Tématem práce je zkoumání dopadu nezaměstnanosti na fyzické a psychické zdraví. Významnou souvislost mezi socioekonomickým statusem a zdravotním stavem doložila celá řada domácích a zahraničních studií. Sociologičtí i medicínští badatelé shledávají zaměstnanecký status, tj. skutečnost, zda se jedinec nachází v pracovním procesu či nikoliv, za jeden z nejsignifikantnějších socioekonomických faktorů ovlivňujících zdraví. V teoretické části jsou nastíněny vybrané aspekty a témata, jimiž se sociologové a medicínsky orientovaní výzkumníci zabývají. Metodologická část se bude nejprve věnovat stručnému představení možností, kterak lze v empirických studiích pojednávajících o zdravotních dopadech nezaměstnanosti měřit zdravotní stav. V této souvislosti bude diskutováno, nakolik může ukazatel subjektivního pocitu zdraví sloužit jako spolehlivý nástroj pro měření efektů ztráty práce. Poslední sekce bude věnována vzájemným vazbám mezi zaměstnaneckým statusem a úrovní zdraví jedince.
Annotation in English
The study examines the impact of unemployment on the individual´s physical and mental well-being. In the theoretical part there are briefly introduced several themes and spheres, on which sociological and medical researches focus.In this part there is also outlined a historical evolution in exploration the impacts of individual´s experience of jobloss. It is also discussed, to what degrese is impact of jobloss mediated by gender, age, and level of educational attainment.
The positive association between education and health is in studies well established. Compared to the poorly educated, well educated respondents are less likely to be unemployed, are more likely to work fulltime, to have fulfilling, subjectively rewarding jobs, high incomes, and low economic hardship. These all aspects significantly improve health. The well educated individuals report a greater sense of control over their lives and health. The age is also significant predictor of health impact in consequence of unemployment. However, researchers interfere with the problem of reverse causality in this level of investigation, i.e. whether health affects the employment or whether the employment status affects health.
Keywords
nezaměstnanost, zdraví, socioekonomický status, subjektivní zdraví, pohlaví, věk, dosažené vzdělání
Tématem práce je zkoumání dopadu nezaměstnanosti na fyzické a psychické zdraví. Významnou souvislost mezi socioekonomickým statusem a zdravotním stavem doložila celá řada domácích a zahraničních studií. Sociologičtí i medicínští badatelé shledávají zaměstnanecký status, tj. skutečnost, zda se jedinec nachází v pracovním procesu či nikoliv, za jeden z nejsignifikantnějších socioekonomických faktorů ovlivňujících zdraví. V teoretické části jsou nastíněny vybrané aspekty a témata, jimiž se sociologové a medicínsky orientovaní výzkumníci zabývají. Metodologická část se bude nejprve věnovat stručnému představení možností, kterak lze v empirických studiích pojednávajících o zdravotních dopadech nezaměstnanosti měřit zdravotní stav. V této souvislosti bude diskutováno, nakolik může ukazatel subjektivního pocitu zdraví sloužit jako spolehlivý nástroj pro měření efektů ztráty práce. Poslední sekce bude věnována vzájemným vazbám mezi zaměstnaneckým statusem a úrovní zdraví jedince.
Annotation in English
The study examines the impact of unemployment on the individual´s physical and mental well-being. In the theoretical part there are briefly introduced several themes and spheres, on which sociological and medical researches focus.In this part there is also outlined a historical evolution in exploration the impacts of individual´s experience of jobloss. It is also discussed, to what degrese is impact of jobloss mediated by gender, age, and level of educational attainment.
The positive association between education and health is in studies well established. Compared to the poorly educated, well educated respondents are less likely to be unemployed, are more likely to work fulltime, to have fulfilling, subjectively rewarding jobs, high incomes, and low economic hardship. These all aspects significantly improve health. The well educated individuals report a greater sense of control over their lives and health. The age is also significant predictor of health impact in consequence of unemployment. However, researchers interfere with the problem of reverse causality in this level of investigation, i.e. whether health affects the employment or whether the employment status affects health.
Keywords
nezaměstnanost, zdraví, socioekonomický status, subjektivní zdraví, pohlaví, věk, dosažené vzdělání
Vedení práce a časový rozvrh:
1.Do konce července 2011 připravit seznam základní literatury a pramenů k tématu práce.
2.Do konce srpna 2011 provést analýzu dat.
3.Do konce listopadu 2011 vypracovat první verzi teoretické části práce.
4.Do konce ledna 2011 předložit první verzi úplného textu práce.
Anotace: Práce se bude zabývat zkoumáním kauzálních vztahů mezi zaměstnaneckým statusem a úrovní subjektivního zdraví. Analýza bude podložena panelovými daty z mezinárodní databáze European Union Statistics on Income and Living Conditions (EU-SILC), v níž je zkoumána populace od 16ti let výše. Nástrojem sběru dat je strukturovaný dotazník. V teoretické části budou představeny aspekty vztahu mezi zaměstnaneckým statusem a zdravím. V analytické části bude zkoumáno, do jaké míry zaměstnanecký status ovlivňuje subjektivní pocit zdraví. Budou testovány hypotézy o tom, do jaké míry je dopad ztráty práce na zdraví zprostředkován úrovní dosaženého vzdělání, pohlavím, věkem, rodinným stavem, výší příjmu respondenta a domácnosti. Analýza se zaměří i na zkoumání vlivu zaměstnaneckého statusu partnera na subjektivní pocit zdraví respondentů.
