Předložená disertační práce má za cíl analyzovat a zhodnotit systém organicistní filosofie vytvořený Alfredem North Whiteheadem, v němž je pojem hmoty nahrazen pojmem organické syntézy. Při naplňování tohoto cíle jsou zohledňovány soudobé vědecké poznatky, které Whiteheada při tvorbě jeho metafyzického systému ovlivňovaly.
Zkoumání Whiteheadova myšlení v rámci disertační práce postupuje od prvotní Whiteheadovy filosofie přírody k jeho spekulativní filosofii, v níž je modifikována původní přírodní metafyzika prostřednictvím polemiky s významnými postavami evropské intelektuální tradice do podoby vyspělé metafyziky. Výsledkem zkoumání je zhodnocení Whiteheadovy procesuální metafyziky a jeho metody imaginativní racionalizace jakožto originální a inspirativní alternativy k tradiční evropské ontologii a epistemologii.
Kromě úvodu a závěru je práce členěna do sedmi kapitol, přičemž zkoumání vývoje Whiteheadovy filosofie lze rozdělit do čtyř následujících částí.
První část (kapitola 3.) se zabývá otázku "Jaká jsou pro Whiteheada ultimátní data vědy?". Odpověď je shledána v podobě terminologické distinkce a následné metafyzické konjunkce událostí a objektů, jež je fundamentem Whiteheadova období filosofie přírody.
Druhá část (kapitola 4.) nabízí odpověď na otázku "Jaká je povaha Whiteheadova posunu od panfyziky směrem k metafyzice?". Je odmítnuta Lawrencova interpretace epistemologické konverze a stejně tak Leclerova koncepce tematické konverze shodně reprezentující diskontinuitní podstatu přechodu. Je přijata Fordova interpretace, podle níž Whitehead svá stanoviska revidoval kontinuálně. Tento názor je i v souladu s Whiteheadovou vlastní metodou poznání jako imaginativních skoků mysli.
Třetí část (kapitoly 5. a 6.) se ve výkladu opírá o otázku "Co je podstatou Whiteheadovy organicistní metafyziky?". Jde tedy jednak o analýzu přírodní metafyziky v Science and the Modern World (kritika tzv. bifurkačních pozic) a rovněž o analýzu vyspělé metafyziky (v duchu rekoncepce povahy aktuálních událostí).
Čtvrtá část (kapitola 7.) reflektuje Whiteheadovu polemiku s Platónem, Leibnizem, Humem a Kantem a zodpovídá tak, alespoň částečně, otázku "Jak vysokou míru originality můžeme Whiteheadovu spekulativnímu systému přiznat?".
Annotation in English
The goal of the present PhD thesis is to analyze and evaluate a system of the philosophy of organism introduced by Alfred North Whitehead in which a term substance is superseded by a term organic synthesis. In implementing this goal, contemporary scientific knowledge which influenced Whitehead metaphysical system is taken into account.
Investigation into Whitehead's thought within this PhD thesis proceeds from the initial Whitehead's philosophy of nature to his speculative philosophy which modifies earlier metaphysics of nature into the mature metaphysics on the basis of a polemic with key exponents of the European intellectual tradition. The result of this investigation is a critical appreciation of Whitehead's processual metaphysics and his imaginative rationalization as an original and inspiring alternative to traditional Western ontology and epistemology.
The PhD thesis is divided into seven chapters, excluding an Introduction and conclusion, whereas investigation into the development of Whitehead's philosophy can be arranged into four following parts:
The first part (Chapter 3) deals with a question "What are ultimate scientific data for Whitehead?" An answer is found in both a terminological distinction between events and objects and subsequent metaphysical conjunction of these concepts which is a fundamental ground for a phase of Whitehead's philosophy of nature.
The second part (Chapter 4) answers a question "What is a nature of Whitehead's shift from panphysics to metaphysics?" Here Lawrenc's interpretation in terms of epistemological conversion and Lecler's conception of thematic conversion, both present discontinuous nature of the shift, are refused. To the contrary, Ford's interpretation according to which Whiteheads revised his opinions continuously, is supported.
