Svojí nejširší orientací se tato disertační práce zabývá Popperovou filosofií vědy, jejím specifičtějším zaměřením je pak řešení problému indukce v rámci kriticko-racionalistické myšlenkové tradice. Jako kriticko-racionalistická je v této práci označována ta rozvíjející se filosofická či přesněji epistemologická koncepce, která se zabývá tím, jak bychom měli přistupovat k poznání. Zatímco tradiční epistemologie považuje poznání za něco, co musí být v základu jisté a zdůvodněné, kritický racionalismus je specifický postojem, kdy prohlašuje, že nemáme žádné konečné odpovědi a samotná pravda je pak pro nás věčným hledáním. Domníváme se, že problém indukce představuje styčný bod, na kterém lze pochopit specifika Popperova unikátního přístupu k filosofii a vědecké metodologii. Bližší analýza Popperova řešení a následujících debat na toto téma nám může pomoci snáze identifikovat slabší a silnější místa jeho vědecké metody a přesněji ustavit jeho místo v dějinách filosofie vědy. Zvolená výzkumná otázka zní tedy v její nejširší podobě následovně: Podařilo se Popperovi
či kritickému racionalismu vyřešit problém indukce?
Anotace v angličtině
Can we justify the opinion that the future will be to a significant extent similar to the past? That is the tone in which David Hume defined the nowadays traditional version of the problem of induction in the 18th century England and the striving for justification of induction judgments bothers philosophers even 250 years after his death. The Austrian-British philosopher Karl Popper believed that he had successfully solved this vital philosophical problem, nonetheless the prevailing consensus of philosophers of science thinks otherwise.
In its widest focus this dissertation deals with Popper's philosophy of science, at its centre then lies the solution of the problem of induction within the critical-rationalist tradition of thought. The chosen research question is in its widest form thus defined: Has Popper or critical rationalism succeeded at solving the problem of induction?
The dissertation's text itself can be divided into four main units. The first one is historical excursion tracing the genesis of Popper's opinions in Vienna of the 1930's. This part analyses also the process itself and the circumstances of drafting Popper's early work The Two Fundamental Problems of the Theory of Knowledge which represents a tool necessary for Popperian scholars who are given by it a key to understanding of formation of Popper's mature views. Second unit creates a context between Hume's solution of the problem
of induction and Popper's original attitude. Within it, Popper rejects induction but unlike Hume he finds for philosophy and above all for science a non-destructive way forward. The analysis of Poper's solution is followed by its (critical) reflection wherein the key objections are represented by John Worrall and Wes Salmon. They deal with the impossibility of presenting any prediction of the future within critical rationalism under the condition that utter rejection of induction is defined as the initial requirement. Approaching the end of the respective unit, Popper's solution is assessed with regard
to the mentioned objections and within it, current state of the debate is discussed.
In the third unit we abandon Popper's solution and focus on the development
of critical rationalism by Popper's students. Because Alan Musgrave as well as William Bartley were those who have decided to modify the Popperian basis and based on that alteration bring such a solution of the problem of induction that would stand against the above mentioned critical objections.
The final unit presents a reliabilist solution of the problem of induction defining its attitude towards science on the basis of thoughts of philosophical naturalism. Simultaneously, identical points of critical rationalism and reliabilist epistemology are described. At the very end it is attempted to synthesize both approaches to knowledge but also to everyday reality of which science is an inseparable part.
Despite the current prevailing Anglo-Saxon opinion condemning Popper's solution across the whole of his works, we believe that search for validity of the Propperian solution of the problem of induction as well as the honest attempt to open up a discussion of the given topic with the goal of finding a contemporary winner of the critical debate are not needless.
