismo can be applied in case of several Latin American political leaders with the finest example in the personality of the former Venezuelan President Hugo Chavez who was in power between 1999 and 2013. Chavez´s governance shows many components being fully identical to the exercise of power of caudillos in the 19th century. He succeeded in building a specific cult of personality strongly supported by the movement Chávistas. Hereby, his legacy became deeply rooted in the Venezuelan society.
Klíčová slova
Venezuela, Hugo Chávez, Latinská Amerika, caudillismus, caudillo
Klíčová slova v angličtině
Venezuela, Hugo Chávez, Latin America, caudillismo, caudillo
Rozsah průvodní práce
70 s. (109 40); přílohy 4 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Caudillismus je typickým prvkem latinskoamerické politiky, sahajícím až do koloniálního období, kdy byly v Latinské Americe přítomny evropské mocnosti, zejména Španělsko. Caudillismus vznikl díky souboru specifických politických, ekonomických, sociálních a kulturních okolností, které dodnes ovlivňují povahu politiky v regionu. První caudillové vzešli z bojů o nezávislost, které v Latinské Americe probíhaly během počátku 19. století. Caudillové byli politickými, národními a veřejnými vůdci se specifickými osobnostními kvalitami a disponující téměř neomezenými pravomocemi. Jejich vláda často zahrnovala autoritativní prvky, které však byly latinskoamerickou společností přijímány jako běžný a nutný postup. Caudillo si zároveň udržoval kontrolu jak nad politickou sférou země, tak i nad sférou ekonomickou. Rozvíjení klientelistických sítí se stalo běžným jevem a caudillo neustále rozšiřoval svou sít závislých osob. Kontrolu nad každodenním životem země byl caudillo schopen udržovat prostřednictvím byrokracie a armády, které se staly nejvýznamnějšími institucemi. Koncept caudillismus může být aplikován také na některé latinskoamerické prezidenty z 20. století, protože lze najít schodné charakteristiky s jejich předchůdci z 19. století. Takovou osobností byl také Hugo Chávez, který byl prezidentem Venezuely v letech 1999-2013. Chávezova vláda obsahovala prvky schodné s caudilly z 19. století. Podařilo se mu vytvořit kult osobnosti, jehož příznivce lze najít napříč venezuelskou společností a nazývají se chávisté. jeho odkaz je dodnes přežívá ve venezuelské společnosti.
Anotace v angličtině
Caudillismo is a typical element of Latin American policy whose origins are related to the presence of several European colonial powers, especially Spain, on the continent. Persistent European influence enabled the emergence of a specific political, economic, social and cultural background which is widely reflected in the local political sphere. The first caudillos arose as political leaders from independence wars at the beginning of 19th century. From the contemporary perspective, caudillos are political, national and public leaders of distinctive personal qualities disposing of an undisputed authority in the country. Their specific forms of governance often encompass authoritarian elements which are, however, regarded as necessary and desired measures by Latin American societies. Caudillos generally boast an outstanding position in both political and economic area. Their potential to establish a large network of personalities being strongly dependent on their favour resulted in spreading clientelistic relations across local societies. Furthermore, caudillos gained control over the everyday life of inhabitants taking advantage of their powerful links with the army and bureaucracy which are responsible for the elimination of disruptive elements in the society. Nowadays, the concept of caudillismo can be applied in case of several Latin American political leaders with the finest example in the personality of the former Venezuelan President Hugo Chavez who was in power between 1999 and 2013. Chavez´s governance shows many components being fully identical to the exercise of power of caudillos in the 19th century. He succeeded in building a specific cult of personality strongly supported by the movement Chávistas. Hereby, his legacy became deeply rooted in the Venezuelan society.
Klíčová slova
Venezuela, Hugo Chávez, Latinská Amerika, caudillismus, caudillo
Klíčová slova v angličtině
Venezuela, Hugo Chávez, Latin America, caudillismo, caudillo
Zásady pro vypracování
Zpracování materiálu a vypracování bakalářské práce podle projektu schváleného Oborovou radou studia.
Zásady pro vypracování
Zpracování materiálu a vypracování bakalářské práce podle projektu schváleného Oborovou radou studia.
Seznam doporučené literatury
Campbel , T. eds. - Fuhr, H. eds. (2004). Leadership and innovation in subnational government : case studies from Latin America (Washington: World Bank).
Corrales, J. (2008). Latin America's Neocaudillismo: Ex-Presidents and Newcomers Running for President... and Winning. Latin American Politics and Society, Vol. 50, No. 3, s. 1 - 35.
Crisp, B. F. (2001). Democratic Institutional Design: The Powers and Incentives of Venezuelan Politics and Interest Groups. Political Science Quarterly , Vol. 116, No. 1, s. 147 - 148.
Ellner, S. - Salas, T. M. (2007). Venezuela. Hugo Chávez and the decline of an "exceptional democracy" (Maryland: Rowman & Littlefield Publishers).
Huntington, S. (2008). Třetí vlna. Demokratizace na sklonku 20. Století (Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury).
Linz, J. J. (1991). Totalitarian and Authoritarian Regime (London: Lynne Rienner Publishers).
Lynch, J. (1988). Bolivar and the Caudillos. The Hispanic American Historical Review Vol. 63,No. 1, s. 3 - 35.
Novák, M. (2007). Mezi demokracií a totalitarismem (Brno: Mezinárodní politologický ústav).
Riekenberg, M. (2010). Caudillismus: Eine kurze Abhandlung anhand des La Plata-Raums(Leipzig: Leipziger Universität).
Seznam doporučené literatury
Campbel , T. eds. - Fuhr, H. eds. (2004). Leadership and innovation in subnational government : case studies from Latin America (Washington: World Bank).
Corrales, J. (2008). Latin America's Neocaudillismo: Ex-Presidents and Newcomers Running for President... and Winning. Latin American Politics and Society, Vol. 50, No. 3, s. 1 - 35.
Crisp, B. F. (2001). Democratic Institutional Design: The Powers and Incentives of Venezuelan Politics and Interest Groups. Political Science Quarterly , Vol. 116, No. 1, s. 147 - 148.
Ellner, S. - Salas, T. M. (2007). Venezuela. Hugo Chávez and the decline of an "exceptional democracy" (Maryland: Rowman & Littlefield Publishers).
Huntington, S. (2008). Třetí vlna. Demokratizace na sklonku 20. Století (Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury).
Linz, J. J. (1991). Totalitarian and Authoritarian Regime (London: Lynne Rienner Publishers).
Lynch, J. (1988). Bolivar and the Caudillos. The Hispanic American Historical Review Vol. 63,No. 1, s. 3 - 35.
Novák, M. (2007). Mezi demokracií a totalitarismem (Brno: Mezinárodní politologický ústav).
Riekenberg, M. (2010). Caudillismus: Eine kurze Abhandlung anhand des La Plata-Raums(Leipzig: Leipziger Universität).