Kořeny demokracie sahají až do starověkých Atén, kde představovala politický systém vlády lidu. Byla považována však pouze za jeden z možných politických systémů. Až posledních dvě stě let je na demokracii pohlíženo jako na hlavní normu při posuzování systému vládnutí. Výkon moci v demokratické formě vládnutí je bezpodmínečně postaven na účasti člověka a občana. Právě podle způsobu zapojení občana na rozhodování lze demokracii rozdělit na přímou a nepřímou neboli zastupitelskou. Ve většině moderních států převládá forma zastupitelské demokracie a jinak tomu není ani v České republice, kde je v Ústavě zakotveno, že lid je zdrojem veškeré státní moci, kterou vykonává prostřednictvím moci zákonodárné, výkonné a soudní. Ústava však také může stanovit, kdy lid vykonává moc přímo. K výkonu přímé demokracie pak mohou být využívány různé její instituty, které mají doporučující nebo rozhodovací charakter. Přímá demokracie je však velkou částí politiků, ale i občanů vnímána a v podstatě zužována pouze na institut referenda. Zásadní problém z hlediska přímé demokracie je spatřován v tom, že v ústavním pořádku České republiky zatím stále chybí zakotvení institutu celostátního referenda. Tím je myšlen především zákon o obecném referendu, který by zastřešoval jednotlivé speciální zákony, které jsou potřebné k provedení konkrétního referenda. To, že tento zákon o obecném referendu není zakotven v našem právním řádu, řadí Českou republiku do malé skupinky evropských států, které tak také ještě neučinily. Hlavním cílem bylo zjistit, zda je možné stávající poměr přímé a zastupitelské demokracie změnit ve prospěch přímé demokracie při dodržení zásadních ústavních kautel a uplatnění institutů přímé demokracie ve vztahu k tripartitě moci. Odpověď na tuto otázku je kladná, ale je potřeba zdůraznit, že vzhledem k odlišnostem moci zákonodárné, výkonné a soudní. Je velice důležité jaký institut použít a k čemu je dobrý. Například budeme-li uvažovat o posílení přímé demokracie ve vztahu k moci výkonné, zřejmě nejvhodněji by byl institut odvolání. Uplatnění lidového hlasování by naopak bylo velice složité a výměna rozhodnutí orgánu výkonné moci za rozhodování referendem takřka nemožná a v podstatě i zbytečná, neboť moc výkonná je vymezena secundum legem. Snaha o zvýšení poměru přímé demokracie vůči zastupitelské demokracii nepramení z ničeho jiného, než z nespokojenosti občanů s tím, jak jimi volení zástupci hospodaří. Zvýšení poměru přímé demokracie není lékem na všechny problémy, ale kdyby jejím přínosem bylo pouze to, že by si politici uvědomili, že jsou pod neustálým dohledem voličů, kteří mohou kdykoliv zasáhnout, bylo by to bezpochyby značné pozitivum pro celou společnost.
Annotation in English
This thesis contains basic definition and classification of democratic mechanism, his characteristics and differentiation from the mechanism of autocracy. It deals with the meaning and advantage of democracy in general, and its models with regards to participation of citizens in executive. It characterizes representative and direct democracy and their various forms. It focuses more in detail on direct democracy, mainly because the interest of the society ín this model of democracy and its function has been increasing over the past few years. It has been shown by the result of recent parlamentary election, which was relatively successful for parties that built their program on promoting direct democracy and increasing its ratio against indirect democracy. The Czech Republic is a country functioning on priciples of representative democracy, but already since the foundation of an independent Czech state, elements of direct democracy can be found in constitution laws. These elements are being studied in this thesis, with regards to their historical development and consequent foreign mutations. Advantages and disadvantages of direct and indirect democracy and their institutions are being compared and evaluated. Attempts at implementation of direct democracy into legislation are still in progress and there are numerous discussions on this topic, that originated on parlamentary ground and now are becoming a public society matter. Direct democracy is perceived by most of the politics as well as society as a synonym to referendum. Moreover, the presidential direct vote is incorrectly considered a direct democracy institution. The main problem is that the constitution law of The Czech Republic is still missing an establishment of national referendum, specifically a general referendum law that would cover specific single laws necessary for the performance of a particular referendum. The fact that this law is missing in our legal order places The Czech Republic among a small group of European states that haven't made that step yet. The law of The Czech Republic covers local and regional referendum, while the draft of national referendum constitutional law is still being rewised and its approval is being delayed due to constant political scheming and disagreement. A solution would be passing of a bill about general referendum that would, along with a general executive norm, determine the procedure in cases such as joining European Union. The future legislative process must be handled with awareness of a certain social aspect and therefore a research of social needs and analysis of the effect of the new law regulation on society is necessary. This solution is generally valid and applicable on other direct and indirect democracy institutions, as well. Without a doubt, inspiration by foreign countries is very important for implementation and promotion of direct democracy institutions but it should not be simply imitated or copied. E.g. often mentioned Swiss model would never work without adjusments, given the different mentality and historical background.
