Turecko je bezesporu jedním z důležitých geopolitických a strategických hráčů nejen v rámci regionu Blízkého východu, ale také celého mezinárodního systému, a to především pro svou výhodnou polohu, která z Turecka činí spojnici dvou světových kontinentů - Evropy a Asie. Tato výjimečnost nicméně neleží jen v rovině geografické, ale také v rovině politické. Turecko je jakýmsi přemostěním mezi tradiční islámskou společností a společností západní, jejíž prvky můžeme v Turecku sledovat od 20. let 20. stol. Evropský právní systém a instituce, tržní hospodářský systém, prozápadní politika státu či členství v západních mezinárodních organizacích, ale v poslední době také diplomacie směřovaná na muslimské středoasijské a blízkovýchodní sousedy, podepřená členstvím v mnoha regionálních politických, ekonomických a kulturních organizacích, dělá z Turecka klíčového zahraničního partnera všem těmto regionům.
S ohledem na to, že v minulosti byla diplomacie tureckých sekulárních vlád směřována především na Západ a spočívala zejména na dobrých vztazích se zeměmi EU, USA nebo Izraelem, je v současné době zřejmé, že v posledních letech došlo k jistým změnám v navazování a rozvíjení vztahů s dalšími regiony. Na těchto změnách má velký podíl turecká konzervativní strana - Strana spravedlnosti a rozvoje (Adalet ve Kalkinma Partisi, AKP), která se rozhodla pro obrat, potažmo diverzifikaci oblastí zájmů v zahraniční politice Turecka. Avšak nepostradatelnou osobou je v tomto ohledu také současný turecký ministr zahraničních věcí Ahmet Davutoglu, jenž ve svém díle Stratejik Derinlik (Strategic Depth, Strategická hloubka) vybízí k aktivní diplomacii směrem ke státům Balkánu, Černého moře, Kavkazu, Střední Asie a Blízkého východu, na jejímž základě by měla být posílena role Turecka jako regionální mocnosti a mediátora regionálních konfliktů. Davutoglova idea "strategické hloubky" byla krátce poté oficiálně přijata také nejvyššími vládními představiteli AKP, přičemž v současnosti ji lze považovat za státní zahraničně-politickou doktrínu Turecka.
Diplomová práce si klade za cíl analyzovat hlavní teoretická východiska, popsaná v díle Strategická hloubka a zahraničně-politickou praxi AKP s cílem zjistit, zda se v souvislosti z danou doktrínou změnil geopolitický význam Turecka.Práce bude sestávat ze dvou částí, teoretické a empirické, přičemž část teoretická se bude zabývat vymezením Davutoglovy doktríny "strategické hloubky" a jejími charakteristickými rysy. Hlavní přínos teoretické části bude spočívat v konceptualizaci Davutoglova pojetí centrální mocnosti, jež bude dále komparováno s konceptem střední mocnosti a s konceptem regionální mocnosti.Hlavní náplní empirické části práce pak bude analýza konkrétních jednání tureckých vládních představitelů především od roku 2002 do současnosti, jež byla učiněna za účelem zlepšení strategické pozice Turecka na regionální, ale také na celosvětové úrovni s cílem poukázat na význam a vliv Davutoglovy doktríny na tureckou zahraniční politiku a vztahy s okolními státy.
Anotace v angličtině
Turkey has always been considered as a bridge between the East and the West, especially due to its specific geographic location between Asia and Europe, democracy, secularism and pro-western political orientation. However changes inside Turkish political arena in the last decade have put Turkey in an even more prominent position in the international relations. With the beginning of the AKP (Justice and Development Party) government in 2002 and under the premiership of Recep Tayip Erdogan a new foreign policy strategy based on the idea of "strategic depth" was constituted. Strategic depth doctrine which was created by a Turkish Minister of Foreign Affairs, Ahmet Davutoglu, considers Turkey a central power that should take an advantage from a political, cultural and historical legacy of the famous Ottoman Empire and increase its influence on neighbouring regions, such as the Middle East, the Black Sea region, Central Asia or the Balkans.
The main aim of the diploma thesis is to depict a theoretical core of Davotuglu´s book Strategic Depth, in particular the policy of zero problems with neighbours, multidimensional diplomacy, proactive diplomacy and the geopolitical concept of strategic depth which Turkey possesses and to analyse how exactly a Turkish foreign policy has been changing in connection with the doctrine.
The thesis is divided into two parts, the theoretical one and the practical one, and five main chapters. The first chapter tries to describe a theoretical dimension of the strategic depth doctrine, the second chapter aims to examine historical and ideological roots of AKP and to present the influence of Davotuglu´s ideology on a political programme of the party. The third and most crucial chapter characterizes the shift in Turkish foreign policy after 2002 and focuses on Turkey´s political, economic and security relations with states of surrounding regions. The last two chapters concentrate on Turkey´s foreign policy towards the West, particularly the EU and the USA and observe potential gains from such policy. According to results of the research the theses should answer a question whether the geopolitical importance of Turkey has been increasing since AKP won the majority of seats in the Turkish parliament in 2002.