The third part (Chapters 5 and 6) focuses on a question "What is a fundament of Whitehead's organism philosophy?" It consists of analysis of the metaphysics of nature in Science and the Modern World (criticism of so called bifurcation positons) and of analysis of the advanced metaphysics (reconception of a nature of actual occasions).
The fourth part (Chapter 7) reflects polemics between Whitehead and Plato, Leibnitz, Hume and Kant. Thus it answers, at least partly, a question "What degree of originality is to be attributed to Whitehead's speculative philosophy?"
Předložená disertační práce má za cíl analyzovat a zhodnotit systém organicistní filosofie vytvořený Alfredem North Whiteheadem, v němž je pojem hmoty nahrazen pojmem organické syntézy. Při naplňování tohoto cíle jsou zohledňovány soudobé vědecké poznatky, které Whiteheada při tvorbě jeho metafyzického systému ovlivňovaly.
Zkoumání Whiteheadova myšlení v rámci disertační práce postupuje od prvotní Whiteheadovy filosofie přírody k jeho spekulativní filosofii, v níž je modifikována původní přírodní metafyzika prostřednictvím polemiky s významnými postavami evropské intelektuální tradice do podoby vyspělé metafyziky. Výsledkem zkoumání je zhodnocení Whiteheadovy procesuální metafyziky a jeho metody imaginativní racionalizace jakožto originální a inspirativní alternativy k tradiční evropské ontologii a epistemologii.
Kromě úvodu a závěru je práce členěna do sedmi kapitol, přičemž zkoumání vývoje Whiteheadovy filosofie lze rozdělit do čtyř následujících částí.
První část (kapitola 3.) se zabývá otázku "Jaká jsou pro Whiteheada ultimátní data vědy?". Odpověď je shledána v podobě terminologické distinkce a následné metafyzické konjunkce událostí a objektů, jež je fundamentem Whiteheadova období filosofie přírody.
Druhá část (kapitola 4.) nabízí odpověď na otázku "Jaká je povaha Whiteheadova posunu od panfyziky směrem k metafyzice?". Je odmítnuta Lawrencova interpretace epistemologické konverze a stejně tak Leclerova koncepce tematické konverze shodně reprezentující diskontinuitní podstatu přechodu. Je přijata Fordova interpretace, podle níž Whitehead svá stanoviska revidoval kontinuálně. Tento názor je i v souladu s Whiteheadovou vlastní metodou poznání jako imaginativních skoků mysli.
Třetí část (kapitoly 5. a 6.) se ve výkladu opírá o otázku "Co je podstatou Whiteheadovy organicistní metafyziky?". Jde tedy jednak o analýzu přírodní metafyziky v Science and the Modern World (kritika tzv. bifurkačních pozic) a rovněž o analýzu vyspělé metafyziky (v duchu rekoncepce povahy aktuálních událostí).
Čtvrtá část (kapitola 7.) reflektuje Whiteheadovu polemiku s Platónem, Leibnizem, Humem a Kantem a zodpovídá tak, alespoň částečně, otázku "Jak vysokou míru originality můžeme Whiteheadovu spekulativnímu systému přiznat?".
Annotation in English
The goal of the present PhD thesis is to analyze and evaluate a system of the philosophy of organism introduced by Alfred North Whitehead in which a term substance is superseded by a term organic synthesis. In implementing this goal, contemporary scientific knowledge which influenced Whitehead metaphysical system is taken into account.
Investigation into Whitehead's thought within this PhD thesis proceeds from the initial Whitehead's philosophy of nature to his speculative philosophy which modifies earlier metaphysics of nature into the mature metaphysics on the basis of a polemic with key exponents of the European intellectual tradition. The result of this investigation is a critical appreciation of Whitehead's processual metaphysics and his imaginative rationalization as an original and inspiring alternative to traditional Western ontology and epistemology.
The PhD thesis is divided into seven chapters, excluding an Introduction and conclusion, whereas investigation into the development of Whitehead's philosophy can be arranged into four following parts:
The first part (Chapter 3) deals with a question "What are ultimate scientific data for Whitehead?" An answer is found in both a terminological distinction between events and objects and subsequent metaphysical conjunction of these concepts which is a fundamental ground for a phase of Whitehead's philosophy of nature.