Keywords
přímá demokracie, zastupitelská demokracie, autokracie, referendum, lidové veto, lidová iniciativa, ústava, moc zákonodárná, moc výkonná, moc soudní
Keywords in English
direct democracy, representative democracy, autocracy, referendum, popular veto, popular initiative, constitution,legislative power, executive power,
judicial power
Length of the covering note
84 s.
Language
CZ
Annotation
Kořeny demokracie sahají až do starověkých Atén, kde představovala politický systém vlády lidu. Byla považována však pouze za jeden z možných politických systémů. Až posledních dvě stě let je na demokracii pohlíženo jako na hlavní normu při posuzování systému vládnutí. Výkon moci v demokratické formě vládnutí je bezpodmínečně postaven na účasti člověka a občana. Právě podle způsobu zapojení občana na rozhodování lze demokracii rozdělit na přímou a nepřímou neboli zastupitelskou. Ve většině moderních států převládá forma zastupitelské demokracie a jinak tomu není ani v České republice, kde je v Ústavě zakotveno, že lid je zdrojem veškeré státní moci, kterou vykonává prostřednictvím moci zákonodárné, výkonné a soudní. Ústava však také může stanovit, kdy lid vykonává moc přímo. K výkonu přímé demokracie pak mohou být využívány různé její instituty, které mají doporučující nebo rozhodovací charakter. Přímá demokracie je však velkou částí politiků, ale i občanů vnímána a v podstatě zužována pouze na institut referenda. Zásadní problém z hlediska přímé demokracie je spatřován v tom, že v ústavním pořádku České republiky zatím stále chybí zakotvení institutu celostátního referenda. Tím je myšlen především zákon o obecném referendu, který by zastřešoval jednotlivé speciální zákony, které jsou potřebné k provedení konkrétního referenda. To, že tento zákon o obecném referendu není zakotven v našem právním řádu, řadí Českou republiku do malé skupinky evropských států, které tak také ještě neučinily. Hlavním cílem bylo zjistit, zda je možné stávající poměr přímé a zastupitelské demokracie změnit ve prospěch přímé demokracie při dodržení zásadních ústavních kautel a uplatnění institutů přímé demokracie ve vztahu k tripartitě moci. Odpověď na tuto otázku je kladná, ale je potřeba zdůraznit, že vzhledem k odlišnostem moci zákonodárné, výkonné a soudní. Je velice důležité jaký institut použít a k čemu je dobrý. Například budeme-li uvažovat o posílení přímé demokracie ve vztahu k moci výkonné, zřejmě nejvhodněji by byl institut odvolání. Uplatnění lidového hlasování by naopak bylo velice složité a výměna rozhodnutí orgánu výkonné moci za rozhodování referendem takřka nemožná a v podstatě i zbytečná, neboť moc výkonná je vymezena secundum legem. Snaha o zvýšení poměru přímé demokracie vůči zastupitelské demokracii nepramení z ničeho jiného, než z nespokojenosti občanů s tím, jak jimi volení zástupci hospodaří. Zvýšení poměru přímé demokracie není lékem na všechny problémy, ale kdyby jejím přínosem bylo pouze to, že by si politici uvědomili, že jsou pod neustálým dohledem voličů, kteří mohou kdykoliv zasáhnout, bylo by to bezpochyby značné pozitivum pro celou společnost.
