Tato práce se zabývá tím, jak byl Aristotelův spis Poetika o pravidlech básnické tvorby (a zejména jeho teorie tragédie) čten a debatován v novověku, s důrazem na tři významné představitele teorie i praxe dramatické a básnické tvorby Pierre Corneille, Gotthold Ephraim Lessing a Johan Wolfgang von Goethe.
V první části práce je popsán francouzský klasicismus v 17. století a jsou zde rozebrány Corneillovy Rozpravy o tragédii, které napsal v roce 1660 a ve kterých se snaží vyrovnat s francouzským klasicismem za pomoci Aristotelovy Poetiky. V druhé části práce je představeno německé osvícenství v 18. století, Lessing a jeho dílo Hamburská dramaturgie. Rozbor Hamburské dramaturgie je věnován zejména částem, které jsou věnovány Aristotelově Poetice. Téma je uzavřeno třetí částí, ve které je pojednáno o přelomu 18. a 19. století a působení hnutí Sturm und Drang s důrazem na jednoho z hlavních představitelů Goetha a jeho esej Nachlese zum Aristotle Poetics.
Annotation in English
This diploma thesis resolve how the Aristotelian treatise Poetics about the rules of poetic creation (and especially his theory of tragedy) was read and debated in the modern period, with an emphasis on three significant theory and practice representatives of dramatic and poetic creations - Pierre Corneille, Gotthold Ephraim Lessing and Johan Wolfgang von Goethe.
The first part of thesis depicts the French classicism in the 17th century and Corneille's Trois Discours sur le po?me dramatique (1660), where the author tries to settle with the French classicism with the help of Aristotle's Poetics, is analysed. The German Enlightenment in the 18th century, Lessing and his work Hamburgische Dramaturgie (1767 - 1769) are introduced in the second part of this thesis. The analysis of Hamburgische Dramaturgie is devoted to the parts that are dedicated to Aristotle's Poetics. The thesis is concluded by the third part, which discuss the turn of the 18th and 19th centuries and the influence of the movement Sturm und Drang, with emphasis on one of the main representatives - Goethe and his speech Zum Shakespeares-Tag (1771) and essay Nachlese zu Aristoteles' Poetik (1827).
Keywords
Aristoteles, Poetika, Corneille, Lessing, Goethe, drama, básnictví, francouzský klasicismus, německé osvícenství, Sturm und Drang, bouře a vzdor,Hamburská dramaturgie, Rozpravy i tragédii, K Shakespearovu dni, Nachlese zu Aristoteles' Poetik, katarze.
Keywords in English
Aristotle, Poetics, Corneille, Lessing, Goethe, drama, poetry, French classicism, German Enlightenment, Sturm und Drang, Hamburgische Dramaturgie, Trois Discours sur le po?me dramatique, Zum Shakespeares-Tag, Nachlese zu Aristoteles' Poetik, katharsis.
Length of the covering note
77 s. (127 947 znaků)
Language
CZ
Annotation
Tato práce se zabývá tím, jak byl Aristotelův spis Poetika o pravidlech básnické tvorby (a zejména jeho teorie tragédie) čten a debatován v novověku, s důrazem na tři významné představitele teorie i praxe dramatické a básnické tvorby Pierre Corneille, Gotthold Ephraim Lessing a Johan Wolfgang von Goethe.
V první části práce je popsán francouzský klasicismus v 17. století a jsou zde rozebrány Corneillovy Rozpravy o tragédii, které napsal v roce 1660 a ve kterých se snaží vyrovnat s francouzským klasicismem za pomoci Aristotelovy Poetiky. V druhé části práce je představeno německé osvícenství v 18. století, Lessing a jeho dílo Hamburská dramaturgie. Rozbor Hamburské dramaturgie je věnován zejména částem, které jsou věnovány Aristotelově Poetice. Téma je uzavřeno třetí částí, ve které je pojednáno o přelomu 18. a 19. století a působení hnutí Sturm und Drang s důrazem na jednoho z hlavních představitelů Goetha a jeho esej Nachlese zum Aristotle Poetics.
Annotation in English
This diploma thesis resolve how the Aristotelian treatise Poetics about the rules of poetic creation (and especially his theory of tragedy) was read and debated in the modern period, with an emphasis on three significant theory and practice representatives of dramatic and poetic creations - Pierre Corneille, Gotthold Ephraim Lessing and Johan Wolfgang von Goethe.
