Cílem práce je analýza významu kuchyně pro české národní vědomí v průběhu 19. století. Jejím záměrem je prokázat, že fenomén české kuchyně, kodifikované první českou moderní kuchařskou knihou Magdaleny Dobromily Rettigové, představoval jedno z nejvlivnějších médií pro utváření českého národního vědomí a sebevědomí, čímž významně přispěla k emancipaci české kultury a českého národa.
Vzhledem ke skutečnosti, že se dosud neobjevila práce, která by podobným způsobem podrobněji analyzovala a komparovala českou kuchyni v evropském kontextu, bylo nezbytné vycházet především z moderních výzkumů zahraničních historiků. Práce byla vypracována na základě dostupné literatury a pramenů v českém, anglickém, německém a francouzském jazyce. Vynikající podmínky pro výzkum poskytly studijní stáže na University of Durham ve Velké Británii a Johannes Gutenberg-Universität Mainz v Německu, kde předkládaná práce vznikala pod odborným dohledem profesorky Sarah Scholl-Schneider. Výzkum probíhal v knihovnách zmíněných univerzit a zahrnoval také studium nevydaných rukopisů v National Library of Scotland v Edinburghu či v Regionálním muzeum v Litomyšli.
Práce má výraznou kulturně-historickou a nahlíží na českou kuchyni evropskou optikou, přičemž hlavní pozornost je zaměřena na fenomén kulinářského nacionalismu a moderní kuchařské knihy.
Na základě komparace se vztahy anglicko-francouzské kulturní rivality 18. století demonstruje význam kuchyně jako součásti vlastní identity pro příslušníky sebevědomých státních národů, čímž vytváří půdu pro argumentaci podporující hlavní tezi. První argument je založen na premise, že rovněž česká kuchyně, navzdory historickému handicapu "spícího národa" a dlouhodbé absenci standardizované podoby, se nakonec svou modernitou vyrovnala ostatním zemím a stala se jedním z nejdůležitějších aspektů vlastní národní identity. Druhým argumentem je kodifikace a standardizace české kuchyně moderní "Domácý kuchařkou" Magdaleny Dobromily Rettigové, která se propojením domácí sféry s vlasteneckou agitací stala artefaktem kulinářského nacionalismu. Oblast kuchyně, založené na tradici a přizpůsobené moderní době, se stala silným kulturně-historickým argumentem, což výrazně podpořilo proces formování národního vědomí a sebevědomí. Třetí argument zdůrazňuje osobnost Rettigové, jež se jako jedna z nejvýznamnějších národních buditelek první poloviny 19. století stala populární literární a kulinářskou autoritou, a její knihy tudíž měly vysoký potenciál oslovit široké publikum. Tím tehdy byla rozvíjející se silná střední třída. Začtvrté, Rettigové kuchařka se stala Biblí českých hospodyněk a kuchyně založená na jejím odkazu se jako oblast výsostného hájemství hluboce zakořenila do české národní tradice. Tento odkaz byl rozvíjen a následován po celý zbytek 19. století.Její osobnost se stala národním symbolem, synonymem české kulturní historie a um českých kuchařek založený na rettigovské tradici dokonce získal vyhlášené renomé za hranicemi Českého království.
Češi díky Rettigové získali první, ve všech směrech moderní, kuchařskou knihu a díky jejímu odkazu si mohli vytvářet svůj vlastní konstrukt národní kuchyně, což významně podporovalo psychologický proces ztotožnění se s novou identitou založenou na vlastním jazyce, kultuře a historii, což přispělo k emancipaci české společnosti. Česká kuchyně je tak živoucí interpretací historického vývoje společnosti, je oblastí, která během 19. století umožnila Čechům servírovat a konzumovat svoji novou identitu, vymezit se vůči ostatním kulturám a stala se nedílnou součástí českého národního vědomí jako výhradní vlastnictví a atribut moderního českého národa.
