Práce se zabývá problematikou vnímání prostoru a krajinyčlověkem v dílech J. Sádla, CH. N.-Schulze a D. Abrama. Teoretickým předpokladem jsou fenomenologická zkoumání, která v průběhu 20. století provedl E. Husserl, jeho žák M. Heidegger a M. M.-Ponty. Jedním z řešených problémů je protiklad v pojetí abstraktního prostoru a místa v jeho existencionálním smyslu. Práce předkládá pojetí krajiny u CH. N.-Schulze jako přírodního prostředí, které je neoddělitelnou součástí lidského života. V jeho zkoumání ducha místa, či genia loci rezonují analýzy M. Heideggera věnující se bydlení jako způsobu lidského bytí mezi nebem a zemí. Lidská sídla jako místa pobytu jsou způsobem, jakým člověk vizualizuje, doplňuje a symbolizuje významy krajiny. V díle D. Abrama se diskutuje otázka vlivu jazyka na vnímání krajiny. D. Abram chápe vznik alfabety - formálního systému písma jako počátek ztráty lidské schopnosti vnímat přirozený svět. Fenomenologické zkoumání M. M.-Ponty a M. Heideggera ukazují tělesnost, jako základ lidského smyslového vnímání.
Anotace v angličtině
My work deals with a space and a landscape perception problems in works of J. Sádlo, CH. N.-Schulze a D. Abram. A theoretical presumption are phenomenological researches made during Twntieth Century by E. Husserl, his disciple M. Heidegger and M. M.-Ponty. One of the task which is being, is the contrast in an abstract space and place conception in its existentional sence. The work presents a conception of a landscape by CH. N.-Schulz, as a natural environment, which is an inseparable part of a human life. In his research of spirit of place or genius loci, vibrate M. Heidegger´s analyses that are dealing with living as a way of a human existence between heaven and earth. Human residences as a places for staying are means to a vizualization, completion and symbolization of a landscape meanings.In D. Abram´s work is discussed a question of the influence of a language on a landscape perception. D. Abram understands that the origination of the alphabet - a formal system of writting, is the beginning of a loss for human ability to percieve the natural world. Phenomenological researches made by M. M.-Ponty and M. Heidegger present corporality as a base of a human sense perception.
Klíčová slova
krajina, prostor, člověk, vnímání, fenomenologie, místo, genius loci, jazyk a písmo, Heidegger, Norberg-Schulz, Abram, Sádlo
Klíčová slova v angličtině
landscape, space, human, perception, phenomenology, place, genius loci, language and writting, Heidegger, Norberg-Schulz, Abram, Sádlo
Rozsah průvodní práce
37 s. (68 876 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Práce se zabývá problematikou vnímání prostoru a krajinyčlověkem v dílech J. Sádla, CH. N.-Schulze a D. Abrama. Teoretickým předpokladem jsou fenomenologická zkoumání, která v průběhu 20. století provedl E. Husserl, jeho žák M. Heidegger a M. M.-Ponty. Jedním z řešených problémů je protiklad v pojetí abstraktního prostoru a místa v jeho existencionálním smyslu. Práce předkládá pojetí krajiny u CH. N.-Schulze jako přírodního prostředí, které je neoddělitelnou součástí lidského života. V jeho zkoumání ducha místa, či genia loci rezonují analýzy M. Heideggera věnující se bydlení jako způsobu lidského bytí mezi nebem a zemí. Lidská sídla jako místa pobytu jsou způsobem, jakým člověk vizualizuje, doplňuje a symbolizuje významy krajiny. V díle D. Abrama se diskutuje otázka vlivu jazyka na vnímání krajiny. D. Abram chápe vznik alfabety - formálního systému písma jako počátek ztráty lidské schopnosti vnímat přirozený svět. Fenomenologické zkoumání M. M.-Ponty a M. Heideggera ukazují tělesnost, jako základ lidského smyslového vnímání.
