Práce se zaměřuje na problematiku ticha v hudbě. Záměrem je nalézt výchozí moment pro vnímání hudebních zvuků a sledovat zvukové předěly uvnitř i vně hudebního materiálu. Cílem je vymezit a zvážit funkce zvukově prázdných ploch uvnitř i na hranicích hudebního celku a popsat jejich vliv na hudbu samotnou. Zvažována je možnost využít práci se zvukově neobsazeným prostorem v elementární nástrojové hře. Konkrétní situace jsou popsány v prostředí klavírní výuky.
V úvodu je představeno téma práce, které je chápáno jako pokus o vymezení ticha a hudby jako vzájemně se limitujících, ale i prolínajících veličin. O jejich polaritě a vzájemném působení pojednávají následující kapitoly. Poznatky jsou aplikovány na konkrétní situace nástrojové výuky.
V první kapitole je zvukově prázdný prostor posuzován zejména jako limit hudby samotné. Předmětem zájmu se stává funkce takového prostoru jako veličiny konkurující ploše zvukově obsazené. Pozorováním objevujeme jejich vzájemnou provázanost. Pevnost takového spojení zásadně ovlivňuje podobu komplexního sluchového vjemu.
Druhá kapitola hledá konkrétní organizační principy, kterými zvukově prázdné plochy obvykle člení celek hudebního artefaktu. V další kapitole je pak na ticho nahlíženo jako na místo, kde vznikají počáteční vjemy procesu slyšení. Od sluchových vjemů se v následné kapitole dostáváme k problematice tvorby interpretačních představ. Ty se stávají východiskem pro plánování konkrétního interpretačního pohybu.
Pátá kapitola zvažuje, do jaké míry může být takový pohyb plánován ekonomicky s co možná nejvyšším estetickým efektem za použití minimálních energetických investic interpreta. Další kapitola se zabývá fyziologickými aspekty elementární nástrojové hry v souvislosti s posuzovanou tématikou. Kapitola sedmá pak nabízí v těchto situacích nové způsoby práce, které vycházejí ze získaných poznatků.
Osmá kapitola je věnována jednotlivým příkladům z hudební literatury, na kterých lze aplikovat nové interpretační metody související s aktuálním pohledem na zkoumanou problematiku. Zásadním přínosem se jeví význam nového pohledu pro efektivnější volbu prostředků, které sledují vysoké estetické cíle hned v raném stadiu stupně výuky. O tom pojednává poslední kapitola.
V závěru práce je zvažován význam nově zjištěných skutečností nejen v audio kultuře samotné, ale i v obecně estetické rovině, která je širším prostorem pro hledání uměleckého poznání člověka.
Annotation in English
This work is concentrated on issues of silence in music. The purpose is to find the initial moment for perception of music sounds and study the boundary lines of music material. The aim is to describe the influence of empty areas to the music. The author considers the posibility of their using during playing the instruments. The basic situations are described in the enviroment of piano lessons.
The author of this work is focused on the polarity and reciprocal influencing of the silence and music in particular chapters. Obtained pieces of knowledge are applied in instrumental lessons. The theme of silence in music and its using in teaching is processed from the point of view of interpreter, lesson organisation, estetical impression and way of work.
There are mentioned some examples of music literature where should be used new interpretive methods in the eighth chapter. A new point of view has the main benefit for more effective choice of tools which are used from the very beginning of the instrumental teaching.
The last part is concentrated on the importance of gained pieces of knowledge not only in audio culture but in general estetical perspective which is wider area to find artistic source of knowledge.