Annotation in English
This thesis contains basic definition and classification of democratic mechanism, his characteristics and differentiation from the mechanism of autocracy. It deals with the meaning and advantage of democracy in general, and its models with regards to participation of citizens in executive. It characterizes representative and direct democracy and their various forms. It focuses more in detail on direct democracy, mainly because the interest of the society ín this model of democracy and its function has been increasing over the past few years. It has been shown by the result of recent parlamentary election, which was relatively successful for parties that built their program on promoting direct democracy and increasing its ratio against indirect democracy. The Czech Republic is a country functioning on priciples of representative democracy, but already since the foundation of an independent Czech state, elements of direct democracy can be found in constitution laws. These elements are being studied in this thesis, with regards to their historical development and consequent foreign mutations. Advantages and disadvantages of direct and indirect democracy and their institutions are being compared and evaluated. Attempts at implementation of direct democracy into legislation are still in progress and there are numerous discussions on this topic, that originated on parlamentary ground and now are becoming a public society matter. Direct democracy is perceived by most of the politics as well as society as a synonym to referendum. Moreover, the presidential direct vote is incorrectly considered a direct democracy institution. The main problem is that the constitution law of The Czech Republic is still missing an establishment of national referendum, specifically a general referendum law that would cover specific single laws necessary for the performance of a particular referendum. The fact that this law is missing in our legal order places The Czech Republic among a small group of European states that haven't made that step yet. The law of The Czech Republic covers local and regional referendum, while the draft of national referendum constitutional law is still being rewised and its approval is being delayed due to constant political scheming and disagreement. A solution would be passing of a bill about general referendum that would, along with a general executive norm, determine the procedure in cases such as joining European Union. The future legislative process must be handled with awareness of a certain social aspect and therefore a research of social needs and analysis of the effect of the new law regulation on society is necessary. This solution is generally valid and applicable on other direct and indirect democracy institutions, as well. Without a doubt, inspiration by foreign countries is very important for implementation and promotion of direct democracy institutions but it should not be simply imitated or copied. E.g. often mentioned Swiss model would never work without adjusments, given the different mentality and historical background.
Keywords
přímá demokracie, zastupitelská demokracie, autokracie, referendum, lidové veto, lidová iniciativa, ústava, moc zákonodárná, moc výkonná, moc soudní
Keywords in English
direct democracy, representative democracy, autocracy, referendum, popular veto, popular initiative, constitution,legislative power, executive power,
judicial power
Research Plan
Diplomová práce by měla být koncipována formou komplexního zpracování zvoleného tématu, jenž optikou státovědních a ústavněprávních východisek provede analýzu i zhodnocení recentní podoby demokratického mechanismu v ústavním systému České republiky.
Práce se nejprve ve stručnější podobě zaměří na obecnou teoretickou dimenzi tématu předpokládající základní pojmová vymezení, klasifikaci demokratického mechanismu a jeho diferenciaci od mechanismu autokratického. Vymezí nosná východiska demokracie, její formy a základní přehled teoretických koncepcí, společenský význam i modelové podoby. Dále se zaměří na původ i právně-filozofické zdroje demokracie přímé a zastupitelské, její formy, funkce, mechanismy působení i význam pro recentní demokratické státy. Z perspektivy ústavních kautel pak přiblíží různé modely poměru přímé a zastupitelské demokracie, jakož i legitimitu užití jejich mechanismů ve vztahu k principu suverenity lidu a přirozených lidských práv.
Následně provede podrobnou analýzu demokratického mechanismu recentní ústavní úpravy ČR. Takto nejprve vymezí jeho charakteristické rysy včetně principů, převažující orientace a základní klasifikace. Dále se blíže zaměří na jednotlivé formy přímé demokracie, obsah a podobu jejich zakotvení i reálný ústavněprávní význam, jakož i analýzu decizního prostoru věnovanému přímé a naopak zastupitelské demokracii u nás. Na uvedené pasáže pak naváže zhodnocením zjištěných poznatků optikou přirozenoprávních ústavních kautel, zejména zásadou suverenity lidu a dalších principů pojímaných do rámce materiálního ohniska ústavnosti.
Pro práci by bylo též přínosem provést detailnější rozbor (alespoň dvou) vybraných problémů poměru přímé a zastupitelské demokracie v naší ústavní současnosti či nedávné historii in concreto (kupř. ústavněprávní aspekty dělení ČSFR, přetrvávající absence ústavní úpravy obecného referenda aj.) Diplomant by měl věnovat pozornost též věcně relevantním legislativním návrhům v dané oblasti, a to včetně zaujetí vlastního stanoviska k jejich podobě. Očekáváno je rovněž využití poznatků ústavního práva srovnávacího a analyticky pojatá komparace s vybranými demokratickými státy současnosti.
