Má bakalářská práce se věnuje problematice vlivu výchozího sociálního prostředí na předávání kulturního kapitálu na jedince v kontextu střídavé péče. Téma jsem si zvolila zejména proto, že se jedná o fenomén, který je v našem prostředí poměrně nový - tedy trend střídavé péče. Hlavním cílem práce je uchopení problematiky předávání kulturního kapitálu v kontextu rozvodu a následné střídavé péče. Pro svůj výzkum jsem si zvolila kvalitativní metodu. Ve výzkumu zohledňuji situaci rozvodu a následné střídavé péče z pohledu všech aktérů (tedy obou rodičů a dítěte). S participanty bylo vedeno 12 narativních rozhovorů. 4 participanti (2 chlapci a 2 dívky) ve věkové hranici 22 let a jejich rodiče (2 páry rodičů s ukončeným vysokoškolským vzděláním a 2 páry rodičů s ukončeným středoškolským vzděláním, či učebním oborem zakončeným výučním listem). Hranice 22 let je zvolena z toho důvodu, protože se domnívám, že je participant schopný reflexe. Výzkum ukázal, že ve všech případech byla střídavá péče vnímaná jako benefit. Konkrétně otcové se ke střídavé péči stavěli velice pozitivně. U matek se projevovala problematika ztráty mateřské role, ale finální hodnocení bylo též bráno jako benefit pro dítě.
Anotace v angličtině
My bachelor thesis describes the influence of default social environment affecting the transmission of cultural capital in the context of shared custody. The reason why I chose this topic is that in our environment it is quite a new phenomenon trend of shared custody. The main goal of the thesis is to grip the issue of transmission of cultural capital in the context of divorce and successive shared custody. In my research I chose a qualitative method. In my research I want to introduce the situation of a divorce and successive shared custody from the point of view of all people (both parents and children). There were twelve narrative interviews conducted with participants. Four participants (two boys and two girls) in the age of 22 maximally and their parents (two pairs of parents with higher education and two pairs of parents with secondary level education or lower one). I chose the limit of the age of 22 because I think that in that age the participant is capable of reflection. The research proved that shared custody was considered as benefit in all cases. Specifically the fathers were very opened to applying shared custody. Mothers displayed the issue of losing maternal role, but the final evaluation was also taken as a benefit for a child.
Klíčová slova
Kulturní kapitál, rodinné prostředí, střídavá péče, genderová role
Klíčová slova v angličtině
Cultural capital, family environment, shared custody, gender role
Rozsah průvodní práce
43 s. (68 806 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Má bakalářská práce se věnuje problematice vlivu výchozího sociálního prostředí na předávání kulturního kapitálu na jedince v kontextu střídavé péče. Téma jsem si zvolila zejména proto, že se jedná o fenomén, který je v našem prostředí poměrně nový - tedy trend střídavé péče. Hlavním cílem práce je uchopení problematiky předávání kulturního kapitálu v kontextu rozvodu a následné střídavé péče. Pro svůj výzkum jsem si zvolila kvalitativní metodu. Ve výzkumu zohledňuji situaci rozvodu a následné střídavé péče z pohledu všech aktérů (tedy obou rodičů a dítěte). S participanty bylo vedeno 12 narativních rozhovorů. 4 participanti (2 chlapci a 2 dívky) ve věkové hranici 22 let a jejich rodiče (2 páry rodičů s ukončeným vysokoškolským vzděláním a 2 páry rodičů s ukončeným středoškolským vzděláním, či učebním oborem zakončeným výučním listem). Hranice 22 let je zvolena z toho důvodu, protože se domnívám, že je participant schopný reflexe. Výzkum ukázal, že ve všech případech byla střídavá péče vnímaná jako benefit. Konkrétně otcové se ke střídavé péči stavěli velice pozitivně. U matek se projevovala problematika ztráty mateřské role, ale finální hodnocení bylo též bráno jako benefit pro dítě.
Anotace v angličtině
My bachelor thesis describes the influence of default social environment affecting the transmission of cultural capital in the context of shared custody. The reason why I chose this topic is that in our environment it is quite a new phenomenon trend of shared custody. The main goal of the thesis is to grip the issue of transmission of cultural capital in the context of divorce and successive shared custody. In my research I chose a qualitative method. In my research I want to introduce the situation of a divorce and successive shared custody from the point of view of all people (both parents and children). There were twelve narrative interviews conducted with participants. Four participants (two boys and two girls) in the age of 22 maximally and their parents (two pairs of parents with higher education and two pairs of parents with secondary level education or lower one). I chose the limit of the age of 22 because I think that in that age the participant is capable of reflection. The research proved that shared custody was considered as benefit in all cases. Specifically the fathers were very opened to applying shared custody. Mothers displayed the issue of losing maternal role, but the final evaluation was also taken as a benefit for a child.