Annotation in English
The goal of this thesis is to examine the significance of national cuisine for the Czech national consciousness during the nineteenth century. As it attempts to prove, the phenomenon of Czech cuisine, codified through the first modern Czech cookbook in 1826 written by the first Czech woman writer Magdalena Dobromila Rettigova, represented a significant medium for the dissemination of a new national identity. To accomplish this task, this work reveals Bohemian culinary culture in a wider European context with focus on the culinary rivalry between England and France since the eighteenth century. This thesis is based upon old Bohemian, English, and French cookbooks from the eighteenth and nineteenth centuries, unpublished manuscripts housed in the Regional Museum of Litomysl and in the National Library of Scotland in Edinburgh, as well as modern scholar literature written in Czech, English, and German. Following the research of culinary historian Sandra Sherman, this work treats Culinary Nationalism and the Modern Cookbook as central terms of the investigated topic.
While providing a comparison with a culinary battle between England and France, two sovereign nations, this work argues that also in Bohemia, in the country without its own sovereignty, cuisine became an important part of its national identity. By saying that, it also avers that Bohemia experienced its own culinary nationalism. This phenomenon occurred in Rettigova's work through demonstrating the independent existence of peculiar Bohemian culinary culture. More precisely, having introduced to Czech milieu their own cuisine, Rettigova's cookbook, simultaneously, represented the distinction from the others. For its specific character, this thesis considers Bohemian culinary nationalism as being gentle.
Based on the fact that Rettigova disseminated the "Czechness" through the ritual of everyday life, this work tends to show that Czech cuisine, having been codified by her cookbook, represented one of the most important medium for self-identification and distinction from the others. Overall, kitchen posed a place where the national identity was daily served and consumed, this fact indicates that culinary topic significantly contributed to the genesis of Czech national consciousness in the nineteenth century.
Keywords
kuchyně, kuchařská kniha, moderní kuchařská kniha, nacionalismus, český nacionalismus, kulinářský nacionalismus, české národní obrození, vlastenectví, Magdalena Dobromila Rettigová, staročeská kuchyně, tradice, spisovatelka, hospodyně, kulinářská kultura,česká kuchyně, francouzská kuchyně, anglická kuchyně, 19. století, 18. století, identita, národ, moderní národ, vymezení se, češtví, emancipace, ženy, recepty, národní pokrm, kulturní antropologie, socilogie jídla, dějiny jídla, kulinářská historie, sociální dějiny
Keywords in English
cookbook, cuisine, modern cookbook, nationalism, culinary nationalism, emancipation, women, patriots, woman writer, housewife, Bohemia, Czech cuisine, French cuisine, English cuisine, Magdalena Dobromila Rettigova, Czech national consciousness, national movement, nation, modern nation, nineteenth century, eighteenth century, self-identification, middle-class, housewife, cook, cooking, domesticity, domestic literature, culinary culture, tradition, identity, Czechness, recipes, national dish, distinction from others, Cultural Anthropology, Social History, Food Studies, History of Food, Culinary History, Cultural History
Length of the covering note
72 s. (149,875 with spaces)
Language
CZ
Annotation
Cílem práce je analýza významu kuchyně pro české národní vědomí v průběhu 19. století. Jejím záměrem je prokázat, že fenomén české kuchyně, kodifikované první českou moderní kuchařskou knihou Magdaleny Dobromily Rettigové, představoval jedno z nejvlivnějších médií pro utváření českého národního vědomí a sebevědomí, čímž významně přispěla k emancipaci české kultury a českého národa.