Klíčová slova
Turecko, AKP, Ahmet Davutoglu,doktrína strategické hloubky, turecká zahraniční politika, geopolitika Turecka
Klíčová slova v angličtině
Turkey, AKP, Ahmet Davotuglu, Strategic depth doctrine, Turkey´s foreign policy, geopolitics of Turkey
Rozsah průvodní práce
112 s., 208 231 znaků
Jazyk
CZ
Anotace
Turecko je bezesporu jedním z důležitých geopolitických a strategických hráčů nejen v rámci regionu Blízkého východu, ale také celého mezinárodního systému, a to především pro svou výhodnou polohu, která z Turecka činí spojnici dvou světových kontinentů - Evropy a Asie. Tato výjimečnost nicméně neleží jen v rovině geografické, ale také v rovině politické. Turecko je jakýmsi přemostěním mezi tradiční islámskou společností a společností západní, jejíž prvky můžeme v Turecku sledovat od 20. let 20. stol. Evropský právní systém a instituce, tržní hospodářský systém, prozápadní politika státu či členství v západních mezinárodních organizacích, ale v poslední době také diplomacie směřovaná na muslimské středoasijské a blízkovýchodní sousedy, podepřená členstvím v mnoha regionálních politických, ekonomických a kulturních organizacích, dělá z Turecka klíčového zahraničního partnera všem těmto regionům.
S ohledem na to, že v minulosti byla diplomacie tureckých sekulárních vlád směřována především na Západ a spočívala zejména na dobrých vztazích se zeměmi EU, USA nebo Izraelem, je v současné době zřejmé, že v posledních letech došlo k jistým změnám v navazování a rozvíjení vztahů s dalšími regiony. Na těchto změnách má velký podíl turecká konzervativní strana - Strana spravedlnosti a rozvoje (Adalet ve Kalkinma Partisi, AKP), která se rozhodla pro obrat, potažmo diverzifikaci oblastí zájmů v zahraniční politice Turecka. Avšak nepostradatelnou osobou je v tomto ohledu také současný turecký ministr zahraničních věcí Ahmet Davutoglu, jenž ve svém díle Stratejik Derinlik (Strategic Depth, Strategická hloubka) vybízí k aktivní diplomacii směrem ke státům Balkánu, Černého moře, Kavkazu, Střední Asie a Blízkého východu, na jejímž základě by měla být posílena role Turecka jako regionální mocnosti a mediátora regionálních konfliktů. Davutoglova idea "strategické hloubky" byla krátce poté oficiálně přijata také nejvyššími vládními představiteli AKP, přičemž v současnosti ji lze považovat za státní zahraničně-politickou doktrínu Turecka.
Diplomová práce si klade za cíl analyzovat hlavní teoretická východiska, popsaná v díle Strategická hloubka a zahraničně-politickou praxi AKP s cílem zjistit, zda se v souvislosti z danou doktrínou změnil geopolitický význam Turecka.Práce bude sestávat ze dvou částí, teoretické a empirické, přičemž část teoretická se bude zabývat vymezením Davutoglovy doktríny "strategické hloubky" a jejími charakteristickými rysy. Hlavní přínos teoretické části bude spočívat v konceptualizaci Davutoglova pojetí centrální mocnosti, jež bude dále komparováno s konceptem střední mocnosti a s konceptem regionální mocnosti.Hlavní náplní empirické části práce pak bude analýza konkrétních jednání tureckých vládních představitelů především od roku 2002 do současnosti, jež byla učiněna za účelem zlepšení strategické pozice Turecka na regionální, ale také na celosvětové úrovni s cílem poukázat na význam a vliv Davutoglovy doktríny na tureckou zahraniční politiku a vztahy s okolními státy.
Anotace v angličtině
Turkey has always been considered as a bridge between the East and the West, especially due to its specific geographic location between Asia and Europe, democracy, secularism and pro-western political orientation. However changes inside Turkish political arena in the last decade have put Turkey in an even more prominent position in the international relations. With the beginning of the AKP (Justice and Development Party) government in 2002 and under the premiership of Recep Tayip Erdogan a new foreign policy strategy based on the idea of "strategic depth" was constituted. Strategic depth doctrine which was created by a Turkish Minister of Foreign Affairs, Ahmet Davutoglu, considers Turkey a central power that should take an advantage from a political, cultural and historical legacy of the famous Ottoman Empire and increase its influence on neighbouring regions, such as the Middle East, the Black Sea region, Central Asia or the Balkans.
The main aim of the diploma thesis is to depict a theoretical core of Davotuglu´s book Strategic Depth, in particular the policy of zero problems with neighbours, multidimensional diplomacy, proactive diplomacy and the geopolitical concept of strategic depth which Turkey possesses and to analyse how exactly a Turkish foreign policy has been changing in connection with the doctrine.