Annotation: The study will examine the causal connections between employment status and individual self-reported health. An analysis draws on data from an international survey European Union Statistics on Income and Living Conditions (EU-SILC). The sample consists of people in the age of 16 and older. Data were gained by structured questionnaire. In the theoretical part there will be introduced some aspects of the interrelation between employment status and health. The analytical part of paper will examine the impact of employment status on subjective health. It will be hypothesized, to what degrese is impact of jobloss mediated by level of educational attainment, gender, age, marital status, respondent´s income and income of household. Furthermore, the analysis will focus on the effect of partner´s employment status on respondent´s subjective health.
Research Plan
Vedení práce a časový rozvrh:
1.Do konce července 2011 připravit seznam základní literatury a pramenů k tématu práce.
2.Do konce srpna 2011 provést analýzu dat.
3.Do konce listopadu 2011 vypracovat první verzi teoretické části práce.
4.Do konce ledna 2011 předložit první verzi úplného textu práce.
Anotace: Práce se bude zabývat zkoumáním kauzálních vztahů mezi zaměstnaneckým statusem a úrovní subjektivního zdraví. Analýza bude podložena panelovými daty z mezinárodní databáze European Union Statistics on Income and Living Conditions (EU-SILC), v níž je zkoumána populace od 16ti let výše. Nástrojem sběru dat je strukturovaný dotazník. V teoretické části budou představeny aspekty vztahu mezi zaměstnaneckým statusem a zdravím. V analytické části bude zkoumáno, do jaké míry zaměstnanecký status ovlivňuje subjektivní pocit zdraví. Budou testovány hypotézy o tom, do jaké míry je dopad ztráty práce na zdraví zprostředkován úrovní dosaženého vzdělání, pohlavím, věkem, rodinným stavem, výší příjmu respondenta a domácnosti. Analýza se zaměří i na zkoumání vlivu zaměstnaneckého statusu partnera na subjektivní pocit zdraví respondentů.
Annotation: The study will examine the causal connections between employment status and individual self-reported health. An analysis draws on data from an international survey European Union Statistics on Income and Living Conditions (EU-SILC). The sample consists of people in the age of 16 and older. Data were gained by structured questionnaire. In the theoretical part there will be introduced some aspects of the interrelation between employment status and health. The analytical part of paper will examine the impact of employment status on subjective health. It will be hypothesized, to what degrese is impact of jobloss mediated by level of educational attainment, gender, age, marital status, respondent´s income and income of household. Furthermore, the analysis will focus on the effect of partner´s employment status on respondent´s subjective health.
Recommended resources
ALLISON, D. Paul. 1999. Logistic Regression Using the SAS System: Theory and Application. Cary, NC: SAS Institute Inc. ISBN 1-58025-352-0.
KESSLER, Ronald C., James S. House, J. Blake Turner. 1987. "Unemployment and Health in a Community Sample." Journal of Health and Social Behavior 28: 51-59.
MACKENBACH, P. Johan, Philippa Howden-Chapman. 2003. "New Perspectives on Socioeconomic Inequalities in Health." Perspectives in Biology and Medicine 46 (3): 428-444.
MULATU, Mesfin Samuel, Carmi Schooler. 2002. "Causal Connections between Socio-Economic Status and Health: Reciprocal Effects and Mediating Mechanisms." Journal of Health and Social Behavior 43 (1): 22-41.
PAVALKO, K. Eliza, Brad Smith. 1999. "The Rhythm of Work: Health Effects of Women´s Work Dynamics." Social Forces 77 (3): 1141-1162.
ROSS, C. E., J. Mirowski. 1995. "Does Employment Affect Health?" Journal of Health and Social Behavior 36 (3): 230-243.
Recommended resources
ALLISON, D. Paul. 1999. Logistic Regression Using the SAS System: Theory and Application. Cary, NC: SAS Institute Inc. ISBN 1-58025-352-0.
KESSLER, Ronald C., James S. House, J. Blake Turner. 1987. "Unemployment and Health in a Community Sample." Journal of Health and Social Behavior 28: 51-59.
MACKENBACH, P. Johan, Philippa Howden-Chapman. 2003. "New Perspectives on Socioeconomic Inequalities in Health." Perspectives in Biology and Medicine 46 (3): 428-444.
MULATU, Mesfin Samuel, Carmi Schooler. 2002. "Causal Connections between Socio-Economic Status and Health: Reciprocal Effects and Mediating Mechanisms." Journal of Health and Social Behavior 43 (1): 22-41.
PAVALKO, K. Eliza, Brad Smith. 1999. "The Rhythm of Work: Health Effects of Women´s Work Dynamics." Social Forces 77 (3): 1141-1162.
ROSS, C. E., J. Mirowski. 1995. "Does Employment Affect Health?" Journal of Health and Social Behavior 36 (3): 230-243.
