Má bakalářská práce se zabývá představením biografického přístupu a jeho rozdělení na tyto dva metodologické tábory s důrazem na jeho metodologické a teoretické výhody a omezení při postižení aktérských biografií ve vztahu k urbánnímu prostoru. Práce bude zpracována na základě relevantní literatury postihující vztah biografie a urbánního prostoru a teoretické premisy budou dokládány na pořízených biografických rozhovorech.
Annotation in English
My bachelor thesis is devoted to introduce the biographical approach and its division into two methodological camps with an emphasis on the methodological and theoretical advantages and limitations of actors disability biographies in relation to the urban space. Work will be prepared on the basis of relevant literature affecting the relationship biographies and urban space and theoretical premises will be documented in the recorded biographical interviews.
Má bakalářská práce se zabývá představením biografického přístupu a jeho rozdělení na tyto dva metodologické tábory s důrazem na jeho metodologické a teoretické výhody a omezení při postižení aktérských biografií ve vztahu k urbánnímu prostoru. Práce bude zpracována na základě relevantní literatury postihující vztah biografie a urbánního prostoru a teoretické premisy budou dokládány na pořízených biografických rozhovorech.
Annotation in English
My bachelor thesis is devoted to introduce the biographical approach and its division into two methodological camps with an emphasis on the methodological and theoretical advantages and limitations of actors disability biographies in relation to the urban space. Work will be prepared on the basis of relevant literature affecting the relationship biographies and urban space and theoretical premises will be documented in the recorded biographical interviews.
V současném biografickém přístupu existují dvě základní diskuse ovlivňující budoucí povahu biografického výzkumu. První z nich lze označit jako narativistický, který se zaměřuje na vzájemný vztah sociálního kontextu rozhovoru a způsobu konstruování biografie na straně vypravěče. Tento přístup je spojen především s Tomem Wengrafem a rozvíjí se především v německy mluvících zemí. Druhý přístup pojímá biografický výzkumu jako techniku pro další rozvoj teorie za využití biografických informací. V rámci tohoto přístupu existuje diskuze mezi tzv. realisty, kteří zdůrazňují rozvoj sociálních konceptů skrze využití především technik zakotvené teorie a těmi ostatními preferující neopozitivistické testování existující teorie.
Cílem bakalářské práce bude představit biografický přístup a jeho rozdělení na tyto dva metodologické tábory s důrazem na jeho metodologické a teoretické výhody a omezení při postižení aktérských biografií ve vztahu k urbánnímu prostoru. Práce bude zpracována na základě relevantní literatury postihující vztah biografie a urbánního prostoru a teoretické premisy budou dokládány na pořízených biografických rozhovorech.
Do konce června 2013 připravit seznam základní literatury a pramenů k stanovenému tématu
červenec ? září 2013: vypracovat rešerše knih a pramenů k stanovenému tématu a připravit osnovu práce; připravit si seznam škol, které by mohly být vhodné pro výzkumný záměr
Říjen 2013 - schůzka o průběhu práce, stanovení kalendáře dalších konzultací
Říjen - listopad 2013: na základě provedených rešerší vypracovat text, který bude teoretickým úvodem do zkoumaného problému;
říjen - listopad 2013-: provést analýzu dokumentů; provést rozhovory
Do 1. února 2014 předložit úplný text práce v elektronické podobě, včetně bibliografie a poznámkového aparátu, se kterým se bude dále pracovat (korekce struktury práce, obsahu, formulací atd.)
Do katedrou stanoveného termínu odevzdat ve fyzické podobě vypracovanou a hájitelnou práci.
V případě neplnění těchto úkolů se vedoucí práce vzdává jakékoliv další zodpovědnosti za vedení práce a doporučí studentce/studentovi, aby si hledal/hledala nového vedoucího práce.
Research Plan
V současném biografickém přístupu existují dvě základní diskuse ovlivňující budoucí povahu biografického výzkumu. První z nich lze označit jako narativistický, který se zaměřuje na vzájemný vztah sociálního kontextu rozhovoru a způsobu konstruování biografie na straně vypravěče. Tento přístup je spojen především s Tomem Wengrafem a rozvíjí se především v německy mluvících zemí. Druhý přístup pojímá biografický výzkumu jako techniku pro další rozvoj teorie za využití biografických informací. V rámci tohoto přístupu existuje diskuze mezi tzv. realisty, kteří zdůrazňují rozvoj sociálních konceptů skrze využití především technik zakotvené teorie a těmi ostatními preferující neopozitivistické testování existující teorie.