Od práce se očekává kritický analytický přístup komplexně a systematicky propojující zdroje doktrinální, normativní i judikaturu. Žádoucí je zpracování vyhýbající se prosté deskripci či kompilaci, vítána jsou vlastní, argumentačně podložená stanoviska autora. Závěr by měl přinést nejen syntetizaci nejvýznamnějších poznatků z práce vyplývajících, ale i případné náměty de lege ferenda směřující k odstranění nedostatků stávající úpravy.
Autorovi se doporučují rovněž pravidelné konzultace s vedoucím práce s cílem průběžné bližší specifikace obsahu a náležitostí jednotlivých kapitol.
Research Plan
Diplomová práce by měla být koncipována formou komplexního zpracování zvoleného tématu, jenž optikou státovědních a ústavněprávních východisek provede analýzu i zhodnocení recentní podoby demokratického mechanismu v ústavním systému České republiky.
Práce se nejprve ve stručnější podobě zaměří na obecnou teoretickou dimenzi tématu předpokládající základní pojmová vymezení, klasifikaci demokratického mechanismu a jeho diferenciaci od mechanismu autokratického. Vymezí nosná východiska demokracie, její formy a základní přehled teoretických koncepcí, společenský význam i modelové podoby. Dále se zaměří na původ i právně-filozofické zdroje demokracie přímé a zastupitelské, její formy, funkce, mechanismy působení i význam pro recentní demokratické státy. Z perspektivy ústavních kautel pak přiblíží různé modely poměru přímé a zastupitelské demokracie, jakož i legitimitu užití jejich mechanismů ve vztahu k principu suverenity lidu a přirozených lidských práv.
Následně provede podrobnou analýzu demokratického mechanismu recentní ústavní úpravy ČR. Takto nejprve vymezí jeho charakteristické rysy včetně principů, převažující orientace a základní klasifikace. Dále se blíže zaměří na jednotlivé formy přímé demokracie, obsah a podobu jejich zakotvení i reálný ústavněprávní význam, jakož i analýzu decizního prostoru věnovanému přímé a naopak zastupitelské demokracii u nás. Na uvedené pasáže pak naváže zhodnocením zjištěných poznatků optikou přirozenoprávních ústavních kautel, zejména zásadou suverenity lidu a dalších principů pojímaných do rámce materiálního ohniska ústavnosti.
Pro práci by bylo též přínosem provést detailnější rozbor (alespoň dvou) vybraných problémů poměru přímé a zastupitelské demokracie v naší ústavní současnosti či nedávné historii in concreto (kupř. ústavněprávní aspekty dělení ČSFR, přetrvávající absence ústavní úpravy obecného referenda aj.) Diplomant by měl věnovat pozornost též věcně relevantním legislativním návrhům v dané oblasti, a to včetně zaujetí vlastního stanoviska k jejich podobě. Očekáváno je rovněž využití poznatků ústavního práva srovnávacího a analyticky pojatá komparace s vybranými demokratickými státy současnosti.
Od práce se očekává kritický analytický přístup komplexně a systematicky propojující zdroje doktrinální, normativní i judikaturu. Žádoucí je zpracování vyhýbající se prosté deskripci či kompilaci, vítána jsou vlastní, argumentačně podložená stanoviska autora. Závěr by měl přinést nejen syntetizaci nejvýznamnějších poznatků z práce vyplývajících, ale i případné náměty de lege ferenda směřující k odstranění nedostatků stávající úpravy.
Autorovi se doporučují rovněž pravidelné konzultace s vedoucím práce s cílem průběžné bližší specifikace obsahu a náležitostí jednotlivých kapitol.
Recommended resources
Klíma, K., Ústavní právo. Plzeň, 2006.
Klíma, K., Teorie veřejné moci (vládnutí). Praha, 2006.
Klíma, K. a kol., Státověda. Plzeň, 2006.
Klíma, K. a kol., Encyklopedie ústavního práva. Praha, 2007.
Klíma, K., a kol., Komentář k Ústavě a Listině. Plzeň, 2009.
Klíma, K. a kol., Praktikum českého ústavního práva. Plzeň, 2009.