The second part (Chapter 4) answers a question "What is a nature of Whitehead's shift from panphysics to metaphysics?" Here Lawrenc's interpretation in terms of epistemological conversion and Lecler's conception of thematic conversion, both present discontinuous nature of the shift, are refused. To the contrary, Ford's interpretation according to which Whiteheads revised his opinions continuously, is supported.
The third part (Chapters 5 and 6) focuses on a question "What is a fundament of Whitehead's organism philosophy?" It consists of analysis of the metaphysics of nature in Science and the Modern World (criticism of so called bifurcation positons) and of analysis of the advanced metaphysics (reconception of a nature of actual occasions).
The fourth part (Chapter 7) reflects polemics between Whitehead and Plato, Leibnitz, Hume and Kant. Thus it answers, at least partly, a question "What degree of originality is to be attributed to Whitehead's speculative philosophy?"
Cíl práce: Cílem práce je představení systému organicistní filosofie, který byl vytvořen Alfredem North Whiteheadem a v němž byl pojem hmoty nahrazen pojmem organické syntézy. K naplňování tohoto cíle je přistupováno ve snaze zohlednit nové vědecké poznatky, které Whiteheada v době tvorby jeho metafyzického systému ovlivňovaly. S ohledem na skutečnost, že západní metafyzická tradice pojímá základní stavební jednotky světa jako neměnné substance, jsou pro vyjádření procesuálního aspektu reality nutné nové nástroje jazyka. Dalším cílem práce je tudíž analýza inovativních explanačních konceptů Whiteheadova systému, jimiž je možné obsáhnout proces nastávání a způsoby, kterým se toto nastávání děje.
Obsah (struktura) práce: Zkoumání Whiteheadova myšlení v rámci disertační práce postupuje od prvotní Whiteheadovy filosofie přírody k jeho spekulativní filosofii, v níž je modifikována původní přírodní metafyzika prostřednictvím polemiky s významnými postavami evropské intelektuální tradice do podoby vyspělé metafyziky. Výsledkem zkoumání je zhodnocení Whiteheadovy procesuální metafyziky a jeho metody imaginativní racionalizace jakožto originální a inspirativní alternativy k tradiční evropské ontologii a epistemologii.
Kromě úvodu a závěru je práce členěna do sedmi kapitol, přičemž zkoumání vývoje Whiteheadovy filosofie lze rozdělit do čtyř následujících částí:
První část (kapitola 3.) se zabývá otázku "Jaká jsou pro Whiteheada ultimátní data vědy?". Odpověď je shledána v podobě terminologické distinkce a následné metafyzické konjunkce událostí a objektů, jež je fundamentem Whiteheadova období filosofie přírody.
Druhá část (kapitola 4.) nabízí odpověď na otázku "Jaká je povaha Whiteheadova posunu od panfyziky směrem k metafyzice?". Je odmítnuta Lawrencova interpretace epistemologické konverze a stejně tak Leclerova koncepce tematické konverze shodně reprezentující diskontinuitní podstatu přechodu. Je přijata Fordova interpretace, podle níž Whitehead svá stanoviska revidoval kontinuálně. Tento názor je i v souladu s Whiteheadovou vlastní metodou poznání jako imaginativních skoků mysli.
Třetí část (kapitoly 5. a 6.) se ve výkladu opírá o otázku "Co je podstatou Whiteheadovy organicistní metafyziky?". Jde tedy jednak o analýzu přírodní metafyziky v Science and the Modern World (kritika tzv. bifurkačních pozic) a rovněž o analýzu vyspělé metafyziky (v duchu rekoncepce povahy aktuálních událostí).
Čtvrtá část (kapitola 7.) reflektuje Whiteheadovu polemiku s Platónem, Leibnizem, Humem a Kantem a zodpovídá tak, alespoň částečně, otázku "Jak vysokou míru originality můžeme Whiteheadovu spekulativnímu systému přiznat?".
