Hlavní zájem práce se soustřeďuje na zvláštní aspekty vztahu mezi homérským básníkem (aoidem) a jeho publikem. Na pozadí homérských epických básní zkoumá různé funkce tohoto vztahu a ukazuje jejich blízkost ke smrti a umírání. Rozdělení narativního prostoru Iliady a Odyssey jak je strukturováno v práci reflektuje různé vztaženosti vůči smrti a sleduje hlavní témata homérské epické poezie. Cílem je poukázat na souvislosti mezi otázkou po původu homérských eposů a postmodernistickým prohlašováním smrti autora, známého ze stejnojmenného eseje Rolanda Barthese. Práce trvá na souměřitelnosti homérského publika a dnešního čtenáře ale zdůrazňuje neoddělitelnost čtení textu a tázání se po jeho původu. Prohlášení autora za mrtvého je jen dalším z možných diskurzů. Povaha autorství je lépe vyjádřena samotným tázáním. Lidskou přirozeností je tázání, včetně tázání se po původu textu. Proto jméno Homéra zůstává alespoň částečně živé jako modalita možného autorství.
Anotace v angličtině
The thesis central concern is in special aspects of relation between homeric poet (aoidos) and his audience. On the background of Homeric poems itself it examines various functions of this relation and shows its proximity to death and dying. The diversification of the narrative space of Iliad and Odyssey as structured in the thesis both reflects diverse relationships toward the phenomenon of death and follows the most important subject matter of homeric epic. The aim is to show eventually the consequences between the question of the origin of Homeric epic widely known as Homeric question and postmodern claiming of the death of the author as is best known from Roland Barthes essay Death of the author. The thesis persists upon commensurability of homeric audience and today´s reader of Homeric epic but emphasizes inseparable reading of text and questioning its origin. The author can be claimed to be dead but only as another possible discourse. The nature of the authorship is better expressed by the question itself than by claiming his death. Human conditions are requiring the neccesity of questioning the text including asking about its origin. That is, according the thesis, why should the name of Homer stay at least half alive.
Klíčová slova
Smrt, aoidos, Homér, Ílias, Odyssea, homérská otázka, promluva, text
Hlavní zájem práce se soustřeďuje na zvláštní aspekty vztahu mezi homérským básníkem (aoidem) a jeho publikem. Na pozadí homérských epických básní zkoumá různé funkce tohoto vztahu a ukazuje jejich blízkost ke smrti a umírání. Rozdělení narativního prostoru Iliady a Odyssey jak je strukturováno v práci reflektuje různé vztaženosti vůči smrti a sleduje hlavní témata homérské epické poezie. Cílem je poukázat na souvislosti mezi otázkou po původu homérských eposů a postmodernistickým prohlašováním smrti autora, známého ze stejnojmenného eseje Rolanda Barthese. Práce trvá na souměřitelnosti homérského publika a dnešního čtenáře ale zdůrazňuje neoddělitelnost čtení textu a tázání se po jeho původu. Prohlášení autora za mrtvého je jen dalším z možných diskurzů. Povaha autorství je lépe vyjádřena samotným tázáním. Lidskou přirozeností je tázání, včetně tázání se po původu textu. Proto jméno Homéra zůstává alespoň částečně živé jako modalita možného autorství.
Anotace v angličtině
The thesis central concern is in special aspects of relation between homeric poet (aoidos) and his audience. On the background of Homeric poems itself it examines various functions of this relation and shows its proximity to death and dying. The diversification of the narrative space of Iliad and Odyssey as structured in the thesis both reflects diverse relationships toward the phenomenon of death and follows the most important subject matter of homeric epic. The aim is to show eventually the consequences between the question of the origin of Homeric epic widely known as Homeric question and postmodern claiming of the death of the author as is best known from Roland Barthes essay Death of the author. The thesis persists upon commensurability of homeric audience and today´s reader of Homeric epic but emphasizes inseparable reading of text and questioning its origin. The author can be claimed to be dead but only as another possible discourse. The nature of the authorship is better expressed by the question itself than by claiming his death. Human conditions are requiring the neccesity of questioning the text including asking about its origin. That is, according the thesis, why should the name of Homer stay at least half alive.
Klíčová slova
Smrt, aoidos, Homér, Ílias, Odyssea, homérská otázka, promluva, text
Cíl práce: Cílem předkládané práce bude provést srovnání pojetí smrti a nesmrtelnosti v homérském Řecku.
Metody práce: Interpretace vybraných pasáží textů homérských eposů kombinované s Komparací přístupů v sekundární literatuře.
Zásady práce: Pravidelné konzultace s vedoucím práce.
Začátek studia - heuristická fáze - základní background klasických studií, do Vánoc písemné jádro práce - cca 30 stran textu (ne v definitivní podobě).
Využívání současných interpretačních metod, textové analýzy a hermeneutické filologie, komparace sekundární literatury.
Před odevzdáním práce bude celý text práce předložen vedoucímu k posouzení.
Kvalifikační práce bude vypracována v souladu s platným rozhodnutím děkana O požadavcích na bakalářské a diplomové práce a o konání státních závěrečných zkoušek.
Zásady pro vypracování
Cíl práce: Cílem předkládané práce bude provést srovnání pojetí smrti a nesmrtelnosti v homérském Řecku.
Metody práce: Interpretace vybraných pasáží textů homérských eposů kombinované s Komparací přístupů v sekundární literatuře.
Zásady práce: Pravidelné konzultace s vedoucím práce.