Keywords
Ticho, hudba, elementární pedagogika, interpretace, klavírní hra
Keywords in English
Silence, music, elementary pedagogy, interpretation, piano tutorial
Length of the covering note
65 s.(108 307 znaků)
Language
CZ
Annotation
Práce se zaměřuje na problematiku ticha v hudbě. Záměrem je nalézt výchozí moment pro vnímání hudebních zvuků a sledovat zvukové předěly uvnitř i vně hudebního materiálu. Cílem je vymezit a zvážit funkce zvukově prázdných ploch uvnitř i na hranicích hudebního celku a popsat jejich vliv na hudbu samotnou. Zvažována je možnost využít práci se zvukově neobsazeným prostorem v elementární nástrojové hře. Konkrétní situace jsou popsány v prostředí klavírní výuky.
V úvodu je představeno téma práce, které je chápáno jako pokus o vymezení ticha a hudby jako vzájemně se limitujících, ale i prolínajících veličin. O jejich polaritě a vzájemném působení pojednávají následující kapitoly. Poznatky jsou aplikovány na konkrétní situace nástrojové výuky.
V první kapitole je zvukově prázdný prostor posuzován zejména jako limit hudby samotné. Předmětem zájmu se stává funkce takového prostoru jako veličiny konkurující ploše zvukově obsazené. Pozorováním objevujeme jejich vzájemnou provázanost. Pevnost takového spojení zásadně ovlivňuje podobu komplexního sluchového vjemu.
Druhá kapitola hledá konkrétní organizační principy, kterými zvukově prázdné plochy obvykle člení celek hudebního artefaktu. V další kapitole je pak na ticho nahlíženo jako na místo, kde vznikají počáteční vjemy procesu slyšení. Od sluchových vjemů se v následné kapitole dostáváme k problematice tvorby interpretačních představ. Ty se stávají východiskem pro plánování konkrétního interpretačního pohybu.
Pátá kapitola zvažuje, do jaké míry může být takový pohyb plánován ekonomicky s co možná nejvyšším estetickým efektem za použití minimálních energetických investic interpreta. Další kapitola se zabývá fyziologickými aspekty elementární nástrojové hry v souvislosti s posuzovanou tématikou. Kapitola sedmá pak nabízí v těchto situacích nové způsoby práce, které vycházejí ze získaných poznatků.
Osmá kapitola je věnována jednotlivým příkladům z hudební literatury, na kterých lze aplikovat nové interpretační metody související s aktuálním pohledem na zkoumanou problematiku. Zásadním přínosem se jeví význam nového pohledu pro efektivnější volbu prostředků, které sledují vysoké estetické cíle hned v raném stadiu stupně výuky. O tom pojednává poslední kapitola.
V závěru práce je zvažován význam nově zjištěných skutečností nejen v audio kultuře samotné, ale i v obecně estetické rovině, která je širším prostorem pro hledání uměleckého poznání člověka.
Annotation in English
This work is concentrated on issues of silence in music. The purpose is to find the initial moment for perception of music sounds and study the boundary lines of music material. The aim is to describe the influence of empty areas to the music. The author considers the posibility of their using during playing the instruments. The basic situations are described in the enviroment of piano lessons.
The author of this work is focused on the polarity and reciprocal influencing of the silence and music in particular chapters. Obtained pieces of knowledge are applied in instrumental lessons. The theme of silence in music and its using in teaching is processed from the point of view of interpreter, lesson organisation, estetical impression and way of work.
There are mentioned some examples of music literature where should be used new interpretive methods in the eighth chapter. A new point of view has the main benefit for more effective choice of tools which are used from the very beginning of the instrumental teaching.
The last part is concentrated on the importance of gained pieces of knowledge not only in audio culture but in general estetical perspective which is wider area to find artistic source of knowledge.
