V průběhu věků se způsob pohřbů a rituálů s ním spojených mnohokrát změnil. Nemůžeme jim však popřít víru nebo náboženství s ním spojené. Mnoho učenců se věnuje fenoménu smrti a pohřbů, ať už jde o období prehistorické, starověku či středověku. Na toto téma již bylo napsáno mnoho článků a odborné literatury. Proto jsem se zaměřila na období, které není tak populární pro archeologii - a to novověk, respektive moderní dobu (modernitu).
Novověké hřbitovy lze studovat z různých hledisek. Je zajímavé sledovat jejich sociální topografii. Je možné studovat rozložení pohřbů na každém jednotlivém pohřebišti. Je možné sledovat, zda byl zemřelý umístěn na území hřbitova náhodně, nebo existovaly nějaká pravidla. Archeologie modernity se zabývá především nejmladší částí naší historie, tedy zhruba 19. a 20. století. Pro tento úsek dějin stále existuje mnoho pramenů, jako jsou např., různé dokumenty, nemovité památky či výpovědi a vzpomínky pamětníků. Těmi se obvykle zabývají antropologové nežli archeologové, ovšem pro archeologii modernity jsou tyto prameny také velmi důležité . Archeologie modernity (jak je nejčastěji nazývána) je pěstována především ve Španělsku a Spojeném království. Španělská archeologie se zabývá především občanskou válkou a následným frankistickým režimem, v Británii je pak největší pozornost věnována archeologii industriální. U nás v Čechách je prezentována především studiem zaniklých vesnic v pohraničí a archeologií konfliktů. Tato disciplína se zabývá pozůstatky politických, vojenských, náboženských a civilních střetů v minulosti. V poslední době se tento termín často užívá při výzkumech lokalit
z 20. století. Do archeologie konfliktů lze zařadit také výzkum bývalých sudetských hřbitovů.
Právě touto problematikou se zabývám ve své diplomové práci, jejímž tématem jsou současné hřbitovy na Domažlicku, na nichž byl proveden nedestruktivn výzkum. Hlavním cílem je zachytit současnou podobu pohřebiště z hlediska prostorové organizace, tvaru náhrobků, které odrážejí změny společnosti v moderní době. Ústředním tématem je odraz odsunu německého obyvatelstva v některých částech okresu po roce 1945.
Z výzkumu vyplývá, že v obcích na Domažlicku, které byly v letech 1938 - 1945 odtržené od Československa, lze pozorovat různé způsoby chování vůči původním hřbitovům. Nachází se zde hřbitovy částečně vyčištěné od původních hrobů, které jsou stále využívány k pohřbívání (Všeruby, Poběžovice, Hyršov, Nemanice), nevyužívané a zpustlé (Maxov, Šitboř), výlučně s českými hroby (Klenčí, Trhanov), ale také hřbitovy, které se stále využívají a jsou zde vedle sebe české i německé hroby,
a to ty původní i nové (Folmava). Zdá se, že na to, v jakém jsou stavu, má velký vliv, jaké procento obyvatel bylo v obcích zastoupeno občany německé národnosti a v jaké oblasti se nachází. Respektive, zda obec byla, či nebyla ovlivněna vybudováním Železné opony.
Anotace v angličtině
Over the ages, the way of burial and the rituals associated with it has changed many times. However, we cannot deny them the faith or the religion connected with it. Many scholars devote to the phenomenon of death and burial, whether it is a period of prehistoric times, ancient times or the Middle Ages. Numerous articles of popular and reference literature have already been written on this topic. That is why I focused on
a period that is not so attractive for archeology - on Modern time (Modernity).
Modern time cemeteries can be studied from different perspectives. It is interesting to observe their social topography. It is also possible to study the distribution of funeral at each individual burial site, the higher level is then the comparison of each burial site between one other. At the level of the burial ground, it is possible to monitor either the deceased were placed on the area of the cemetery accidentally, or there were some rules.
I am dealing with this aspect in my diploma thesis, which focuses on the current cemeteries in Domažlice area. The main objective is to capture the present form of burial grounds in terms of the spatial organization, the shape of tombstones and their iconography, which reflect the changes of society in modern times. The central theme is the reflection of the expulsion of native German population in some parts of the district after 1945.