Anotace v angličtině
My work deals with a space and a landscape perception problems in works of J. Sádlo, CH. N.-Schulze a D. Abram. A theoretical presumption are phenomenological researches made during Twntieth Century by E. Husserl, his disciple M. Heidegger and M. M.-Ponty. One of the task which is being, is the contrast in an abstract space and place conception in its existentional sence. The work presents a conception of a landscape by CH. N.-Schulz, as a natural environment, which is an inseparable part of a human life. In his research of spirit of place or genius loci, vibrate M. Heidegger´s analyses that are dealing with living as a way of a human existence between heaven and earth. Human residences as a places for staying are means to a vizualization, completion and symbolization of a landscape meanings.In D. Abram´s work is discussed a question of the influence of a language on a landscape perception. D. Abram understands that the origination of the alphabet - a formal system of writting, is the beginning of a loss for human ability to percieve the natural world. Phenomenological researches made by M. M.-Ponty and M. Heidegger present corporality as a base of a human sense perception.
Klíčová slova
krajina, prostor, člověk, vnímání, fenomenologie, místo, genius loci, jazyk a písmo, Heidegger, Norberg-Schulz, Abram, Sádlo
Klíčová slova v angličtině
landscape, space, human, perception, phenomenology, place, genius loci, language and writting, Heidegger, Norberg-Schulz, Abram, Sádlo
Zásady pro vypracování
Zvolené téma se vztahuje k povinné části státních závěrečných zkoušek: Filozofie.
Cíl práce:
Práce se bude zabývat různými koncepcemi prostoru a krajiny v pojetí fenomenologie teoretické i faktické. Cílem práce bude specifikovat z těchto pohledů, co a jak vnímáme jako prostor a krajinu, jaký je vztah mezi člověkem a krajinou, nakolik se vzájemně ovlivňují apod.
Metody práce:
Autor využije jak standardních metod kompilace materiálů, tak jejich analýzy, interpretace a srovnávání.
Zásady vypracování:
Zpracování se bude řídit platným rozhodnutím děkana O požadavcích na bakalářské a diplomové práce.
Během letního semestru a prázdnin autor načte a konspektuje literaturu (v elektronickém zpracování, aby jí bylo možno použít k přesným odkazům v práci).
Na začátku zimního semestru 2013/14 předloží vedoucímu práce zpracovaný materiál a podrobnější rozvržení a koncepci práce.
V říjnu předloží první variantu klíčové kapitoly, v dalších měsících zhruba po měsíci předloží další kapitoly tak, aby na přelomu února a března byla první verze práce zhruba hotova.
V dalším měsíci pak práci celkově přetvoří do výsledné podoby tak, aby byla v dubnu obsahově a technicky již jen dočištěna.
Zásady pro vypracování
Zvolené téma se vztahuje k povinné části státních závěrečných zkoušek: Filozofie.
Cíl práce:
Práce se bude zabývat různými koncepcemi prostoru a krajiny v pojetí fenomenologie teoretické i faktické. Cílem práce bude specifikovat z těchto pohledů, co a jak vnímáme jako prostor a krajinu, jaký je vztah mezi člověkem a krajinou, nakolik se vzájemně ovlivňují apod.
Metody práce:
Autor využije jak standardních metod kompilace materiálů, tak jejich analýzy, interpretace a srovnávání.
Zásady vypracování:
Zpracování se bude řídit platným rozhodnutím děkana O požadavcích na bakalářské a diplomové práce.
Během letního semestru a prázdnin autor načte a konspektuje literaturu (v elektronickém zpracování, aby jí bylo možno použít k přesným odkazům v práci).
Na začátku zimního semestru 2013/14 předloží vedoucímu práce zpracovaný materiál a podrobnější rozvržení a koncepci práce.
V říjnu předloží první variantu klíčové kapitoly, v dalších měsících zhruba po měsíci předloží další kapitoly tak, aby na přelomu února a března byla první verze práce zhruba hotova.
V dalším měsíci pak práci celkově přetvoří do výsledné podoby tak, aby byla v dubnu obsahově a technicky již jen dočištěna.
Seznam doporučené literatury
Abram, David. Kouzlo smyslů: vnímání a jazyk ve více než lidském světě. 1. vyd. Praha: DharmaGaia, 2013. 407 s. ISBN 978-80-7436-024-4.
Ajvaz, Michal, ed., Havel, Ivan M., ed. a Mitášová, Monika, ed. Prostor a jeho člověk. [Praha]: Vesmír, 2004. 327 s. ISBN 80-85977-60-5.
Benyovszky, Ladislav et al. Fenomenologické studie k prostorovosti. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, 2005-2007. 3 sv. (202, 291, 175 s.). ISBN 80-239-6559-X.
