Tato práce si klade za cíl porozumět prostřednictvím analýzy biografických rozhovorů, jakým způsobem si v rámci životních vyprávění běloruští emigranti žijící v České Republice vytvářejí a interpretují vlastní vztah ke své národní identifikaci a jaké aspekty z jejich pohledu tvoří součást jejich národní svébytnosti. Práce v teoretické rovině obsahuje přehled několika vybraných publikací, které přibližují současný diskurz kolem studia běloruské identity. Rovněž je zde vymezeno několik vhodných přístupů k problematice spojené s kolektivní identitou. Výrazný prostor je věnován tradici kolektivní paměti a na ni navazujícího pojetí kulturní a komunikativní paměti Jana Assmanna. Výzkumná část obsahuje deset rozhovorů s příslušníky běloruské menšiny. Rozhovory byly vedeny formou volného vyprávění podle koncepce biografické metody Fritze Schützeho. Ze závěrečné analýzy rozhovorů vyplývá, že pro respondenty měla jejich běloruská identita mnoho rozdílných podob, které byly často výrazně zatíženy jejich politicko-ideologickými hodnotami. V rámci jednotlivých narací byla běloruská svébytnost vytvářena především ve spojitosti se symbolickým charakterem běloruštiny, vlastní kulturou a dějinami a v častém vymezování se vůči sousednímu Rusku.
Annotation in English
The aim of my bachelor´s work has been to understand through the analysis of biographical interviews how the Belarusian emigrants living in the Czech Republic create and interpret their own relation to their national identification in their life identification. What aspects from their point of view are part of their national identity. Within the framework of the theoretical level of the work, it presents an overview of several selected publications that illustrate the current discourse of the study of Belarusian identity. There are also several appropriate approaches to collective identity issues. The distinctive space is devoted to the tradition of collective memory and to the following conception of Jan Assmann's cultural and communicative memory. The practical research section contains ten interviews with members of the Belarusian minority. The interviews were conducted in a form of free narration based on the concept of the biographical method of Fritz Schütze. The final analysis of these interviews reveals that Belarusian identity has had many different forms, which were often heavily burdened by their political and ideological values. Within the narratives, Belarusian identity was created primarily in connection with the symbolic character of Belarus, its own culture and history, and its frequent delimitation with neighboring Russia.
Keywords
Národní identita, Bělorusové, nacionalismus, biografická metoda, běloruská menšina, kolektivní paměť
Keywords in English
National identity, Belarusian, nationalism, biographical method, Belarusian minority, collective memory
Length of the covering note
78 s. (109 998 znaků)
Language
CZ
Annotation
Tato práce si klade za cíl porozumět prostřednictvím analýzy biografických rozhovorů, jakým způsobem si v rámci životních vyprávění běloruští emigranti žijící v České Republice vytvářejí a interpretují vlastní vztah ke své národní identifikaci a jaké aspekty z jejich pohledu tvoří součást jejich národní svébytnosti. Práce v teoretické rovině obsahuje přehled několika vybraných publikací, které přibližují současný diskurz kolem studia běloruské identity. Rovněž je zde vymezeno několik vhodných přístupů k problematice spojené s kolektivní identitou. Výrazný prostor je věnován tradici kolektivní paměti a na ni navazujícího pojetí kulturní a komunikativní paměti Jana Assmanna. Výzkumná část obsahuje deset rozhovorů s příslušníky běloruské menšiny. Rozhovory byly vedeny formou volného vyprávění podle koncepce biografické metody Fritze Schützeho. Ze závěrečné analýzy rozhovorů vyplývá, že pro respondenty měla jejich běloruská identita mnoho rozdílných podob, které byly často výrazně zatíženy jejich politicko-ideologickými hodnotami. V rámci jednotlivých narací byla běloruská svébytnost vytvářena především ve spojitosti se symbolickým charakterem běloruštiny, vlastní kulturou a dějinami a v častém vymezování se vůči sousednímu Rusku.
Annotation in English
The aim of my bachelor´s work has been to understand through the analysis of biographical interviews how the Belarusian emigrants living in the Czech Republic create and interpret their own relation to their national identification in their life identification. What aspects from their point of view are part of their national identity. Within the framework of the theoretical level of the work, it presents an overview of several selected publications that illustrate the current discourse of the study of Belarusian identity. There are also several appropriate approaches to collective identity issues. The distinctive space is devoted to the tradition of collective memory and to the following conception of Jan Assmann's cultural and communicative memory. The practical research section contains ten interviews with members of the Belarusian minority. The interviews were conducted in a form of free narration based on the concept of the biographical method of Fritz Schütze. The final analysis of these interviews reveals that Belarusian identity has had many different forms, which were often heavily burdened by their political and ideological values. Within the narratives, Belarusian identity was created primarily in connection with the symbolic character of Belarus, its own culture and history, and its frequent delimitation with neighboring Russia.
Keywords
Národní identita, Bělorusové, nacionalismus, biografická metoda, běloruská menšina, kolektivní paměť
Keywords in English
National identity, Belarusian, nationalism, biographical method, Belarusian minority, collective memory
Research Plan
viz "Vyhláška děkana FF č. 2D/2016 ze dne 8. června 2016 o požadavcích na bakalářské a diplomové práce a o konání státních závěrečných zkoušek v bakalářských a navazujících magisterských studijních programech" Cílem práce bude poznání bělorucké národní identity, její charakteristiky a jakým způsobem se vyvíjela během historie. Práce bude zaměřena na reflexi běloruské národní identity a její proměny v průběhu 20. a počátku 21. století. Běloruská kolektivní identita bude analyzována prostřednictvím interpretace dat jak historické (dobové dokumenty) tak i recentní povahy (rozhovory s příslušníky současné běloruské společnosti). Zvláštní pozornost bude věnována otázce historických, kulturních a jazykových daností, které byly instrumentalizovány v rámci běloruského etnoemancipačního hnutí. Jiný aspekt výzkumu bude představovat hledání odpovědi na otázku, proč je myšlenka o běloruské národní identitě doposud relativně málo obecně přijímána. Teoreticky bude vycházeno z relevantní odborné literatury zabývající se problematikou národních hnutí a etnické indiference.