The thesis is divided into two parts, the theoretical one and the practical one, and five main chapters. The first chapter tries to describe a theoretical dimension of the strategic depth doctrine, the second chapter aims to examine historical and ideological roots of AKP and to present the influence of Davotuglu´s ideology on a political programme of the party. The third and most crucial chapter characterizes the shift in Turkish foreign policy after 2002 and focuses on Turkey´s political, economic and security relations with states of surrounding regions. The last two chapters concentrate on Turkey´s foreign policy towards the West, particularly the EU and the USA and observe potential gains from such policy. According to results of the research the theses should answer a question whether the geopolitical importance of Turkey has been increasing since AKP won the majority of seats in the Turkish parliament in 2002.
Klíčová slova
Turecko, AKP, Ahmet Davutoglu,doktrína strategické hloubky, turecká zahraniční politika, geopolitika Turecka
Klíčová slova v angličtině
Turkey, AKP, Ahmet Davotuglu, Strategic depth doctrine, Turkey´s foreign policy, geopolitics of Turkey
Zásady pro vypracování
Zpracování materiálu a vypracování diplomové práce podle projektu schváleného Oborovou radou studia.
Zásady pro vypracování
Zpracování materiálu a vypracování diplomové práce podle projektu schváleného Oborovou radou studia.
Seznam doporučené literatury
BARAN, Zeyno, Torn Country: Turkey Between Secularism and Islamism. Kalifornie: Hoover Press, 2010. 173 s. ISBN 978-0-8179-1146-1.
BRANNEN, Samuel, J. Turkey's Evolving Dynamics: Strategic Choices for U.S.-Turkey Relations. Washington, D. C.: Center for Strategic and International Studies, 2009. 103 s. ISBN 978-0-89206-576-9.
CASIER, Marlies. Nationalisms and Politics in Turkey: Political Islam, Kemalism and the Kurdish Issue. New York: Routledge, 2010. 236 s. ISBN 978-0-203-84706-0.
DOGAN, Kutlay. Turkey. Ankara: Turkish News Agency for the Directorate General of Press and Information of the Prime Ministry, 2008. 526 s. ISBN 978-975194283-8.
FULLER, Graham E. The new Turkish republic: Turkey as a pivotal state in the Muslim World. Washington D. C.: US Institute of Peace Press, 2008. 196 s. ISBN 978-1-60127-019-1.
GUNEY, Nursin, A. Contentious Issues of Security and the Future of Turkey. Burlington: Ashgate Publishing Company, 2007. 216 s. ISBN 978-0-7546-4931-1.
HALE, William. Islamism, Democracy and Liberalism in Turkey: The Case of the AKP. New York: Routledge, 2009. 240 s. ISBN 978-0-203-87335-9.
HETLAND, Jens. Security of Natural Gas Supply through Transit Countries. New York: Springer Science, 2004. 419 s. ISBN 978-1402020766.
HOUSE OF COMMONS: FOREIGN AFFAIRS COMMITTEE. UK-Turkey relations and Turkey's regional role: twelfth report of session 2010-12. Edinburgh: The Stationery Office, 2012. 236 s. ISBN 978-0-2150-4362-7.
KUZMANOVIC, Daniella. Refractions of Civil Society in Turkey. New York: Palgrave Macmillan, 2012. 211 s. 978-1-137-02791-7.
Seznam doporučené literatury
BARAN, Zeyno, Torn Country: Turkey Between Secularism and Islamism. Kalifornie: Hoover Press, 2010. 173 s. ISBN 978-0-8179-1146-1.
BRANNEN, Samuel, J. Turkey's Evolving Dynamics: Strategic Choices for U.S.-Turkey Relations. Washington, D. C.: Center for Strategic and International Studies, 2009. 103 s. ISBN 978-0-89206-576-9.
CASIER, Marlies. Nationalisms and Politics in Turkey: Political Islam, Kemalism and the Kurdish Issue. New York: Routledge, 2010. 236 s. ISBN 978-0-203-84706-0.
DOGAN, Kutlay. Turkey. Ankara: Turkish News Agency for the Directorate General of Press and Information of the Prime Ministry, 2008. 526 s. ISBN 978-975194283-8.
FULLER, Graham E. The new Turkish republic: Turkey as a pivotal state in the Muslim World. Washington D. C.: US Institute of Peace Press, 2008. 196 s. ISBN 978-1-60127-019-1.
GUNEY, Nursin, A. Contentious Issues of Security and the Future of Turkey. Burlington: Ashgate Publishing Company, 2007. 216 s. ISBN 978-0-7546-4931-1.
HALE, William. Islamism, Democracy and Liberalism in Turkey: The Case of the AKP. New York: Routledge, 2009. 240 s. ISBN 978-0-203-87335-9.
HETLAND, Jens. Security of Natural Gas Supply through Transit Countries. New York: Springer Science, 2004. 419 s. ISBN 978-1402020766.
HOUSE OF COMMONS: FOREIGN AFFAIRS COMMITTEE. UK-Turkey relations and Turkey's regional role: twelfth report of session 2010-12. Edinburgh: The Stationery Office, 2012. 236 s. ISBN 978-0-2150-4362-7.
KUZMANOVIC, Daniella. Refractions of Civil Society in Turkey. New York: Palgrave Macmillan, 2012. 211 s. 978-1-137-02791-7.