Vzhledem ke skutečnosti, že se dosud neobjevila práce, která by podobným způsobem podrobněji analyzovala a komparovala českou kuchyni v evropském kontextu, bylo nezbytné vycházet především z moderních výzkumů zahraničních historiků. Práce byla vypracována na základě dostupné literatury a pramenů v českém, anglickém, německém a francouzském jazyce. Vynikající podmínky pro výzkum poskytly studijní stáže na University of Durham ve Velké Británii a Johannes Gutenberg-Universität Mainz v Německu, kde předkládaná práce vznikala pod odborným dohledem profesorky Sarah Scholl-Schneider. Výzkum probíhal v knihovnách zmíněných univerzit a zahrnoval také studium nevydaných rukopisů v National Library of Scotland v Edinburghu či v Regionálním muzeum v Litomyšli.
Práce má výraznou kulturně-historickou a nahlíží na českou kuchyni evropskou optikou, přičemž hlavní pozornost je zaměřena na fenomén kulinářského nacionalismu a moderní kuchařské knihy.
Na základě komparace se vztahy anglicko-francouzské kulturní rivality 18. století demonstruje význam kuchyně jako součásti vlastní identity pro příslušníky sebevědomých státních národů, čímž vytváří půdu pro argumentaci podporující hlavní tezi. První argument je založen na premise, že rovněž česká kuchyně, navzdory historickému handicapu "spícího národa" a dlouhodbé absenci standardizované podoby, se nakonec svou modernitou vyrovnala ostatním zemím a stala se jedním z nejdůležitějších aspektů vlastní národní identity. Druhým argumentem je kodifikace a standardizace české kuchyně moderní "Domácý kuchařkou" Magdaleny Dobromily Rettigové, která se propojením domácí sféry s vlasteneckou agitací stala artefaktem kulinářského nacionalismu. Oblast kuchyně, založené na tradici a přizpůsobené moderní době, se stala silným kulturně-historickým argumentem, což výrazně podpořilo proces formování národního vědomí a sebevědomí. Třetí argument zdůrazňuje osobnost Rettigové, jež se jako jedna z nejvýznamnějších národních buditelek první poloviny 19. století stala populární literární a kulinářskou autoritou, a její knihy tudíž měly vysoký potenciál oslovit široké publikum. Tím tehdy byla rozvíjející se silná střední třída. Začtvrté, Rettigové kuchařka se stala Biblí českých hospodyněk a kuchyně založená na jejím odkazu se jako oblast výsostného hájemství hluboce zakořenila do české národní tradice. Tento odkaz byl rozvíjen a následován po celý zbytek 19. století.Její osobnost se stala národním symbolem, synonymem české kulturní historie a um českých kuchařek založený na rettigovské tradici dokonce získal vyhlášené renomé za hranicemi Českého království.
Češi díky Rettigové získali první, ve všech směrech moderní, kuchařskou knihu a díky jejímu odkazu si mohli vytvářet svůj vlastní konstrukt národní kuchyně, což významně podporovalo psychologický proces ztotožnění se s novou identitou založenou na vlastním jazyce, kultuře a historii, což přispělo k emancipaci české společnosti. Česká kuchyně je tak živoucí interpretací historického vývoje společnosti, je oblastí, která během 19. století umožnila Čechům servírovat a konzumovat svoji novou identitu, vymezit se vůči ostatním kulturám a stala se nedílnou součástí českého národního vědomí jako výhradní vlastnictví a atribut moderního českého národa.
Annotation in English
The goal of this thesis is to examine the significance of national cuisine for the Czech national consciousness during the nineteenth century. As it attempts to prove, the phenomenon of Czech cuisine, codified through the first modern Czech cookbook in 1826 written by the first Czech woman writer Magdalena Dobromila Rettigova, represented a significant medium for the dissemination of a new national identity. To accomplish this task, this work reveals Bohemian culinary culture in a wider European context with focus on the culinary rivalry between England and France since the eighteenth century. This thesis is based upon old Bohemian, English, and French cookbooks from the eighteenth and nineteenth centuries, unpublished manuscripts housed in the Regional Museum of Litomysl and in the National Library of Scotland in Edinburgh, as well as modern scholar literature written in Czech, English, and German. Following the research of culinary historian Sandra Sherman, this work treats Culinary Nationalism and the Modern Cookbook as central terms of the investigated topic.