In the villages of Domažlice area, which were separated from Czechoslovakia between 1938 and 1945, different types of the behavior to the original cemeteries can be observed. There are cemeteries partially cleaned from the original graves, which are still used for burials (Všeruby, Poběžovice, Hyrsov, Nemanice), unused and deserted cemeteries (Maxov, Šitboř), cemeteries with only Czech graves (Klenčí, Trhanov), but also the ones which are still used and there are Czech and German graves next to each other (Folmava). It seems that their condition is influenced by the extent of the population nationality and the area in which they are located. More precisely, whether the village was or was not affected by the construction of the Iron Curtain. Cemeteries in these municipalities were in a very poor condition, at least until 1989, before the border was released. In recent years, these cemeteries have been restored, often with the participation of former German inhabitants or their descendants.
Klíčová slova
hřbitovy, modernita, Sudety, novověk, Domažlický okres
Klíčová slova v angličtině
cemeteries, modernity, Sudetenland, new ages, Domažlice district
Rozsah průvodní práce
94 s. (165 549)
Jazyk
CZ
Anotace
V průběhu věků se způsob pohřbů a rituálů s ním spojených mnohokrát změnil. Nemůžeme jim však popřít víru nebo náboženství s ním spojené. Mnoho učenců se věnuje fenoménu smrti a pohřbů, ať už jde o období prehistorické, starověku či středověku. Na toto téma již bylo napsáno mnoho článků a odborné literatury. Proto jsem se zaměřila na období, které není tak populární pro archeologii - a to novověk, respektive moderní dobu (modernitu).
Novověké hřbitovy lze studovat z různých hledisek. Je zajímavé sledovat jejich sociální topografii. Je možné studovat rozložení pohřbů na každém jednotlivém pohřebišti. Je možné sledovat, zda byl zemřelý umístěn na území hřbitova náhodně, nebo existovaly nějaká pravidla. Archeologie modernity se zabývá především nejmladší částí naší historie, tedy zhruba 19. a 20. století. Pro tento úsek dějin stále existuje mnoho pramenů, jako jsou např., různé dokumenty, nemovité památky či výpovědi a vzpomínky pamětníků. Těmi se obvykle zabývají antropologové nežli archeologové, ovšem pro archeologii modernity jsou tyto prameny také velmi důležité . Archeologie modernity (jak je nejčastěji nazývána) je pěstována především ve Španělsku a Spojeném království. Španělská archeologie se zabývá především občanskou válkou a následným frankistickým režimem, v Británii je pak největší pozornost věnována archeologii industriální. U nás v Čechách je prezentována především studiem zaniklých vesnic v pohraničí a archeologií konfliktů. Tato disciplína se zabývá pozůstatky politických, vojenských, náboženských a civilních střetů v minulosti. V poslední době se tento termín často užívá při výzkumech lokalit
z 20. století. Do archeologie konfliktů lze zařadit také výzkum bývalých sudetských hřbitovů.
Právě touto problematikou se zabývám ve své diplomové práci, jejímž tématem jsou současné hřbitovy na Domažlicku, na nichž byl proveden nedestruktivn výzkum. Hlavním cílem je zachytit současnou podobu pohřebiště z hlediska prostorové organizace, tvaru náhrobků, které odrážejí změny společnosti v moderní době. Ústředním tématem je odraz odsunu německého obyvatelstva v některých částech okresu po roce 1945.
Z výzkumu vyplývá, že v obcích na Domažlicku, které byly v letech 1938 - 1945 odtržené od Československa, lze pozorovat různé způsoby chování vůči původním hřbitovům. Nachází se zde hřbitovy částečně vyčištěné od původních hrobů, které jsou stále využívány k pohřbívání (Všeruby, Poběžovice, Hyršov, Nemanice), nevyužívané a zpustlé (Maxov, Šitboř), výlučně s českými hroby (Klenčí, Trhanov), ale také hřbitovy, které se stále využívají a jsou zde vedle sebe české i německé hroby,
a to ty původní i nové (Folmava). Zdá se, že na to, v jakém jsou stavu, má velký vliv, jaké procento obyvatel bylo v obcích zastoupeno občany německé národnosti a v jaké oblasti se nachází. Respektive, zda obec byla, či nebyla ovlivněna vybudováním Železné opony.
Anotace v angličtině
Over the ages, the way of burial and the rituals associated with it has changed many times. However, we cannot deny them the faith or the religion connected with it. Many scholars devote to the phenomenon of death and burial, whether it is a period of prehistoric times, ancient times or the Middle Ages. Numerous articles of popular and reference literature have already been written on this topic. That is why I focused on
a period that is not so attractive for archeology - on Modern time (Modernity).
