Sankce jsou hlavním nástrojem Rady bezpečnosti OSN, který slouží k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Tato práce analyzuje efektivitu tohoto významného nástroje. Během studené války byly uvaleny pouze dva sankční režimy, proti Rhodésii a Jižní Africe. V těchto případech byly uvaleny ekonomické sankce, které ale nebyly efektivní, protože vlády těchto států využívaly ilegálních obchodů, aby stabilizovaly státní ekonomiku.
Ekonomické sankce mívají často negativní dopad na civilní obyvatelstvo. Kvůli tomuto problému byly zavedeny chytré sankce. Chytré sankce jsou cílené hlavně na vlády sankciovaných států, nebo na jednotlivce. Dopad chytrých sankcí na civilní obyvatelstvo je minimální. Chytré sankce jsou také více efektivní, než plošné sankce.
Spousta sankčních režimů nebývá efektivní. Sankce jsou efektivní v případě, že dojde k naplnění cílů určených rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Cíl obsažený v rezolucích Rady bezpečnosti byl naplněn pouze v případě Libye (hovoříme-li o sankcích uvedených v této práci). Cíl byl naplněn z toho důvodu, že libyjská vláda přerušila veškeré vztahy s teroristy a poskytla kompenzaci státům, které se staly obětmi teroristických útoků vedených Libyí.
Annotation in English
Sanction regime is the main instrument of UN Security Council to preserve international peace and security. This text analysis effectiveness of this important instrument. There was only two sanction regimes used during the Cold War, against Rhodesia and South Africa. In these cases there were used economic sanctions which were not effective because governments of these countries used illegal trade for stability of the state economy.
Economic sanctions had mostly bad impact on civilians. Because of this problem were introduced smart sanctions. Smart sanctions are targeted at the government of sanctioned state, or individuals. Impact of smart sanctions on civilians is minimal. Smart sanctions are also more effective than all-state sanctions.
A lot of sanction regimes is not effective. Sanction regime is effective when are fulfilled purposes which are inherent in the resolution of UN Security Council. The purpose inherent in resolution of UN Security Council was fulfilled only in case of Libya (of analyzed sanction regimes in this text). It was because of the Libyan government ended relationships with terrorists and compensated losses to states where they were committed terrorist attacks.
Keywords
Sankce, Organizace spojených národů, Rada bezpečnosti OSN, Efektivita, Chytré sankce, Ekonomické sankce, Diplomatické sankce
Keywords in English
Sanctions, United Nations, UN Security Council, Effectiveness, Smart sanctions, Economic sanctions, Diplomatic sanctions
Length of the covering note
40 s. (61 538)
Language
CZ
Annotation
Sankce jsou hlavním nástrojem Rady bezpečnosti OSN, který slouží k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Tato práce analyzuje efektivitu tohoto významného nástroje. Během studené války byly uvaleny pouze dva sankční režimy, proti Rhodésii a Jižní Africe. V těchto případech byly uvaleny ekonomické sankce, které ale nebyly efektivní, protože vlády těchto států využívaly ilegálních obchodů, aby stabilizovaly státní ekonomiku.
Ekonomické sankce mívají často negativní dopad na civilní obyvatelstvo. Kvůli tomuto problému byly zavedeny chytré sankce. Chytré sankce jsou cílené hlavně na vlády sankciovaných států, nebo na jednotlivce. Dopad chytrých sankcí na civilní obyvatelstvo je minimální. Chytré sankce jsou také více efektivní, než plošné sankce.
Spousta sankčních režimů nebývá efektivní. Sankce jsou efektivní v případě, že dojde k naplnění cílů určených rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Cíl obsažený v rezolucích Rady bezpečnosti byl naplněn pouze v případě Libye (hovoříme-li o sankcích uvedených v této práci). Cíl byl naplněn z toho důvodu, že libyjská vláda přerušila veškeré vztahy s teroristy a poskytla kompenzaci státům, které se staly obětmi teroristických útoků vedených Libyí.