Brůna, Vladimír, ed. a Beneš, Jaromír, ed. Archeologie a krajinná ekologie. 1. vyd. Most: Nadace Projekt Sever, 1994. 159 s.
Canetti, Elias. Masa a moc. Vyd. 2., (V nakl. Academia 1.). Praha: Academia, 2007. 622 s. Europa; sv. 9. ISBN 978-80-200-1512-9.
Cílek, Václav. Krajiny vnitřní a vnější: texty o paměti krajiny, smysluplném bobrovi, areálu jablkového štrúdlu a také o tom, proč lezeme na rozhlednu. 2., dopl. vyd. Praha: Dokořán, 2005. 269 s., xvi s. obr. příl. ISBN 80-7363-042-7.
Cílek, Václav. Makom: kniha míst. 2., dopl. vyd. Praha: Dokořán, 2007. 299 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7363-120-8.
Cílek, Václav. Krajina z druhé strany: poznámky ke Knize závojů a čar. 1. vyd. Praha [i.e. Břeclav]: Malovaný kraj, 2009. 242 s. Knihovna Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97; sv. 11. ISBN 978-80-903759-5-6.
Norberg-Schulz, Christian. Genius loci: krajina, místo, architektura. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2010. 219 s. ISBN 978-80-7363-303-5.
Novotný, Jaroslav. Krajina, řeč a otevřenost bytí: studie k Heideggerovu existenciálnímu pojetí prostorovosti. Praha: UK FHS, 2006. 203 s. Agora; 4. ISBN 80-239-8972-3.
Patočka, Jan, Chvatík, Ivan, ed. a Frei, Jan, ed. Fenomenologické spisy. I, Přirozený svět: texty z let 1931-1949. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2008. 471 s. Sebrané spisy Jana Patočky; sv. 6. ISBN 978-80-7298-307-0.
Seznam doporučené literatury
Abram, David. Kouzlo smyslů: vnímání a jazyk ve více než lidském světě. 1. vyd. Praha: DharmaGaia, 2013. 407 s. ISBN 978-80-7436-024-4.
Ajvaz, Michal, ed., Havel, Ivan M., ed. a Mitášová, Monika, ed. Prostor a jeho člověk. [Praha]: Vesmír, 2004. 327 s. ISBN 80-85977-60-5.
Benyovszky, Ladislav et al. Fenomenologické studie k prostorovosti. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, 2005-2007. 3 sv. (202, 291, 175 s.). ISBN 80-239-6559-X.
Brůna, Vladimír, ed. a Beneš, Jaromír, ed. Archeologie a krajinná ekologie. 1. vyd. Most: Nadace Projekt Sever, 1994. 159 s.
Canetti, Elias. Masa a moc. Vyd. 2., (V nakl. Academia 1.). Praha: Academia, 2007. 622 s. Europa; sv. 9. ISBN 978-80-200-1512-9.
Cílek, Václav. Krajiny vnitřní a vnější: texty o paměti krajiny, smysluplném bobrovi, areálu jablkového štrúdlu a také o tom, proč lezeme na rozhlednu. 2., dopl. vyd. Praha: Dokořán, 2005. 269 s., xvi s. obr. příl. ISBN 80-7363-042-7.
Cílek, Václav. Makom: kniha míst. 2., dopl. vyd. Praha: Dokořán, 2007. 299 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7363-120-8.
Cílek, Václav. Krajina z druhé strany: poznámky ke Knize závojů a čar. 1. vyd. Praha [i.e. Břeclav]: Malovaný kraj, 2009. 242 s. Knihovna Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97; sv. 11. ISBN 978-80-903759-5-6.
Norberg-Schulz, Christian. Genius loci: krajina, místo, architektura. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2010. 219 s. ISBN 978-80-7363-303-5.
Novotný, Jaroslav. Krajina, řeč a otevřenost bytí: studie k Heideggerovu existenciálnímu pojetí prostorovosti. Praha: UK FHS, 2006. 203 s. Agora; 4. ISBN 80-239-8972-3.
Patočka, Jan, Chvatík, Ivan, ed. a Frei, Jan, ed. Fenomenologické spisy. I, Přirozený svět: texty z let 1931-1949. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2008. 471 s. Sebrané spisy Jana Patočky; sv. 6. ISBN 978-80-7298-307-0.