Modern time cemeteries can be studied from different perspectives. It is interesting to observe their social topography. It is also possible to study the distribution of funeral at each individual burial site, the higher level is then the comparison of each burial site between one other. At the level of the burial ground, it is possible to monitor either the deceased were placed on the area of the cemetery accidentally, or there were some rules.
I am dealing with this aspect in my diploma thesis, which focuses on the current cemeteries in Domažlice area. The main objective is to capture the present form of burial grounds in terms of the spatial organization, the shape of tombstones and their iconography, which reflect the changes of society in modern times. The central theme is the reflection of the expulsion of native German population in some parts of the district after 1945.
In the villages of Domažlice area, which were separated from Czechoslovakia between 1938 and 1945, different types of the behavior to the original cemeteries can be observed. There are cemeteries partially cleaned from the original graves, which are still used for burials (Všeruby, Poběžovice, Hyrsov, Nemanice), unused and deserted cemeteries (Maxov, Šitboř), cemeteries with only Czech graves (Klenčí, Trhanov), but also the ones which are still used and there are Czech and German graves next to each other (Folmava). It seems that their condition is influenced by the extent of the population nationality and the area in which they are located. More precisely, whether the village was or was not affected by the construction of the Iron Curtain. Cemeteries in these municipalities were in a very poor condition, at least until 1989, before the border was released. In recent years, these cemeteries have been restored, often with the participation of former German inhabitants or their descendants.
Klíčová slova
hřbitovy, modernita, Sudety, novověk, Domažlický okres
Klíčová slova v angličtině
cemeteries, modernity, Sudetenland, new ages, Domažlice district
Zásady pro vypracování
Práce se zaměří na studium soudobých hřbitovů na území okresu Domažlice. Hlavním cílem je zachycení současné podoby pohřebních areálů z hlediska prostorové organizace, podoby náhrobků a jejich ikonografie, které vypovídají o proměnách společnosti v moderní době. Hlavním tématem je odraz odsunu původního obyvatelstva německé národnosti v některých částech okresu po roce 1945. Studium hřbitovů může přinést odpovědi na následující otázky: jak nově příchozí obyvatelé vnímali pohřební areály původních komunit, jak s nimi zacházeli, byly tyto areály využívány novými osadníky pro pohřby vlastních zemřelých, projevuje se symbolicky nárok na nově osídlované území prostřednictvím pohřebních aktivit? Terénní výzkum zahrne základní typologickou klasifikaci hřbitovů na území okresu (s využitím výsledků obdobného výzkumu v okrese Tachov), a to na základě jejich formálních a prostorových vlastností. Na zvolených hřbitovech bude provedena detailní dokumentace všech hrobů a analýza jejich vlastností. Výsledky spojené s odrazem změny obyvatelstva mohou nabídnout model pro studium proměn pohřebních areálů ve starších obdobích zkoumaných archeologickými metodami.
Zásady pro vypracování
Práce se zaměří na studium soudobých hřbitovů na území okresu Domažlice. Hlavním cílem je zachycení současné podoby pohřebních areálů z hlediska prostorové organizace, podoby náhrobků a jejich ikonografie, které vypovídají o proměnách společnosti v moderní době. Hlavním tématem je odraz odsunu původního obyvatelstva německé národnosti v některých částech okresu po roce 1945. Studium hřbitovů může přinést odpovědi na následující otázky: jak nově příchozí obyvatelé vnímali pohřební areály původních komunit, jak s nimi zacházeli, byly tyto areály využívány novými osadníky pro pohřby vlastních zemřelých, projevuje se symbolicky nárok na nově osídlované území prostřednictvím pohřebních aktivit? Terénní výzkum zahrne základní typologickou klasifikaci hřbitovů na území okresu (s využitím výsledků obdobného výzkumu v okrese Tachov), a to na základě jejich formálních a prostorových vlastností. Na zvolených hřbitovech bude provedena detailní dokumentace všech hrobů a analýza jejich vlastností. Výsledky spojené s odrazem změny obyvatelstva mohou nabídnout model pro studium proměn pohřebních areálů ve starších obdobích zkoumaných archeologickými metodami.
Seznam doporučené literatury
Benešová, M. 2001: Funerální architektura v tvorbě českých architektů druhé poloviny 19. století. In: Lorenzová, H. and Petrasová, T. (eds.), Fenomén smrti v české kultuře 19. století. Praha: Koniasch Latin Press, 92 105.