The first part of thesis depicts the French classicism in the 17th century and Corneille's Trois Discours sur le po?me dramatique (1660), where the author tries to settle with the French classicism with the help of Aristotle's Poetics, is analysed. The German Enlightenment in the 18th century, Lessing and his work Hamburgische Dramaturgie (1767 - 1769) are introduced in the second part of this thesis. The analysis of Hamburgische Dramaturgie is devoted to the parts that are dedicated to Aristotle's Poetics. The thesis is concluded by the third part, which discuss the turn of the 18th and 19th centuries and the influence of the movement Sturm und Drang, with emphasis on one of the main representatives - Goethe and his speech Zum Shakespeares-Tag (1771) and essay Nachlese zu Aristoteles' Poetik (1827).
Keywords
Aristoteles, Poetika, Corneille, Lessing, Goethe, drama, básnictví, francouzský klasicismus, německé osvícenství, Sturm und Drang, bouře a vzdor,Hamburská dramaturgie, Rozpravy i tragédii, K Shakespearovu dni, Nachlese zu Aristoteles' Poetik, katarze.
Keywords in English
Aristotle, Poetics, Corneille, Lessing, Goethe, drama, poetry, French classicism, German Enlightenment, Sturm und Drang, Hamburgische Dramaturgie, Trois Discours sur le po?me dramatique, Zum Shakespeares-Tag, Nachlese zu Aristoteles' Poetik, katharsis.
Research Plan
Cílem diplomové práce bude ukázat, jak byl Aristotelův spis o pravidlech básnické tvorby (a zejména jeho teorie tragédie) čten a debatován
v novověku, s důrazem na tři významné představitele teorie i praxe dramatické a básnické tvorby. Corneillovy rozpravy o tragédii naznačují,
z jakého úhlu pohledu Aristotela promýšlí francouzská klasicistní teorie, Lessingova Hamburská dramaturgie (a ev. i další texty)
zase dovoluje reflektovat osvícenský přístup k Poetice, esej mladého Goetha, označovaný za neporozumění Aristotelovi, zase dává uvažovat o tom,
co básníky na prahu epochy romantismu od aristotelského dědictví vzdalovalo. Hlavním cílem práce bude ukázat v detailu specifika těchto dobových čtení
Poetiky a uvést je do patřičného historického a kulturního kontextu. Nepovinně práce může obsahovat také rozbor dramat, která sledovaní autoři psali,
a na něm dále ozřejmovat jednotlivá pojetí dramatu, vzniklá i z reflexe Aristotelovy Poetiky a ze znalosti tradice teoretizování,
kterou Poetika zakládá.
Metodologicky půjde jednak o výklad dobové estetické problematiky na základě sekundární literatury,
dále o interpretativní představení trojí teorie dramatu, tj. primární literatury, a nepovinně o interpretaci několika divadelních her.
Diplomová práce bude vypracována v souladu s platným rozhodnutím děkana o požadavcích na bakalářské a diplomové práce a o konání státních
závěrečných zkoušek.
Harmonogram práce:
září 2015 konzultace k prostudované literatuře
říjen 2015 alespoň jedna kapitola a předběžný rozvrh práce
následně konzultace každý měsíc
březen 2015 závěrečné konzultace a korektury
Research Plan
Cílem diplomové práce bude ukázat, jak byl Aristotelův spis o pravidlech básnické tvorby (a zejména jeho teorie tragédie) čten a debatován
v novověku, s důrazem na tři významné představitele teorie i praxe dramatické a básnické tvorby. Corneillovy rozpravy o tragédii naznačují,
z jakého úhlu pohledu Aristotela promýšlí francouzská klasicistní teorie, Lessingova Hamburská dramaturgie (a ev. i další texty)
zase dovoluje reflektovat osvícenský přístup k Poetice, esej mladého Goetha, označovaný za neporozumění Aristotelovi, zase dává uvažovat o tom,
co básníky na prahu epochy romantismu od aristotelského dědictví vzdalovalo. Hlavním cílem práce bude ukázat v detailu specifika těchto dobových čtení
Poetiky a uvést je do patřičného historického a kulturního kontextu. Nepovinně práce může obsahovat také rozbor dramat, která sledovaní autoři psali,
a na něm dále ozřejmovat jednotlivá pojetí dramatu, vzniklá i z reflexe Aristotelovy Poetiky a ze znalosti tradice teoretizování,
kterou Poetika zakládá.
Metodologicky půjde jednak o výklad dobové estetické problematiky na základě sekundární literatury,
dále o interpretativní představení trojí teorie dramatu, tj. primární literatury, a nepovinně o interpretaci několika divadelních her.
Diplomová práce bude vypracována v souladu s platným rozhodnutím děkana o požadavcích na bakalářské a diplomové práce a o konání státních
závěrečných zkoušek.