Annotation in English
Sanction regime is the main instrument of UN Security Council to preserve international peace and security. This text analysis effectiveness of this important instrument. There was only two sanction regimes used during the Cold War, against Rhodesia and South Africa. In these cases there were used economic sanctions which were not effective because governments of these countries used illegal trade for stability of the state economy.
Economic sanctions had mostly bad impact on civilians. Because of this problem were introduced smart sanctions. Smart sanctions are targeted at the government of sanctioned state, or individuals. Impact of smart sanctions on civilians is minimal. Smart sanctions are also more effective than all-state sanctions.
A lot of sanction regimes is not effective. Sanction regime is effective when are fulfilled purposes which are inherent in the resolution of UN Security Council. The purpose inherent in resolution of UN Security Council was fulfilled only in case of Libya (of analyzed sanction regimes in this text). It was because of the Libyan government ended relationships with terrorists and compensated losses to states where they were committed terrorist attacks.
Keywords
Sankce, Organizace spojených národů, Rada bezpečnosti OSN, Efektivita, Chytré sankce, Ekonomické sankce, Diplomatické sankce
Keywords in English
Sanctions, United Nations, UN Security Council, Effectiveness, Smart sanctions, Economic sanctions, Diplomatic sanctions
Research Plan
Zpracování materiálu a vypracování bakalářské práce podle projektu schváleného Oborovou radou studia.
Research Plan
Zpracování materiálu a vypracování bakalářské práce podle projektu schváleného Oborovou radou studia.
Recommended resources
ČEPELKA, Č.; ŠTRUMA, P. (2008): Mezinárodní právo veřejné. (Praha: C. H. Beck).
DRULÁKOVÁ, R.; TRÁVNÍČKOVÁ, Z.; ZEMANOVÁ, Š. (2009). Ekonomické sankce na počátku 3. tisíciletí. Mezinárodní vztahy Vol. 44 (No. 1), s. 66-85.
ONDŘEJ, J. (2003): Sankční (donucovací) opatření s použitím síly v mezinárodní politice. Mezinárodní politika. 6/2003, 47.
KOŠTOVAL, D. (1995). Sankce Rady bezpečnosti OSN a donucení v mezinárodním právu. Mezinárodní vztahy Vol. 30 (No. 1), s. 88-94.
OSN (1998). Basic facts about the United Nations (New York: United Nations).
OSN (2005): Fakta a čísla OSN. Informační centrum OSN: Praha.
OSN: Charta OSN (http://www.osn.cz/system-osn/o-osn/?i=172).
POTOČNÝ, M. (1960). OSN 1945-1960 (Praha: Státní nakladatelství politické literatury).
PRICE, R. M.; ZACHER, M. W. eds. (2004). The United Nations and global security (New York: Palgrave MacMillan).
THAKUR, R. (2006). The United Nations, Peace and Security (Cambridge University Press).
Recommended resources
ČEPELKA, Č.; ŠTRUMA, P. (2008): Mezinárodní právo veřejné. (Praha: C. H. Beck).
DRULÁKOVÁ, R.; TRÁVNÍČKOVÁ, Z.; ZEMANOVÁ, Š. (2009). Ekonomické sankce na počátku 3. tisíciletí. Mezinárodní vztahy Vol. 44 (No. 1), s. 66-85.
ONDŘEJ, J. (2003): Sankční (donucovací) opatření s použitím síly v mezinárodní politice. Mezinárodní politika. 6/2003, 47.
KOŠTOVAL, D. (1995). Sankce Rady bezpečnosti OSN a donucení v mezinárodním právu. Mezinárodní vztahy Vol. 30 (No. 1), s. 88-94.
OSN (1998). Basic facts about the United Nations (New York: United Nations).
OSN (2005): Fakta a čísla OSN. Informační centrum OSN: Praha.
OSN: Charta OSN (http://www.osn.cz/system-osn/o-osn/?i=172).
POTOČNÝ, M. (1960). OSN 1945-1960 (Praha: Státní nakladatelství politické literatury).
PRICE, R. M.; ZACHER, M. W. eds. (2004). The United Nations and global security (New York: Palgrave MacMillan).
THAKUR, R. (2006). The United Nations, Peace and Security (Cambridge University Press).