While providing a comparison with a culinary battle between England and France, two sovereign nations, this work argues that also in Bohemia, in the country without its own sovereignty, cuisine became an important part of its national identity. By saying that, it also avers that Bohemia experienced its own culinary nationalism. This phenomenon occurred in Rettigova's work through demonstrating the independent existence of peculiar Bohemian culinary culture. More precisely, having introduced to Czech milieu their own cuisine, Rettigova's cookbook, simultaneously, represented the distinction from the others. For its specific character, this thesis considers Bohemian culinary nationalism as being gentle.
Based on the fact that Rettigova disseminated the "Czechness" through the ritual of everyday life, this work tends to show that Czech cuisine, having been codified by her cookbook, represented one of the most important medium for self-identification and distinction from the others. Overall, kitchen posed a place where the national identity was daily served and consumed, this fact indicates that culinary topic significantly contributed to the genesis of Czech national consciousness in the nineteenth century.
Keywords
kuchyně, kuchařská kniha, moderní kuchařská kniha, nacionalismus, český nacionalismus, kulinářský nacionalismus, české národní obrození, vlastenectví, Magdalena Dobromila Rettigová, staročeská kuchyně, tradice, spisovatelka, hospodyně, kulinářská kultura,česká kuchyně, francouzská kuchyně, anglická kuchyně, 19. století, 18. století, identita, národ, moderní národ, vymezení se, češtví, emancipace, ženy, recepty, národní pokrm, kulturní antropologie, socilogie jídla, dějiny jídla, kulinářská historie, sociální dějiny
Keywords in English
cookbook, cuisine, modern cookbook, nationalism, culinary nationalism, emancipation, women, patriots, woman writer, housewife, Bohemia, Czech cuisine, French cuisine, English cuisine, Magdalena Dobromila Rettigova, Czech national consciousness, national movement, nation, modern nation, nineteenth century, eighteenth century, self-identification, middle-class, housewife, cook, cooking, domesticity, domestic literature, culinary culture, tradition, identity, Czechness, recipes, national dish, distinction from others, Cultural Anthropology, Social History, Food Studies, History of Food, Culinary History, Cultural History
Research Plan
Cílem diplomové práce je analýza významu pojmu narodní kuchyně při utváření českého národního vědomí (nacionalismu) v průběhu 19. století.
Záměrem výzkumu bude zjistit, do jaké míry došlo k cílené emancipaci české kuchyně na německé a rakouské a jakou roli ve sledovaném období
sehrála dnes již tradičně známá "Česká kuchyně(die Böhmische Küche)" během emancipace českého národa a procesu vymezováni se vůči německému etniku.
A to jak na území Habsburské Monarchie, tak i v širším kontextu střední Evropy.
Předkládaná práce bude mít výrazně historicko-kulturní dimenzi a bude zkoumat české sociokulturní dějiny v širším evropském kontextu,
především pak česko-německé vztahy, které jsou nedílnou součástí historie českého národa. Česká kultura bude sloužit jako nástroj k vymezovaní.
Vypracována bude na základě pečlivého studia primárních pramenů a literatury v německém, anglickém a českém jazyce.
Velmi pravděpodobná je i práce s francouzskými zdroji.
ZÁSADY PRO VYPRACOVÁNÍ:
Použít metody analýzy, kompilace a komparace.
Pravidelně konzultovat s vedoucím DP.
Před odevzdáním práce dát celý text k posouzení vedoucímu práce.
DP vypracovat v souladu s platným rozhodnutím děkana O požadavcích na bakalářské a diplomové práce a o konání státních závěrečných zkoušek.
Research Plan
Cílem diplomové práce je analýza významu pojmu narodní kuchyně při utváření českého národního vědomí (nacionalismu) v průběhu 19. století.