Harmonogram pro vypracování diplomové práce:
- rešerše literatury a dalších pramenů bude vedoucímu práce písemně předložena do 15. 9. 2017
- podrobná osnova textu práce bude vedoucímu práce písemně předložena do 20. 12. 2017
- text 1/3 práce bude vedoucímu práce písemně předložen do 31. 1. 2018
- kompletní práce bude vedoucímu práce písemně předložena do 31. 3. 2018
Research Plan
viz "Vyhláška děkana FF č. 2D/2016 ze dne 8. června 2016 o požadavcích na bakalářské a diplomové práce a o konání státních závěrečných zkoušek v bakalářských a navazujících magisterských studijních programech" Cílem práce bude poznání bělorucké národní identity, její charakteristiky a jakým způsobem se vyvíjela během historie. Práce bude zaměřena na reflexi běloruské národní identity a její proměny v průběhu 20. a počátku 21. století. Běloruská kolektivní identita bude analyzována prostřednictvím interpretace dat jak historické (dobové dokumenty) tak i recentní povahy (rozhovory s příslušníky současné běloruské společnosti). Zvláštní pozornost bude věnována otázce historických, kulturních a jazykových daností, které byly instrumentalizovány v rámci běloruského etnoemancipačního hnutí. Jiný aspekt výzkumu bude představovat hledání odpovědi na otázku, proč je myšlenka o běloruské národní identitě doposud relativně málo obecně přijímána. Teoreticky bude vycházeno z relevantní odborné literatury zabývající se problematikou národních hnutí a etnické indiference.
Harmonogram pro vypracování diplomové práce:
- rešerše literatury a dalších pramenů bude vedoucímu práce písemně předložena do 15. 9. 2017
- podrobná osnova textu práce bude vedoucímu práce písemně předložena do 20. 12. 2017
- text 1/3 práce bude vedoucímu práce písemně předložen do 31. 1. 2018
- kompletní práce bude vedoucímu práce písemně předložena do 31. 3. 2018
Recommended resources
GELLNER, Ernest André, 1993. Národy a nacionalismus. 2. vyd. Praha: Josef Hříbal. Poznání, sv. 2. ISBN 80-901381-1-X.
HROCH, Miroslav, ed., 2003. Pohledy na národ a nacionalismus: čítanka textů. Praha: Sociologické nakladatelství. ISBN 80-86429-20-2.
HROCH, Miroslav, 1999. V národním zájmu: požadavky a cíle evropských národních hnutí devatenáctého století ve srovnávací perspektivě. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Knižnice Dějin a současnosti, 9. ISBN 80-7106-298-7.
IVANOVA, Alena a TUČEK, Jan, ed., 2006. Cesty k národnímu obrození: běloruský a český model. Sborník příspěvků z konference konané 4.-6.7.2006 v Praze. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy. ISBN 80-239-8444-6.
LOZOVIUK, Petr, 2005. Evropská etnologie ve středoevropské perspektivě. Pardubice: Univerzita Pardubice. Monographica, 3. ISBN 80-7194-752-0.
LUBAŠKO, Ivan, 1972. Belorussia under Soviet rule 1917-1957. Lexington: University Press of Kentucky. ISBN 0813153344.
MACURA, Vladimír, 1995. Znamení zrodu: české národní obrození jako kulturní typ. 2. rozšíř. vyd. Jinočany: H & H. ISBN 80-85787-74-1.
VAKAR, Nicholas, 1956. Belorussia: the making of a nation: a case study. Cambridge: Harvard University Press. ISBN 9780674436640.
Recommended resources
GELLNER, Ernest André, 1993. Národy a nacionalismus. 2. vyd. Praha: Josef Hříbal. Poznání, sv. 2. ISBN 80-901381-1-X.
HROCH, Miroslav, ed., 2003. Pohledy na národ a nacionalismus: čítanka textů. Praha: Sociologické nakladatelství. ISBN 80-86429-20-2.
HROCH, Miroslav, 1999. V národním zájmu: požadavky a cíle evropských národních hnutí devatenáctého století ve srovnávací perspektivě. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Knižnice Dějin a současnosti, 9. ISBN 80-7106-298-7.
IVANOVA, Alena a TUČEK, Jan, ed., 2006. Cesty k národnímu obrození: běloruský a český model. Sborník příspěvků z konference konané 4.-6.7.2006 v Praze. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy. ISBN 80-239-8444-6.
LOZOVIUK, Petr, 2005. Evropská etnologie ve středoevropské perspektivě. Pardubice: Univerzita Pardubice. Monographica, 3. ISBN 80-7194-752-0.
LUBAŠKO, Ivan, 1972. Belorussia under Soviet rule 1917-1957. Lexington: University Press of Kentucky. ISBN 0813153344.
MACURA, Vladimír, 1995. Znamení zrodu: české národní obrození jako kulturní typ. 2. rozšíř. vyd. Jinočany: H & H. ISBN 80-85787-74-1.
VAKAR, Nicholas, 1956. Belorussia: the making of a nation: a case study. Cambridge: Harvard University Press. ISBN 9780674436640.