Začátek studia - heuristická fáze - základní background klasických studií, do Vánoc písemné jádro práce - cca 30 stran textu (ne v definitivní podobě).
Využívání současných interpretačních metod, textové analýzy a hermeneutické filologie, komparace sekundární literatury.
Před odevzdáním práce bude celý text práce předložen vedoucímu k posouzení.
Kvalifikační práce bude vypracována v souladu s platným rozhodnutím děkana O požadavcích na bakalářské a diplomové práce a o konání státních závěrečných zkoušek.
Seznam doporučené literatury
DETIENNE, Marcel, Mistři pravdy v archaickém Řecku. Praha: OIKOYMENH, 2000. ISBN 80-7298-003-3.
DIETZ, Günther, Menschenwürde bei Homer.Universitätsverlag. C.Winter. Heidelberg.
DODDS, E.R, Řekové a iracionálno. Praha: OIKOYMENH. 2000. ISBN 80-7298-011-4.
HOMÉROS, Ílias. Praha: Nakladatelství Petr Rezek. 2007. ISBN 80-86027-25-2
HOMÉR, Odysseia. Praha: Naše Vojsko, 1980. Bez ISBN.
KIRK, Geoffrey, Raven, John, E., Schofield, Malcolm, Předsókratovští filosofové. Praha: OIKOYMENH, 2004. ISBN 80-7298-110-2.
MIREAUX, Emile, Život v homérské době. Praha: Odeon, 1980. Bez ISBN.
NICOLSON, Adam, The Mighty Dead. Why Homers Matters. London: William Collins, 2014. ISBN 978-0-00-733553-4.
PLATÓN, Faidón. Praha: OIKOYMENH, 2005. ISBN 80-7298-158-7.
PLATÓN, Euthyfrón. Obrana Sokratova. Kritón. Praha: OIKOYMENH, 2005. ISBN 80-7298-140-4.
PLATÓN, Ústava. Praha: OIKOYMENH, 2005. ISBN 80-7298-142-0.
ROHDE, Erwin, Psyche. The Cult of Souls and Belief in Immortality. London: Kegan Paul, Trench, Trubner & Co.LTD. New York: Harcourt, Brace & Company, Inc. 1925. Bez ISBN.
SCHERER, Georg, Smrt jako filosofický problém. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2005. ISBN 80-7192-914-X.
SNELL, B. Discovery of the Mind: The Greek Origins of the Thought. Oxford: Basic Blackwell. 1953. Bez ISBN.
SZLEZÁK, Thomas A., Za co vděčí Evropa Řekům. Praha: OIKOYMENH, 2014. ISBN 978-80-7298-496-1.
ŠEDINA, Miroslav, Sparagmos. Praha: OIKOYMENH, 1997. ISBN 80-86005-33-X.
VERNANT, Jean Pierre, Hestia a Hermés. Praha: OIKOYMENH, 2004. ISBN 80-7298-093-9.
VERNANT, Jean-Pierre, Počátky řeckého myšlení. Praha: OIKOYMENH. ISBN 80-85241-45-5.
Seznam doporučené literatury
DETIENNE, Marcel, Mistři pravdy v archaickém Řecku. Praha: OIKOYMENH, 2000. ISBN 80-7298-003-3.
DIETZ, Günther, Menschenwürde bei Homer.Universitätsverlag. C.Winter. Heidelberg.
DODDS, E.R, Řekové a iracionálno. Praha: OIKOYMENH. 2000. ISBN 80-7298-011-4.
HOMÉROS, Ílias. Praha: Nakladatelství Petr Rezek. 2007. ISBN 80-86027-25-2
HOMÉR, Odysseia. Praha: Naše Vojsko, 1980. Bez ISBN.
KIRK, Geoffrey, Raven, John, E., Schofield, Malcolm, Předsókratovští filosofové. Praha: OIKOYMENH, 2004. ISBN 80-7298-110-2.
MIREAUX, Emile, Život v homérské době. Praha: Odeon, 1980. Bez ISBN.
NICOLSON, Adam, The Mighty Dead. Why Homers Matters. London: William Collins, 2014. ISBN 978-0-00-733553-4.
PLATÓN, Faidón. Praha: OIKOYMENH, 2005. ISBN 80-7298-158-7.
PLATÓN, Euthyfrón. Obrana Sokratova. Kritón. Praha: OIKOYMENH, 2005. ISBN 80-7298-140-4.
PLATÓN, Ústava. Praha: OIKOYMENH, 2005. ISBN 80-7298-142-0.
ROHDE, Erwin, Psyche. The Cult of Souls and Belief in Immortality. London: Kegan Paul, Trench, Trubner & Co.LTD. New York: Harcourt, Brace & Company, Inc. 1925. Bez ISBN.
SCHERER, Georg, Smrt jako filosofický problém. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2005. ISBN 80-7192-914-X.
SNELL, B. Discovery of the Mind: The Greek Origins of the Thought. Oxford: Basic Blackwell. 1953. Bez ISBN.
SZLEZÁK, Thomas A., Za co vděčí Evropa Řekům. Praha: OIKOYMENH, 2014. ISBN 978-80-7298-496-1.
ŠEDINA, Miroslav, Sparagmos. Praha: OIKOYMENH, 1997. ISBN 80-86005-33-X.
VERNANT, Jean Pierre, Hestia a Hermés. Praha: OIKOYMENH, 2004. ISBN 80-7298-093-9.
VERNANT, Jean-Pierre, Počátky řeckého myšlení. Praha: OIKOYMENH. ISBN 80-85241-45-5.