Záměrem výzkumu bude zjistit, do jaké míry došlo k cílené emancipaci české kuchyně na německé a rakouské a jakou roli ve sledovaném období
sehrála dnes již tradičně známá "Česká kuchyně(die Böhmische Küche)" během emancipace českého národa a procesu vymezováni se vůči německému etniku.
A to jak na území Habsburské Monarchie, tak i v širším kontextu střední Evropy.
Předkládaná práce bude mít výrazně historicko-kulturní dimenzi a bude zkoumat české sociokulturní dějiny v širším evropském kontextu,
především pak česko-německé vztahy, které jsou nedílnou součástí historie českého národa. Česká kultura bude sloužit jako nástroj k vymezovaní.
Vypracována bude na základě pečlivého studia primárních pramenů a literatury v německém, anglickém a českém jazyce.
Velmi pravděpodobná je i práce s francouzskými zdroji.
ZÁSADY PRO VYPRACOVÁNÍ:
Použít metody analýzy, kompilace a komparace.
Pravidelně konzultovat s vedoucím DP.
Před odevzdáním práce dát celý text k posouzení vedoucímu práce.
DP vypracovat v souladu s platným rozhodnutím děkana O požadavcích na bakalářské a diplomové práce a o konání státních závěrečných zkoušek.
Recommended resources
DVOŘÁKOVÁ-JANŮ, Věra, Lidé a jídlo, Praha: ISV Publisher, 1999.
HLAVAČKA, Milan et al., České země v 19. století [The Bohemian lands in the 19th century: transformations of society in the modern era], Prague: Institute of History 2014.
FRANCIKOVÁ, Dagmar, All Czechs, but Particularly Women: The Positionality of Women in the Construction of the Modern Czech Nation, 1820s1850s, unpublished dissertation, Ann Arbor: Michigan University 2011.
FROIDL, Ilse, Böhmische Küche: von Powidltascherl bis Liwanzen, von Topinky bis Prager Selchfleisch, München: Heyne 1995.
HROCH, Miroslav, European national movements in the 19th century: Prague: Svoboda 1986.
HROCH, Miroslav, In the National Interest, Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2000.
JOHANIDES, Josef, Magdalena Dobromila Rettigova, Rychnov nad Kněžnou 1995.
KALINKE, Heinke M. (eds.), Esskultur und kulturelle Identität : ethnologische Nahrungsforschung im östlichen Europa, München: Oldenbourg, 2010.
KIPPLE, Kenneth F., ORNELAS, Kriemhild C., et al. (eds.) , The Cambridge world history of food. Volume 2. Cambridge: Cambridge University Press 2000.
LENDEROVÁ, Milena, JIRÁNEK, Tomáš, MACKOVÁ, Marie, Z dějin české každodennosti. Život v 19. století [The History of Everyday Life in the 19th Century], Prague: Karolinum 2009.
NEUDECKER, Maria Anna, Die Bayersche Köchin in Böhmen. Ein Buch, das sowohl für vornehme, als gewöhnliche Küchen eingerichtet ist, und in beiden mit besonderm Nutzen gebraucht werden kann, Karlsbad 1805.
RETTIGOVA, Magdalena Dobromila, Domácí kuchařka ... [A Household Cookery Book or A Treatise on Meat and Fasting Dishes for Bohemian and Moravian Lasses], Hradec Králové 1837; Prague 1868.
RIGO, Hana, So kocht man in Böhmen, Verlag Wilhelm Ennsthaler, Steyr 1994.
TEUTEBERG, Hans Jürgen, Barlösius, Eva (eds.), Essen und kulturelle Identität : europäische Perspektiven, Berlin : Akad.-Verl., 1997.
TEUTEBERG, Hans Jürgen (ed.), Die Revolution am Esstisch : neue Studien zur Nahrungskultur im 19., 20. Jahrhundert , Stuttgart : Franz-Steiner-Verl., 2004.