Klíčová slova
Karl Popper, kritický racionalismus, problém indukce, filosofie vědy, reliabilismus
Klíčová slova v angličtině
Karl Popper, critical rationalism, problem of induction, philosophy of science, reliabilism
Rozsah průvodní práce
141
Jazyk
CZ
Anotace
Svojí nejširší orientací se tato disertační práce zabývá Popperovou filosofií vědy, jejím specifičtějším zaměřením je pak řešení problému indukce v rámci kriticko-racionalistické myšlenkové tradice. Jako kriticko-racionalistická je v této práci označována ta rozvíjející se filosofická či přesněji epistemologická koncepce, která se zabývá tím, jak bychom měli přistupovat k poznání. Zatímco tradiční epistemologie považuje poznání za něco, co musí být v základu jisté a zdůvodněné, kritický racionalismus je specifický postojem, kdy prohlašuje, že nemáme žádné konečné odpovědi a samotná pravda je pak pro nás věčným hledáním. Domníváme se, že problém indukce představuje styčný bod, na kterém lze pochopit specifika Popperova unikátního přístupu k filosofii a vědecké metodologii. Bližší analýza Popperova řešení a následujících debat na toto téma nám může pomoci snáze identifikovat slabší a silnější místa jeho vědecké metody a přesněji ustavit jeho místo v dějinách filosofie vědy. Zvolená výzkumná otázka zní tedy v její nejširší podobě následovně: Podařilo se Popperovi
či kritickému racionalismu vyřešit problém indukce?
Anotace v angličtině
Can we justify the opinion that the future will be to a significant extent similar to the past? That is the tone in which David Hume defined the nowadays traditional version of the problem of induction in the 18th century England and the striving for justification of induction judgments bothers philosophers even 250 years after his death. The Austrian-British philosopher Karl Popper believed that he had successfully solved this vital philosophical problem, nonetheless the prevailing consensus of philosophers of science thinks otherwise.
In its widest focus this dissertation deals with Popper's philosophy of science, at its centre then lies the solution of the problem of induction within the critical-rationalist tradition of thought. The chosen research question is in its widest form thus defined: Has Popper or critical rationalism succeeded at solving the problem of induction?
The dissertation's text itself can be divided into four main units. The first one is historical excursion tracing the genesis of Popper's opinions in Vienna of the 1930's. This part analyses also the process itself and the circumstances of drafting Popper's early work The Two Fundamental Problems of the Theory of Knowledge which represents a tool necessary for Popperian scholars who are given by it a key to understanding of formation of Popper's mature views. Second unit creates a context between Hume's solution of the problem
of induction and Popper's original attitude. Within it, Popper rejects induction but unlike Hume he finds for philosophy and above all for science a non-destructive way forward. The analysis of Poper's solution is followed by its (critical) reflection wherein the key objections are represented by John Worrall and Wes Salmon. They deal with the impossibility of presenting any prediction of the future within critical rationalism under the condition that utter rejection of induction is defined as the initial requirement. Approaching the end of the respective unit, Popper's solution is assessed with regard
to the mentioned objections and within it, current state of the debate is discussed.
In the third unit we abandon Popper's solution and focus on the development
of critical rationalism by Popper's students. Because Alan Musgrave as well as William Bartley were those who have decided to modify the Popperian basis and based on that alteration bring such a solution of the problem of induction that would stand against the above mentioned critical objections.
The final unit presents a reliabilist solution of the problem of induction defining its attitude towards science on the basis of thoughts of philosophical naturalism. Simultaneously, identical points of critical rationalism and reliabilist epistemology are described. At the very end it is attempted to synthesize both approaches to knowledge but also to everyday reality of which science is an inseparable part.
Despite the current prevailing Anglo-Saxon opinion condemning Popper's solution across the whole of his works, we believe that search for validity of the Propperian solution of the problem of induction as well as the honest attempt to open up a discussion of the given topic with the goal of finding a contemporary winner of the critical debate are not needless.
Klíčová slova
Karl Popper, kritický racionalismus, problém indukce, filosofie vědy, reliabilismus
Klíčová slova v angličtině
Karl Popper, critical rationalism, problem of induction, philosophy of science, reliabilism
Zásady pro vypracování
Jak jsme uvedli již v úvodu, zastáváme názor, že externalistická analýza představuje vhodné doplnění internalistického přístupu. Současný příklon k metodologickému externalismu můžeme vypozorovat i jako aktuální trend v popperiánském bádání. Jakkoli by se totiž při zběžném prolistování odborných filosoficko-vědních časopisů mohlo zdát, že popperianismus již dávno ztratil veškerou odbornou pozornost, není to tak docela pravda. Při důslednějším průzkumu odhalíme, že Popper i kritický racionalismus nevymizeli z akademické diskuze docela. Ovšem spíše než na rozvoj či reflexi Popperovy filosofie (pomineme-li samotné kritické racionalisty) je soustředěnost upírána k historické rekonstrukci událostí, které daný směr formovaly.