Research Plan
Cíl práce: Cílem práce je představení systému organicistní filosofie, který byl vytvořen Alfredem North Whiteheadem a v němž byl pojem hmoty nahrazen pojmem organické syntézy. K naplňování tohoto cíle je přistupováno ve snaze zohlednit nové vědecké poznatky, které Whiteheada v době tvorby jeho metafyzického systému ovlivňovaly. S ohledem na skutečnost, že západní metafyzická tradice pojímá základní stavební jednotky světa jako neměnné substance, jsou pro vyjádření procesuálního aspektu reality nutné nové nástroje jazyka. Dalším cílem práce je tudíž analýza inovativních explanačních konceptů Whiteheadova systému, jimiž je možné obsáhnout proces nastávání a způsoby, kterým se toto nastávání děje.
Obsah (struktura) práce: Zkoumání Whiteheadova myšlení v rámci disertační práce postupuje od prvotní Whiteheadovy filosofie přírody k jeho spekulativní filosofii, v níž je modifikována původní přírodní metafyzika prostřednictvím polemiky s významnými postavami evropské intelektuální tradice do podoby vyspělé metafyziky. Výsledkem zkoumání je zhodnocení Whiteheadovy procesuální metafyziky a jeho metody imaginativní racionalizace jakožto originální a inspirativní alternativy k tradiční evropské ontologii a epistemologii.
Kromě úvodu a závěru je práce členěna do sedmi kapitol, přičemž zkoumání vývoje Whiteheadovy filosofie lze rozdělit do čtyř následujících částí:
První část (kapitola 3.) se zabývá otázku "Jaká jsou pro Whiteheada ultimátní data vědy?". Odpověď je shledána v podobě terminologické distinkce a následné metafyzické konjunkce událostí a objektů, jež je fundamentem Whiteheadova období filosofie přírody.
Druhá část (kapitola 4.) nabízí odpověď na otázku "Jaká je povaha Whiteheadova posunu od panfyziky směrem k metafyzice?". Je odmítnuta Lawrencova interpretace epistemologické konverze a stejně tak Leclerova koncepce tematické konverze shodně reprezentující diskontinuitní podstatu přechodu. Je přijata Fordova interpretace, podle níž Whitehead svá stanoviska revidoval kontinuálně. Tento názor je i v souladu s Whiteheadovou vlastní metodou poznání jako imaginativních skoků mysli.
Třetí část (kapitoly 5. a 6.) se ve výkladu opírá o otázku "Co je podstatou Whiteheadovy organicistní metafyziky?". Jde tedy jednak o analýzu přírodní metafyziky v Science and the Modern World (kritika tzv. bifurkačních pozic) a rovněž o analýzu vyspělé metafyziky (v duchu rekoncepce povahy aktuálních událostí).
Čtvrtá část (kapitola 7.) reflektuje Whiteheadovu polemiku s Platónem, Leibnizem, Humem a Kantem a zodpovídá tak, alespoň částečně, otázku "Jak vysokou míru originality můžeme Whiteheadovu spekulativnímu systému přiznat?".
Recommended resources
1. Basile, Pierfrancesco. 2009. Leibniz, Whitehead and the Metaphysics of Causation. New York: Palgrave Macmillan.
2. Descartes, René. 1998. Principy filosofie. Výbor doplněný dvěma dopisy princezně Alžbětě Falcké. Praha: Filosofia.
3. Ford, Lewis S. 1984. The Emergence of Whitehead's Metaphysics 1925 1929. New York: State University of New York Press.
4. Hume, David. 1996. Zkoumání o lidském rozumu. Praha: Svoboda.
5. Kant, Immanuel. 2001. Kritika čistého rozumu. Praha: OIKOYMENH.
6. Lawrence, Nathaniel Morris. 1956. Whitehead's Philosophical Development: A Critical History of the Background of Process and Reality. Berkeley and Los Angeles: University of California Press.