Dvořák, T. 2012: Vnitřní odsun 1947 - 1953. Závěrečná fáze "očisty pohraničí" v politických a společenských souvislostech poválečného Československa. Brno: Matice moravská.
Graves-Brown, P., Harrison, R. and Piccini, A. (eds.) 2013: The Oxford Handbook of the Archaeology of the Contemporary World. Oxford: Oxford University Press.
Hall, A. 2005: The History of London´s Highgate Cemetery, Dark Realms magazine. Available on: http://www.lulu.com/items/volume_44/670000/670772/1/print/Highgate.pdf.
Harrison, R. and Schofield, J. 2010: After Modernity. Archaeological Approaches to the Contemporary Past. Oxford: Oxford University Press.
Nash, G. 2000: Pomp and circumstances: archaeology, modernity and the corporatisation of death: early social and political Victorian attitudes towards burial practice, In: Graves-Brown (ed.), Matter, Materiality and Modern Culture. London New York: Routledge, 112-130.
Petrasová, T. 2001: Utopie a pragmatismus osvícenské architektury: klasicistní hrobky a hřbitovy. In: Lorenzová, H. and Petrasová, T. (eds.), Fenomén smrti v české kultuře 19. století. Praha: Koniasch Latin Press, 6578.
Prahl, R. et al. 2004: Umění náhrobku v českých zemích 1780 1830 - Grabmalkunst in den böhmischen Ländern 1780-1830. Praha: Academia.
Staněk, T. 1991: Odsun Němců z Československa 1945 - 1947. Praha: Academia Naše vojsko.
Topinka, J. 2008: Dosídlování pohraničí Plzeňska 1954 1960 Besiedeln des Grenzgebietes der Region Pilsen in Jahren 1954 1960, Minulostí Západočeského kraje 43, 115-162, 530-531.
Vaněk, P. 2001: Konstituování pohraničního území v letech 1948 1951 jako prvek ochrany státní hranice, Západočeský sborník historický 7, 332339.
Vařeka, P. (ed.) 2013: Archeologie 19. a 20. století. Přístupy metody témata. Plzeň: Vydavatelství Západočeské univerzity.
Seznam doporučené literatury
Benešová, M. 2001: Funerální architektura v tvorbě českých architektů druhé poloviny 19. století. In: Lorenzová, H. and Petrasová, T. (eds.), Fenomén smrti v české kultuře 19. století. Praha: Koniasch Latin Press, 92 105.
Dvořák, T. 2012: Vnitřní odsun 1947 - 1953. Závěrečná fáze "očisty pohraničí" v politických a společenských souvislostech poválečného Československa. Brno: Matice moravská.
Graves-Brown, P., Harrison, R. and Piccini, A. (eds.) 2013: The Oxford Handbook of the Archaeology of the Contemporary World. Oxford: Oxford University Press.
Hall, A. 2005: The History of London´s Highgate Cemetery, Dark Realms magazine. Available on: http://www.lulu.com/items/volume_44/670000/670772/1/print/Highgate.pdf.
Harrison, R. and Schofield, J. 2010: After Modernity. Archaeological Approaches to the Contemporary Past. Oxford: Oxford University Press.
Nash, G. 2000: Pomp and circumstances: archaeology, modernity and the corporatisation of death: early social and political Victorian attitudes towards burial practice, In: Graves-Brown (ed.), Matter, Materiality and Modern Culture. London New York: Routledge, 112-130.
Petrasová, T. 2001: Utopie a pragmatismus osvícenské architektury: klasicistní hrobky a hřbitovy. In: Lorenzová, H. and Petrasová, T. (eds.), Fenomén smrti v české kultuře 19. století. Praha: Koniasch Latin Press, 6578.
Prahl, R. et al. 2004: Umění náhrobku v českých zemích 1780 1830 - Grabmalkunst in den böhmischen Ländern 1780-1830. Praha: Academia.
Staněk, T. 1991: Odsun Němců z Československa 1945 - 1947. Praha: Academia Naše vojsko.
Topinka, J. 2008: Dosídlování pohraničí Plzeňska 1954 1960 Besiedeln des Grenzgebietes der Region Pilsen in Jahren 1954 1960, Minulostí Západočeského kraje 43, 115-162, 530-531.
Vaněk, P. 2001: Konstituování pohraničního území v letech 1948 1951 jako prvek ochrany státní hranice, Západočeský sborník historický 7, 332339.
Vařeka, P. (ed.) 2013: Archeologie 19. a 20. století. Přístupy metody témata. Plzeň: Vydavatelství Západočeské univerzity.