Keywords
Ticho, hudba, elementární pedagogika, interpretace, klavírní hra
Keywords in English
Silence, music, elementary pedagogy, interpretation, piano tutorial
Research Plan
1. Shromáždění literatury a pramenů potřebných pro zpracování / do října 2015
2. Prostudování materiálu a vypracování osnovy práce / do prosince 2015
3. Zpracování jednotlivých kapitol / do února 2016
4. Zpracování přílohové části / do února 2016
5. Průběžné konzultace s vedoucím práce (říjen, prosinec, únor)
Research Plan
1. Shromáždění literatury a pramenů potřebných pro zpracování / do října 2015
2. Prostudování materiálu a vypracování osnovy práce / do prosince 2015
3. Zpracování jednotlivých kapitol / do února 2016
4. Zpracování přílohové části / do února 2016
5. Průběžné konzultace s vedoucím práce (říjen, prosinec, únor)
Recommended resources
JÍLEK, Zdeněk. O klavíru. 2.vyd.Praha: Hudební fakulta AMU, 1996. 65 s. 80-85883-17-1
MEDTNER, Nikolaj Karlovič. Každodenní práce klavíristy. 1.vyd.Praha: ELFA, 2005. 46 s. 80-86439-08-9
OTČENÁŠEK, Zdeněk. O subjektivním hodnocení zvuku. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze, 2008. 141 s. 978-80-7331-113-1
SVOBODOVÁ, Liana. Pedagogika a metodika klavírní hry. 1.vyd. Ostrava: REPRONIS Ostrava, 2006. 80 s. 80-7329-113-4
ŠIMEK, Otto - ŠIMKOVÁ, Ludmila. Síla a pohyb. 1.vyd. Netolice: Jiří Churáček Jc Audio. 117 s.
ŠIMKOVÁ, Ludmila. Klavírní tón. 1.vyd.Plzeň: Pedagogické centrum Plzeň, 2003. 8 s. 80-7020-126-6
ŠIMKOVÁ, Ludmila. Klavírní prvouka metodické poznámky. 1.vyd. Praha: Editio Bärenreiter Praha, 2009. 54 s. 978-80-86385-19-8
TICHÁ, Libuše. Slyšet a myslet u klavíru. 1.vyd.Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze, 2009. 174 s. 978-80-7331-151-3
TICHÝ, Vladimír. Úvod do studia hudební kinetiky. 2.vyd. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2002. 175 s. 80-7331-897-0
TIMAKIN, Jevgenij Michajlovič. Návyky koordinácie vo vývoji pianistu. 1.vyd. Bratislava: Centrum umenia a vedy VŠMU, 2012. 112
Recommended resources
JÍLEK, Zdeněk. O klavíru. 2.vyd.Praha: Hudební fakulta AMU, 1996. 65 s. 80-85883-17-1
MEDTNER, Nikolaj Karlovič. Každodenní práce klavíristy. 1.vyd.Praha: ELFA, 2005. 46 s. 80-86439-08-9
OTČENÁŠEK, Zdeněk. O subjektivním hodnocení zvuku. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze, 2008. 141 s. 978-80-7331-113-1
SVOBODOVÁ, Liana. Pedagogika a metodika klavírní hry. 1.vyd. Ostrava: REPRONIS Ostrava, 2006. 80 s. 80-7329-113-4
ŠIMEK, Otto - ŠIMKOVÁ, Ludmila. Síla a pohyb. 1.vyd. Netolice: Jiří Churáček Jc Audio. 117 s.
ŠIMKOVÁ, Ludmila. Klavírní tón. 1.vyd.Plzeň: Pedagogické centrum Plzeň, 2003. 8 s. 80-7020-126-6
ŠIMKOVÁ, Ludmila. Klavírní prvouka metodické poznámky. 1.vyd. Praha: Editio Bärenreiter Praha, 2009. 54 s. 978-80-86385-19-8
TICHÁ, Libuše. Slyšet a myslet u klavíru. 1.vyd.Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze, 2009. 174 s. 978-80-7331-151-3
TICHÝ, Vladimír. Úvod do studia hudební kinetiky. 2.vyd. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2002. 175 s. 80-7331-897-0
TIMAKIN, Jevgenij Michajlovič. Návyky koordinácie vo vývoji pianistu. 1.vyd. Bratislava: Centrum umenia a vedy VŠMU, 2012. 112