Harmonogram práce:
září 2015 konzultace k prostudované literatuře
říjen 2015 alespoň jedna kapitola a předběžný rozvrh práce
následně konzultace každý měsíc
březen 2015 závěrečné konzultace a korektury
Recommended resources
Aristotelés: Poetika (překlad a úvodní studie M. Mráz), Praha OIKOYMENH 2008, ISBN: 978-80-7298-131-1
Corneille, P.: Druhá rozprava o tragédii. Třetí rozprava o třech jednotách děje, místa a času, in: Sgallová K.; Kroupa J. K.: O umění básnickém a dramatickém, Praha KLP 1997. ISBN: 80-85917-31-9
Goethe, J. W., K Shakespearovu dni 1771, in: Goethe, J. W., Dramata prosou
z mládí; K Shakespearovu dni; Götz z Berliching; Clavijo-Stella, Praha: F. Borový,
1927
Lessing, G. E.: Hamburská dramaturgie. Láokoón. Stati, Praha, Odeon 1980
Lessing, G. E.: Hamburská dramaturgia. Listy o najnovšej literatúre, Bratislava, Tatran 1980
Lessing, G. E.: Emilia Galotti: truchlohra o pěti dějstvích, V praze, Jan kobes a synové 1943
Bahr, E. (ed.): Dějiny německé literatury, sv. 2, Od osvícenství k době předbřeznové, Praha, Karolinum 2006, ISBN: 80-246-1048-5
Gilbertová, K.; Kuhn H.: Dějiny estetiky, Praha SNKLU 1965
Halliwell, Stephen: The Influence and Status. The Nachleben of..., in: Halliwell, S.: Aristotle´s Poetics, Chapel Hill, The University of North Carolina Press 1986, s. 286-324.
Kelly, M. (ed.): Encyclopaedia of Aesthetics, Oxford / New York, Oxford University Press 1998, ISBN:13 978-0-19511307-5
Kopal, J.: Dějiny francouzské literatury, Praha, Melantrich 1949
Stone, P.W.K.: The Art of Poetry, 1750-1820: theories of poetic composition and style in the late Neo-Classic and early Romantic periods London : Routledge & Kegan Paul, 1967.
Stromšík, J.: Lessingovy práce o umění, in Lessing G. E:: Hamburská dramaturgie, Praha, Odeon 1980, s. 7-26.
Tatarkiewicz, W.: Dejiny estetiky III, Bratislava, Tatran 1991, ISBN 80-222-0186-3
Recommended resources
Aristotelés: Poetika (překlad a úvodní studie M. Mráz), Praha OIKOYMENH 2008, ISBN: 978-80-7298-131-1
Corneille, P.: Druhá rozprava o tragédii. Třetí rozprava o třech jednotách děje, místa a času, in: Sgallová K.; Kroupa J. K.: O umění básnickém a dramatickém, Praha KLP 1997. ISBN: 80-85917-31-9
Goethe, J. W., K Shakespearovu dni 1771, in: Goethe, J. W., Dramata prosou
z mládí; K Shakespearovu dni; Götz z Berliching; Clavijo-Stella, Praha: F. Borový,
1927
Lessing, G. E.: Hamburská dramaturgie. Láokoón. Stati, Praha, Odeon 1980
Lessing, G. E.: Hamburská dramaturgia. Listy o najnovšej literatúre, Bratislava, Tatran 1980
Lessing, G. E.: Emilia Galotti: truchlohra o pěti dějstvích, V praze, Jan kobes a synové 1943
Bahr, E. (ed.): Dějiny německé literatury, sv. 2, Od osvícenství k době předbřeznové, Praha, Karolinum 2006, ISBN: 80-246-1048-5
Gilbertová, K.; Kuhn H.: Dějiny estetiky, Praha SNKLU 1965
Halliwell, Stephen: The Influence and Status. The Nachleben of..., in: Halliwell, S.: Aristotle´s Poetics, Chapel Hill, The University of North Carolina Press 1986, s. 286-324.
Kelly, M. (ed.): Encyclopaedia of Aesthetics, Oxford / New York, Oxford University Press 1998, ISBN:13 978-0-19511307-5
Kopal, J.: Dějiny francouzské literatury, Praha, Melantrich 1949
Stone, P.W.K.: The Art of Poetry, 1750-1820: theories of poetic composition and style in the late Neo-Classic and early Romantic periods London : Routledge & Kegan Paul, 1967.
Stromšík, J.: Lessingovy práce o umění, in Lessing G. E:: Hamburská dramaturgie, Praha, Odeon 1980, s. 7-26.
Tatarkiewicz, W.: Dejiny estetiky III, Bratislava, Tatran 1991, ISBN 80-222-0186-3