VONDRA, Roman, České země v letech 1705-1792: věk absolutismu, osvícenství, paruk a třírohých klobouků, Praha: Libri, 2010.
VONDRA, Roman, České země v letech 1792-1848: formování novodobého českého národa ve věku cylindrů, krinolín a nástupu páry, Praha: Libri, 2013.
WIERLACHER, Alois (ed.), Kultur Thema Essen: Ansichten und Problemfelder, Berlin: Akad.-Verl., 1993.
ZÍBRT, Čeněk, Staročeské umění kuchařské, V Praze : Dauphin, 2012.
Recommended resources
DVOŘÁKOVÁ-JANŮ, Věra, Lidé a jídlo, Praha: ISV Publisher, 1999.
HLAVAČKA, Milan et al., České země v 19. století [The Bohemian lands in the 19th century: transformations of society in the modern era], Prague: Institute of History 2014.
FRANCIKOVÁ, Dagmar, All Czechs, but Particularly Women: The Positionality of Women in the Construction of the Modern Czech Nation, 1820s1850s, unpublished dissertation, Ann Arbor: Michigan University 2011.
FROIDL, Ilse, Böhmische Küche: von Powidltascherl bis Liwanzen, von Topinky bis Prager Selchfleisch, München: Heyne 1995.
HROCH, Miroslav, European national movements in the 19th century: Prague: Svoboda 1986.
HROCH, Miroslav, In the National Interest, Prague: Faculty of Arts, Charles University, 2000.
JOHANIDES, Josef, Magdalena Dobromila Rettigova, Rychnov nad Kněžnou 1995.
KALINKE, Heinke M. (eds.), Esskultur und kulturelle Identität : ethnologische Nahrungsforschung im östlichen Europa, München: Oldenbourg, 2010.
KIPPLE, Kenneth F., ORNELAS, Kriemhild C., et al. (eds.) , The Cambridge world history of food. Volume 2. Cambridge: Cambridge University Press 2000.
LENDEROVÁ, Milena, JIRÁNEK, Tomáš, MACKOVÁ, Marie, Z dějin české každodennosti. Život v 19. století [The History of Everyday Life in the 19th Century], Prague: Karolinum 2009.
NEUDECKER, Maria Anna, Die Bayersche Köchin in Böhmen. Ein Buch, das sowohl für vornehme, als gewöhnliche Küchen eingerichtet ist, und in beiden mit besonderm Nutzen gebraucht werden kann, Karlsbad 1805.
RETTIGOVA, Magdalena Dobromila, Domácí kuchařka ... [A Household Cookery Book or A Treatise on Meat and Fasting Dishes for Bohemian and Moravian Lasses], Hradec Králové 1837; Prague 1868.
RIGO, Hana, So kocht man in Böhmen, Verlag Wilhelm Ennsthaler, Steyr 1994.
TEUTEBERG, Hans Jürgen, Barlösius, Eva (eds.), Essen und kulturelle Identität : europäische Perspektiven, Berlin : Akad.-Verl., 1997.
TEUTEBERG, Hans Jürgen (ed.), Die Revolution am Esstisch : neue Studien zur Nahrungskultur im 19., 20. Jahrhundert , Stuttgart : Franz-Steiner-Verl., 2004.
VONDRA, Roman, České země v letech 1705-1792: věk absolutismu, osvícenství, paruk a třírohých klobouků, Praha: Libri, 2010.
VONDRA, Roman, České země v letech 1792-1848: formování novodobého českého národa ve věku cylindrů, krinolín a nástupu páry, Praha: Libri, 2013.
WIERLACHER, Alois (ed.), Kultur Thema Essen: Ansichten und Problemfelder, Berlin: Akad.-Verl., 1993.
ZÍBRT, Čeněk, Staročeské umění kuchařské, V Praze : Dauphin, 2012.
