Příčiny revoluce měly politický, finanční a sociální charakter. Nejprve je popsána podoba absolutistického režimu. Kritika režimu přicházela především ze strany osvícenských filozofů. Svolané generální stavy měly napomoci nelehkou situaci vyřešit. Národní shromáždění zrušilo feudální systém a položilo základy pro nový stát respektující lidská práva, občanské svobody, rovnost mezi lidmi a ústavu. Na politickém životě té doby se stále více podílely politické kluby a noviny. Francie byla neustále pod tlakem vnitřní i vnější hrozby kontrarevoluce. Revoluce se vyvíjela skrze konflikty. Radikalismu a násilí ve společnosti přibývalo. Povstalecká komuna měla větší moc než zvolení poslanci. Teror probíhal na hospodářské, politické i ideologické úrovni a měl být zaměřen proti kontrarevoluci a zrádcům. Svou nesmlouvavou politikou Robespierre postupně ztrácel podporu mezi poslanci vlastního klubu i mezi pařížskými radikály. Diktatura skončila thermidorským převratem, který se pokusil situaci stabilizovat.
Anotace v angličtině
The causes of the revolution had political, financial and social character. The form of the absolute monarchy is described at the beginning of the thesis. Criticism of absolute regime was primarily conducted by the philosophers of the Enlightenment. The convocation of the Estates-General should have solved the difficult situation. The National Assembly abolished the feudal system and laid the foundations for the new state where the human rights, freedom of citizens, equality of people and constitution were respected. Political clubs and the press developed an important position in political life. France was menaced by the threats of inner and outer counter-revolution. The revolution evolved through conflicts. Radicalism and violence grew in the society. The commune was more influential than elected deputies. Terror took place on the economic, political and ideological level and should have been targeted at the traitors and counter revolution. Due to his uncompromising policy Robespierre gradually lost support from members of his own club and the Parisian radicals. The dictatorship ended with the Thermidorian Reaction, which attempted to stabilize the situation.
Klíčová slova
Velká francouzská revoluce, francouzský absolutismus, osvícenští filozofové, Ludvík XVI., Deklarace práv člověka a občana, konstituční monarchie, parlamentní republika, vláda teroru, Robespierre
Klíčová slova v angličtině
Great French Revolution, French absolutism, Enlightenment philosophers, Louis XVI., Declaration of the Rights of Man and of the Citizen, Constitutional monarchy, Parliamentary republic, Reign of terror, Robespierre
Rozsah průvodní práce
110 s. (170 778 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Příčiny revoluce měly politický, finanční a sociální charakter. Nejprve je popsána podoba absolutistického režimu. Kritika režimu přicházela především ze strany osvícenských filozofů. Svolané generální stavy měly napomoci nelehkou situaci vyřešit. Národní shromáždění zrušilo feudální systém a položilo základy pro nový stát respektující lidská práva, občanské svobody, rovnost mezi lidmi a ústavu. Na politickém životě té doby se stále více podílely politické kluby a noviny. Francie byla neustále pod tlakem vnitřní i vnější hrozby kontrarevoluce. Revoluce se vyvíjela skrze konflikty. Radikalismu a násilí ve společnosti přibývalo. Povstalecká komuna měla větší moc než zvolení poslanci. Teror probíhal na hospodářské, politické i ideologické úrovni a měl být zaměřen proti kontrarevoluci a zrádcům. Svou nesmlouvavou politikou Robespierre postupně ztrácel podporu mezi poslanci vlastního klubu i mezi pařížskými radikály. Diktatura skončila thermidorským převratem, který se pokusil situaci stabilizovat.
Anotace v angličtině
The causes of the revolution had political, financial and social character. The form of the absolute monarchy is described at the beginning of the thesis. Criticism of absolute regime was primarily conducted by the philosophers of the Enlightenment. The convocation of the Estates-General should have solved the difficult situation. The National Assembly abolished the feudal system and laid the foundations for the new state where the human rights, freedom of citizens, equality of people and constitution were respected. Political clubs and the press developed an important position in political life. France was menaced by the threats of inner and outer counter-revolution. The revolution evolved through conflicts. Radicalism and violence grew in the society. The commune was more influential than elected deputies. Terror took place on the economic, political and ideological level and should have been targeted at the traitors and counter revolution. Due to his uncompromising policy Robespierre gradually lost support from members of his own club and the Parisian radicals. The dictatorship ended with the Thermidorian Reaction, which attempted to stabilize the situation.
Klíčová slova
Velká francouzská revoluce, francouzský absolutismus, osvícenští filozofové, Ludvík XVI., Deklarace práv člověka a občana, konstituční monarchie, parlamentní republika, vláda teroru, Robespierre
Klíčová slova v angličtině
Great French Revolution, French absolutism, Enlightenment philosophers, Louis XVI., Declaration of the Rights of Man and of the Citizen, Constitutional monarchy, Parliamentary republic, Reign of terror, Robespierre
Zásady pro vypracování
Cílem práce bude kritická analýza počátků francouzské revoluce, událostí prvních let revolučního vývoje, nástupu teroru, Robespierrovy diktatury a jejího pádu za pomoci relevantního souboru primárních a sekundárních zdrojů. Metoda vypracování studie bude zahrnovat především důkladné literární shrnutí a kritický rozbor událostí, tak jak byly zaznamenány v původních pramenech a jakým způsobem byly vyloženy a interpretovány badateli náležícími k různým myšlenkovým proudům a národním tradicím. Odborný text bude vypracován v souladu s příslušnými formálními pravidly.