Klíčová slova
Kulturní kapitál, rodinné prostředí, střídavá péče, genderová role
Klíčová slova v angličtině
Cultural capital, family environment, shared custody, gender role
Zásady pro vypracování
Má bakalářská práce se bude věnovat problematice vlivu výchozího sociálního prostředí na předávání kulturního kapitálu na jedince v kontextu střídavé péče. Téma jsem si zvolila zejména proto, že se jedná o fenomén, který je v našem prostředí poměrně nový - tedy trend střídavé péče. Cílem práce je uchopení problematiky předávání kulturního kapitálu v kontextu střídavé péče. V práci chci zohlednit situaci před rozvodem a po rozvodu z pohledu všech aktérů (tedy obou rodičů a dítěte). Dále se chci zaměřit na to, jakou strategii rodiče po rozvodu volí v kontextu s předáváním kulturního kapitálu na jedince a jak k tomu přistupuje sám jedinec. Zároveň se chci zaměřit na kontext změny při předávání kulturního kapitálu po rozvodu ve střídavé péči, a zda k této změně skutečně dochází. Pro svůj výzkum jsem si zvolila kvalitativní metodu. Ve výzkumu chci zohlednit situaci před rozvodem a po rozvodu z pohledu všech aktérů (tedy obou rodičů a dítěte). S mými participanty budu vést 12 narativních rozhovorů. 4 participanti (2 chlapci a 2 dívky) ve věkové hranici 22 let a jejich rodiče (2 páry rodičů s ukončeným vysokoškolským vzděláním a 2 páry rodičů s ukončeným středoškolským vzděláním, či učebním oborem zakončeným výučním listem).
Zásady pro vypracování
Má bakalářská práce se bude věnovat problematice vlivu výchozího sociálního prostředí na předávání kulturního kapitálu na jedince v kontextu střídavé péče. Téma jsem si zvolila zejména proto, že se jedná o fenomén, který je v našem prostředí poměrně nový - tedy trend střídavé péče. Cílem práce je uchopení problematiky předávání kulturního kapitálu v kontextu střídavé péče. V práci chci zohlednit situaci před rozvodem a po rozvodu z pohledu všech aktérů (tedy obou rodičů a dítěte). Dále se chci zaměřit na to, jakou strategii rodiče po rozvodu volí v kontextu s předáváním kulturního kapitálu na jedince a jak k tomu přistupuje sám jedinec. Zároveň se chci zaměřit na kontext změny při předávání kulturního kapitálu po rozvodu ve střídavé péči, a zda k této změně skutečně dochází. Pro svůj výzkum jsem si zvolila kvalitativní metodu. Ve výzkumu chci zohlednit situaci před rozvodem a po rozvodu z pohledu všech aktérů (tedy obou rodičů a dítěte). S mými participanty budu vést 12 narativních rozhovorů. 4 participanti (2 chlapci a 2 dívky) ve věkové hranici 22 let a jejich rodiče (2 páry rodičů s ukončeným vysokoškolským vzděláním a 2 páry rodičů s ukončeným středoškolským vzděláním, či učebním oborem zakončeným výučním listem).
Seznam doporučené literatury
BOURDIEU, Pierre, 1998. Teorie jednání. 1. vyd. Praha: nakladatelství Univerzity Karlovy Karolinum. ISBN 80-7184-518-3.
HASMANOVÁ MARHÁNKOVÁ, Jaroslava, KREIDL, Martin (eds.), 2012. Proměny partnerství. Životní dráhy a partnerství v české společnosti. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství Slon. ISBN 978-80-7419-050-6.
HENDL, Jan, 2005. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. 1. vyd. Praha: nakladatelství Portál, s.r.o. ISBN 80-7367-040-2.
KATRŇÁK, Tomáš, 2004. Odsouzeni k manuální práci. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství Slon. ISBN 80-86429-29-6.
MOŽNÝ, Ivo, 1999. Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství Slon. ISBN 80-85850-75-3.
Seznam doporučené literatury
BOURDIEU, Pierre, 1998. Teorie jednání. 1. vyd. Praha: nakladatelství Univerzity Karlovy Karolinum. ISBN 80-7184-518-3.
HASMANOVÁ MARHÁNKOVÁ, Jaroslava, KREIDL, Martin (eds.), 2012. Proměny partnerství. Životní dráhy a partnerství v české společnosti. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství Slon. ISBN 978-80-7419-050-6.
HENDL, Jan, 2005. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. 1. vyd. Praha: nakladatelství Portál, s.r.o. ISBN 80-7367-040-2.
KATRŇÁK, Tomáš, 2004. Odsouzeni k manuální práci. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství Slon. ISBN 80-86429-29-6.
MOŽNÝ, Ivo, 1999. Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství Slon. ISBN 80-85850-75-3.