Cílem bakalářské práce bude představit biografický přístup a jeho rozdělení na tyto dva metodologické tábory s důrazem na jeho metodologické a teoretické výhody a omezení při postižení aktérských biografií ve vztahu k urbánnímu prostoru. Práce bude zpracována na základě relevantní literatury postihující vztah biografie a urbánního prostoru a teoretické premisy budou dokládány na pořízených biografických rozhovorech.
Do konce června 2013 připravit seznam základní literatury a pramenů k stanovenému tématu
červenec ? září 2013: vypracovat rešerše knih a pramenů k stanovenému tématu a připravit osnovu práce; připravit si seznam škol, které by mohly být vhodné pro výzkumný záměr
Říjen 2013 - schůzka o průběhu práce, stanovení kalendáře dalších konzultací
Říjen - listopad 2013: na základě provedených rešerší vypracovat text, který bude teoretickým úvodem do zkoumaného problému;
říjen - listopad 2013-: provést analýzu dokumentů; provést rozhovory
Do 1. února 2014 předložit úplný text práce v elektronické podobě, včetně bibliografie a poznámkového aparátu, se kterým se bude dále pracovat (korekce struktury práce, obsahu, formulací atd.)
Do katedrou stanoveného termínu odevzdat ve fyzické podobě vypracovanou a hájitelnou práci.
V případě neplnění těchto úkolů se vedoucí práce vzdává jakékoliv další zodpovědnosti za vedení práce a doporučí studentce/studentovi, aby si hledal/hledala nového vedoucího práce.
Recommended resources
Bender, B. (ed.)(1993) Landscape: Politics and Perspectives, Oxford: Berg.
Burton, L.M. and Jarrett, R.L. (2000)In the Mix, yet on the Margins: the place of families in
Cresswell, T. (2004) Place: A short introduction. Oxford: Blackwell.
Currie, G. 2010. Naratives and Narrators. A Philosophy of Stories. Oxford University Press.
Ferrarotti, F. 2003. On the Science of Uncertainty. The Biographical Method in Social Research. Lexington Books.
Herman, L. a Vervaeck. 2001. Handbook of Narrative Analysis. University of Nebraska Press.
Chamberlain, M. a Thompson, P. 2003. Narrative and Gender. Routledge.
Kurkowska-Budzan, M. a Zamorski, K. 2009. Oral History. The Challenges of Dialogue. John Benjamins Publishing. Chamberlayne, P.; Bornat, J.; Wengraf, T. 2000. The Turn to Biographical Methods in Social Science. Routledge.
P.Christensen and M.O?Brien(eds.) Children in the city: Home, Neighbourhood and Community. London; NY: Routledge Falmer.
Schama, S. (1995) Landscape and memory, London: HarperCollins Publishers.
Tilley, C. (ed.)(1994) A phenomenology of landscape: Places, Paths and Monuments, Oxford
urban neighborhood and child developmentresearch. In:Journal of Marriage and Family, 62 (4), pp. 1114-1135.
Ward, C. (1990/1978) The child in the city. London: Bedford Square.
Recommended resources
Bender, B. (ed.)(1993) Landscape: Politics and Perspectives, Oxford: Berg.
Burton, L.M. and Jarrett, R.L. (2000)In the Mix, yet on the Margins: the place of families in
Cresswell, T. (2004) Place: A short introduction. Oxford: Blackwell.
Currie, G. 2010. Naratives and Narrators. A Philosophy of Stories. Oxford University Press.
Ferrarotti, F. 2003. On the Science of Uncertainty. The Biographical Method in Social Research. Lexington Books.
Herman, L. a Vervaeck. 2001. Handbook of Narrative Analysis. University of Nebraska Press.
Chamberlain, M. a Thompson, P. 2003. Narrative and Gender. Routledge.
Kurkowska-Budzan, M. a Zamorski, K. 2009. Oral History. The Challenges of Dialogue. John Benjamins Publishing. Chamberlayne, P.; Bornat, J.; Wengraf, T. 2000. The Turn to Biographical Methods in Social Science. Routledge.
P.Christensen and M.O?Brien(eds.) Children in the city: Home, Neighbourhood and Community. London; NY: Routledge Falmer.
Schama, S. (1995) Landscape and memory, London: HarperCollins Publishers.
Tilley, C. (ed.)(1994) A phenomenology of landscape: Places, Paths and Monuments, Oxford
urban neighborhood and child developmentresearch. In:Journal of Marriage and Family, 62 (4), pp. 1114-1135.
Ward, C. (1990/1978) The child in the city. London: Bedford Square.