Zásady pro vypracování
Cílem práce bude kritická analýza počátků francouzské revoluce, událostí prvních let revolučního vývoje, nástupu teroru, Robespierrovy diktatury a jejího pádu za pomoci relevantního souboru primárních a sekundárních zdrojů. Metoda vypracování studie bude zahrnovat především důkladné literární shrnutí a kritický rozbor událostí, tak jak byly zaznamenány v původních pramenech a jakým způsobem byly vyloženy a interpretovány badateli náležícími k různým myšlenkovým proudům a národním tradicím. Odborný text bude vypracován v souladu s příslušnými formálními pravidly.
Seznam doporučené literatury
Bordonove, Georges (2003): Ludvík XVI.: král mučedník. Brána: Praha.
Burke, Edmund (1997): Úvahy o revoluci ve Francii. Centrum pro studium demokracie a kultury: Brno.
Dawson, Christopher (1997): Bohové revoluce. Vyšehrad: Praha.
Duby, Georges (2003): Dějiny Francie: od počátku po současnost. Univerzita Karlova: Praha.
Ferro, Marc (2006): Dějiny Francie. Nakladatelství Lidové noviny: Praha.
Furet, Francois (2004): Francouzská revoluce. Díl 1., Od Turgota k Napoleonovi (1770-1814). Argo: Praha.
Furet, Francois (1994): Promýšlet Francouzskou revoluci. Atlantis: Brno.
Hanuš, Jiří - Vlček Radomír (eds.) (2004): Interpretace francouzské revoluce. Centrum pro studium demokracie a kultury: Brno.
Hartmann, Peter Claus (eds.) (2005): Francouzští králové a císaři v novověku: od Ludvíka XII. k Napoleonovi III. (1498-1870). Argo: Praha.
Hibbert, Christopher (1999): Francouzská revoluce. Domino: Ostrava.
Hotmar, Josef (1989): Dobrodružství Velké revoluce: 1789-1799. Panorama: Praha.
Hroch, Miroslav - Kubišová, Vlasta (1990): Velká francouzská revoluce a Evropa 1789/1800. Svoboda: Praha.
Hunt, Lynn Avery (2007): Francouzská revoluce: politika, kultura, třída. Centrum pro studium demokracie a kultury: Brno.
Maurois, André (2000): Dějiny Francie. Nakladatelství Lidové noviny: Praha.
Michelet, Jules (1989): Francouzská revoluce. Odeon: Praha.
Schama, Simon (2004): Občané: kronika Francouzské revoluce. Prostor: Praha.
Talmon, Jakob L. (1998): O původu totalitní demokracie. Politická teorie za Francouzské revoluce a po ní. Sociologické nakladatelství: Praha.
Thoma, Helga (2000): Z trůnu na popraviště: tragický konec korunovaných hlav. Ikar: Praha.
Tinková, Daniela (2008): Revoluční Francie 1787-1799. Triton: Praha.
Tocqueville, Alexis de (2003): Starý režim a revoluce. Academia: Praha.
Seznam doporučené literatury
Bordonove, Georges (2003): Ludvík XVI.: král mučedník. Brána: Praha.
Burke, Edmund (1997): Úvahy o revoluci ve Francii. Centrum pro studium demokracie a kultury: Brno.
Dawson, Christopher (1997): Bohové revoluce. Vyšehrad: Praha.
Duby, Georges (2003): Dějiny Francie: od počátku po současnost. Univerzita Karlova: Praha.
Ferro, Marc (2006): Dějiny Francie. Nakladatelství Lidové noviny: Praha.
Furet, Francois (2004): Francouzská revoluce. Díl 1., Od Turgota k Napoleonovi (1770-1814). Argo: Praha.
Furet, Francois (1994): Promýšlet Francouzskou revoluci. Atlantis: Brno.
Hanuš, Jiří - Vlček Radomír (eds.) (2004): Interpretace francouzské revoluce. Centrum pro studium demokracie a kultury: Brno.
Hartmann, Peter Claus (eds.) (2005): Francouzští králové a císaři v novověku: od Ludvíka XII. k Napoleonovi III. (1498-1870). Argo: Praha.
Hibbert, Christopher (1999): Francouzská revoluce. Domino: Ostrava.
Hotmar, Josef (1989): Dobrodružství Velké revoluce: 1789-1799. Panorama: Praha.
Hroch, Miroslav - Kubišová, Vlasta (1990): Velká francouzská revoluce a Evropa 1789/1800. Svoboda: Praha.
Hunt, Lynn Avery (2007): Francouzská revoluce: politika, kultura, třída. Centrum pro studium demokracie a kultury: Brno.
Maurois, André (2000): Dějiny Francie. Nakladatelství Lidové noviny: Praha.
Michelet, Jules (1989): Francouzská revoluce. Odeon: Praha.
Schama, Simon (2004): Občané: kronika Francouzské revoluce. Prostor: Praha.
Talmon, Jakob L. (1998): O původu totalitní demokracie. Politická teorie za Francouzské revoluce a po ní. Sociologické nakladatelství: Praha.
Thoma, Helga (2000): Z trůnu na popraviště: tragický konec korunovaných hlav. Ikar: Praha.
Tinková, Daniela (2008): Revoluční Francie 1787-1799. Triton: Praha.
Tocqueville, Alexis de (2003): Starý režim a revoluce. Academia: Praha.