Jako metodologické vodítko pro zkoumání dějin vědy užíváme monografii Daniela Špeldy: Proměny historiografie vědy. Při vymezení internalistického
a externalistického hlediska charakterizuje Špelda tuto zásadní dichotomii v přístupu k dějinám vědy následovně: "Spory tedy vyvolává především otázka, zda se sociální kontext, v němž se odehrává vědecký výzkum, podepisuje i na obsahu vědeckého poznání. [] Internalismus bývá vymezován jako názor, podle něhož je věda abstraktní, intelektuální bádání izolované od sociálních, politických a ekonomických poměrů."
Na základě realizovaného bádání se přidržujeme jistých výhrad k aplikaci čistě internalistického přístupu. Soudíme totiž, že při analýze Popperova vídeňského působení stejně jako při hodnocení jeho role v britském filosofickém prostředí je třeba přihlédnout k mnoha externím faktorům, které toto pro formování kritického racionalismu klíčové období provázely.
Při interpretaci primárních i sekundárních textových pramenů se tak snažíme vyvarovat jejich izolovaného čtení jako textů o sobě, ale dané filosofické ideje jsou spíše nahlíženy v relevantním kontextu dobové přítomnosti. Zvolený metodologický postoj současně zohledňuje "sociální a kulturní faktory nejen v souvislosti se směrem vědeckého bádání, nýbrž i vzhledem k samotnému jeho obsahu a výsledkům". Domníváme se, že daný postup lépe vyhovuje požadavkům na komplexní popis jemného charakteru vědecko-filosofického výzkumu.
Zásady pro vypracování
Jak jsme uvedli již v úvodu, zastáváme názor, že externalistická analýza představuje vhodné doplnění internalistického přístupu. Současný příklon k metodologickému externalismu můžeme vypozorovat i jako aktuální trend v popperiánském bádání. Jakkoli by se totiž při zběžném prolistování odborných filosoficko-vědních časopisů mohlo zdát, že popperianismus již dávno ztratil veškerou odbornou pozornost, není to tak docela pravda. Při důslednějším průzkumu odhalíme, že Popper i kritický racionalismus nevymizeli z akademické diskuze docela. Ovšem spíše než na rozvoj či reflexi Popperovy filosofie (pomineme-li samotné kritické racionalisty) je soustředěnost upírána k historické rekonstrukci událostí, které daný směr formovaly.
Jako metodologické vodítko pro zkoumání dějin vědy užíváme monografii Daniela Špeldy: Proměny historiografie vědy. Při vymezení internalistického
a externalistického hlediska charakterizuje Špelda tuto zásadní dichotomii v přístupu k dějinám vědy následovně: "Spory tedy vyvolává především otázka, zda se sociální kontext, v němž se odehrává vědecký výzkum, podepisuje i na obsahu vědeckého poznání. [] Internalismus bývá vymezován jako názor, podle něhož je věda abstraktní, intelektuální bádání izolované od sociálních, politických a ekonomických poměrů."
Na základě realizovaného bádání se přidržujeme jistých výhrad k aplikaci čistě internalistického přístupu. Soudíme totiž, že při analýze Popperova vídeňského působení stejně jako při hodnocení jeho role v britském filosofickém prostředí je třeba přihlédnout k mnoha externím faktorům, které toto pro formování kritického racionalismu klíčové období provázely.
Při interpretaci primárních i sekundárních textových pramenů se tak snažíme vyvarovat jejich izolovaného čtení jako textů o sobě, ale dané filosofické ideje jsou spíše nahlíženy v relevantním kontextu dobové přítomnosti. Zvolený metodologický postoj současně zohledňuje "sociální a kulturní faktory nejen v souvislosti se směrem vědeckého bádání, nýbrž i vzhledem k samotnému jeho obsahu a výsledkům". Domníváme se, že daný postup lépe vyhovuje požadavkům na komplexní popis jemného charakteru vědecko-filosofického výzkumu.
Seznam doporučené literatury
AGASSI, Joseph. A Philosopher's Apprentice: In Karl Popper's Workshop. Amsterdam: Rodopi, 1993.