7. Leclerc, Ivor. 1958. Whitehead's Metaphysics. An Introductory Exposition. Bloomington: Indiana University Press.
8. Leibniz, Gottfried Wilhelm. 1982. Monadologie a jiné práce. Praha: Svoboda.
9. Lowe, Victor. 1962. Understanding Whitehead. Baltimore: The Johns Hopkins Press.
10. Lowe, Victor. 1990. Alfred North Whitehead: The Man and His Work, vol. 2, ed. Jerome B. Schneewind. Baltimore: Johns Hopkins University Press.
11. Platón. 1996. "Timaios." In Timaios, Kritias, 13-95. Praha: OIKOYMENH.
12. Rescher, Nicholas. 1996. Process Metaphysics. An Introduction to Process Philosophy. New York: State University of New York Press.
13. Sherburne, Donald W. 1981. A Key to Whitehead's Process and Reality. Chicago: The University of Chicago Press.
14. Whitehead, Alfred North. 1919. An Enquiry Concerning The Principles of Natural Knowledge. London: Cambridge University Press.
15. Whitehead, Alfred North. 1920. The Concept of Nature. London: Cambridge University Press.
16. Whitehead, Alfred North. 1922. The Principle of Relativity with Applications to Physical Science. London: Cambridge University Press.
17. Whitehead, Alfred North. 1978. Process and Reality: An Essay in Cosmology. New York: The Free Press.
18. Whitehead, Alfred North. 1989. Veda a moderný svet. Bratislava: Pravda.
19. Whitehead, Alfred North. 1998. Symbolismus, jeho význam a účin. Praha: Panglos.
20. Whitehead, Alfred North. 2000. Dobrodružství idejí. Praha: OIKOYMENH.
Recommended resources
1. Basile, Pierfrancesco. 2009. Leibniz, Whitehead and the Metaphysics of Causation. New York: Palgrave Macmillan.
2. Descartes, René. 1998. Principy filosofie. Výbor doplněný dvěma dopisy princezně Alžbětě Falcké. Praha: Filosofia.
3. Ford, Lewis S. 1984. The Emergence of Whitehead's Metaphysics 1925 1929. New York: State University of New York Press.
4. Hume, David. 1996. Zkoumání o lidském rozumu. Praha: Svoboda.
5. Kant, Immanuel. 2001. Kritika čistého rozumu. Praha: OIKOYMENH.
6. Lawrence, Nathaniel Morris. 1956. Whitehead's Philosophical Development: A Critical History of the Background of Process and Reality. Berkeley and Los Angeles: University of California Press.
7. Leclerc, Ivor. 1958. Whitehead's Metaphysics. An Introductory Exposition. Bloomington: Indiana University Press.
8. Leibniz, Gottfried Wilhelm. 1982. Monadologie a jiné práce. Praha: Svoboda.
9. Lowe, Victor. 1962. Understanding Whitehead. Baltimore: The Johns Hopkins Press.
10. Lowe, Victor. 1990. Alfred North Whitehead: The Man and His Work, vol. 2, ed. Jerome B. Schneewind. Baltimore: Johns Hopkins University Press.
11. Platón. 1996. "Timaios." In Timaios, Kritias, 13-95. Praha: OIKOYMENH.
12. Rescher, Nicholas. 1996. Process Metaphysics. An Introduction to Process Philosophy. New York: State University of New York Press.
13. Sherburne, Donald W. 1981. A Key to Whitehead's Process and Reality. Chicago: The University of Chicago Press.
14. Whitehead, Alfred North. 1919. An Enquiry Concerning The Principles of Natural Knowledge. London: Cambridge University Press.
15. Whitehead, Alfred North. 1920. The Concept of Nature. London: Cambridge University Press.
16. Whitehead, Alfred North. 1922. The Principle of Relativity with Applications to Physical Science. London: Cambridge University Press.
17. Whitehead, Alfred North. 1978. Process and Reality: An Essay in Cosmology. New York: The Free Press.
18. Whitehead, Alfred North. 1989. Veda a moderný svet. Bratislava: Pravda.
19. Whitehead, Alfred North. 1998. Symbolismus, jeho význam a účin. Praha: Panglos.
20. Whitehead, Alfred North. 2000. Dobrodružství idejí. Praha: OIKOYMENH.
