Cílem mé práce je popsat vliv sovětského režimu na kinematografii během 20. let 20. století. Hlavní výzkumná otázka se zabývá tím, jak sovětský režim zasahoval do kinematografie a jaká byla její role v tomto režimu. První kapitola se týká situace ve filmovém průmyslu po nástupu bolševiků. Kinematografie čelila mnohým problémům ať už ekonomickým či politickým ale dokázala je překonat. V této době byla hojně využívána propaganda v občanské válce. Ve druhé kapitole jsem psal o Nové ekonomické politice a jejích důsledcích v kinematografii. Tento krok posloužil spíše soukromým studiím než státním. V tomto období nazývaném "zlatá éra sovětské kinematografie" vznikla velmi kvalitní filmová díla. Třetí kapitola je věnována montážní školy a jejím představitelům. V této části jsem chtěl ukázat, jak byla práce těchto režisérů svázaná s režimem. Vybral jsem čtyři režiséry (Ejzenštejna, Pudovkina, Vertova a Kulešova) a dva filmy (Křižník Potěmkin a Muž s filmovou kamerou), které jsem analyzoval. Téma poslední kapitoly se týká Stalinovy vlády, jeho kroků (první pětiletý plán a kulturní revoluce) a jejich vlivu na kinematografii. Cenzura vzrostla a kvalita filmů se snížila. Sovětský režim byl s kinematografií úzce spjat a ani tomu nemohlo být jinak.
Annotation in English
The aim of this bachelor thesis is to describe the Soviet regime´s influence to the cinematography during the 1920´s. The main question is, how the Soviet regime interfered in cinematography and what was the role of cinematography in this regime. The first chapter concerns the situation in the film industry after the Bolsheviks took power in Russia. Cinematography faced many problems whether economic or technological but it got up quickly. At this time, movie propaganda was used in Civil war. In the second chapter I was written about New Economic Policy and its reflection in cinematography. This step has brought success but rather for private companies than for the state one. Many famous movies were shooted in this era which is called "golden age" of Soviet cinematography. Third chapter is devoted to Soviet montage school and its representatives. Here i wanted to show, how was their work connected with the regime. I have choosed four directors (Eisenstein, Pudovkin, Vertov and Kuleshov) and two movies (Battleship Potemkin and Man with a movie camera) which I have analysed more. The main theme of the last chapter is Stalin´s rule - exactly steps of his desicions (such the First year plan and the Cultural revolution) and their influence on movie industry. Censorship has increased and the quality of movies has fallen down. Soviet regime was closely connected with cinematography and it couldnt be otherwise.
Cílem mé práce je popsat vliv sovětského režimu na kinematografii během 20. let 20. století. Hlavní výzkumná otázka se zabývá tím, jak sovětský režim zasahoval do kinematografie a jaká byla její role v tomto režimu. První kapitola se týká situace ve filmovém průmyslu po nástupu bolševiků. Kinematografie čelila mnohým problémům ať už ekonomickým či politickým ale dokázala je překonat. V této době byla hojně využívána propaganda v občanské válce. Ve druhé kapitole jsem psal o Nové ekonomické politice a jejích důsledcích v kinematografii. Tento krok posloužil spíše soukromým studiím než státním. V tomto období nazývaném "zlatá éra sovětské kinematografie" vznikla velmi kvalitní filmová díla. Třetí kapitola je věnována montážní školy a jejím představitelům. V této části jsem chtěl ukázat, jak byla práce těchto režisérů svázaná s režimem. Vybral jsem čtyři režiséry (Ejzenštejna, Pudovkina, Vertova a Kulešova) a dva filmy (Křižník Potěmkin a Muž s filmovou kamerou), které jsem analyzoval. Téma poslední kapitoly se týká Stalinovy vlády, jeho kroků (první pětiletý plán a kulturní revoluce) a jejich vlivu na kinematografii. Cenzura vzrostla a kvalita filmů se snížila. Sovětský režim byl s kinematografií úzce spjat a ani tomu nemohlo být jinak.
Annotation in English
The aim of this bachelor thesis is to describe the Soviet regime´s influence to the cinematography during the 1920´s. The main question is, how the Soviet regime interfered in cinematography and what was the role of cinematography in this regime. The first chapter concerns the situation in the film industry after the Bolsheviks took power in Russia. Cinematography faced many problems whether economic or technological but it got up quickly. At this time, movie propaganda was used in Civil war. In the second chapter I was written about New Economic Policy and its reflection in cinematography. This step has brought success but rather for private companies than for the state one. Many famous movies were shooted in this era which is called "golden age" of Soviet cinematography. Third chapter is devoted to Soviet montage school and its representatives. Here i wanted to show, how was their work connected with the regime. I have choosed four directors (Eisenstein, Pudovkin, Vertov and Kuleshov) and two movies (Battleship Potemkin and Man with a movie camera) which I have analysed more. The main theme of the last chapter is Stalin´s rule - exactly steps of his desicions (such the First year plan and the Cultural revolution) and their influence on movie industry. Censorship has increased and the quality of movies has fallen down. Soviet regime was closely connected with cinematography and it couldnt be otherwise.
Zpracování materiálu a vypracování bakalářské práce podle projektu schváleného Oborovou radou studia.
Research Plan
Zpracování materiálu a vypracování bakalářské práce podle projektu schváleného Oborovou radou studia.
Recommended resources
Feigelson K. - Kopal P. (2012): Film a dějiny 3 : politická kamera film a stalinismus. Praha: Casablanca.
Figes O. (2004): Natašin tanec. Kulturní historie Ruska. Plzeň: Dobrovský.
Gillespie C. D. (2002): Early soviet cinema: innovation, ideology and propaganda. London: Wallflower paperback.
Kenez P. (2001): Cinema and Soviet society from the revolution to the death of Stalin. London: Tauris.
Miller J. (2006): Soviet Cinema, 1929-41: The Development of Industry and Infrastructure. Europe-Asia studies 58(1), s.103-124.
Taylor R. (1990): Soviet cinema the path to Stalin. History Today 40(7), s.43-47.
Thompson K., Bordwell D. et al. (2007): Dějiny filmu: přehled světové kinematografie. Praha: Lidové noviny.
Youngblood J. Denise (1992): Movies for the masses: popular cinema and Soviet society in the 1920s. Cambridge: Cambridge university press.
Recommended resources
Feigelson K. - Kopal P. (2012): Film a dějiny 3 : politická kamera film a stalinismus. Praha: Casablanca.
Figes O. (2004): Natašin tanec. Kulturní historie Ruska. Plzeň: Dobrovský.
Gillespie C. D. (2002): Early soviet cinema: innovation, ideology and propaganda. London: Wallflower paperback.
Kenez P. (2001): Cinema and Soviet society from the revolution to the death of Stalin. London: Tauris.
Miller J. (2006): Soviet Cinema, 1929-41: The Development of Industry and Infrastructure. Europe-Asia studies 58(1), s.103-124.
Taylor R. (1990): Soviet cinema the path to Stalin. History Today 40(7), s.43-47.
Thompson K., Bordwell D. et al. (2007): Dějiny filmu: přehled světové kinematografie. Praha: Lidové noviny.
Youngblood J. Denise (1992): Movies for the masses: popular cinema and Soviet society in the 1920s. Cambridge: Cambridge university press.