AGASSI, Joseph. "After Lakatos: The End of an Era." In Agassi, J., The Gentle Art of Philosophical Polemics: Selected Reviews and Comments, LaSalle: Open Court, 1988, s. 422-424.
AGASSI, Joseph. "As you like it." In Agassi, J., The Gentle Art of Philosophical Polemics: Selected Reviews and Comments. LaSalle: Open Court, 1988, s. 422-424.
AGASSI, Joseph. "Dissertation Without Tears." In Zecha, G. (ed.), Critical Rationalism and Educational Discourse. Amsterdam & New York: Rodopi, 1999, s. 59-82.
MUSGRAVE, Alan. Essays on realism and rationalism, Amsterdam: Rodopi, 1999.
MUSGRAVE, Alan. "How Popper [Might Have] Solved the Problem of Induction." Philosophy, Vol. 0, Issue 1, 2004, s. 19-31.
MUSGRAVE, Alan. "The objectivism in Popper's epistemology." In Schilpp, P. A. (ed.), The Philosophy of Karl Popper, Vol. 1. La Salle: Open Court Press, 1974, s. 560596.
PAPINEAU, David. "Realism, Ramsey Sentences and the Pessimistic Meta-Induction."
Studies in History and Philosophy of Science, Vol. 41, 2010, s. 375385.
PARUSNIKOVÁ, Zuzana. "Epistemologie K. R. Poppera a darwinistický výklad růstu vědění." In Nosek, J. Havlík, V. (eds.), Evoluce a věda. Nymburk: OPS, 2008, s. 63-78.
PARUSNIKOVÁ, Zuzana. Rozum kritika otevřenost. Živý odkaz filosofie K. R. Poppera. Praha: Filosofia, 2007.
PARUSNIKOVÁ, Zuzana. "Skeptik David Hume" In Loužek, M. (ed.), David Hume: 300 let od narození. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2011, s. 1735.
PARUSNIKOVÁ, Zuzana. "Vyřešil K. R. Popper psychologický problém indukce?"
In Havlík, V. (ed.), Metoda - význam - intence. Popperovské motivy v současném analytickém myšlení. Praha: Filosofia, 2003, s. 55-65.
POLANYI, Michael. Knowing and Being. Chicago: The University of Chicago Press, 1969.
POPPER, Karl, R. Logika vědeckého bádání, Praha: OIKOYMENH, 1997.
POPPER, Karl, R. "Normal Science and Its Dangers." In Lakatos, I. Musgrave,
A. (eds.), Criticism and the Growth of Knowledge. Cambridge: Cambridge University Press, 1970, s. 5158.
POPPER, Karl, R. Objective Knowledge: An Evolutionary Approach. Oxford: Oxford University Press, 1972.
POPPER, Karl, R. Otevřená společnost a její nepřátelé. II. Vzedmutí proroctví: Hegel, Marx a co následovalo. Praha: OIKOYMENH, 2015.
POPPER, Karl, R. "Public Opinion and Liberal Principles." In In Search of a Better World: Lectures and Essays from Thirty Years. London: Routledge, 1994, s. 151160.
POPPER, Karl, R. Realism and the Aim of Science. New Jersey: Rowman and Littlefield, 1983.
POPPER, Karl, R. "Replies to my critics." In Schilpp, P. (ed.), The Philosophy of Karl Popper, Vol. 2. La Salle: Open Court Press, 1974, s. 9611197.
POPPER, Karl, R. The Myth of the Framework: In Defence of Science and Rationality, (ed. M. A. Notturno), London: Routledge, 1996.
POPPER, Karl, R. The Two Fundamental Problems of the Theory of Knowledge. London: Routledge, 2008.
POPPER, Karl, R. Unended Quest: An Intellectual Autobiography. London & New York: Routledge, 2002.
RUSSELL, Bertrand. Logika, věda, filozofie, společnost. Praha: Svoboda, 1993.
RUSSELL, Bertrand. The Problems of Philosophy. Oxford: Oxford University Press, 1997.
SALMON, Wesley. "Rational Prediction." The British Journal for the Philosophy
of Science, Vol. 32, Issue 2, 1981, s. 115-125.
