Moderní stát podstatným způsobem ovlivnil způsob, kterým společnost přistupuje k mrtvým a smrti. Se vznikem institucionalizované medicíny a pohřebnictví dochází k přesunutí smrti z každodenní reality lidí do institucí. Došlo k významné rekonceptualizaci smrti v moderní společnosti, kterou odborný diskurz označuje tabuizací smrti. V této bakalářské práci studuji organizační kulturu jedné pohřební služby v České republice. Formální organizace podniku můžeme uchopit ze dvou zaměstnaneckých pozic: kancelář a posádku. Na základě nich analyzuji způsob, jakým zaměstnanci přicházejí do styku se smrtí, jakým zaměstnanci jednají s pozůstalými, jak vnímají vlastní identitu a jak aspekty smrti sami překonávají. Na pohřební službu nahlížím také jako na celek, jsem pak schopen postihnout způsob, jakým se podnik prezentuje ve společnosti, ve které jedná, jak do něj vstupuje komercionalizace a jak je spojena s pohřebním průmyslem. Pohřební služba tak utváří určitý dojem na pozůstalé, kterým se snaží kontrolovat prožitek truchlení pozůstalých a zároveň vytváří přirozenost scény, která odpovídá společenskému vnímání smrti a truchlení. Tato studie byla vytvořena kvalitativním přístupem etnografií.
Annotation in English
A modern state significantly influences the way, in which its society aproaches
to the dead and death. Establishment of institucionalized medicine and funeral services resulted in displacement of death from everyday experience of people to institutions. There has occurred substantial reconceptualization of death in modern society, which scholar discourse calls taboo of death. I study an organizational culture of one funeral service in the Czech Republic in this bachelor thesis. We can discern formal organization of this bussiness in two employee positions: office and crew. On the basis of them, I analyze the way in which employees come in touch with death, they act with bereaved, how they perceive their own identity and how they overcome aspects of death. I also look at funeral services as a whole organization, so I can examine the way, by which the business presents itself in the society, in which it operates, how comercionalization enters to it and how the business is linked to a funeral industry. Funeral services shape certain impression on bereaved, by which it efforts to control their mourning and it simultaneously creates nature of the scene, that corresponds to perception of death and mourning in the (late) modern societies. The study was made by qualitative approach in Ethnography.
Keywords
pohřební služba, tabu smrti, impression management, strach ze smrti, komercionalizace, medicína, etnografie
Keywords in English
funeral services, taboo of death, impression management, fear of death, commercialization, medcine, ethnography
Length of the covering note
62 s. (141 439 znaků)
Language
CZ
Annotation
Moderní stát podstatným způsobem ovlivnil způsob, kterým společnost přistupuje k mrtvým a smrti. Se vznikem institucionalizované medicíny a pohřebnictví dochází k přesunutí smrti z každodenní reality lidí do institucí. Došlo k významné rekonceptualizaci smrti v moderní společnosti, kterou odborný diskurz označuje tabuizací smrti. V této bakalářské práci studuji organizační kulturu jedné pohřební služby v České republice. Formální organizace podniku můžeme uchopit ze dvou zaměstnaneckých pozic: kancelář a posádku. Na základě nich analyzuji způsob, jakým zaměstnanci přicházejí do styku se smrtí, jakým zaměstnanci jednají s pozůstalými, jak vnímají vlastní identitu a jak aspekty smrti sami překonávají. Na pohřební službu nahlížím také jako na celek, jsem pak schopen postihnout způsob, jakým se podnik prezentuje ve společnosti, ve které jedná, jak do něj vstupuje komercionalizace a jak je spojena s pohřebním průmyslem. Pohřební služba tak utváří určitý dojem na pozůstalé, kterým se snaží kontrolovat prožitek truchlení pozůstalých a zároveň vytváří přirozenost scény, která odpovídá společenskému vnímání smrti a truchlení. Tato studie byla vytvořena kvalitativním přístupem etnografií.
Annotation in English
A modern state significantly influences the way, in which its society aproaches
to the dead and death. Establishment of institucionalized medicine and funeral services resulted in displacement of death from everyday experience of people to institutions. There has occurred substantial reconceptualization of death in modern society, which scholar discourse calls taboo of death. I study an organizational culture of one funeral service in the Czech Republic in this bachelor thesis. We can discern formal organization of this bussiness in two employee positions: office and crew. On the basis of them, I analyze the way in which employees come in touch with death, they act with bereaved, how they perceive their own identity and how they overcome aspects of death. I also look at funeral services as a whole organization, so I can examine the way, by which the business presents itself in the society, in which it operates, how comercionalization enters to it and how the business is linked to a funeral industry. Funeral services shape certain impression on bereaved, by which it efforts to control their mourning and it simultaneously creates nature of the scene, that corresponds to perception of death and mourning in the (late) modern societies. The study was made by qualitative approach in Ethnography.
Keywords
pohřební služba, tabu smrti, impression management, strach ze smrti, komercionalizace, medicína, etnografie
Keywords in English
funeral services, taboo of death, impression management, fear of death, commercialization, medcine, ethnography
Research Plan
V této bakalářské práci se budu zabývat smrtí v pohřební službě, jejími sociálními aspekty a dopady na zaměstnance. Téma smrti studuji v kontextu tří procesů, které se podle Marie Přidalové v rámci medicíny odehrály a vedly k významné rekonceptualizaci smrti v moderní společnosti. Prvním procesem je institucionalizace medicíny a její vysoká profesionalizace čerpající z vědecké racionality, druhým dochází k hygienizaci společnosti, a třetím jsou medicínské úspěchy, které měli vliv na demografické členění společnosti tím, že stabilizovaly úmrtnost. Tyto tři procesy měli za následek "zneviditelnění" smrti a její tabuizaci. Pohřební služba pak spadá do kategorie institucí, které se musí konfrontovat s důsledky medicínských neúspěchů. Mým cílem je popsat, jak zaměstnanci pohřební služby vnímají a překonávají fenomén smrti, jak vnímají sami sebe ve vztahu k vnější společnosti, a vyobrazit firemní kulturu podle toho, jak zaměstnanci přicházejí do kontaktu se smrtí. Práce bude vystavěná na metodologii etnografického výzkumu. Sběr dat v prostředí pohřební služby bude proveden polostrukturovanými rozhovory, zúčastněným pozorováním a studiem dokumentů. Analýza dat pak bude provedena podle principů zakotvené teorie (otevřeným, axiálním, a selektivním kódováním v souladu s metodou tematické analýzy).
Research Plan
V této bakalářské práci se budu zabývat smrtí v pohřební službě, jejími sociálními aspekty a dopady na zaměstnance. Téma smrti studuji v kontextu tří procesů, které se podle Marie Přidalové v rámci medicíny odehrály a vedly k významné rekonceptualizaci smrti v moderní společnosti. Prvním procesem je institucionalizace medicíny a její vysoká profesionalizace čerpající z vědecké racionality, druhým dochází k hygienizaci společnosti, a třetím jsou medicínské úspěchy, které měli vliv na demografické členění společnosti tím, že stabilizovaly úmrtnost. Tyto tři procesy měli za následek "zneviditelnění" smrti a její tabuizaci. Pohřební služba pak spadá do kategorie institucí, které se musí konfrontovat s důsledky medicínských neúspěchů. Mým cílem je popsat, jak zaměstnanci pohřební služby vnímají a překonávají fenomén smrti, jak vnímají sami sebe ve vztahu k vnější společnosti, a vyobrazit firemní kulturu podle toho, jak zaměstnanci přicházejí do kontaktu se smrtí. Práce bude vystavěná na metodologii etnografického výzkumu. Sběr dat v prostředí pohřební služby bude proveden polostrukturovanými rozhovory, zúčastněným pozorováním a studiem dokumentů. Analýza dat pak bude provedena podle principů zakotvené teorie (otevřeným, axiálním, a selektivním kódováním v souladu s metodou tematické analýzy).
Recommended resources
Clark, D.The Sociology of Death: theory, culture, practice. Cambridge: Blackwell Publisher, 1996. ISBN: 0-631-19057-0:18.95.
Haškovcová, H. Thanatologie. Nauka o umírání a smrti. Praha: Galén, 2000. ISBN 8072620347.
Kemppainen, I. Death and Modernisation. Dying and Death in 18th-21st Century Europe. Newcastle upon Tyne: Cambridge Scholars Publishing 2011. S. 10-17. ISBN (10) 1-4438-3208-1.
Nešporová, O. Obřady loučení se zesnulými: Sekulární, náboženské nebo raději žádné pohřby?. Sociální studia. 2/2011. S. 57-85. ISSN 1214-813X.
Nešporová, O. Smrt a umírání: opomíjené téma veřejných politik. FÓRUM sociální politiky. 6/2011. S. 15-19. ISSN 1803-7488. Dostupné online: http://www.vupsv.cz/sites/File/forum_socialni_politiky/Casopis_FSP_6_2011.pdf.
Nešporová, O. Veřejná připomínka smrti pomníčky u silnic obětem dopravních nehod. Sociologický časopis. 2008. Vol. 44 (No. 1): 139-166.
Přidalová, M. Proč je moderní smrt tabu?. Sociologický časopis. 1998. Vol. 34 (No. 3): 347-361.
Rajčanová, M. Sociální život mrtvol: Jednání a identity zemřelého na cestě k pohřbení. Biograf (25): 2001. 61 odst. Dostupné online: http://www.biograf.org/clanek.php?clanek=v2502.
Závorková, P. Smrt očima personálu hospice. Sociální studia. 2/2011. S. 137-150. ISSN 1214-813X.
Recommended resources
Clark, D.The Sociology of Death: theory, culture, practice. Cambridge: Blackwell Publisher, 1996. ISBN: 0-631-19057-0:18.95.
Haškovcová, H. Thanatologie. Nauka o umírání a smrti. Praha: Galén, 2000. ISBN 8072620347.
Kemppainen, I. Death and Modernisation. Dying and Death in 18th-21st Century Europe. Newcastle upon Tyne: Cambridge Scholars Publishing 2011. S. 10-17. ISBN (10) 1-4438-3208-1.
Nešporová, O. Obřady loučení se zesnulými: Sekulární, náboženské nebo raději žádné pohřby?. Sociální studia. 2/2011. S. 57-85. ISSN 1214-813X.
Nešporová, O. Smrt a umírání: opomíjené téma veřejných politik. FÓRUM sociální politiky. 6/2011. S. 15-19. ISSN 1803-7488. Dostupné online: http://www.vupsv.cz/sites/File/forum_socialni_politiky/Casopis_FSP_6_2011.pdf.
Nešporová, O. Veřejná připomínka smrti pomníčky u silnic obětem dopravních nehod. Sociologický časopis. 2008. Vol. 44 (No. 1): 139-166.
Přidalová, M. Proč je moderní smrt tabu?. Sociologický časopis. 1998. Vol. 34 (No. 3): 347-361.
Rajčanová, M. Sociální život mrtvol: Jednání a identity zemřelého na cestě k pohřbení. Biograf (25): 2001. 61 odst. Dostupné online: http://www.biograf.org/clanek.php?clanek=v2502.
Závorková, P. Smrt očima personálu hospice. Sociální studia. 2/2011. S. 137-150. ISSN 1214-813X.