Seznam doporučené literatury
AGASSI, Joseph. A Philosopher's Apprentice: In Karl Popper's Workshop. Amsterdam: Rodopi, 1993.
AGASSI, Joseph. "After Lakatos: The End of an Era." In Agassi, J., The Gentle Art of Philosophical Polemics: Selected Reviews and Comments, LaSalle: Open Court, 1988, s. 422-424.
AGASSI, Joseph. "As you like it." In Agassi, J., The Gentle Art of Philosophical Polemics: Selected Reviews and Comments. LaSalle: Open Court, 1988, s. 422-424.
AGASSI, Joseph. "Dissertation Without Tears." In Zecha, G. (ed.), Critical Rationalism and Educational Discourse. Amsterdam & New York: Rodopi, 1999, s. 59-82.
MUSGRAVE, Alan. Essays on realism and rationalism, Amsterdam: Rodopi, 1999.
MUSGRAVE, Alan. "How Popper [Might Have] Solved the Problem of Induction." Philosophy, Vol. 0, Issue 1, 2004, s. 19-31.
MUSGRAVE, Alan. "The objectivism in Popper's epistemology." In Schilpp, P. A. (ed.), The Philosophy of Karl Popper, Vol. 1. La Salle: Open Court Press, 1974, s. 560596.
PAPINEAU, David. "Realism, Ramsey Sentences and the Pessimistic Meta-Induction."
Studies in History and Philosophy of Science, Vol. 41, 2010, s. 375385.
PARUSNIKOVÁ, Zuzana. "Epistemologie K. R. Poppera a darwinistický výklad růstu vědění." In Nosek, J. Havlík, V. (eds.), Evoluce a věda. Nymburk: OPS, 2008, s. 63-78.
PARUSNIKOVÁ, Zuzana. Rozum kritika otevřenost. Živý odkaz filosofie K. R. Poppera. Praha: Filosofia, 2007.
PARUSNIKOVÁ, Zuzana. "Skeptik David Hume" In Loužek, M. (ed.), David Hume: 300 let od narození. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2011, s. 1735.
PARUSNIKOVÁ, Zuzana. "Vyřešil K. R. Popper psychologický problém indukce?"
In Havlík, V. (ed.), Metoda - význam - intence. Popperovské motivy v současném analytickém myšlení. Praha: Filosofia, 2003, s. 55-65.
POLANYI, Michael. Knowing and Being. Chicago: The University of Chicago Press, 1969.
POPPER, Karl, R. Logika vědeckého bádání, Praha: OIKOYMENH, 1997.
POPPER, Karl, R. "Normal Science and Its Dangers." In Lakatos, I. Musgrave,
A. (eds.), Criticism and the Growth of Knowledge. Cambridge: Cambridge University Press, 1970, s. 5158.
POPPER, Karl, R. Objective Knowledge: An Evolutionary Approach. Oxford: Oxford University Press, 1972.
POPPER, Karl, R. Otevřená společnost a její nepřátelé. II. Vzedmutí proroctví: Hegel, Marx a co následovalo. Praha: OIKOYMENH, 2015.
POPPER, Karl, R. "Public Opinion and Liberal Principles." In In Search of a Better World: Lectures and Essays from Thirty Years. London: Routledge, 1994, s. 151160.
POPPER, Karl, R. Realism and the Aim of Science. New Jersey: Rowman and Littlefield, 1983.
POPPER, Karl, R. "Replies to my critics." In Schilpp, P. (ed.), The Philosophy of Karl Popper, Vol. 2. La Salle: Open Court Press, 1974, s. 9611197.
POPPER, Karl, R. The Myth of the Framework: In Defence of Science and Rationality, (ed. M. A. Notturno), London: Routledge, 1996.
POPPER, Karl, R. The Two Fundamental Problems of the Theory of Knowledge. London: Routledge, 2008.
POPPER, Karl, R. Unended Quest: An Intellectual Autobiography. London & New York: Routledge, 2002.
RUSSELL, Bertrand. Logika, věda, filozofie, společnost. Praha: Svoboda, 1993.
RUSSELL, Bertrand. The Problems of Philosophy. Oxford: Oxford University Press, 1997.
SALMON, Wesley. "Rational Prediction." The British Journal for the Philosophy
of Science, Vol. 32, Issue 2, 1981, s. 115-125.